36 C 98/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , Dis., narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A adresa pro doručování: Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , bytem Adresa žalované B adresa pro doručování: Adresa žalované A o zaplacení 28 602,45 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 5 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně za dobu od 7. 6. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadavku na zaplacení 23 187,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 7. 6. 2022 dále a zákonného úroku z prodlení z částky 5 415 Kč za dobu od 1. 5. 2022 do 6. 6. 2022.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 16. 3. 2023, ve znění opravy žaloby podáním ze dne 30. 3. 2023, ve znění doplnění tvrzení ze dne 12. 1. 2024 a ze dne 15. 3. 2024, domáhá se žalobce po žalovaných 1. a 2. zaplacení společně a nerozdílně částky 28 602,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od 1. 5. 2022 do zaplacení. Požadavek je zdůvodněn následovně. Žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanými jako nájemci nájemní smlouvu dne 30. 6. 2021 (s 2. žalovanou), resp. dne 1. 8. 2021 (s 1. žalovaným), kterou jim pronajal bytovou jednotku č. , hodnota, , o velikosti 2+kk, v 1. nadzemním podlaží domu , adresa, (dále jen: byt), na dobu určitou od 30. 6. 2021 do 31. 12. 2022. Byt užívali od 30. 6. 2021 oba žalovaní, 2. žalovaný stvrdil uzavření nájemní smlouvy písemně až dne 1. 8. 2021 – tvrzení k tomu bylo doplněno tak, že smlouvu o nájmu bytu dne 30. 6. 2021 uzavřel žalobce s oběma žalovanými, následně došlo k uzavření nové nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2021 na žádost 1. žalovaného, aby získal příspěvek na bydlení, o který žádal, 2. žalovaná v bytě bydlela dále, s čímž žalobce souhlasil, tímto ujednáním došlo k novaci původní nájemní smlouvy ze 30. 6. 2021 (§ 1902 občanského zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb., dále jen o. z.). Nájemní smlouvou (čl. 3 písm. b), c) bylo sjednáno nájemné za byt 7 500 Kč měsíčně, zálohy za služby poskytované s nájmem bytu 1 000 Kč měsíčně, obojí splatné do 20. dne kalendářního měsíce předem. Podle nájemní smlouvy (čl. 3 písm. b) žalovaní uhradili žalobci jistotu ve výši 15 000 Kč. Žalobce uzavřel se žalovanými ústně smlouvu o nájmu garáže č. , hodnota, za sjednané nájemné 1 000 Kč měsíčně, splatné spolu s nájemným za byt. Žalobce nájem bytu žalovaným vypověděl písemnou výpovědí ze dne 30. 11. 2021, kterou žalovaní akceptovali ke dni 31. 3. 2022, kdy se z bytu vystěhovali, o čemž byl sepsán předávací protokol – tvrzení k tomu bylo doplněno tak, že poprvé žalobce žalovaným nájem bytu vypověděl výpovědí ze 30. 9. 2021, následně se strany dohodly na jejím zrušení, k žádosti žalovaných, podruhé dal žalobce žalovaným výpověď ze dne 30. 11. 2021, a to ke dni 31. 3. 2022 a tato výpověď dospěla. Veškerá právní jednání za oba žalované vyřizoval 1. žalovaný. Po skončení nájmu bytu a garáže vznikla žalovaným povinnost k úhradě těchto částek z těchto důvodů: 7 187 Kč - 2 x nové dveře (původní byly zničeny), materiál na opravu podlahy, 1 816 Kč – soklové lišty, 927,45 Kč – penetrace a barvy (materiál na výmalbu zdí), 5 060 Kč – zednické práce (škrábání, začišťování, penetrování, výmalba zdí), 3 800 Kč – pokládka podlahy a soklových lišt, 1 200 Kč – oprava vchodových dveří a úklid, 729 Kč – dlažba, lepidlo Flexi Quartz 2,18 m2 (materiál na opravu dlažby), 600 Kč – práce na pokládce dlažby, 1 283 Kč – nedoplatek za vodu, 5 000 Kč – dluh na nájemném (20 000 Kč za leden – březen 2022, odečteno 15 000 Kč jistota), 500 Kč – náklady vystěhování garáže, 500 Kč – bezdůvodné obohacení za 15 dnů užívání garáže do vystěhování, celkem 28 602,45 Kč. Žalobce zaslal žalovaným výzvu k úhradě dluhu prostřednictvím své zástupkyně , jméno FO, SMS zprávou mobilním telefonem, na což 1. žalovaný reagoval výhrůžkami. Následně byli žalovaní k úhradě uvedeného dluhu vyzváni právním zástupcem žalobce upomínkami ze dne 27. 5. 2022 a 21. 2. 2023, kdy první z upomínek jim byla doručena, druhá nikoli.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, s výjimkou úhrady ceny za výměnu dvou vnitřních dveří, jinak žádali žalobu zamítnout. Proti požadavkům žalobce namítali, že po skončení nájmu při předání bytu p. , jméno FO, (matka žalobce, zmocněná jím jako vlastníkem k jednání týkajícímu se správy bytů, resp. domů v jeho vlastnictví) ona byt převzala a nepožadovala nápravu stavu bytu, byt byl údajně v pořádku, nenamítala poškození bytu při jeho převzetí. Teprve poté byl byt rekonstruován (nová krytina podlahy, ošetření stěn, vybudování “falešné příčky” na zakrytí stěny postižené výskytem plísně), což prováděl příbuzný p. , jméno FO, , , jméno FO, . Žalovaný 1. (jednající v této věci za oba žalované) se s p. , jméno FO, nedohodl na vrácení kauce (jistota 15 000 Kč složená na úvod nájmu) v den předání klíčů od bytu, tj. vrácení bytu, takže jí/žalobci nezaplatil poslední dva nájmy, nevyrovnali se (1. žalovaný a p. , jméno FO, ) ani za práce provedené jím na zahradě – drenážní výkop kolem domu, což si domluvili, takže to 1. žalovaný nechal tak, žalovaní se odstěhovali, dál to neřešili. Pokud jde o stav bytu, tvrdí žalovaní, že od počátku prokapával bojler, byl vadný po celou dobu jejich užívání bytu, proto jim vznikl nedoplatek za vodu, nešly dovřít vchodové dveře do bytu, začala se zvedat dlažba v předsíni vlivem vlhkosti v bytě, do bytu se žalovaní nastěhovali v červenci, to bylo teplo a byt byl v pořádku, pak na podzim se v bytě projevily závady, kumulovala se v něm vlhkost způsobená stavebním provedením domu, dům je postaven na pískovci, bylo potřeba udělat kolem domu drenážní výkop, který celý vykopal 1. žalovaný, v bytě se začaly dělat plísně na stěnách, pod kobercem a pod linem, koberec a lino se muselo kvůli tomu odstranit, pod tím odstraněným linem bylo podle 1. žalovaného položeno kvalitnější lino, to on vyčistil. Při předání bytu to nechal v tomto stavu, p. , jméno FO, s tím byla srozuměna jako s dobrým stavem (podlahy či bytu). Během užívání bytu se na nábytku žalovaných vytvořila plíseň (mechovitý povrch), zvlhly jim různé písemnosti (dokumenty), polovinu nábytku museli vyhodit, protože byl zničený vlhkostí, na zdi v bytě se vyskytly plísně až do výše půlky oken, v rozích. Žalovaná 2. začala mít zdravotní potíže, kašel a jiné příznaky nesnášenlivosti toho prostředí v bytě. Nadměrnou vlhkost oznámili žalovaní p. , jméno FO, , ta namítala, že předchozí uživatelé takové problémy v bytě neměli, a žalovaní dostali výpověď z nájmu bytu, neměli se kam odstěhovat v průběhu podzimu/zimy, proto 1. žalovaný navrhl provést drenážní výkop kolem domu, výpověď z nájmu bytu pak akceptovali k 31. 3. 2022. Když 1. žalovaný odstraňoval vlhkostí vyboulené lino, odstranil i lišty na linu a nemohl je tam vrátit, protože by se tytéž problémy opět vyskytly na spodním linu. Pokud jde o vnitřní dveře, byly podle 1. žalovaného v pořádku, jejich skleněnou výplň vyměnil za pevnou z důvodu, že chtěl mít soukromí (jedny z těchto prosklených dveří vedly do koupelny), náhradu škody na dveřích on uznává a tu je ochoten zaplatit, ne ty ostatní požadavky. Když se v bytě projevila vysoká vlhkost a vytvářely se plísně, činili žalovaní proti tomu opatření taková, že stále větrali, stále topili, měli pak vysoké výdaje za topení, přestali v bytě sušit prádlo (sušili je v kotelně), neměli doma žádné květiny, nemohli přijímat návštěvy (ve vzduchu bylo cítit plíseň), vlhlo jim v bytě oblečení, což bylo pak cítit i mimo byt, bylo-li oblečení nošeno. Žalovaný 1. podle svého tvrzení se snažil maximálně spolupracovat s p. , jméno FO, v rámci bydlení v daném bytě, prováděl po dohodě s ní drobnou údržbu v domě. Když se v bytě vyskytly problémy s nadměrnou vlhkostí, žádali žalovaní p. , jméno FO, o poskytnutí jiného bytu, v čemž jim nevyhověla, ačkoli spravuje pro vlastníka/pronajímatele/syna desítky bytů, o slevu na nájemném v průběhu nájmu bytu nežádali. Nájem garáže byl sjednán jen mezi 1. žalovaným a p. , jméno FO, za nájemné 1 000 Kč měsíčně, stranou této dohody nebyla 2. žalovaná. Byt žalovaní vyklidili ještě před 31. 3. 2022, protože na ně bylo v tom směru naléháno (ať se odstěhují, že byt se bude upravovat pro nové nájemce), klíče od bytu a byt vyklizený odevzdal 1. žalovaný p. , jméno FO, až 31. 3. 2022, garáž užívaná v nájmu 1. žalovaným byla vypáčena, a to do 5 dnů od odevzdání bytu, on si odtud vzal jen některé věci, zbylo tam torzo auta, které přenechal po dohodě p. , jméno FO, na úhradu nákladů s vyklizení těchto zbytků z garáže, žalovaný 1. to neměl čím odvézt, ale tato dohoda nebyla naplněna, p. , jméno FO, věci z garáže vyvezl, ale ne do šrotu, nýbrž na zahradu k otci 1. žalovaného, což nebylo domluveno, 1. žalovaný tam dávno nebydlí a jeho otec s tím nemá nic společného. Pokud jde o výmalbu v bytě, v době převzetí bytu do užívání žalovanými byla ložnice vymalována na šedo, obývací pokoj na bílo, v ložnici byl na podlaze černý koberec, v obývacím pokoji lino, žalovaná 2. uvedla, že ložnici ponechali v původním stavu, v obývacím pokoji přemalovali jednu stěnu na fialovo, lišty na podlahách, lino a koberec museli časem odstranit, protože to nešlo jinak, všechno tam hnilo, bylo to zcela extrémní, nešlo o běžnou plíseň, jaká se v bytech někde tvoří vlivem venkovní vlhkosti. Proti plísním, které se v tomto bytě tvořily, používali žalovaní ve velkém množství Savo (když je používali, tak museli současně pořádně větrat, protože jde o agresivní prostředek, a pak topit, protože bylo zimní období, takže bez topení nebylo možné v bytě být, zmrzli by). Žalovaní uvědomili v listopadu 2021 p. , jméno FO, o tom, že v bytě se tvoří plísně, stav bytu jí ukázali, 1. žalovaný se nabídl, že provede kolem domu drenážní výkop, aby se dům odvlhčil, p. , jméno FO, souhlasila, jiný byt žalovaným náhradou za tento byt postižený plísní neposkytla, jak o to žádali, v bytě či v domě nezajistila provedení žádných opatření proti plísni, vyjma realizace drenážního výkopu, což provedl 1. žalovaný, jakož i inicioval. Žalovaná 2. uvedla, že podle ní by předmětný byt neměl být poskytován k nájemnímu bydlení, protože je zdravotně závadný, a právě tím vznikl problém při jejich užívání bytu. Žalovaným je známo, že i další dva nájemci tohoto bytu po nich měli v průběhu užívání rovněž problémy s nadměrným výskytem plísní v bytě. Vymalování bytu před odevzdáním bytu p. , jméno FO, prováděl 1. žalovaný, ale nedokončil to, p. , jméno FO, žádala, aby byt co nejdříve vyklidili, že si jej chce dát do pořádku pro další nájemce, spolu s p. , jméno FO, sdělili, že to nemá cenu, že tam stejně budou dělat falešnou příčku.

