37 C 129/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobce s účinností od 28. 5. 2022 částkou 4 200 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne příslušného měsíce, čímž se v příslušné části mění rozsudek Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 1.3.2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, , č.j., spisová značka, ze dne 25.7.2011.

II. Žaloba o zvýšení výživného o dalších 1 800 Kč měsíčně od 28. 5. 2022 se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci dlužné výživné za období od 28. 5. 2022 do 30. 11. 2025 ve výši 113 748,40 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 28.5.2025 se žalobce domáhá na žalovaném (svém otci) zvýšení vyživovací povinnosti, a to na částku 6 000 Kč měsíčně od května 2022. V žalobě poukázal na to, že naposledy byla vyživovací povinnost upravena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 1.3.2011, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 25.7.2011, který nabyl právní moci dne 24.9.2011, a to na částku 1 500 Kč měsíčně. Uvedl, že se s žalovaným prakticky vůbec nevídá a otec mu and rámec výživného nic neposkytuje. Uvedl, že od doby posledního rozhodování soudu o výživném se zvýšily oprávněné potřeby žalobce, stejně tak jako ceny bydlení, jídla, drogerie, oblečení, zájmových aktivit a dalších položek. Žalobce veškeré své náklady pokrývá pomocí matky a rodinných příslušníků ze strany matky. Dále uvedl, že studuje druhým rokem na středním odborném učilišti v , Anonymizováno, , obor , Anonymizováno, . Příjem žalovaného ze zaměstnání činí cca. 30 000 Kč měsíčně, jak vyplývá z výplatních pásek žalovaného. K poměrům otce uvedl, že měl znovu uzavřít manželství, z něhož má další dvě děti, nezl. dceru , jméno FO, , nar. , datum, , a nezl. syna , jméno FO, , nar. , datum, . Uvedl, že se na otce obrátil, prostřednictvím své právní zástupkyně, dopisem ze dne 9.8.2022 s návrhem na zvýšení výživného, a to včetně doplacení výživného za tři roky zpětně, jak umožňuje ust. § 922 odst. 1 občanského zákoníku, a to od měsíce dubna 2022. Žalovaný v odpovědi navrhl, prostřednictvím svého právního zástupce, zvýšení výživného na částku 4 200 Kč od měsíce září 2024. Následně doplnil, že matka má nízké příjmy a nemá prakticky žádný majetek. Ke svým měsíčním výdajům uvedl, že činí přibližně 14 000 Kč a jsou tvořeny podílem na nákladech spojených s bydlením ve výši 5 000 Kč, potraviny cca. 5 000 Kč, drogerie a hygiena cca. 300 Kč, oblečení a obuv cca. 1 000 Kč, školní potřeby a pomůcky cca 400 Kč, doprava cca. 500 Kč, zájmové aktivity cca. 800 Kč, zdravotní péče a další výdaje (vitamíny, drobné léky, mobilní telefon a neplánované výdaje) cca 1 000 Kč. Tyto náklady jsou hrazeny matkou, či rodinnými příslušníky ze strany matky.

