37 C 229/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Romanem Koťátkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. titul celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalované obě zastoupeny advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalobkyně je dědičkou

I. Určuj se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozena 28.6.1991, je dědičkou po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému dne 1.8.1949, zemřelému dne 6.7.2017.

II. Žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni, k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 10 808 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 5.10.2020 se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou po svém otci [jméno] [příjmení], který zemřel dne 6.7.2017. Žalobu odůvodnila tím, že otec sepsal dne 3.3.2017 závěť ve formě notářského zápisu, kterou prohlásil žalované za dědičky svého majetku a žalobkyni vydědil. Jako důvod vydědění uvedl, že mu žalobkyně neměla poskytovat potřebnou pomoc v nouzi a že o něj neprojevovala zájem, který by jako dcera projevovat měla. Dle žalobkyně důvody vydědění neodpovídají skutečnosti a důvody k vydědění nebyly splněny. Žádá tedy, aby soud určil, že je dědičkou po svém otci, kdy dědictví je vedeno u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalované s žalobou nesouhlasily a navrhly její zamítnutí. Potvrdily, že žalobkyně je polorodá sestra první žalované a [jméno] [příjmení], který dne 6.7.2017 zemřel, byl jejich otcem. Druhá žalovaná je dcerou první žalované. Uvedly, že zemřelý [jméno] [příjmení] byl za života třikrát ženatý, přičemž s matkou žalobkyně se rozvedli v roce 2013. Potvrdily rovněž, že dne 3.3.2017 došlo k sepsání závěti a listiny o vydědění žalobkyně. Uvedly, že zůstavitel byl hodně nemocen a byl zanechán v domě sám a bez pomoci. Jakmile to žalovaná dcera zjistila, začala se o otce starat společně s bývalým přítelem a sestrou [jméno]. Zařídily pečovatelskou službu, komunikovaly se sociálním odborem a pravidelně zůstavitele navštěvovaly a staraly se o něj. Žalobkyně jim bohužel v péči nikdy nepomohla, ač bydlela kousek od zůstavitele a o pomoc jí zůstavitel i ony žádaly. Žalobkyně se o otce začala účelově zajímat až poté, co zjistila, že je vyděděná.

3. Soud provedl následující důkazy:

4. Z dědického spisu Okresního soudu v České Lípě sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že [jméno] [příjmení] zemřel dne 6.7.2017. Z notářského zápisu ze dne 15.10.2012 vyplývá, že závětí [jméno] [příjmení] odkázal svůj majetek dcerám [jméno] a [jméno], přičemž dceru [jméno] žádal, aby to respektovala. Z notářského zápisu ze dne 3.3.2017 vyplývá, že [jméno] [příjmení] odkázal svůj majetek žalovaným a žalobkyni vydědil. Důvodem vydědění bylo to, že mu neposkytuje potřebnou pomoc v nouzi, kdy je vážně nemocen a odkázán na pomoc druhé osoby. Uvedl, že dcera [jméno], přestože zná jeho zdravotní stav, nikdy mu nepomohla ani pomoc nenabídla. Dalším důvodem vydědění bylo to, že o něj dcera [jméno] neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla. Vůbec jej nenavštěvuje, přestože bydlí ve [obec], nedaleko jeho bydliště, nezavolá mu, ani jej jinak nekontaktuje. Uvedl, že naposledy jí viděl v roce 2015, kdy byl v nemocnici a jeho zdravotní stav byl velmi vážný. Tehdy jej navštívila, neboť jí o to požádala dcera [jméno]. Od té doby o něj dcera [jméno] neprojevila žádný zájem. Z usnesení ze dne 8.7.2020 vyplývá, že žalobkyni bylo uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců podala žalobu proti závětním dědičkám.