3. K námitkám žalovaných, že v bytě se v období podzim–zima vyskytovala trvale v mimořádném rozsahu plíseň na zdech, nadměrná vlhkost v prostoru od zdí a od podlah, žalobce tvrdil, že nájemci, kteří měli byt v nájmu před žalovanými, si nestěžovali na tvorbu plísní zde či vzlínání vody, a za dobu jejich užívání se takový problém nevyskytl. Podle žalobce žalovaní upozornili na tvorbu plísní a vlhkost až počátkem prosince 2021 a s ohledem na předchozí bezproblémové užívání jinými osobami má žalobce za to, že žalovaní byt neužívali řádně, nevětrali, neodstraňovali plíseň včas např. Savem či jinými prostředky a že řádně netopili. Tím porušovali povinnosti, k nimž se zavázali v nájemní smlouvě k bytu. P. , jméno FO, žalovaným při prohlídce bytu při výskytu plísní vytkla kouření marihuany v bytě, odkázala je na řádné větrání a topení. Podle žalobce byli žalovaní v nájemní smlouvě upozorněni, že v předmětném bytě je zvýšená vlhkost, takže pro řádné užívání bytu bylo potřeba intenzivně větrat, a pokud by tam byla zvýšená vlhkost, tak bylo potřeba si zřídit nějaké vysoušecí zařízení, k čemuž se žalovaní nájemní smlouvou také zavázali. Proto, že byt mohl být zatížen takovou vadou, bylo sjednané nájemné tak nízké, vzhledem k situaci v , Anonymizováno, , kde běžné ceny za nájem bytů jsou výrazně vyšší než byla cena nájmu zde. Už z nájemní smlouvy plynulo, že v bytě je možná zvýšená vlhkost. Nebylo třeba prokazovat, že tady evidentně vlhkost v bytě byla. Nárok na slevu z nájemného žalovaní neuplatnili. Jejich procesní obrana je nekonkrétní, obecná, žalovaní z ní nevyvodili žádné nároky v konkrétní výši, nevznesli žádné vzájemné požadavky vůči žalobci. Pokud si žalovaní nechali problém s plísní v bytě přerůst přes hlavu, je to jejich věc.

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce jako vlastník a pronajímatel, zastoupen při právním jednání vůči žalovaným (vždy) svou matkou, , jméno FO, , a žalovaní 1. a 2. jako nájemci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (označeného ve smlouvě) č. , hodnota, , 2kk v 1. NP domu č. p. 140, , adresa, , a to 2. žalovaná dne 30. 6. 2021 na dobu určitou do 31. 12. 2022, 1. žalovaný dne 1. 8. 2021 na dobu určitou do 31. 12. 2022, čímž vznikl žalovaným společný nájem daného bytu od 1. 8. 2021 dále (§ 2270 odst. 1 o. z.). Podle nájemních smluv byli žalovaní povinni hradit pronajímateli měsíčně nájemné 7 500 Kč a zálohu na služby poskytované s užíváním bytu 1 000 Kč, oboje do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Na počátku užívání bytu žalovaní uhradili žalobci jistotu 15 000 Kč (§ 2254 o. z.), o níž bylo ujednáno v nájemní smlouvě, že pronajímatel je oprávněn ji použít mj. k úhradě pohledávek na nájemném, úhradě služeb nebo k úhradě vzniklé škody a zajištění běžné údržby, pokud ji nájemce neprováděl, je povinen ji vyúčtovat do jednoho měsíce od vyklizení a předání bytu (čl. 3 písm. b) nájemní smlouvy). Byt byl předán do užívání 2. žalované dne 30. 6. 2021 (v předávacím protokolu je uvedeno, že se jedná o rekonstruovaný byt a zahrnuje vybavení: plynový kotel, nové plovoucí podlahy, dlažby, koberce, osvětlení, sporák a kuchyňská linka; byt budou užívat 2 osoby; nájemce se zavazuje při ukončení nájemního vztahu předat byt vymalovaný a řádně uklizený, v případě nedodržení této podmínky budou opravy nebo vymalování provedeny majitelem domu na náklady nájemce; dále uveden mj. stav vody: 582, 506, stav elektřiny a plynu). V nájemní smlouvě dále uvedeno (čl. 4 písm. h) mj.: Nájemce si je vědom povinnosti zajistit řádné větrání (intenzívně minimálně 2 x 10 min/den), a to s ohledem na zvýšenou vlhkost, dále se zavazuje omezit zdroje vlhkosti (větší množství pokojových rostlin, akvária, sušení prádla apod.) V případě výskytu plísní je povinen okamžitě informovat pronajímatele, zabezpečit likvidaci plísně postřikem a případně si pronajmout vysoušecí zařízení. Dále v nájemní smlouvě (čl. 4 písm. l) sjednána fikce doručení doporučené nebo na doručenku odeslané zásilky pro případ, že nebyla adresátem v úložní době převzata, tak, že zásilka je doručena třetím dnem od jejího odeslání, na adresu uvedenou v nájemní smlouvě. Sjednáno (čl. 5 písm. d) nájemní smlouvy, že při skončení nájmu bytu nájemce byt předá ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k normálnímu opotřebení při řádném užívání a údržbě. Nájem bytu žalovanými skončil ke dni 31. 3. 2022 dohodou (výpovědi žalobce vůči žalovaným z nájmu bytu ze dne 30. 9. 2021 a 30. 11. 2021 nesplňovaly náležitosti stanovené § 2286 a násl. o. z., avšak platnost výpovědí zde není předmětem posouzení vzhledem k dohodě stran na trvání/skončení nájmu k 31 3. 2022, jde-li o skutečnost mezi nimi nespornou). Byt žalovaní vyklidili v průběhu března 2022 (o několik/asi 10 dnů před 31. 3. 2022), 31. 3. 2022 byt předal 1. žalovaný A. , jméno FO, , o čemž byl pořízen předávací protokol z téhož dne (v protokolu je uveden stav vody: 666, 968, stav elektřiny a plynu; ke stavu bytu je uvedeno: dálka nebyla vrácena, dluh 5 000 Kč bude uhrazen do 8. 4. 2022, stav bytu viz fotodokumentace). K předání garáže a dálkového zařízení k bráně bylo dohodnuto mezi pronajímatelem a 1. žalovaným písemně dne 6. 4. 2022, že garáž bude vyklizena a předána dne 30. 4. 2022 spolu s dálkovým ovládáním k rukám p. A. , jméno FO, . K uvedeným skutečnostem soud provedl důkazy nájemními smlouvami ze dne 30. 6. 2021, 1. 8. 2021, protokolem o předání bytu ze dne 30. 6. 2021, výpověďmi z nájmu bytu ze dne 30. 9. 2021, 30. 11. 2021, protokolem o předání bytu ze dne 31. 3. 2021, písemnou dohodou ze dne 6. 4. 2022, výpověďmi svědků (A. , jméno FO, , , jméno FO, ) a žalovaných.

5. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovaným za období 1. 10. 2021 – 31 3. 2022 k doplacení částku 1 283 Kč za dodávku vody (vodné a stočné) vyúčtováním ze dne 4. 4. 2022, podle něhož spotřeba vody za dané období činila 56,021 m3 (28,01 m3 za měsíce 10-12/2021, 28,00 m3 za měsíce 1-3/2022 – žalobce počítá s částkou 56,01 m3; stav spotřeby nebyl nahlášen, proto bylo počítáno s průměrnou spotřebou za dané měsíce zjištěnou z celkového ročního odběru vody pro daný byt), cena za vodné a stočné/m3 činila v roce 2021 104,77 Kč, v roce 2022 112,45 Kč, na zálohách bylo zaplaceno 4 800 Kč, spotřeba představuje 6 085 Kč, rozdíl činí 1 285 Kč, tedy k doplacení požadovaná částka (1 283 Kč) je o 2 Kč nižší. K uvedenému soud provedl důkazy vyúčtováním žalobce ze 4. 4. 2022, dokladem o ceně vody (webové stránky , právnická osoba, . – ceny vodného a stočného pro roky 2021, 2022). Žalovaní nenamítali nesprávnost odečtu spotřeby vody. Pokud namítali prokapávání bojleru (ohřívač vody), způsobující příp. zvýšenou spotřebu vody, jedná se o závadu/potřebu opravy, která spadá do kategorie drobná oprava vybavení bytu a tu je povinen provádět nájemce bytu (§ 2257 odst. 2 o. z., § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb.).

6. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce po skončení nájemného užívání bytu žalovanými zajistil v bytě prostřednictvím Z. , jméno FO, provedení oprav poškozených částí bytu či jeho vybavení s dále uvedenými náklady. Výměna dvou vnitřních dveří – 1. žalovaný potvrdil, že skleněnou výplň v nich nahradil neprůhlednou výplní, uznal požadavek na náhradu škody na dveřích, žalobce k tomu vysvětlil, že cena opravy převyšovala kupní cenu nových dveří, proto nebyly původní dveře opraveny vysklením, nýbrž byly koupeny nové dveře a za ně bylo zaplaceno 2 x 1 560 Kč, oprava podlahy v obývacím pokoji – výměna lina 12 m2, cena materiálu 2 868 Kč, cena za dopravu 1 199 Kč, soklové lišty – cena materiálu 1816 Kč. Oprava stěn – cena materiálu 927,45 Kč (penetrace a barvy), cena za práce 5 060 Kč (škrábání, začišťování, penetrování, malba). Pokládka podlahy a soklových lišt, výměna dveří – cena práce 3 800 Kč. Oprava vchodových dveří a začištění – cena práce 1 200 Kč. Pokládka dlažby 2,18 m2 – cena materiálu (lepidlo) 729 Kč, cena práce 600 Kč. K uvedeným skutečnostem soud provedl důkazy výpověďmi svědků (A. , jméno FO, , Z. , jméno FO, ), výpověďmi žalovaných, doklady o nákupu dveří, 12 m2 lina, soklových lišt, malířských potřeb/hmot, o zaplacení ceny za uvedené práce Z. , jméno FO, (nákupní či příjmové doklady vystavené/splatné vše v období duben 2022), fotodokumentací ke stavu bytu předloženou žalobcem.

7. Soud má dále za zjištěné a prokázané, že žalobce vystavil 1. žalovanému dne 2. 5. 2022 vyúčtování dlužných částek z titulu výše uvedených oprav poškození bytu, dluhu za vodu, dluhu na nájemném 20 000 Kč, se započtením jistoty 15 000 Kč, kdy žádal uhrazení celkem 27 602,45 Kč do 30. 4. 2022. A. , jméno FO, zastupující žalobce komunikovala s 1. žalovaným o dluhu na nájemném (5 000 Kč) 16. 4. 2022, kdy 1. žalovaný odmítal doplacení. K úhradě dluhu ve výši 27 273,45 Kč, zahrnující náklady na opravu bytu, nedoplatek za vodu, dluh na nájemném, náklady vystěhování garáže a bezdůvodné obohacení za 15 dnů užívání garáže do vystěhování, vyzval žalované právní zástupce žalobce dopisem ze dne 27. 5. 2022, zásilka byla doručena 1. žalovanému poštou dne 1. 6. 2022, tatáž výzva ze dne 13. 9. 2022 byla doručena 2. žalované poštou dne 15. 9. 2022, dne 21. 2. 2023 právní zástupce žalobce vyzval žalované k úhradě částky 28 602,45 Kč s rozúčtováním dlužných položek shodně, jak později uvedeno v žalobě zde, výzvy byly doručovány poštou a zůstaly nevyzvednuty. K uvedeným skutečnostem byly provedeny důkazy vyúčtováním z 2. 5. 2022, emailovou korespondencí mezi A. , jméno FO, a 1. žalovaným, výzvami k úhradě dluhu právního zástupce žalobce žalovaným, doklady o doručování zásilek žalovaným poštou.

8. Soud má dále za zjištěné a prokázané (vše v odst. 8. – 18 odůvodnění, kdy tato zjištění soud učinil z výpovědí níže uvedených svědků a žalovaných, z fotodokumentace předložené stranami), že v listopadu 2021 žalovaní oznámili A. , jméno FO, , s níž vždy jednali ve věcech předmětného nájmu bytu jako s pronajímatelem (osobou jednající jménem vlastníka/pronajímatele bytu), že se jim v bytě objevila plíseň (doba oznámení konec listopadu - uvedla svědkyně A. , jméno FO, při jednání 15. 12. 2023, počátek listopadu - uvedla při jednání 12. 2. 2025; době oznámení v listopadu 2021 odpovídá i výpověď z nájmu bytu z 30. 11. 2021, daná žalobcem žalovaným, mj. z důvodu výskytu plísně v bytě), 1. žalovaný se nabídl provést drenáž kolem domu, drenážní výkop byl proveden jím a Z. , jméno FO, , A. , jméno FO, chtěla žalovaným nájem bytu ukončit v době zjištění plísně s tím, že byt tedy musí dát do pořádku, dále podle ní byly na žalované v domě stížnosti kvůli jejich chování (v bytě hluk, kouř z marihuany; stížnosti, nikoli samo uvedené chování žalovaných, potvrzuje svědek Z. , jméno FO, , žalovaní to popírají), nakonec se domluvili, že žalovaní budou byt užívat do 31. 3. 2022, žalovaní se odstěhovali z bytu už několik dnů předtím (důvodem bylo, že A. , jméno FO, chtěla byt co nejdříve opravit a dát do nájmu jiným zájemcům, jak sama uvedla), před předáním bytu 1. žalovaný v bytě maloval, podle A. , jméno FO, mu nešlo zamalovat původní výmalbu, ona mu k tomu řekla, ať se na to vykašle, že takhle by se to nedalo do pořádku, zadala opravu bytu Z. , jméno FO, , který také stav bytu nafotil, do předávacího protokolu k bytu z 31. 3. 2022 uvedla A. , jméno FO, , že stav bytu viz fotodokumentace. Dne 31. 3. 2022 předal 1. žalovaný klíče od bytu A. , jméno FO, , tím skončilo užívání bytu žalovanými. Po skončení jejich užívání byla popraskaná zeď na chodbě kolem vchodových dveří, popraskaná dlažba v předsíni bytu, původní skleněná výplň dveří do obývacího pokoje a do koupelny byla nahrazena jiným materiálem, nebylo kompletně vymalováno, v ložnici byl odstraněný koberec a lišty, v obývacím pokoji bylo odstraněno lino a lišty, zůstalo staré spodní lino. Podle A. , jméno FO, a Z. , jméno FO, byl byt ve špatném stavu, dokládá to fotodokumentace pořízená Z. , jméno FO, . A. , jméno FO, se chtěla se žalovanými domluvit na úhradě dluhu na nájemném, za vodu a na nákladech opravy bytu, domluva nebyla možná, chodily jí výhrůžné zprávy od 1. žalovaného. A. , jméno FO, podle svého vyjádření chtěla nakonec jen uhradit náklady, které vynaložila na opravu bytu, aby byt po opravě mohla dále pronajímat. Dlažba v předsíni bytu byla při předání bytu do užívání žalovaným bez poškození, při předání byla popraskaná a bylo nutné ji v rozsahu cca 2 m2 vyměnit.