2. Žalovaný se vyjádřil písemně dále pak při svém účastnickém výslechu. Uvedl, že žalobci hradí výživné ve výši 4 200 Kč měsíčně od měsíce 5/2025. Dále konkretizoval své výdaje, a to následovně: 650 Kč na úrazové a životní pojištění; 3 195 Kč měsíční splátka půjčky; 1 500 Kč měsíčně hypotéka na dům; 1 400 Kč měsíčně na školní obědy pro děti; 2 494 Kč ročně pojistka na dům; 2 459 Kč a 2 924 Kč ročně úrazové pojištění na děti; 5 000 Kč ročně na družina; 1 200 Kč ročně na autobus pro děti do školy. Náklady na bydlení: 3 500 Kč měsíčně elektřina; 1 400 Kč měsíčně vodné a stočné; 3 000 Kč měsíčně topivo. Uvedl, že žije v domě své manželky a vlastní automobil , jméno FO, , jméno FO, z roku 2001, traktor z roku 1961 a motocykl, který byl darem od tchána. Uvedl, že v minulosti žalobci zasílal nad rámec výživného další finanční plnění, a to 500 Kč dne 26.06.2022; 1 000 Kč dne 25.11.2022; 1 500 Kč a 2.000 Kč dne 15.12.2022; 500 Kč dne 24.06.2023; 3 000 Kč dne 29.11.2023; 500 Kč dne 24.06.2024 a 1.500 Kč dne 2.12.2024. Ke svému příjmu uvedl, že průměrný příjem za rok 2022 činil 30 876,75 Kč, za rok 2023 činil 28 303,75 Kč, za rok 2024 činil 30 751,60 Kč a za rok 2025 zatím 32 981,20 Kč. Dále žalovaný doplnil, že na za dojíždění do zaměstnání vynaloží měsíčně částku 5 000 Kč za pohonné hmoty, kdy dojíždí z , adresa, do , adresa, . Při svém účastnickém výslechu uvedl, že manželství uzavíral v roce 2012 a se současnou manželkou mám 2 nezletilé děti, ročník 2013 a 2016. Manželka pracuje jako pěstounka na plný úvazek. Jedná se o krátkodobou pěstounskou péči, za kterou pobírá, včetně příspěvku na konkrétní dítě, cca 30 000 Kč měsíčně. Potvrdil, že si brali úvěr od stavební spořitelny, asi 2-3 roky zpět, čerpali asi 120 000 Kč. Úvěr splácí měsíčně částkou okolo 3 000 Kč a čerpali jej na pořízení automobilu, a dále na věci do domácnosti. Uvedl, že jako živnostník provozoval pneuservis, živnost přerušil asi před 2-3 lety, podnikání ukončil proto, že nebylo výdělečné. Uvedl, že bydlí v domě, který je ve vlastnictví manželky, do zaměstnání dojíždí vlastním automobilem sám, jedna cesta je 32 km. Krom příjmu ze zaměstnání jiné příjmy nemá. Uvedl, že jinou alternativu dopravy do zaměstnání nemá, autem jezdí proto, že zaměstnání vykonávám ještě asi 6 km od nádraží ve , adresa, , pracuje jako vrtač ve vzdáleném pracovišti v lese.

3. Soud provedl následující důkazy:

4. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 1.3.2011, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 25.7.2011, č.j. , spisová značka, vyplývá, že naposledy byla vyživovací povinnost žalovaného k žalobci upravena v roce 2011 na částku 1 500 Kč měsíčně. Průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného byl v tu dobu zjištěn ve výši 7 300 Kč.

5. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce leden až březen 2025 vyplývá, že čistý příjem žalovaného činil 33 520 Kč, 29 980 Kč a 31 217 Kč.

6. Z písemné komunikace právních zástupců účastníků ze dne 31.3.2025 a 22.4.2025 vyplývá, že komunikovali o výši výživného pro žalobce.

7. Z potvrzení o studiu ze dne 8.4.2025 vyplývá, že žalobce byl žákem , adresa, , a to od 1.9.2022 do 31.3.2023.

8. Z potvrzení o studiu ze dne 1.9.2025 vyplývá, že žalobce je žákem , právnická osoba, , a to od 1.9.2025.

9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo potvrzeno tvrzení žalovaného, že nad rámec výživného přispěl žalobci částku 5 00 Kč dne 26.6.2022; 1 000 Kč dne 25.11.2022; 1 500 Kč a 2.000 Kč dne 15.12.2022; 500 Kč dne 24.06.2023; 3 000 Kč dne 29.11.2023; 500 Kč dne 24.06.2024 a 1.500 Kč dne 2.12.2024.

10. Ze mzdových listů žalovaného vyplývá jeho výdělek za roky 2022, 2023, 2024 a 1-5/2025. Za rok 2022 činil průměrný čistý měsíční výdělek žalovaného částku 29 872 Kč, v roce 2023 částku 26 296 Kč, v roce 2024 částku 29 112 Kč a v roce 2025 (leden až květen) částku 31 329 Kč měsíčně.

11. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti žalovaného vyplývá, že v roce 2022 činil základ daně částku 394 415 Kč a daň částku 3 156 Kč; v roce 2023 činil základ daně částku 359 156 Kč a daň částku 1 041 Kč; v roce 2024 činil základ daně částku 377 669 Kč a daň částku 4 716 Kč12. Z výpočtu daně a daňového zvýhodnění manželky žalovaného (, jméno FO, ) vyplývá, že v roce 2022 činil základ daně 291 600 Kč a daň 12 900 Kč; v roce 2023 činil základ daně částku 373 600 Kč a daň 25 200 Kč; v roce 2024 činil základ daně částku 408 200 Kč a daň 30 390 Kč.

13. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného vyplývá, že provozování živnosti má přerušené od 1.4.2019, respektive od 3.1.2024.

