37 C 214/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného a žalobkyně obě zastoupeny advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyň a žalovaného k pozemku st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce] [anonymizována dvě slova], objekt rodinné rekreace, k pozemkové parcele [číslo] trvalý travní porost a k pozemkové parcele [číslo] trvalý travní porost, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], se zrušuje.

II. Parcela st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce] [anonymizována dvě slova], objekt rodinné rekreace, pozemková parcela [číslo] trvalý travní porost a pozemková parcela [číslo] trvalý travní porost, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec Blíževedly, [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobkyň, a to tak, že žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], se přikazuje spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¾ a žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], se přikazuje spoluvlastnický podíl ve výši ideální ¼.

III. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu ze zrušeného spoluvlastnictví částku 395 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně jsou povinné, společně a nerozdílně, zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě, zálohované náklady řízení ve výši 7 056,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě, zálohované náklady řízení ve výši 7 056,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou podanou dne 4.10.2022 se žalobkyně domáhaly na žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v [katastrální uzemí], a to konkrétně k pozemku st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce] [anonymizováno], objekt rodinné rekreace, k pozemkové parcele [číslo] trvalý travní porost a k pozemkové parcele [číslo] trvalý travní porost, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví]. Žalobkyně uvedly, že jsou s žalovaným podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, kdy žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu polovinu nemovitostí, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu čtvrtinu nemovitostí a žalovaný rovněž ideální jednu čtvrtinu nemovitostí. Jako důvod podání žaloby uvedly, že nemovitosti užívá prakticky výlučně žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a s žalovaným není možná dohoda o společné správě a opravách nemovitostí. Reálné rozdělení nemovitostí není, dle názoru žalobkyň, možné, a to s ohledem na vztahy mezi účastníky a vzhledem ke komplikovanému přístupu k nemovitostem. Žalobkyně navrhly, aby byl spoluvlastnický podíl žalovaného, za náhradu, přikázán žalobkyni [celé jméno žalobkyně].

2. Žalovaný s navrhovaným řešením zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nesouhlasil. Učinil nesporným tvrzení o vlastnictví předmětných nemovitostí. Dále uvedl, že je bývalým manželem žalobkyně [celé jméno žalobkyně], nemovitosti byly zakoupeny od jeho strýce v době, kdy s žalobkyní žili, jako druh a družka. Manželství uzavřené v roce 2020 bylo v roce 2022 rozvedeno, přičemž důvodem byl mimomanželský vztah žalobkyně. Od té doby panují mezi účastníky neshody. Uvedl, že se snažil s žalobkyněmi dohodnout na způsobu užívání předmětných nemovitostí, avšak bez úspěchu. Vzhledem k tomu, že nemovitosti po celou dobu udržoval, má i nadále zájem je užívat, a proto navrhl, aby bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno reálným rozdělením nemovitostí, což je, dle jeho názoru, možné.

3. Soud provedl následující důkazy:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že předmětné nemovitosti, tj. st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce] [anonymizováno], objekt rodinné rekreace, pozemková parcela [číslo] trvalý travní porost a pozemková parcela [číslo] trvalý travní porost, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví], jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, kdy žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu polovinu nemovitostí, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu čtvrtinu nemovitostí a žalovaný rovněž ideální jednu čtvrtinu nemovitostí. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne 11.10.2004, s právními účinky vkladu ke dni 22.11.2004.

5. Z printscreenu SMS komunikace a přepisu komunikace mezi žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalovaným ze dne 6.2.2022 vyplývá, že se dohadují ohledně přístupu a užívání předmětných nemovitostí. Dále komunikují ohledně placení zákonného pojištění k automobilu a předání klíčů a dokladů od vozidla. V komunikaci se objevují vulgární výrazy.

6. Z výňatku z dopisu právní zástupkyně žalovaného ze dne 10.1.2022 vyplývá, že se pokoušeli dohodnout na komplexním vyřešení majetkových práv.