9. O užívání/nájmu garáže byli ústně ujednáni A. , jméno FO, a 1. žalovaný za cenu 1 000 Kč měsíčně. Garáž vypáčil na pokyn A. , jméno FO, a vyklidil Z. , jméno FO, v průběhu dubna 2022, věci tam uložené odvezl na zahradu otce 1. žalovaného ve , adresa, , 1. žalovaný a Z. , jméno FO, měli mezi sebou fyzický konflikt související s vyklizením garáže a jiné neshody, Z. , jméno FO, konal na pokyny A. , jméno FO, , která jej jako vzdáleného příbuzného najímá na údržbářské a podobné práce při správě domů žalobce.

10. Pokud A. , jméno FO, navštívila daný byt v době užívání žalovanými, bylo tam podle ní chladno, nevětráno, byla tam cítit marihuana. Připustila, že když v bytě zjistila nějakou plíseň, že ji vyfotila, protože se i radila s jinými lidmi, jak to napravit.

11. Svědek , jméno FO, byt navštívil, když mu žalovaní sdělovali, že se v bytě tvoří plísně, říkali mu, že to pořád desinfikují, snaží se, aby to zmizelo, on je odkazoval na p. , jméno FO, , viděl plíseň u nich v ložnici, za gaučem v obýváku, pořád si na to stěžovali. Když žalovaní ukončili nájem, požádala ho A. , jméno FO, o zdokumentování stavu bytu (dokumentaci pořídil, některá fota ve spise předložená jako dokumentace k bytu však nejsou jeho – č. , hodnota, -12, ohradil se k tomu při výslechu, a nekorespondují s tvrzeními žaloby) a opravu poškození bytu, kdy podle něho byl byt zhuntovaný, plesnivý, poškozený na vnitřním vybavení. Podle Z. , jméno FO, on opravil zeď kolem vchodových dveří, což žalovaní opravovali a on to opravoval ještě po nich, protože to bylo špatně (prasklina podél zárubní), na stěnách v bytě byla plíseň, rohy v místnostech celé plesnivé, v jednom pokoji bylo zničené, špinavé lino, v předsíni prasklá dlažba, plíseň byla podle svědka ve dvou místnostech, a to do půl metru na stěnách; podle žalovaných také v předsíni (doložili fotografii z předsíně). Podle Z. , jméno FO, při opravách zdí v bytě po žalovaných se v ložnici vytvořila umělá příčka (falešná zeď), aby se odizolovala ta plíseň na zdi, a vznikla tam potom mezera, drenáž kolem domu již byla provedena z předchozí doby, za užívání bytu žalovanými se prohloubila, pracoval na tom jak 1. žalovaný, tak Z. , jméno FO, , práce na tom se dokončily až po skončení nájmu žalovaných, výkopy provedené během užívání bytu žalovanými zůstaly totiž odkryté, aby vyschly.

12. Před nájmem bytu žalovanými byl byt pronajat, žalobce to doložil za měsíce 3-12/2017 (nájemce , Anonymizováno, – nájem musel skončit do 10-11/2017 vzhledem k nájmu následujícímu), 11/2017-12/2018 (nájemce P. , adresa, ), podle A. , jméno FO, si tito nájemci nestěžovali na vlhkost bytu či výskyt plísně apod., nyní (od 11/2024) byt užívá , Anonymizováno, (k tomu A. , jméno FO, předložila česky psané prohlášení, podepsané azbukou uvedenou nájemkyní, občanka Ukrajiny, která byt obývá s 2 dětmi, kdy podle prohlášení je byt velmi pěkný, čistý a suchý, nájemkyně větrá a topí podle pokynů v nájemní smlouvě, a pokud by se v bytě objevila plíseň, bude to zřejmě nedodržováním pokynů, což je větrání a vytápění, jak je uvedeno v nájemní smlouvě), podle A. , jméno FO, předtím byt užívali přes zimu nájemci, kteří byt opustili v lednu, byt pak nebyl vytápěný ani větraný, vytvořila se tam rozsáhlá plíseň v důsledku neobývání.

13. Žalovaní nežádali A. , jméno FO, , resp. žalobce o slevu na nájemném v průběhu nájmu. Po skončení nájmu a předání bytu, když žalovaným nebyla vrácena jistota, nebylo jim vystaveno vyúčtování za služby (dodávku vody) a A. , jméno FO, požadovala doplacení 5 000 Kč na nájemném, reagoval 1. žalovaný tím, že žalobci neuhradí nájemné za dva měsíce. Jednání o zaplacení/nezaplacení nájemného či jiných dluhů týkajících se užívání bytu byla mezi A. , jméno FO, a žalovanými jen ústní (vyjma výše uvedených písemných dokladů – odst. 4. odůvodnění), A. , jméno FO, uvedla, že si vícekrát sama došla pro úhradu za užívání bytu za žalovanými do bytu (k placení nájemného či záloh za služby nebyly předloženy žádné písemné doklady, pouze elektronická komunikace z dubna 2022 ohledně požadavku na doplacení nájemného), pokud 1. žalovaný komunikoval přímo se žalobcem (, Jméno žalobce, , tč. pobytem mimo ČR) po emailu, bylo mu jím sděleno, že on se pronájmem daného domu/bytu osobně vůbec nezabývá, vše s tím spojené zajišťuje jeho matka.

14. A. , jméno FO, potvrdila, že žalovaní proti plísni v bytě používali Savo. Ona se podle svého vyjádření s plísní v daném bytě setkala jen v případě nájmu žalovanými. Když jí stav plísně oznámili, řekla jim k tomu jako radu stříkat Savem/nebo oni to řekli, dále větrat a přestat v bytě sušit prádlo; v domě není sušárna, nájemci mohou podle A. , jméno FO, prádlo sušit venku na zahradě. A. , jméno FO, je známo, že žalovaní dluží také za plyn 8 613 Kč. V bytě je navštívila po dobu jejich nájmu 2-3 x, ukazovali jí šedou plíseň v rohu obývací místnosti, v rozsahu tak 1 x 2 m2, další plíseň byla poblíž bývalé výlohy. Když žalovaní ukončili nájem bytu, tak podle A. , jméno FO, (vypověděla při jednání 12. 11. 2024) v bytě provedl Z. , jméno FO, vícefázové ošetření stěn napadených plísní – nátěr, kterým se plísně odstraňují, nelze oškrábat, protože by se to rozneslo po celé bytové jednotce, v bytě byla nově vytvořena předstěna, podle svědkyně proti plísni lze provést zateplení přímo na stěně, pak udělat ochranný nátěr, ten se vymaluje a znovu se nanese ochranný nátěr, což je proces, který nelze provést v průběhu užívání bytu. Pokud 1. žalovaný před předáním byt maloval, A. , jméno FO, toto neakceptovala, řekla mu přitom také, že tam bude muset být udělána ta předstěna, aby byl byt maximálně ochráněn proti příp. opakování výskytu plísně. Byt opravil Z. , jméno FO, tak, že se všechny omítky sundaly (ne oškrábaly), dala se tam nová předstěna s tzv. matrací (izolace), použila se perlinka a protiplísňové nátěry. Podle A. , jméno FO, měli žalovaní po skončení nájmu sundat (ne oškrábat) omítky, natáhnout štuk, dát protiplísňové nátěry a vymalovat na bílo, žalovaný podle ní ještě dne 31. 3. 2022 v bytě maloval.