14. Z daňového dokladu ze dne 11.7.2025 vyplývá, že žalovaný vynaložil celkem částku 7 900 Kč na opravu automobilu (brzdy, olej, filtry).

15. Z daňového dokladu ze dne 4.8.2025 vyplývá, že manželka žalovaného vynaložila celkem částku 6 421 Kč za nákup pneumatik.

16. Z pojistky č., číslo, vyplývá, že žalovaný hradí životní pojištění ve výši 650 Kč měsíčně.

17. Z výročního dopisu pojišťovny vyplývá, že manželka žalovaného hradí pojistné ve výši 2 462 Kč, jako zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Škoda Fabia, r.z. , SPZ, .

18. Z informace o pojištění vyplývá, že manželka žalovaného hradí nezletilému synovi , jméno FO, úrazové pojištění ve výši 1 979 Kč ročně a dceři , jméno FO, úrazové pojištění ve výši 2 444 Kč ročně.

19. Z výročního dopisu pojišťovny vyplývá, že manželka žalovaného hradí pojistné ve výši 2 253 Kč za pojištění majetku, tj. nemovitostí na adrese , adresa, .

20. Z výpisu z úvěrového účtu č., číslo, (, adresa, ) vyplývá, že manželka žalovaného splácí měsíčně úvěr ve výši 1 500 Kč, kdy záporný zůstatek ke dni 31.12.20245 činí -59 062,06 Kč.

21. Z vyúčtování telekomunikačních služeb za období 6.8.2025 do 5.9.2025 vyplývá, že manželka žalovaného hradí za celkem 3 telefonní čísla částku 1 908,13 Kč.

22. Z dokladu SIPO za měsíc 5/2025 vyplývá, že manželka žalovaného hradí měsíčně částku 5 966 Kč, z toho za elektřinu 3 500 Kč a vodné 1 400 Kč.

23. Z dokladu o platbě za odpad vyplývá, že manželka povinného uhradila v roce 2025 částku 1 560 Kč.

24. Z výpisu z elektronického bankovnictví vyplývají platby za družinu ve výši 2 000 Kč v roce 2024, 3 000 Kč v roce 2025, splátky půjčky ve výši 3 195,20 Kč, měsíční trvalé příkazy k platbě životního pojištění ve výši 650 Kč, výživného ve výši 4 200 Kč, obědů pro děti ve výši 1 300 Kč, stavebního spoření ve výši 2x 500 Kč, úrazového pojištění ve výši 658 Kč, penzijního pojištění ve výši 1 000 Kč, obědů ve výši 700 Kč a 640 Kč, platba za autobusovou dopravu pro děti ve výši 1 200 Kč ročně.

25. Z kopie technického průkaz od vozidla Škoda Fabia, r.z., SPZ, vyplývá, že jako držitel je uveden žalovaný.

26. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., a to § 911, dle kterého výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

27. Mezi účastníky nebylo sporné, že jsou v příbuzenském poměru syn a otec, naposledy bylo o výživném rozhodnuto v roce 2011, kdy bylo soudem žalovanému stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně, které stále hradí. Dále bylo prokázáno a nesporné, že žalobce je studentem střední školy. Z právní úpravy a ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, kdy jsou děti schopny se samy živit a není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání. Jedním ze smyslů a účelů poskytování výživného ze strany rodiče je umožnit nezletilému dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Má-li dítěti vzniknout v souvislosti s přípravou na budoucí povolání nárok na plnění vyživovací povinnosti ze strany rodiče, musí se jednat o přípravu soustavnou a cílevědomou. Soud tak vychází z toho, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobci stále trvá. Rovněž tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná.

28. Nadále se soud zabýval tím, zda nárok žalobce na zvýšení výživného je opodstatněný, či nikoli. Podle § 913 odst. 1 o.z., jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

29. Je objektivně zřejmé, že od poslední úpravy vyživovací povinnosti (rok 2011) došlo ke změně poměrů jak na straně žalobce, tak na straně žalovaného. Žalobci byly při poslední úpravě vyživovací povinnosti 4 roky a navštěvoval mateřskou školku. V současné době, minimálně od roku 2022 do současnosti, je studentem střední školy, je mu 19 let a objektivně tak došlo ke zvýšení potřeb a nákladů na jeho výživu, studium, volný čas apod, které se nepochybně s rostoucím věkem, jakož i studiem náročnější (střední školy) zvyšují. Rovněž u žalovaného došlo k podstatné změně poměrů. Žalovaný měl v době poslední úpravy vyživovací povinnosti příjem cca. 7 300 Kč měsíčně, v současné době dosahuje měsíčních příjmů cca. 30 000 Kč měsíčně. Zároveň u žalovaného došlo k další podstatné změně poměrů, kdy se oženil a má další vyživovací povinnosti ke dvěma nezletilým dětem.

30. Nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobce vlastnil majetek větší hodnoty, či měl jakékoli příjmy. Ke svým výdajům uvedl, že jeho výdaje dosahují měsíčně cca. 14 000 Kč, kdy tyto specifikoval, jako podíl na nákladech spojených s bydlením ve výši 5 000 Kč (bylo doplněno, že žalobce ve skutečnosti reálně nepřispívá matce na náklady spojené s bydlením, jde pouze o jeho fiktivní podíl na těchto nákladech); dále potraviny cca. 5 000 Kč; drogerie a hygiena cca. 300 Kč; oblečení a obuv cca. 1 000 Kč; školní potřeby a pomůcky cca 400 Kč; doprava cca. 500 Kč; zájmové aktivity cca. 800 Kč; zdravotní péče a další výdaje (vitamíny, drobné léky, mobilní telefon a neplánované výdaje) cca 1 000 Kč. Ač žalobce své tvrzení nijak neprokazoval, jedná se dle názoru soudu o běžné a obvyklé výdaje studenta střední školy, obdobného věku, který nemá žádná zdravotní omezení, ani mimořádné výdaje. Soud tak bude vycházet z toho, že žalobce má běžné výdaje, žádné mimořádné, žádný majetek, ani příjmy.

31. K osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného bylo zjištěno, že od roku 2012 je opět ženatý s , jméno FO, , krom žalobce má další vyživovací povinnost k nezletilé dceři , jméno FO, , nar. , datum, a k nezletilému synovi , jméno FO, , nar. , datum, . U , Anonymizováno, , kde je zaměstnán, činil čistý průměrný měsíční výdělek žalovaného v roce 2022 částku 29 872 Kč, v roce 2023 částku 26 296 Kč, v roce 2024 částku 29 112 Kč a v roce 2025 (leden až květen) částku 31 329 Kč měsíčně. Manželka , jméno FO, má příjem z krátkodobé pěstounské péče, kdy v roce 2022 činil její výdělek částku 278 700 Kč, v roce 2023 částku 348 600 Kč, v roce 2024 částku 377 810 Kč. Krom osobního automobilu Škoda Fabia, rok výroby 2002, který používá na cesty do zaměstnání, starého traktoru a motocyklu, nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by vlastnil majetek větší hodnoty. S rodinou žije v rodinném domě, který vlastní jeho manželka, kdy tyto nemovitosti vlastnila již před uzavřením manželství.

32. K výdajům žalovaného a jeho současné rodiny bylo prokázáno, že mají běžné výdaje na bydlení v rodinném domě ve vlastnictví manželky žalovaného, a to 3 500 Kč měsíčně za elektřinu, 1 400 Kč za vodné a stočné a dále za otop (tvrzeno 3 000 Kč měsíčně), odpady 1 560 Kč ročně. Dále mají běžné výdaje spojené s placením pojistného ve výši 650 Kč měsíčně (úrazové pojištění žalovaný), 658 Kč (úrazové pojištění manželka žalovaného), 2 459 Kč ročně a 2 924 Kč ročně úrazové pojištění na děti, 2 494 Kč ročně pojistka na dům, 2 462 Kč ročně zákonné pojištění automobilu, 1 000 Kč měsíčně penzijní pojištění (manželka žalovaného). Dále bylo prokázáno, že hradí náklady spojené s družinou nezletilých dětí ve výši 2 000 Kč ročně v roce 2024 a 3 000 Kč ročně v roce 2025. Náklady spojené se stravováním dětí ve škole ve výši 700 Kč měsíčně a 640 Kč měsíčně. Jízdné pro děti hromadnou dopravou ve výši 1 200 Kč ročně. Hradí závazky z titulu půjčky čerpané na nákup automobilu a vybavení domácnosti ve výši 3 195,20 Kč měsíčně a splátku úvěru u stavební spořitelny ve výši 1 500 Kč měsíčně. Dále dokladoval, že hradí měsíčně stavební spoření nezletilým dětem 2 x 500 Kč. Současně žalovaný argumentoval a prokazoval zvýšené náklady na dojíždění do zaměstnání (5 000 Kč měsíčně), jakož i náklady na údržbu automobilu, kterým do zaměstnání dojíždí.

