37 C 114/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované o určení vlastnického práva - určení, že nemovitost je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů

I. Určuje se, že bytová jednotka č. číslo, vymezená v budově č.p. číslo, část obce jméno FO., na st. p. č. číslo, včetně spoluvlastnického podílu ve výši 7/88 na předmětné budově a pozemku, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. číslo a LV č. číslo u právnická osoba pro adresa, pro katastrální území adresa, je součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů žalobce Jméno žalobce, r.č. RČ a žalované jméno FO, r.č. RČ.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci, k rukám advokáta Jméno advokáta, náhradu nákladů řízení ve výši 35 379,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 5. 5 .2025 se žalobce domáhal určení, že ve výroku uvedená bytová jednotka je součástí zaniklého společného jmění manželů, ač je v katastru nemovitostí evidována, jako vlastník, výlučně žalovaná. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou byli manželé, a to od 18. 6. 1993 do právní moci rozsudku o rozvodu manželství vydaného Okresním soudem v adresa dne 6. 6. 2024, č. j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 10. 4. 2025, č.j. spisová značka. Za doby manželství nabyli účastníci, mimo jiné, i shora uvedenou bytovou jednotku č. číslo v k.ú. adresa, která je však v evidenci nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro adresa, vedena pouze na žalovanou. Zaniklé společné jmění manželů není doposud vypořádáno, ani nebyla podána žaloba o vypořádání k příslušnému soudu. Žalobce uvedl, že předmětnou bytovou jednotku č. číslo v k.ú. adresa nabyla žalovaná kupní smlouvou v průběhu manželství, tj. kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2011, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí. Bytová jednotka je tedy součástí SJM žalobce a žalované, ač je v katastru nemovitostí evidována pouze žalovaná. Žalobce současně tvrdil, že kupní cena byla uhrazena z prodeje bytové jednotky č. číslo v k.ú. adresa, kterou s žalovanou, jako manželé, prodali kupní smlouvou ze dne 27. 7. 2011 za kupní cenu 1 700 000 Kč. Následně došlo dne 5. 9. 2011 k uzavření kupní smlouvy mezi jméno FO, jako prodávající a žalovanou, jako kupující, na základě, které byla žalovaná zapsána jako vlastník předmětné bytové jednotky č. číslo v k.ú. adresa, a to za kupní cenu 529 000 Kč, uhrazenou z prostředků v SJM.

2. Současně s určovací žalobou podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno s předmětnou bytovou jednotkou disponovat, a to s ohledem na to, že žalovaná dne 18. 4. 2025 uzavřela s paní jméno FO, svojí vnučkou, darovací smlouvu se zřízením služebnosti, vkladové řízení bylo zahájeno dne 22. 4. 2025 pod č.j. číslo, přičemž vklad práva vlastnického doposud nebyl proveden. Usnesením Okresního soudu v adresa ze dne 7. 5. 2025, č.j. spisová značka bylo návrhu na vydání předběžného opatření vyhověno a žalované byla zakázána dispozice s předmětnou bytovou jednotkou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, z ústního jednání se omluvila a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti.

4. Soud provedl následující důkazy:

5. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne 6. 6. 2024, č. j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 10. 4. 2025, č.j. spisová značka bylo zjištěno, že manželství žalobce a žalované uzavřené dne 18. 6. 1993 bylo rozvedeno (PM ke dni 2. 5. 2025).

6. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytu uzavřené dne 14.7.2003 mezi adresa, jako převádějícím a manžely jméno FO a jméno FO, jako přejímajícími, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná se stali vlastníky bytovou jednotku č. číslo v katastrálním území adresa. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 12. 2010 vyplývá, že manželé jméno FO (žalobce a žalovaná) jsou zapsáni jako vlastníci bytové jednotky č. číslo v katastrálním území adresa, obec adresa, a to na základě kupní smlouvy ze dne 14. 7. 2003.

7. Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 7. 2011 mezi manžely jméno FO a jméno FO, jako prodávajícími a jméno FO, jako kupujícím, bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná prodali bytovou jednotku č. číslo v katastrálním území adresa, a to za kupní cenu 1 700 000 Kč. Vklad práva vlastnického podán dne 28. 7. 2011. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31. 12. 2011 vyplývá, že jméno FO je zapsán jako vlastník bytové jednotky č. číslo v katastrálním území adresa, obec adresa, a to na základě kupní smlouvy ze dne 27. 7. 2011.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 5.9.2011 mezi jméno FO, jako prodávající a žalovanou jako kupující, bylo zjištěno, že žalovaná nabyla vlastnické právo k bytové jednotce č. číslo v katastrálním území adresa, a to za kupní cenu 529 000 Kč. Vklad práva vlastnického podán dne 7. 9. 2011. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1.5.2025 vyplývá, že žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník bytové jednotky č. číslo v katastrálním území adresa, a to na základě kupní smlouvy ze dne 5. 9. 2011.