15. A. , jméno FO, potvrdila, že na foto předložených žalovanými je předmětný byt jimi užívaný (č. l. 77-85 spisu), potvrdila, že na snímcích jsou vlhká místa a plíseň, jak jí to žalovaní v listopadu 2021 v bytě ukazovali, s tím, že netvrdí, že to tam nebylo, ale dává žalovaným za vinu, že byt nedali do pořádku při skončení nájmu a toho se týká dluh, který od nich zde žádá žalobce zaplatit.16. , jméno FO, potvrdil, že po skončení nájmu bytu žalovanými se v bytě vybudovala příčka, jakoby odskok od stěny, aby se ta vlhkost a plíseň, která tam předtím bývala, už netvořila, tedy jako opatření proti tomu. Příčka je podle svědka odvětrávaná. Byt viděl nyní, když jej užívají jiní nájemci, je čistý, nájemci větrají, jsou spokojení. Když byt užívali žalovaní, viděl jej Z. , jméno FO, 2-3x, byl přítomen toho, když A. , jméno FO, žalované poučovala o větrání. Při předání klíčů od bytu 1. žalovaný v bytě nemaloval. Z. , jméno FO, potvrdil, že na foto předložených žalovanými (č. l. 77-85) jsou místnosti v bytě užívaném žalovanými, obývací pokoj, ložnice, předsíň. Viděl vlhkost a plíseň v bytě, vlhké mapy na zdech, jednalo se o rozsáhlé části v každé místnosti, během užívání ukazovali svědkovi žalovaní, že se jim vyboulila podlaha v předsíni, byla tam rozbitá dlažba.

17. Podle svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, byl celý bytový dům (, adresa, ), kde se nachází byt užívaný žalovanými (č. , hodnota, ) vlhký, jmenovaná s partnerem (svědek , právnická osoba, ) užívali byt č. , hodnota, v tomto domě (1. 10. 2021 – 30. 11. 2023), objevovala se tam plíseň každou zimu, netěsnila dobře okna, p. , jméno FO, nebyla ochotna řešit tyto opravy, údržbu bytů, podle svědkyně u nájemců budovala závazek tím, že je nechala na bytě pracovat, a potom si člověk rozmýšlí, jestli z toho bytu odcházet, když už do toho investoval své peníze, energii, jako nájemci bytů byli pracovní síla levná, resp. zdarma. P. , jméno FO, toto umí velmi dobře využívat, spravuje více nemovitostí. V bytě č. , hodnota, užívaném svědky byla plíseň také, ve všech pokojích bytu, rozsáhlá, kolem oken, na zdech, které jsou venkovní, nejhorší byla koupelna, i když větrali topili, stejně se plíseň objevovala v chladnějších obdobích, začalo to počátkem zimy, po zimě to bylo nejhorší, oni to vždycky pracně na jaře škrábali a nanovo si tam dávali i omítku a malovali, aby v bytě mohli nějak fungovat. V prostorách jejich bytu byl proto špatný, zatuchlý vzduch, když se stěhovali odtud, museli zařízení bytu všechno vyhodit, protože bylo znehodnocené tou vlhkostí. Byt č. , hodnota, svědkové navštívili v době užívání žalovanými a poté, kdy tam bydleli pozdější nájemci, a i tito jiní nájemci měli také problémy s vlhkostí a plísní v bytě, také si to nafotili a zvažovali soudní spor s majitelem bytu. Byt č. , hodnota, v době užívání žalovanými navštívili svědkové , tituly před jménem, D. , jméno FO, a její partner asi 3-4x v rámci přátelských návštěv, viděli plíseň, vnímali vlhký a zatuchlý vzduch, žalovaní to sice stále udržovali, byli čistotní, používali různé prostředky, postřiky protiplísňové (šlo o rozsáhlé plochy, bylo to nákladné), ale stále to vystupovalo, svědkové to (vlhko, zatuchlost) registrovali v obývacím pokoji, na WC, v koupelně. Podle svědkyně , tituly před jménem, D. , jméno FO, byt žalovaných byl plísní nejvíce postižený v rámci domu, nejvlhčí, objevovalo se to opakovaně. Když svědkové končili svůj nájem bytu č. , hodnota, , nevrátila jim p. , jméno FO, složenou kauci (jistotu), ačkoli byt dali do původního, resp. ještě lepšího stavu, neboť do něho investovali, podíleli se na rekonstrukci (byt byl původně neobyvatelný, stropy se propadaly, takže se opravovaly komplet stropy, dlažba v kuchyni, komplet koupelna), p. , jméno FO, platila materiál, oni platili práce, jistotu jim nevrátila, spoléhá na to, že se lidé nedokážou bránit, že to přejdou; vzhledem k investicím do bytu měli s p. , jméno FO, písemnou dohodu, že budou mít snížené nájemné, to nedodržela, jejich nájem bytu skončil výpovědí, na složenou jistotu, kterou jim nevrátila, si započetla jako své výdaje cenu za opravy bytu, které však hradili svědkové, jednalo se o nová světla, zásuvky, vypínače, kliky na oknech, což vše bylo rozbité a nefunkční a pořídili to do bytu na své náklady oni. Do nájmu bytu č. , hodnota, svědkové šli v nouzové situaci, potřebovali bydlení v , Anonymizováno, , p. , jméno FO, je přiměla k tomu, aby do bytu investovali, pokud o nájem mají zájem, kdy svědkové nepočítali s tím, co vše to obnáší, včetně plísní v zimním období. Vlhkost v jejich bytě se projevovala tak, že okna byla zamlžená, okolo oken to kapalo, začaly se objevovat mokré mapy na zdech v okolí oken, pak v rozích místností na venkovních stěnách, i kolem radiátorů. Oni topili ústředním topením, větrali, ještě používali elektrické topení, které přenášeli různě po místnostech na vyhřátí chladnějších částí. Nájemci bytu č. , hodnota, po žalovaných (v roce 2023) měli také problém s vlhkostí a plísní v bytě, a z toho plynoucí konflikt s p. , jméno FO, , stav bytu si nafotili, jednu dobu byl ten byt zapečetěný a rozmýšleli se (nájemci), jestli to budou řešit soudní cestou. Podle svědka J. , jméno FO, by každému vadilo bydlet v takových prostorech, jako byl byt č. , hodnota, užívaný žalovanými, byla tam všude plíseň, on by tam nebydlel, do bytu chodil na návštěvy skoro každý měsíc, když tam byli žalovaní, stříkali plíseň nějakými saponáty, byt byl závadný hlavně těmi plísněmi od počátku, kdy tam svědek chodil, on měl také problém s plísněmi v bytě, ale on si to oškrábal, penetroval, u nich byla plíseň kolem oken, v bytě žalovaných byly ty plísně rozsáhlé, v každé místnosti, byl tam od toho zatuchlý vzduch, nebylo to příjemné, muselo být pořád otevřeno ven, nebylo to vhodné na dlouhodobé bydlení, protože ten byt byl plesnivý, to bylo hodně vidět.

18. Z fotodokumentace předložené žalobcem (žalovaní potvrdili, že se jedná o předmětný byt č. , hodnota, jimi užívaný) plyne stav bytu před/po provedení oprav Z. , jméno FO, v době březen-duben 2022, tj. poškození určitých částí bytu či vchodu do bytu (zeď u vstupních dveří), z fotodokumentace předložené žalovanými (svědkové A. , jméno FO, a Z. , jméno FO, potvrdili, že se jedná o předmětný byt č. , hodnota, užívaný žalovanými v posuzovaném období, tj. 11/2021–3/2022) plyne stav bytu podzim 2021/zima 2022, tj. výskyt vlhkosti a plísní v určitých částech bytu, na nábytku v bytě. Fotodokumentací činil soud důkazy, žalovaní a svědci se vyjádřili k jejímu obsahu.

19. Podle § 2208 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z.:(1) Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby.(2) Nájemce má právo započíst si to, co může podle odstavce 1 žádat od pronajímatele, až do výše nájemného za jeden měsíc; je-li doba nájmu kratší, až do výše nájemného.(3) Neuplatní-li nájemce právo podle odstavce 1 do šesti měsíců ode dne, kdy vadu zjistil nebo mohl zjistit, soud mu je nepřizná, namítne-li pronajímatel jeho opožděné uplatnění.

20. Podle § 2214 o. z.:Nájemce oznámí pronajímateli, že věc má vadu, kterou má odstranit pronajímatel, hned poté, kdy ji zjistí nebo kdy ji při pečlivém užívání věci zjistit mohl.

21. Podle § 2235 o. z.:(1) Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlížíse k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.(2) Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu.

22. Podle § 2239 o. z.:Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.

23. Podle § 2243 o. z.:Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.

24. Podle § 2257 o. z.:(1) Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.(2) Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

25. Podle 2263 o. z.:(1) Souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu. Nesouhlasí-li pronajímatel se změnou, která je nezbytná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, která v bytě bydlí, aniž má k odmítnutí souhlasu vážný a spravedlivý důvod, nahradí pronajímatelův souhlas na návrh nájemce soud.(2) Při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá.

26. Podle § 2265 o. z.:(1) Pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.(2) Neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.(3) Neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.

27. Podle § 2267 o. z.:Neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

28. Podle § 2293 o. z.:(1) Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.(2) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl se souhlasem pronajímatele, pokud si strany ujednaly, že při skončení nájmu nájemce uvede byt do původního stavu.(3) Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele.