7. Na místním ohledání, které se uskutečnilo dne 9.2.2023, byla zhotovena fotodokumentace předmětných nemovitostí, včetně možných přístupů. Soud si učinil obrázek o uspořádání nemovitostí a jejich poloze.

8. Z vyjádření [stát. instituce], stavebního úřadu – úseku územního plánování, ze dne 13.2.2023, vyplývá vyjádření k dotazu soudu na případné rozdělení předmětných nemovitostí. Úřad sdělil, že pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec] je součástí plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RR), pozemek p. [číslo] k.ú. [část obce] u [obec] pak částečně v plochách veřejných prostranství (VP) a částečně v plochách staveb pro rodinnou rekreaci (RR). Rozdělit lze obě pozemkové parcely. Při dělení je nutno respektovat funkční využití předepsané územním plánem. Nově vzniklé pozemky musí být dopravně přístupné z veřejné komunikace. Minimální výměru stavebního pozemku v plochách staveb pro rodinnou rekreaci (RR) ÚP [obec] konkrétně nestanovil. Jedním z cílů ÚP [obec] je respektovat stávající urbanistickou strukturu a charakter daného místa. Podmínkou prostorového uspořádání je dodržet stanovený koeficient zeleně - minimálně 0,60. S ohledem na uvedené úřad územního plánování soudí, že soubor zmíněných pozemků může být rozdělen nanejvýše na dvě části, zhruba stejné výměry (pro výpočet vhodné započítat i výměru pozemku p. [číslo]; stavba č.e. [anonymizováno]). Rozdělení pozemků by tak mělo v území umožňovat realizaci další stavby pro rodinnou rekreaci. Z doplnění ze dne 31.10.2023 vyplývá, že nelze dělit pozemkovou parcelu [číslo] která je součástí veřejného prostranství a tuto parcelu nelze rozdělit.

9. Z úředního záznamu PČR, místní oddělení [anonymizováno], ze dne 18.11.2022, vyplývá, že se hlídka dostavila na adresu [adresa] (společné bydliště žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného), a to na základě oznámení žalobkyně. Uvedla, že postrádá věci uložené ve sklepě, které dle jejího názoru odcizil její bývalý manžel (žalovaný). Ze záznamu vyplývá, že po vytěžení žalovaného bylo zjištěno, že si některé věci odvezl, protože byly v jeho vlastnictví. Dále uvedl, že mu žalobkyně v minulosti činila naschvály, což rovněž hlásil na policii. K záznamu je připojena fotodokumentace.

10. Z protokolu o ústním jednání u [název soudu], ze dne 4.11.2022, č.j. [spisová značka], vyplývá, že se jednalo o rozvodové řízení žalobkyně a žalovaného. Z protokolu, mimo jiné vyplývá, že si žalobkyně skutečně našla jinou známost, nemá zájem o usmíření manželství, neboť žalovaný ji začal dělat naschvály, sypal jí pepř do postele, vypínal spotřebiče, z anonymního čísla volal její matce a sprostě jí nadával, při cestě na chalupu jí před synem nazval krávou, apod. Žalovaný uvedl, že žalobkyně jej rovněž častovala vulgárními nadávkami.

11. Žalobkyně sepsala a zdokumentovala naschvály učiněné ze strany žalovaného, a to v období měsíce března až října 2022. Popis je doplněn fotodokumentací. Mělo se jednat o nepořádek, zlomený hřeben a nůžky, pepř na prostěradle, počůraný koberec, zničené věci a vybavení bytu, apod.

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vyplývá tržní hodnota předmětných nemovitostí ke dni 30.5.2023 ve výši 1 580 000 Kč. Dále z posudku vyplývají tržní ceny případně oddělených předmětných pozemkových parcel [číslo]. Znalec konstatoval, že pozemkové parcely lze reálně oddělit a stanovil jejich tržní cenu.

13. Z lékařské zprávy klinické psycholožky [jméno] [příjmení] ze dne 19.4.2023 vyplývá, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] k ní docházela na psychoterapie v letech 2014 a 2015 a dále pak 2021 a 2022. Dominující problematika se týkala vztahu s manželem.

14. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně [celé jméno žalobkyně] za období [číslo] vyplývá, že aktuální zůstatek činí 397 913 Kč.

15. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného ze dne 8.11.2023 vyplývá, že aktuální zůstatek činí 131 059,97 Kč.

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (kamarádky účastníků) bylo zjištěno, že problémy mezi účastníky začaly vznikat asi před pěti, či šesti lety. Konkrétně šlo o problémy mezi žalovaným a rodiči žalobkyně. Další problémy mezi účastníky byly v souvislosti s jejich rozvodovým řízením, šlo o vztahové problémy. Uvedla, že žalovaný dělal rodičům žalobkyně problémy, například jim úmyslně zlomil hrábě, uřízl stromek, přeházel dílnu, apod. Naschvály vůči rodičům se projevovaly i ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným. Zpočátku jezdili na chatu společně, poté se na chatě střídali a v současné době chatu užívají rodiče žalobkyně a žalobkyně. Žalovaného na chatě neviděla více jak rok.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] (sousedky z vedlejší chaty) bylo zjištěno, že účastníky zná několik let. Uvedla, že v minulosti byly vztahy se sousedy dobré, po jejich svatbě se vztahy změnily. Na chatě se zpočátku střídali a poté chatu začali užívat pouze staří. Žalovaného na chatě viděla naposledy před více jak rokem. Domnívá se, že v případě, že by nemovitosti užívali nadále společně, či by se pozemek dělil, mohly by vznikat problémy a hádky, má z toho obavy. V minulosti vlastnili nemovitosti příbuzní žalovaného, kterého tam však nevídala. V současné době nemovitosti užívají převážně staří [příjmení], předtím se tam střídali.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (otce žalobkyně č.2, manžela žalobkyně č.1) bylo zjištěno, že s žalovaným se nestýkají, a to již asi sedm let. Důvodem byla skutečnost, že neinformovali žalovaného o tom, že mají povolení ke kácení stromu. Žalovaný se cítil dotčený a začal dělat naschvály. Rozkopal skalku, vytrhal kytky, podřízl jabloň, schoval nůž od sekačky, ohýbal hrábě, schválně nechal puštěný difuzér, ač věděl, že manželka je astmatička. Dříve na chatu jezdili společně, když začali problémy, tak se na chatě střídali, a to až do rozvodu. V současné době nemovitosti užívají s dcerou. Do dnešní doby se s žalovaným nestýkají. Nemovitosti se kupovali od strýce žalovaného. Manželka se s žalovaným rovněž nestýká. Uvedl, že v minulosti žalovaný telefonicky obtěžoval manželku a vulgárně jí nadával. Bylo to v době, kdy byli v rozvodovém řízení. Žalovaný byl na chatě naposledy před asi dvěma lety. Soužití s žalovaným, v případě rozdělení nemovitostí, si nedokáže představit. Určitě by vznikaly nepříjemné situace.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] (souseda) bylo zjištěno, že osobně zažil hádky mezi žalovaným a jeho manželkou, bylo to asi před pěti lety. V současné době nemovitosti užívají [příjmení] a jejich dcera. Žalovaného na chatě viděl naposledy asi loni. Dříve jezdili společně, poté se na chatě střídali.

20. Ze spisu vedeného Policií ČR, místním oddělením [anonymizováno], pod [číslo jednací] bylo zjištěno, že dne 21.9.2022 učinil oznámení žalovaný, že mu manželka odmítá vydat klíče a doklady od vozidla. Uvedl, že jsou v rozvodovém řízení a manželka mu dělá neustále nějaké naschvály. Dále uvedl, že manželka zrušila povinné pojištění k vozidlu, aniž mu to řekla. Z vyjádření manželky ze dne 29.9.2022 vyplynulo, že manželovi skutečně zadržuje předmětné doklady a klíče od vozidla, a to z důvodu, že jí manžel dělá neustále nějaké naschvály, poštvává proti ní syna, sype jí pepř do postele, ničí oblečení apod. Přislíbila, že věci manželovi vydá. Dne 30.9.2022 žalovaný telefonicky sdělil, že mu věci vydány nebyly. Dne 6.10.2022 žalobkyně osobně uvedla, že věci nepředala, protože manžel odmítl podepsat protokol o předání, kdy papír roztrhal. Věci nechala na policii, kde si je žalovaný téhož dne vyzvedl.

21. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 1140 odst. 1 nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Z provedených důkazů bylo zjištěno a mezi účastníky je současně nesporné, že jsou podílovými spoluvlastníky parcely st.p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [část obce] [anonymizováno], objekt rodinné rekreace, pozemkové parcely [číslo] trvalý travní porost a pozemkové parcele [číslo] trvalý travní porost, vše jak zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí], na [list vlastnictví]. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu polovinu předmětných nemovitostí, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] vlastní ideální jednu čtvrtinu předmětných nemovitostí a žalovaný rovněž ideální jednu čtvrtinu předmětných nemovitostí.

23. Z obsahu spisu a vyjádření účastníků dále vyplývá, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaný [celé jméno žalovaného] byli manželé, a to od 28.8.2020 do 4.11.2022, jak vyplývá z protokolu o rozvodovém řízení [název soudu].

24. Podle právní úpravy je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví rozdělení společné věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přichází do úvahy druhý způsob vypořádání, a sice přikázat společnou věc za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nejsou-li dány předpoklady pro přikázání společné věci za náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, je poslední variantou prodej společné věci ve veřejné dražbě. Lze přitom v zásadě vyjít z dosavadní judikatury ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to včetně řešení otázky, zda nemovitosti ve spoluvlastnictví jsou dobře dělitelné (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2019, sp.zn. 22 Cdo 3385/2019).

25. Vzhledem k tomu, že soud není vázán návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastníků, zaměřil se nejprve na skutečnost, zda je možné spoluvlastnictví účastníků reálně rozdělit. Z vyjádření [stát. instituce], jakož i ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], vyplynulo, že nemovitosti jsou reálně dělitelné. Při dělení je nutno respektovat funkční využití předepsané územním plánem a nově vzniklé pozemky musí být dopravně přístupné z veřejné komunikace. Lze rozdělit obě pozemkové parcely, a to jak p. [číslo] která je součástí plochy staveb pro rodinnou rekreaci, tak pozemek p. [číslo] který je částečně v plochách veřejných prostranství a částečně v plochách staveb pro rodinnou rekreaci. Pozemky tak mohou být rozděleny nanejvýše na dvě části, zhruba stejné výměry, kdy pro výpočet je vhodné započítat i výměru pozemku p. [číslo]. Úřad následně sdělil, že nelze dělit pozemkovou parcelu [číslo] která je součástí veřejného prostranství. Příjezd na nově oddělené pozemky by tak musel být případně řešen zřízením služebnosti.

26. Dle ustálené rozhodovací praxe je při posuzování reálné dělitelnosti věci nutné přihlédnout rovněž k okolnostem možného soužití účastníků v jednom domě, či bezprostředním sousedství. Jsou-li mezi účastníky neshody, které přesahují běžné neshody účastníků soudního řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, soudu nic nebrání vzít tyto okolnosti v potaz při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

27. V tomto soudním řízení byly prokázány natolik narušené vztahy mezi účastníky, což dle názoru soudu reálné dělení nemovitostí naprosto vylučuje. Okolnosti narušení vztahů mezi účastníky prokazují jednak záznamy PČR o podávání vysvětlení; protokol o rozvodovém řízení žalobkyně a žalovaného; výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ze všech těchto důkazů vyplývá, že soužití účastníků možné objektivně není a vysoce pravděpodobně by vedlo ke vzniku dalších sporů a konfliktů. Z jednotlivých důkazů vyplynulo, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaný si dělali naschvály, které musela řešit policie (úřední záznamy PČR, místní oddělení [anonymizováno]), činily si vzájemné naschvály před rozvodem a v rámci rozvodového řízení (protokol [název soudu], č.j. [spisová značka]); vznikly problémy mezi žalovaným a manžely [příjmení], které trvají již asi 7 let, a v důsledku kterých spolu nekomunikují (výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). S vysokou pravděpodobností byla nucena žalobkyně [celé jméno žalobkyně] navštěvovat psychologa, kdy dominující problematika se týkala právě vztahu s žalovaným, jak vyplývá ze zprávy psycholožky.