33. Z výše uvedeného dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zvýšení výživného vůči žalovanému (svému otci) je objektivně částečně důvodný, a to pro změnu poměrů na straně žalobce, i na straně žalovaného. Jak bylo shora uvedeno, u žalobce došlo s ohledem na zvýšení věku a náročnosti studia ke zvýšení jeho potřeb a nákladů na jeho výživu. U žalovaného došlo ke změně poměrů k lepšímu tím, že pobírá vyšší mzdu, avšak rovněž ke změně poměrů k horšímu tím, že má další dvě nové vyživovací povinnosti k nezletilým dětem.

34. Vzhledem k zásadě, že vyživovací povinnost k dětem předchází všem ostatním platební povinnostem, nepovažuje soud některé tvrzené a prokazované výdaje žalovaného za opodstatněné a při určení vyživovací povinnosti k nim nepřihlédl. Jedná se zejména o tvrzené náklady na závazky z půjček a úvěrů, a dále spoření nezletilým dětem žijícím ve společné domácnosti. Po zohlednění potřeb žalobce a možností žalovaného dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na zvýšení výživného je důvodný pro částku 2 700 Kč měsíčně, tj. zvýšení výživného na částku 4 200 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že příjem žalovaného a jeho výdaje jsou prakticky stejné po celé požadované období na zvýšení výživného, tj. od 2022 (nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by se příjmy a výdaje v požadovaném období podstatně měnily), nepřistoupil soud k disproporci zvýšení výživného za jednotlivé požadované roky, ale výživné stanovil ve shora uvedené výši již od požadovaného dne zpětně, tj. od 28.5.2022, což je v souladu s ustanovením § 922 odst. 1, o.z. Výrokem I. došlo tedy ke zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobci z částky 1 500 Kč měsíčně na částku 4 200 Kč měsíčně, od 28.2.2022 do budoucna.

35. Zároveň soud konstatuje, že podle ustálené rozhodovací praxe nelze při stanovení výživného přihlížet k tomu, že povinný nad rámec své vyživovací povinnosti dobrovolně přispíval oprávněnému určité finanční příspěvky, jak je tvrzeno a prokazováno žalovaným.

36. Výrokem II. zamítl soud návrh žalobce na další zvýšení výživného až na částku 6 000 Kč měsíčně, tj. o dalších 1 800 Kč měsíčně, kdy pro takové zvýšení nejsou splněny zákonné podmínky v podobě možností žalovaného.

37. Výrokem III. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k zaplacení dlužného výživného od 28.5.2022 do měsíce v němž byl vyhlášen tento rozsudek, tj. do listopadu 2025, včetně. Alikvotní podíl výživného na období od 28.5.2022 do 31.12.2022 činí 348,40 Kč. Za období od 6/2022 do 12.2022 činí dlužné výživné částku 18 900 Kč (2 700 Kč x 7). Za období od 1/2023 do 12/2023 činí dlužné výživné částku 32 400 Kč (2 700 Kč x 12). Za období od 1/2024 do 12/2024 činí dlužné výživné částku 32 400 Kč (2 700 Kč x 12). Za období od 1/2025 do 11/2025 činí dlužné výživné částku 10 800 Kč (2 700 Kč x 4), kdy za měsíc květen 2025 a dále již žalovaný hradil zvýšené výživné ve výši 4 200 Kč. Celkem tedy činí dlužné výživné částku 94 848,40 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení dlužného výživného v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem IV. v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy soud zohlednil úspěch a neúspěch obou účastníků ve sporu, jakož i skutečnost, že žalovaný, již od měsíce května 2025 dobrovolně hradil zvýšené výživné ve výši 4 200 Kč měsíčně. Soud má dále za to, že soudní řízení o stanovení výživného je specifickým druhem řízení, kdy subjektivní představy jednotlivých stran o výši výživného mohou být logicky odlišné, výsledek je závislý na úvaze soudu, ve které jsou zohledňovány potřeby oprávněného a možnosti povinného, kdy strany objektivně nemohou výsledek takového sporu mnohdy dopředu reálně předvídat. Soud zároveň v průběhu sporu nespatřil u žádného z účastníků obstrukční chování, či šikanózní výkon práva.