29. Soud shrnuje výše uvedený zjištěný a prokázaný skutkový stav, resp. skutečnosti mezi stranami nesporné (odst. 4–18 odůvodnění), a hodnotí je následovně. Žalovaní jako společní nájemci bytu (jejich společný nájem trval 1. 8. 2021 – 31. 3. 2022), zavázáni vůči žalobci jako vlastníku/pronajímateli bytu společně a nerozdílně (§ 2270, § 2271 o. z.), byli při skončení nájmu bytu povinni byt jako předmět nájmu žalobci (zastupovanému zde jeho matkou, A. , jméno FO, ) vrátit ve stavu, v jakém jej převzali, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel/žalobce (§ 2293 o. z.). Podle zjištění a hodnocení soudu žalovaní odpovídají žalobci za a) poškození dvojích vnitřních dveří – je nesporné, že z nich 1. žalovaný odstranil skleněnou výplň, žalovaní nezajistili jejich opravu či náhradu novými, žalobce pořídil nové dveře za cenu 2 x 1 560 Kč, b) změny/poškození na krytinách podlahy a podlahových lištách – je nesporné, že žalovaní odstranili podlahové lišty ve dvou místnostech (ložnice, obývací pokoj), odstranili vrchní lino v obývacím pokoji, a byť to zdůvodnili tak, že to bylo nutné vzhledem k vlhkosti v bytě a krytiny (svrchní lino a koberec) hnily, jde o zásah do vybavení/provedení bytu, k němuž si neopatřili souhlas žalobce, a pokud by odstranění podlahové krytiny a lišt i bylo akceptováno jako nutné opatření proti postupující vlhkosti bytu od podlah či zdí, jedná se o opravu, k níž byli povinni žalovaní jako nájemci (§ 2257 odst. 2 o. z., § 4 písm. a) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. – oprava podlahových krytin, výměna lišt je drobnou opravou), žalobce vynaložil za nové lino (12 m2) a lišty 2 868 Kč, 1 816 Kč (materiál), 1 199 Kč (doprava materiálu na podlahy a dveří), 3 800 Kč (práce na pokládce podlahy), c) poškození dlažby – žalovaní vysvětlili tím, že se během jejich užívání podlaha v předsíni vzedmula vlivem vlhkosti v bytě a dlažba praskla, k čemuž soud namítá, že tuto závadu jako důsledek poškození bytu vlivem vlhkosti neohlásili žalobci/p. , jméno FO, , v řízení nebylo prokázáno, že by příčinou poškození dlažby byla vlhkost v bytě (Z. , jméno FO, nepotvrdil, že bylo nutné podklad pod dlažbou upravit, protože by byl vzedmutý vzlínající vlhkostí apod.), jedná se tedy o poškození podlahové krytiny během užívání bytu, za něž žalovaní žalobci odpovídají (shodně jako v bodě b) výše), žalobce na opravu dlažby vynaložil 729 Kč (materiál), 600 Kč (práce). Rozsah poškození bytu, za jehož opravu žádal žalobce náhradu, dokumentoval žalobce fotografiemi, které pořídil povětšinou Z. , jméno FO, (vyjma snímků č. , hodnota, -12 – chybějící kování na vnitřních dveřích), předkládala je za žalobce A. , jméno FO, s tím, že toto je fotodokumentace, na niž odkazuje protokol o předání bytu ze dne 31. 3. 2022. Soud tyto skutečnosti hodnotí tak, že v dotyčném předávacím protokolu nejsou jednotlivé závady/poškození bytu jakkoli vymezeny/nejsou vůbec uvedeny, je pouze odkázáno na fotodokumentaci – tuto fotodokumentaci však žalovaní při předání bytu neodsouhlasili jako závazný doklad o stavu bytu, stav bytu při předání žalovanými proto předložená fotodokumentace náležitě a závazně nedokumentuje (některá fota předložená za žalobce evidentně nedokumentují tento byt – zničené kování dveří). Soud má za prokázaný stav bytu při předání žalovanými žalobci pouze v rozsahu, ve kterém se žalovaní shodně s předloženou fotodokumentací žalobce vyjádřili tak, že dané snímky odpovídají stavu bytu při předání. To neplatí o zdokumentování vnějšího poškození vchodových dveří – poškození zárubní, za něž a za úklid žalobce požadoval zaplatit 1 200 Kč; žalovaní namítali, že již na počátku jejich užívání bytu byla v daném místě podél dveří zřetelná prasklina, ale nikoli zcela, hluboko vydrolená omítka, narušené zdivo apod., jak dokumentují fota č. , hodnota, -20 (dané fotografie ve spojení s foto č. , hodnota, znázorňují porušenou a následně opravenou omítku podél vchodových dveří na chodbě, částečně vydrolenou hrubou prohlubeň, jež mohla být vytvořena i záměrně – prasklina zdi podél zárubně, kterou potvrdili žalovaní, že byla v místě už na počátku, je na foto patrná nad a pod hrubým vydrolením, na které bylo poukazováno ze strany žalobce; svědek Z. , jméno FO, se vyjádřil tak, že prasklina byla opravená, ale špatně, on to předělával), soud má ohledně této závady za neprokázané, že v podobě tvrzené a dokumentované žalobcem toto poškození zdi podél dveří u bytu na chodbě bylo, že za ně žalovaní odpovídají, protože je způsobili a jako poškození bytu neodstranili. Za prokázaný dluh žalovaných vůči žalobci soud považuje nedoplatek na vodném a stočném, k tomu viz odst. 5. odůvodnění, což představuje částku 1 283 Kč, povinnost k zaplacení této částky plyne z § 2247 o. z. (poskytování plnění spojená s užíváním bytu pronajímatelem – zajištění dodávky vody, odvádění odpadních vod, vyúčtovaný nedoplatek odpovídá odečtu spotřeby a aplikaci příslušné ceny za vodné/stočné dodavatele SČVAK a. s.).

30. Soud nepovažuje za oprávněný požadavek žalobce na zaplacení částek 927,45 Kč (penetrace), 5 060 Kč (zednické práce – škrábání, začišťování, penetrování, malba). Jedná se o náklady na opravu stěn a výmalbu, které je povinen nést nájemce v rámci své povinnosti uvést byt do řádného stavu při skončení nájmu (§ 2257, § 2293 o. z., § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. – běžná údržba bytu, jež zahrnuje malování, opravu omítek). Z výsledků dokazování však plyne (výpovědi A. , jméno FO, , Z. , jméno FO, , obou žalovaných), že 1. žalovaný před odevzdáním bytu žalobci prováděl výmalbu stěn na bílo (odpovídalo to přiměřeně čl. 5 písm. d) nájemní smlouvy, dále upozornění v předávacím protokolu z 30. 6. 2021 i očekávání A. , jméno FO, , jak uvedla ve výpovědi při jednání 12. 11. 2024), a to nikoli v den předání bytu (31. 3. 2022), jak tvrdila A. , jméno FO, , nýbrž několik dnů předtím (plyne z výpovědi Z. , jméno FO, a žalovaných), kdy mu v dokončení úpravy stěn (do řádného stavu, přičemž žalovaní byt převzali s šedou výmalbou v ložnici) bylo výslovně zamezeno A. , jméno FO, s tím, aby toho nechal, že takhle se to nedá do pořádku a v bytě se bude budovat předstěna, jakož byl i tlak z její strany, hlavně aby žalovaní byt co nejdřív opustili. Této situaci odpovídá hodnocení podle § 2263 odst. 2 ve spojení s § 2257, § 2267, § 2293 o. z., a sice že žalobce (zastoupený A. , jméno FO, ) nežádal provedení výmalby, resp. opravy stěn, nýbrž výslovně žádal přestat s opravou stěn s tím, že si tyto práce provede sám, nežádal od žalovaných jiný postup při opravě (konkrétní, odborný, specifický vzhledem k aktuálnímu silnému postižení stěn plísní apod.). Následně byly prostory bytu upraveny, a to provedeny opravy zdí – odstranění omítek, penetrace, protiplísňové nátěry a výmalba, a nadto byla zbudována příčka pro izolaci jedné z místností od zdi náchylné k výskytu plísně (plyne z výpovědí A. , jméno FO, , Z. , jméno FO, ). Vzhledem k jednoznačně vyjádřené vůli A. , jméno FO, /žalobce v dané fázi věci je třeba mít za to, že žalobce od žalovaných jako nájemců nežádal uvedení stěn v bytě do stavu, v jakém byly na počátku nájmu, resp. do řádného stavu vzhledem k obvyklému opotřebení, a není oprávněn po žalovaných dodatečně požadovat úhradu (byť i jen části) nákladů malířských prací výše uvedených.