28. Není přitom pravděpodobné, že by shora uvedené neshody odezněly rozdělením předmětných pozemkových parcel, neboť rozdělené nemovitosti by spolu bezprostředně sousedily, bylo by nutné řešit podmínky přístupu k nemovitostem, což by nutně vyžadovalo další komunikaci a součinnost mezi účastníky. Soud tak uzavírá, že jakékoli reálné rozdělení předmětných nemovitostí možné není.

29. Další způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který přichází v úvahu, je přikázání nemovitostí jedné nebo druhé straně, za přiměřenou náhradu. Judikatura je již ustálena v názoru, že základem pro určení výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je obvyklá cena. Určení obvyklé ceny v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je otázkou skutkovou, nikoliv právní. Obvyklá cena byla prokazována znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce], který obvyklou cenu stanovil na částku 1 580 000 Kč, kdy obě strany se závěry posudku projevily souhlas.

30. O přikázání nemovitostí do vlastnictví projevila souhlas žalobkyně [celé jméno žalobkyně], která současně prokázala, že je schopna vypořádací podíl žalovanému vyplatit, a to výpisem z bankovního účtu se zůstatkem 397 913 Kč. Pro žalobkyni rovněž svědčilo hledisko, že nemovitosti užívá, což potvrdili předvolaní svědci. Dalším hlediskem favorizujícím žalobkyni je skutečnost, že je majoritním vlastníkem předmětných nemovitostí (spoluvlastnický podíl ve výši 1/2), a že prokázala, že je reálně připravena žalovanému vyplatit vypořádací podíl.

31. Žalovaný o přikázání nemovitostí do vlastnictví neusiloval, kdy současně bylo prokázáno, že částkou k vypořádání ve prospěch žalobkyň, ani nedisponuje. K přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobkyň dále svědčí, že nemovitosti užívají a starají se o ně. Naopak z výslechu svědků bylo potvrzeno, že žalovaný naposledy navštívil předmětné nemovitosti před více než rokem.

32. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená. Aby soud mohl spravedlivě ve sporu rozhodnout, musel zohlednit a posoudit všechna shora uvedená kritéria pro přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků.

33. V důsledku shora uvedeného soud rozhodl o přikázání předmětných nemovitostí do vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobkyně [celé jméno žalobkyně], jak bylo navrhováno v samotné žalobě, které favorizovaly shora uvedená hlediska. Při své úvaze tak soud kvantitativně i kvalitativně zohlednil hlediska pro přikázání nemovitostí právě na straně žalobkyně. Žalobkyni [celé jméno žalobkyně] dále soud uložil povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 395 000 Kč, který odpovídá podílu na obvyklé ceně nemovitostí, dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce].

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádné strany nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Soud vzal v potaz nález Ústavního soudu ČR ze dne 5.4.2022, č.j. IV. ÚS 404/22, dle kterého zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Je-li však procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V tomto konkrétním sporu soud žádný šikanózní výkon práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv neshledal, proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku IV. uvedeno.

35. Výroky V. a VI. jsou odůvodněny ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. Zálohované náklady státu představují náklady na znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] ve výši 21 333 Kč a cestovní výlohy svědka [příjmení] ve výši 780,05 Kč Tyto náklady byly částečně pokryty zálohami stran ve výši 8 000 Kč. Žalobkyním tak k doplacení zbývá částka 7 056,60 Kč a žalovanému rovněž částka 7 056,60 Kč.