9. Z nepodepsané Smlouvy o vypořádání společného jmění a majetkových vztahů po rozvodu manželství mimo jiné vyplývá, že její součástí je i předmětná bytová jednotka č.číslo v k.ú. adresa.

10. Z darovací smlouvy se zřízením služebnosti ze dne 18. 4. 2025 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalovanou, jako dárkyní a jméno FO, jako obdarovanou, kdy předmětem je bytová jednotka č. číslo v k.ú. adresa.

11. Předně se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájmu žalobce na podané žalobě. Podle § 80 o.s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. V posuzovaném případě žalobce na ústním jednání doplnil, že spatřuje svůj naléhavý právní zájem na určovací žalobě v potřebě zápisu vlastnického práva v režimu SJM do katastru nemovitostí. Soud se s argumentací žalobce ztotožňuje, rovněž shledává na podané žalobě naléhavý právní zájem, protože bez rozhodnutí soudu nelze objektivně provést změnu zápisu v katastru nemovitostí. V této otázce lez rovněž odkázat na rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp.zn. spisová značka, z kterého vyplývá, že je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti evidován jen jeden z (bývalých) manželů a druhý tvrdí, že věc je předmětem zaniklého, avšak doposud nevypořádaného SJM, může se domáhat určení, že nemovitost je v zaniklém a doposud nevypořádaném SJM.

12. Po zjištění existence naléhavého právního zájmu se tedy soud zabýval věcí samou. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná byli manželé od 18. 6. 1993 do 2. 5. 2025. Na základě Smlouvy o převodu vlastnictví bytu uzavřené dne 14. 7. 2003 nabyli do svého společného jmění manželů bytovou jednotku č. číslo v katastrálním území adresa, kterou kupní smlouvou ze dne 27. 7. 2011 prodali jméno FO za kupní cenu 1 700 000 Kč. Následně žalovaná kupní smlouvou ze dne 5. 9. 2011 koupila bytovou jednotku č. číslo v katastrálním území adresa, a to za kupní cenu 529 000 Kč, kdy v katastru nemovitostí je evidována jako jediný vlastník.

13. Podle § 708 odst. 1 a § 709 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, je součástí společného jmění manželů to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství.

14. Vzhledem k tomu, že předmětnou bytovou jednotku č. číslo nabyla žalovaná za doby manželství, je podle shora uvedeného ustanovení součástí společného jmění manželů. Výjimka z režimu SJM by byla případně možná pouze v případě, kdy by nabytí předmětné bytové jednotky spadalo pod ustanovení § 709 odst. 1 písm. a) až e). Tato okolnost nebyla tvrzena ani prokazována. Naopak žalobce soudu doložil časovou souvislost mezi prodejem bytu v k.ú. adresa, který měli účastníci v SJM, a to za kupní cenu 1 700 000 Kč a bezprostředně následnou koupi předmětné bytové jednotky v k.ú. adresa za kupní cenu 529 000 Kč, kdy prodej a koupě měla bezprostřední časovou návaznost. O skutečnosti, že předmětná bytová jednotka spadá do režimu SJM svědčí i koncept Smlouvy o vypořádání společného jmění a majetkových vztahů po rozvodu manželství, jejíž součástí je i předmětná bytová jednotka č. číslo v k.ú. adresa.

15. Soud upozorňuje na to, že v tomto konkrétním případě, kdy žalobci svědčila vyvratitelná právní domněnka ustanovení § 709 odst. 1, o.z., byla povinnost tvrzení a důkazní, že jednotka nespadá do režimu SJM, právě na žalované. Žalovaná se však vzhledem ke své pasivitě v soudním řízení a neúčasti na ústním jednání dobrovolně vzdala možnosti poučení ze strany soudu, dle § 118a odst. 1 a 3, o.s.ř.

16. Soudu tak nezbyla jiná možnost než žalobě vyhovět a výrokem I. určit, že předmětná bytová jednotka je součástí zaniklého a doposud nevypořádaného SJM žalobce a žalované.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, kdy výše byla stanovena v souladu s vyhláškou č. 177/19996 Sb. Na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za podanou žalobu a 1 000 Kč za podaný návrh na předběžné opatření. Dále byla přiznána odměna advokáta za 4 úkony právní služby z tarifní hodnoty 113 000 Kč, dle § 9 odst. 4, citované vyhlášky (4x 5 620 Kč), 4x režijní paušál po 450 Kč, dle § 13 odst. 4, citované vyhlášky, a DPH 21%. Celkem tedy náklady řízení činí částku 35 379,80 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.)