31. Žalovaní prokázali (vlastní fotodokumentací, výpověďmi svědků – , tituly před jménem, D. , Anonymizováno, , J. , jméno FO, , i Z. , jméno FO, a A. , jméno FO, , jakož i svou výpovědí), že v daném bytě nastala v listopadu 2021 a přetrvala do konce nájmu bytu v březnu 2022 nadměrná vlhkost, způsobující rozsáhlou plíseň zdí (plochy v m2 v každé z místností bytu), provlhnutí bytového zařízení, krytin podlah, osobních věcí (oblečení, dokumenty). Ohledně skutečností týkajících se tohoto stavu bytu, tj. prokázanou nadměrnou vlhkost (vlhké mapy na zdech – mokré zdi) a tvorbu plísní ve zcela mimořádném rozsahu (nikoli jen jako běžný projev, důsledek netěsnosti oken, vliv chladného a vlhkého počasí v zimním období apod.), soud poučil žalobce jako pronajímatele (§ 2243, § 2257, § 2265 o. z.) o jeho důkazní povinnosti k tomu, zda a jak byt, jakož i dům, v němž se byt nachází, po dobu nájmu bytu žalovanými udržoval (žalobce) ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý a který je způsobilý k řádnému užívání, zda (žalobce) po vytknutí nadměrné vlhkosti bytu žalovanými tuto vadu řádně odstranil, pokud má žalobce za to, že nadměrnou vlhkost bytu způsobili žalovaní porušením svých povinností byt užívat řádně, ať toto prokáže, a v souvislosti s tím ať prokáže, kdy a jak žalovaným porušení jejich povinností vytkl a vyzval je k nápravě. Žalobce opakovaně tvrdil, že nadměrná vlhkost a výskyt plísní v bytě je důsledek porušení povinností žalovaných byt užívat řádně, konkrétně podle žalobce žalovaní řádně nevětrali a netopili, sušili v bytě prádlo, nepoužívali dostatečně prostředky proti vlhkosti a plísni, byli povinni pronajmout si vysoušecí zařízení (čl. 4 písm. h) nájemní smlouvy. Žalovaní však prokázali (vlastními výpověďmi, výpověďmi svědků , tituly před jménem, D. , Anonymizováno, , J. , jméno FO, ), že učinili vše, co bylo z jejich strany možné na zamezení výskytu plísně, resp. stavu vlhkosti v bytě – větrali (J. , jméno FO, uvedl, že muselo být stále větráno, protože vlhkost a zatuchlost v bytě byla neustálá, bylo to nepříjemné, byt hnil), topili (nedoplatek za plyn, zmíněný A. , jméno FO, , rovněž ukazuje na spotřebu tepla v bytě, a tedy evidentně prokazuje topení), používali Savo (doporučovala rovněž A. , jméno FO, , používání potvrdil Z. , jméno FO, , J. , jméno FO, , , tituly před jménem, D. , Anonymizováno, ), sušení prádla převedli mimo byt (1. žalovaný sušení prádla umístil do vedlejších prostorů v domě - kotelny) – podle nájemní smlouvy (čl. 4 písm. h) byli žalovaní povinni sušení prádla v bytě omezit (nebylo zcela zakázáno, což ani nelze přijmout jako realistický/přiměřený požadavek na bydlení v jakémkoli bytě), pokud měli podle A. , jméno FO, žalovaní k dispozici venkovní prostory na zahradě u domu, nelze tuto možnost sušení prádla považovat za využitelnou v zimních měsících, o které zde šlo (mrazy, vlhkost vzduchu apod.); pokud jde o povinnost pronajmout si vysoušecí zařízení (čl. 4 h) nájemní smlouvy), hodnotí soud toto ujednání podle § 2239 o. z. jako zjevně nepřiměřené, k němuž se nepřihlíží, neboť obstarání (koupě či pronájem za úplatu) a používání takového zařízení (náklady provozu – platby za elektřinu) představuje výdaje, jejichž vynakládání nelze požadovat v okolnostech případu po žalovaných, ani se nejeví přiměřené/možné spravedlivé požadovat v režimu jakéhokoli jiného nájemného užívání bytu vůbec.

32. Soud tedy nemá za prokázané, že žalovaní svým porušením povinností při užívání bytu zapříčinili zvýšenou vlhkost v bytě a nadměrnou tvorbu plísní (kdy důsledkem uvedeného došlo k mimořádnému poškození zdí v bytě, jejichž oprava vyžadovala i kvalifikovaný postup, jaký popsala a prostřednictvím Z. , jméno FO, realizovala A. , jméno FO, – viz odst. 27 odůvodnění). Soud ovšem výskyt nadměrné vlhkosti a mimořádně rozsáhlé plísně v daném bytě v posuzovaném období vzal za prokázaný (tento stav uznal v závěru řízení i právní zástupce žalobce a předtím v rámci výslechu i A. , jméno FO, jednající jménem žalobce) a současně má za prokázanou skutečnost, že tento stav bytu představoval vadu bytu zásadním způsobem ztěžující jeho užívání žalovanými. Soud poučil žalobce, že má důkazní břemeno ke skutečnosti, co je příčinou těchto vad bytu (nadměrná vlhkost a výskyt plísně) s tím, že stanovení této příčiny vyžaduje odborné posouzení (z výslechů svědků , tituly před jménem, A. , Anonymizováno, , J. , jméno FO, a žalovaných ke stavu domu, resp. bytů v něm, vyplynulo, že nadměrná vlhkost a tvorba plísně postihovaly rovněž byt č. , hodnota, v době jeho užívání jmenovanými svědky, že byt č. , hodnota, postihovaly rovněž později při jeho užívání jinými nájemci – viz odst. 17. odůvodnění). Žalobce odborné posouzení jako důkaz ke zjištění příčiny vlhkosti předmětného bytu nenavrhl. Za tohoto stavu dokazování má soud za to, že odpovědnost za poškození stěn bytu plísní, tj. výskyt plísně, jejíž tvorbě a rozšíření nebylo/nemohlo být dosaženo běžnou údržbou a běžnými opatřeními proti plísni prováděnými žalovanými jako nájemci bytu (větrání, topení, postřiky, omezení/následně zrušení sušení prádla v bytě, žádné květiny – bylo prokázáno, že žalovaní vše dodrželi), nese žalobce, který je obecně odpovědný za řádný stav bytu/domu jako pronajímatel (§ 2257 o. z.). Náklady na kvalifikované ošetření stěn po výskytu plísně, jako zde, ve zcela mimořádném rozsahu (více m2 v každé místnosti, zničené věci nájemců, trvale zatuchlé a dráždivé prostředí) a proti dalšímu výskytu plísně nejsou žalovaní povinni nést.

33. Žalobce vůči žalovaným porušil povinnost udržovat po dobu nájmu byt, resp. dům, ve stavu způsobilém užívání, tj. čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý (§ 2243, § 2257 odst. 1 o. z.). Zde zjištěný a prokázaný rozsah vad bytu (vlhkost, plísně, zatuchlost, prostředí závadné pro zdraví, způsobující poškození či zničení vybavení a osobních věcí zde uložených) představoval ztížení užívání bytu zásadním způsobem – žalovaní v bytě setrvali (od listopadu/prosince 2021 do března 2022) pouze proto, že neměli možnost odejít ihned bydlet jinam (vady se vyskytly na počátku zimy, provedení drenážního výkopu nepomohlo – nebylo možné dosáhnout rychlého vyschnutí vzhledem k ročnímu období, další opatření na bytě či domě nebyla provedena žádná, žalovaní měli ve své moci pouze vlastní postup – větrání, topení, postřiky, což prováděli a také nepomáhalo), žádali žalobce (A. , jméno FO, ) o jiný byt, neboť bydlení zde bylo nepřijatelné. Uvedené nasvědčuje tomu a soud hodnotí tak, že žalovaným vzniklo právo žádat o slevu na nájemném či prominutí nájemného. Žalovaní v průběhu nájmu bytu o slevu sice nežádali, avšak při skončení nájmu a předávání bytu došlo k ústnímu jednání mezi A. , jméno FO, a 1. žalovaným o platbách za nájem, když A. , jméno FO, požadovala doplacení 5 000 Kč za nájem a odmítla vrácení kauce (jistota 15 000 Kč) s tím, že na konečné vyúčtování jistoty má 1 měsíc (čl. 3 písm. b) nájemní smlouvy), kdy jí 1. žalovaný v dané situaci a v daných souvislostech věci sdělil, že tedy neuhradí 2 nájmy – jak uvedl při jednání 20. 9. 2023, jednal tak vůči ní jako pronajímateli s ohledem na předchozí okolnosti nájmu bytu, tj. vady bytu a obtíže, které tyto vady představovaly pro žalované v období 11/2021 – 3/2022, jak to při témže jednání soudu dále rozvedl.

34. Má-li pronajatá věc vady, je pronajímatel povinen je odstranit. Do prodlení s odstraněním vad se dostává, neodstraní-li vady bez zbytečného odkladu poté, co byly vady vytknuty. V případě, že se pronajímatel dostane do prodlení s odstraněním vad a jde zároveň o vady, které omezují nájemce v možnosti věc užívat, vzniká právo na slevu z nájemného, resp. prominutí nájemného. Právo na slevu z nájemného představuje oprávnění neplatit nájemné za určitou uplynulou dobu nájmu. K uplatnění práva na slevu u pronajímatele může dojít i oznámením nájemce, že pro (řádně vytknuté) vady předmětu nájmu nebude až do jejich odstranění uhrazovat nájemné v plné výši (srov. NS sp. zn. , spisová značka, ). Právo na slevu z nájemného (§ 2208 o. z.) vzniká za období, v němž nájemce může užívat pronajatou věc pouze s obtížemi. O zásadní ztížení užívání jde v případech, kdy nájemci vznikají při užívání takové obtíže, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby v užívání pokračoval. Právo na prominutí nájemného představuje obdobu práva na slevu z nájemného, liší se v rozsahu, o prominutí jde, jestliže nemá být placeno za určité období vůbec žádné nájemné. Právo na prominutí nájemného (§ 2208 odst. 1 věta druhá o. z.) vzniká nájemci za období, v němž nemůže užívat pronajatou věc vůbec nebo je její užívání zásadním způsobem ztíženo. Uplatnění práva je právním jednáním, musí splňovat obecné náležitosti, musí být určité a srozumitelné, musí z něj vyplývat, jaké právo a v jakém rozsahu uplatňuje, když uplatnění práva předchází oznámení vady (§ 2214 o. z.). Protože forma není výslovně předepsána, může se tak stát i ústně. Uplatnit právo na slevu či prominutí nájemného lze do minula i do budoucna. (uvedeno volně podle Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 250–256: M. Hulmák).

35. Žalovaní zásadní vady bytu (vlhkost, plíseň) vytkli žalobci neprodleně po jejich zjištění. Vady bytu žalobce poté po dobu užívání bytu žalovanými neodstranil. Žalovaní měli v důsledku uvedených vad zásadním způsobem ztíženo užívání bytu, zůstali v něm pouze proto, že neměli kam odejít, a odešli hned, kdy získali jiné bydlení, ještě před skončením dohodnuté doby nájmu. Soud hodnotí jednání 1. žalovaného vůči žalobci, vzhledem k okolnostem věci řešené mezi nimi v dané situaci – jejich ústní jednání na konci nájmu o doplacení úhrady za užívání bytu, který měl zásadní vady žalovanými žalobci vytknuté a žalobcem neodstraněné, kdy 1. žalovaný žalobci (A. , jméno FO, ) odmítl zaplatit „dva nájmy“, tj. nájemné za dva měsíce – tak, že tehdy a tímto způsobem 1. žalovaný vůči žalobci ústní formou uplatnil nárok na prominutí nájemného za dobu minulou (vzhledem k jejich jednání proběhlému 31. 3. 2022), kdy jde o jednání dostatečně určité, srozumitelné a učiněné přímo vůči pronajímateli. Pokud 1. žalovaný odmítl zaplatit žalobci nájem za dva měsíce, uplatnil tím nárok na prominutí částky 15 000 Kč (2 x 7 500 Kč). Vzhledem ke zjištěným okolnostem nájmu bytu v 11/2021-3/2022 má soud za to, že nárok na prominutí nájemného za 2 měsíce v uvedeném období, kdy žalovaní v bytě setrvali jen z nouze, byl takto uplatněn po právu a žalovaným prominutí nájemného náleží. Žalobce požadoval po žalovaných doplacení 5 000 Kč na nájemném, kdy výpočet uvedl takto: 20 000 Kč za l-3/2022, započtena jistota 15 000 Kč, rozdíl 5 000 Kč. , adresa, 000 Kč odpovídá výše 2 x nájemné 7 500 Kč, u něhož soud přiznal žalovaným prominutí. Jistota 15 000 Kč proto nenáleží k započtení žalobcem na dlužné nájemné, nýbrž mohla být započtena (jen) na jiné části dluhu žalovaných, viz níže (odst. 37 odůvodnění).

36. Pokud jde o úhrady týkající se garáže, tyto se netýkají 2. žalované, která neměla se žalobcem (A. , jméno FO, ) žádné ujednání o úplatném užívání garáže. Žalovaný 1. měl písemné ujednání ze 6. 4. 2022, že garáž vyklidí do 30. 4. 2022, ovšem garáž byla násilně vyklizena (vypáčen zámek) Z. , jméno FO, v průběhu dubna, který za toto (násilné) vyklizení obdržel úhradu od žalobce (A. , jméno FO, ) již 20. 4. 2022, tímto bylo dotčeno ústně sjednané právo 1. žalovaného na nájem garáže (bylo nesporné mezi stranami, že platila ústní dohoda o nájmu garáže za 1 000 Kč/měsíc, a nebylo prokázáno, že dohoda zanikla dříve a jinak, než k 30. 4. 2022), 1. žalovaný není povinen z žádného titulu k úhradě nákladů vývozu garáže (byl povinen vyklidit ji až 30. 4. 2022, v čemž byl předejit cizí osobou a násilným způsobem). Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, kdy konkrétně došlo k vyklizení garáže Z. , jméno FO, (1. žalovaný tvrdil, že do několika dnů po vrácení bytu), nelze stanovit výši úhrady za nájem garáže a není přiměřené stanovit ji právě ve výši poloviny sjednaného nájemného za neurčitou část měsíce dubna 2022, proto soud požadavek na zaplacení 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za 15 dnů užívání garáže do vystěhování, když platil sjednaný, nevypovězený nájem garáže po celý duben 2022, žalobci nepřiznal.

37. Soud vypočetl částku, kterou jsou žalovaní povinni žalobci uhradit, takto: 7 187 Kč (zahrnuje 2 x dveře, 12 m2 lino, doprava), 1 816 Kč (soklové lišty), 3 800 Kč (pokládka podlahy a soklových lišt), 729 Kč, 600 Kč (dlažba, materiál a práce), 1 283 Kč (voda), 5 000 Kč (nájemné za březen 2022), celkem 20 415 Kč, od níž je odpočteno 15 000 Kč z jistoty, kterou si ponechala A. , jméno FO, a která není započtena na nájemné (viz odst. 32), kdy dlužný rozdíl činí 5 415 Kč. Pokud žalobce požadoval na jistině zaplacení 28 602,45 Kč, žalobu soud zamítl v rozsahu částky 23 187,45 Kč, jakož i v příslušenství této částky (zákonný úrok z prodlení). Žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu výzvou právního zástupce žalobce doručenou 1. žalovanému 1. 6. 2022, lhůta k plnění stanovena 5 dnů od odeslání (do 6. 6. 2023), proto jsou žalovaní od 7. 6. 2022 v prodlení a soud je zavázal zaplatit žalobci z toho titulu zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných 5 415 Kč od uvedeného dne do zaplacení (§ 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud žalobce požadoval zaplacení úroku za dobu od 1. 5. 2022 do 6. 6. 2022, soud žalobu zamítl, neboť žalobce neprokázal odeslání či provedení doručení dřívější než uvedené výzvy k plnění.

38. Podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy procesně zásadně úspěšnější byli žalovaní, kteří požadavek na náhradu nákladů v řízení jim vzniklých vůči žalobci neuplatnili.

39. Pokud jde o výhrady žalobce k procesnímu postupu soudu ohledně porušení zásady koncentrace řízení stanovené § 118b odst. 1 o. s. ř., soud konstatuje, že i po nastalé koncentraci řízení lze uvést mj. tvrzení a důkazy sloužící k popření věrohodnosti jiných důkazů (zde takto mj. žalovaní předkládali až po jednání 15. 12. 2023 vlastní fotodokumentaci ke stavu bytu a navrhli své svědky, a to v reakci na tvrzení a důkazy žalobce, jimiž žalobce prokazoval jím tvrzený řádný stav bytu výpověďmi svědků A. , jméno FO, , Z. , jméno FO, ), a důkazy a skutečnosti reagující na poučení podle § 118a odst. 1-3 o. s. ř. (zde bylo soudem dáno opakovaně vzhledem k novotám, jež do řízení vstoupily po provedených důkazech, kdy toto poučení prolamuje koncentraci řízení vůči oběma stranám sporu, nehledě na to, vůči které straně takové poučení směřuje). Výslech žalovaných jako účastníků řízení (§ 131 odst. 1 o. s. ř.) byl proveden na návrh žalovaných, po poučení daném jim jako osobám právně nezastoupeným podle § 125 o. s. ř. o důkazních prostředcích, jako vhodný, resp. nutný důkaz ve vztahu ke skutečnostem, jež nelze prokázat jinak. Pokud jde o provedení (techniku) výslechu, není účelné/nemají být v rámci výslechu účastníka jím opakovány/uváděny skutečnosti uvedené již v písemných vyjádřeních či v ústním přednesu v průběhu řízení – proto zde směřoval úvodní dotaz soudu/prohlášení účastníků k tomu, zda/že činí součástí své výpovědi skutečnosti uvedené jimi v předchozích vyjádřeních, jinými slovy, zda/že skutečnosti takto tvrzené výslovně potvrzují jako pravdivé, které netřeba již, znovu uvádět.