5. Z potvrzení společnosti SESTŘIČKY – Domácí péče Českolipsko, s.r.o. ze dne 25.11.2020 vyplývá, že bylo sepsáno na žádost [jméno] [celé jméno žalované] a potvrzuje, že v období září až prosinec 2015, byla poskytována domácí zdravotní péče panu [jméno] [příjmení], kdy klíčovou osobou byla [jméno] [celé jméno žalované].

6. Z potvrzení Města Cvikov, Pečovatelské služby Cvikov ze dne 26.1.2020 vyplývá, že poskytovali na základě smlouvy pravidelné služby panu [jméno] [příjmení], kdy smlouva byla platná od 1.12.2012 do 4.5.2017. Služby spočívaly v dovozu a servírování jídla, pochůzky a nákupy, běžný úklid domácnosti, donáška dřeva, zprostředkování osobních záležitostí.

7. Z exekučního příkazu č.j. [číslo jednací] soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení] vyplývá, že byla vedena exekuce na majetek povinné [jméno] [celé jméno žalované] a byly postiženy bankovní účty zůstavitele.

8. Z úředního záznamu PČR, OO Cvikov ze dne 10.9.2015 bylo zjištěno, že zůstavitel oznámil krádež dokladů k osobnímu automobilu, které se měla dopustit manželka [jméno] [celé jméno žalované].

9. Z protokolu o trestním oznámení ze dne 31.7.2016 vyplývá, že žalovaná podala trestní oznámení na [jméno] [celé jméno žalované], kterou obvinila z toho, že zištně usiluje o majetek [jméno] [příjmení].

10. Z předávacího protokolu ze dne 15.3.2016 vyplývá, že [jméno] [příjmení] předala žalované [jméno] [celé jméno žalované] finanční hotovost 14 535 Kč, z důvodu hospitalizace [jméno] [příjmení].

11. Z úředního záznamu PČR, OO Cvikov ze dne 31.7.2016 vyplývá, že [jméno] [příjmení] společně s žalovanou učinili oznámení na [jméno] [celé jméno žalované], pro nevhodné chování a slovní útoky dne 30.7.2016.

12. Z potvrzení poskytovatele domácí péče SLUNÍČKO vyplývá, že na žádost žalované potvrzují, že pečovali o [jméno] [příjmení] po dobu jeho hospitalizace v lednu 2016.

13. Z lékařské zprávy Hospicu sv. Zdislavy, o.p.s. ze dne 6.6.2017 vyplývá zdravotní stav [jméno] [příjmení].

14. Z rozhodnutí Městského úřadu ve Cvikově ze dne 5.5.2017 vyplývá, že žalovaná byla ustanovena jako zvláštní příjemce dávek důchodového pojištění [jméno] [příjmení].

15. Z oznámení úřadu práce ze dne 30.7.2012 vyplývá, že [jméno] [příjmení] byla v období od 1.7.2012 do 30.6.2013 přiznán a vyplácen příspěvek na bydlení ve výši 7 203 Kč měsíčně.

16. Ze zápisu advokáta [titul]. [jméno] [jméno], v rámci smlouvy o poskytnutí právní pomoci s [jméno] [příjmení], mimo jiné vyplývá, že klientovi je 63 let, manželka [jméno] [celé jméno žalované] odešla s dcerou [jméno] k jinému muži, nechala jej v domě samotného a nezabezpečeného, je nemocen.

17. Z propouštěcích zpráv Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa ze dne 25.7.2012, Krajské nemocnice v Liberci ze dne 25.4.2017 a 6.1.2016, vyplývá zdravotní stav [jméno] [příjmení].

18. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] měl více živnostenských oprávnění, a to od roku 1993. Některá měl přerušená od roku 2011 do 2017. Provozovny ukončil v roce 2008, respektive 2011.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byl požádán ze strany žalobkyně o podání svědecké výpovědi, protože se dlouhodobě zná s rodiči žalobkyně. Uvedl že, se zůstavitelem [jméno] [příjmení] byli sousedé asi 20 let, bydleli přes ulici. Společně trávili Silvestry a různé oslavy, navštěvovali se docela často. Potvrdil, že později již špatně viděl a poznával ho pouze podle hlasu, jakmile jej však poznal, bavili se již normálně, zdravotní stav se mu začal zhoršovat až po rozvodu s matkou žalobkyně. Uvedl, že žalobkyni u jejího otce, po rozvodu s její matkou, viděl často. Registroval, že s otcem chodila na nákupy do Penny, měla modrého Peugeota a několikrát je viděl v Penny nakupovat. Vozila mu nákupy a krmení pro psa. Uvedl, že v roce 2017 pan [příjmení] rychle sešel, šlo to s ním z kopce, špatně viděl i špatně chodil. Že by se neorientoval v místě a čase, to si nevšiml. Nevybavil si, že by se o něj starala nějaká pečovatelská služba, je však možné že by mu někdo vozil obědy. Uvedl, že rozvod s matkou žalobkyně nesl pan [příjmení] špatně, mrzelo ho to. Uvedl že, žalované u pana [příjmení], před jeho smrtí, nikdy neviděl, nebyly ani na žádné oslavě, když tam byl on. Zaregistroval je až po jeho smrti. Uvedl, že po rozvodu s matkou žalobkyně o dceři [jméno] mluvil, smutný určitě nebyl, mluvil o tom, že je rád, že mu zbyla, že ho vezme na nákup, případně mu nákup přiveze. Určitě neříkal, že na něj kašle. To občas říkal o její matce.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla požádána žalobkyní, aby u soudu svědčila. S žalobkyní má dobré vztahy, s žalovanými špatné, protože k panu [příjmení] jezdily pouze pro peníze, opakovaně sdělovaly, že se o něj starat nechtějí a o žalované by řekla, že je to hyena. Uvedla, že s panem [příjmení] se znali od roku 2012 asi do roku 2016, dva roky byli manželé, asi v roce 2012 2014. Pana [příjmení] naposledy viděla, když na jeho žádost zajistila řemeslníka na opravu střechy. Když tam přijeli, tak byla napadena ze strany přítele žalované. Od té doby ho neviděla. Po rozchodu jí opakovaně volal, chtěl, aby se vrátila. Uvedla, že ho mrzelo, že měli s žalobkyní narušení vztahy. V době, když uzavřeli manželství, tak vztahy s dcerami byly narušené, říkal, že se nestýkají. Příčinnou byla dcera [jméno] a její matka. Převážně [jméno] špinila žalobkyni před jejím otcem a pomlouvala jí a pana [příjmení] velmi ovlivňovala. Uvedla, že jeho zdravotní stav nebyl dobrý, potřeboval pomoc třetí osoby, a to již v době, když byli manželé. Po rozvodu o něj již nepečovala, starala se o něj pečovatelka. Po rozvodu se občas zmínil, že u něj byla dcera [jméno], o které mluvil vždy dobře a hezky, nikdy si nestěžoval, že by mu například odmítla pomoc. To, že dceru [jméno] vydědil, věděla. Mluvili o tom, nechápala to, ale nedokázal jí to vysvětlit. Uvedla, že žalobkyně měla se svým otcem dobrý vztah, měla ho ráda, pomáhala mu, chtěla k němu chodit více, ale kvůli [jméno] to nešlo. [jméno] na návštěvu příliš nemohla, protože si to [jméno] nepřála, byla vždy nepříjemná a [jméno] z toho byla znechucená.

21. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] bylo zjištěno, že je sestrou žalované [jméno] a žalobkyně je její nevlastní sestrou. Uvedla, že žalobkyně neměla s otcem od počátku hezké vztahy. Bylo to vidět na návštěvách, na kterých žalobkyně byla, jak se k otci chovala, nebylo to hezké. Uvedla, že od roku 2012 žalobkyni neviděla na návštěvě u otce, ani se s ní nikdy nesetkala. S otcem se stýkali velmi často, tak 2x týdně a i víkendy. Uvedla, že otec trpěl cukrovkou, měl problémy s ledvinou, ale byl svéprávný až do své smrti. Vyžadoval péči třetí osoby, a to asi od roku 2012, kdy měl zajištěnou pečovatelskou službu, která se o něj starala. Uvedla, že nikdy nebyla přítomna u toho, že by otec s dcerou [jméno] telefonoval, ale opakovaně jí říkal, že se jí pokoušel dovolat, ale že se nedovolal, anebo mu pomoc odmítla. Uvedla, že otec jí nikdy nepožádal, aby ho k dceři [jméno] odvezla, aby jí zavolala nebo jí kontaktovala. Uvedla, že [jméno] se k otci chovala arogantně, když jí žádal o pomoc, tak si vždy něco vymyslela, nebo neměla čas. Uvedla, že Na sklonku života byl otec smutný z toho, že se mu nedostávalo péče od dcery [jméno], ale na druhou stranu byl rád, že o něj pečuje ona se sestrou.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci pečovatelských služeb se starala o pana [příjmení]. Uvedla, že zpočátku byl jeho zdravotní stav méně složitý, postupně přibývaly zdravotní komplikace, jezdil na dialýzy. Zařizovali pro něj kompletní domácí péči, jako nákupy, úklid, dovoz stravy, dovoz k lékaři, apod. Poslední rok komunikovala s rodinou, nejvíce s žalovanou [jméno] [celé jméno žalované], žalobkyni vůbec nezná, do styku s ní nikdy nepřišla. O pana [příjmení] se starala ona a paní [příjmení].

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je bývalým přítelem žalované [jméno], žalobkyni zná, znal rovněž i pana [příjmení]. Uvedl, že žalobkyni u pana [příjmení] viděl, když tam byl poprvé, a to v roce 2010. Poté, co se pan [příjmení] rozvedl s matkou žalobkyně, tak žalobkyni viděl asi jednou, nevím konkrétně, kdy to bylo, asi v roce 2014. Uvedl, že neví, z jakého důvodu nebyl vztah mezi žalobkyní a jejím otcem dobrý, ví, že si stěžoval, že mu odmítala pomoci a odmítala ho navštěvovat. Poté, co od pana [příjmení] odešla druhá manželka, tak s přítelkyní a její sestrou měli domluven určitý režim a starali se o něj, byli tam de facto každý týden. Předtím byly návštěvy pouze v rámci případných oslav či na pozvání. Uvedl, že pan [příjmení] měl cukrovku, vysoký tlak, problémy s očima, problémy s ledvinami, nepamatuje si, že by byl někdy ve stavu, že by se neorientoval nebo že by byl zmatený. Uvedl, že byl přítomen, když se pan [příjmení] snažil žalobkyni dovolat, nebrala mu to. Nikdy neviděl, že by mu žalobkyně pomáhala s nákupy nebo že by ho vezla na nějaké vyšetření, či za ním byla v nemocnici. Osobně byl přítomen, když se [jméno] nebo její sestra snažily dovolat žalobkyni v době, kdy se mu zhoršoval zdravotní stav, nebo když byl hospitalizovaný, nedovolaly se.

24. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla sousedkou pana [příjmení], sousedili vedle se zahradou. Pouze se zdravili, nenavštěvovali se. Uvedla, že ví, že pan [příjmení] špatně viděl a že měl cukrovku. Poté, co se rozvedl, tak tam žalobkyni, ani její matku neviděla, v jednom případě viděla její modré auto u domu. Uvedla, že k němu jezdilo auto Slun a dále pečovatelské služby ze Cvikova. Uvedla, že se o něj příliš nezajímala, po jeho rozvodu tam neregistrovala téměř žádné návštěvy, měl tam nějakou silnější paní se psy. Uvedla, že asi před sedmi lety začala k panu [příjmení] chodit žalovaná asi se svojí sestrou. Chodily tam sekat trávu a nosily mu obědy.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky sporu zná, pracuje jako sociální pracovník města Cvikov, působil v pečovatelské službě, která panu [příjmení] poskytovala péči. Uvedl, že mu byla jednorázově poskytována péče v roce 2013, bylo to ukončeno proto, že byl takový svérázný člověk. Následně byla péče započata v červenci roku 2015, a to na základě oznámení pana [jméno] [příjmení]. S panem [příjmení] byly nasmlouvány služby v podobě pomoci v domácnosti, denní obědy, kontrola léků, nákupy, vyzvedávání léků, praní, žehlení, údržba kotle. V červenci 2015 to bylo nasmlouváno opět jednorázově a následně bylo navázáno až v září 2015. Od července do září byly služby přerušeny z důvodu výskytu pečující osoby, v tomto případě šlo o [jméno] [příjmení]. Péče ze strany paní [příjmení] nebyla dobrá, uvedl, že se domnívá, že šlo o účel, aby měla kde bydlet. Zdravotní stav pana [příjmení] nebyl dobrý po fyzické stránce, ani po duševní, ale vždy věděl, co dělá. Uvedl že před začátkem poskytování služeb se vždy provádí šetření a zjišťují se okolnosti, zda dotyčná osoba péči skutečně potřebuje. U pana [příjmení] bylo zjištěno, že péči skutečně potřebuje, je o tom uveden záznam ve spisu., který si soud případně může vyžádat. U pana [příjmení] doma byl osobně asi třikrát, bylo to v rámci sociálního šetření, dále komunikoval s jeho příbuznými, tj. se všemi třemi jeho dcerami a rovněž s panem [příjmení]. Nejčastěji komunikovali s dcerou [jméno] a prostřednictvím ní i s [jméno], rovněž komunikoval i s dcerou [jméno], se kterou například řešili pomoc od organizace Focus v době, kdy se pan [příjmení] pohádal s dcerou [jméno] a [jméno]. S žalobkyní mluvil jednou osobně, když ho navštívila na úřadu a jedenkrát telefonicky, když řešili ten Focus. Možná telefonických kontaktů bylo více, ještě si vzpomněl, že s žalobkyní řešil žádost pana [příjmení], když chtěl do hospice přivézt nějakou kočku. Uvedl, že kritéria pro poskytování sociálních služeb jsou taková, že dotyčná osoba není sama schopna setrvat v domácím prostředí. Konkrétně u pana [příjmení] se jednalo o jeho zdravotní stav, kdy se špatně pohyboval a špatně viděl a dalším kritériem byla jeho sociální slabost.

26. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že je matkou žalobkyně a bývalou manželkou pana [příjmení]. Žalované zná, řekla, že jejich vztahy nejsou dobré, dokud byly děti, takto šlo, později se vztahy zhoršily. Manželé s panem [příjmení] byli od června roku 1996 do května roku 2013, kdy byli rozvedeni. Společnou domácnost opustila 1. července 2012, odešla i s dcerou, pan [příjmení] zůstal bydlet v domě sám. Po odchodu byl jeho zdravotní stav, dobrý, dcera ho vezla do Jílového u Děčína, kde měl kamaráda, pana [příjmení]. Po odchodu mu ještě asi do září pomáhala, zařizovala mu obědy, inkaso už poté zařizovala dcera [jméno]. Od září se obracel již pouze na dceru. Každý víkend vařila jídlo na týden, téměř pravidelně ho po dceři posílala panu [příjmení], takže mu ho dcera musela nosit. Uvedla, že vztah dcery [jméno] s jejím otcem byl normální, on k ní na návštěvu nechodil, ona ho navštěvovala, musela tam chodit uklízet. Neví o tom, že by jejich vztahy nebyly dobré, že by se třeba pohádali a nestýkali se. Uvedla, že dcera ho navštěvovala před jeho smrtí v nemocnici, byl tam asi dva měsíce, jezdila za ním dopoledne, posílala mu tam po ní i okurky, které měl rád. Když odcházela, tak mu zajistila pečovatelku, která by se o něj starala, on ji však nechtěl. Uvedla, že bral hodně léků, byl na to lajdák, dcera mu to tam musela chodit doplňovat, i pečovatelky ho hlídaly, aby léky bral. Byli v kontaktu pouze přes dceru, když měl nějaké problémy, tak sousedé kontaktovali dceru [jméno], aby to vyřídila, ta kontaktovala následně jí, aby jí pohlídala holku, aby mohla otci pomoci. Uvedla, že se živil opravou ledniček chladících zařízení. Vozila ho na zakázky, protože špatně viděl. Dle jejího názoru živnost vykonával ještě asi rok a půl poté, co od něj odešla. Na zakázky ho vozila dcera [jméno]. Uvedla, že si uměl uvařit, uměl upéct výborné maso, řízek s bramborem, apod. Neuměl žehlit, chodila mu žehlit dcera [jméno]. Dcera [jméno] otce vozila i k lékařům, do Děčína do nemocnice a i na kontroly do Ústí.

27. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jí žalobkyně požádala o svědeckou výpověď. Uvedla, že s jejím otcem byli sousedi přes ulici. Blíže se však nestýkali. Kdy pan [příjmení] přesně zemřel nevěděla, asi před 5 lety. K jeho zdravotnímu stavu uvedla, že měl nemocné oči, cukrovku a myslí, že i schizofrenii. Neví nic o tom, že by se o pana [příjmení] starala nějaká pečovatelská služba. Uvedla, že když pana [příjmení] opustila jeho poslední žena, byla to [anonymizováno] [celé jméno žalované], tak viděla dceru [jméno], že se o něj často starala, jezdila za ním, vytáhla ho na zahradu, sekala trávu, vařila mu, pekla, jezdila s ním k lékaři. Neviděla přesně, že vaří a peče, ale viděla, že na stoleček přináší třeba bábovku a určitě nebyla kupovaná. Nikoho jiného, kdo by se o pana [příjmení] staral, neviděla. Dceru [jméno] tam začala vídat asi měsíc poté, kdy [anonymizováno] pana [příjmení] opustila. Žalovanou paní [jméno] zná od vidění, vídá jí tam asi poslední 3 roky, když přijede s rodinou. V době, kdy žil pan [příjmení], tak si nevybavila, že by jí tam viděla. Následně připustila, že žalovanou viděla i v době, kdy pan [příjmení] ještě žil a kdy tam byla jeho manželka [příjmení]. Byly tam určité rozbroje. Uvedla, že se domnívá, že žalovaná se s paní [příjmení] nesnášely. V době, kdy pan [příjmení] ještě žil, tak žalovaná přijela především v době, kdy [anonymizováno] nebyla doma.

28. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že účastníky sporu zná, žalobkyni paní [jméno] pouze od vidění. Uvedla, že s panem [příjmení] spolupracovala jako sociální pracovnice, a to od jara 2016 do srpna 2017, kdy se u něj zhoršil zdravotní stav. Uvedla, že není kompetentní k tomu, aby posuzovala jeho zdravotní stav, ale vnímala to tak, že byl plně orientovaný, orientoval se a komunikoval v pořádku. Špatně viděl, což zapříčinila cukrovka. V rámci její práce spolupracovali a komunikovali s rodinou pana [příjmení]. Osobně jednala s dcerou [jméno] a [jméno]. Zná i dceru [jméno], [jméno]. Žalobkyni viděla pouze jednou, bylo to v nemocnici ke konci života pana [příjmení]. U něj doma jí nikdy neviděla. Možná si zpočátku telefonovaly. Nepřišlo jí, že by byl nějak ovlivnitelný. O své rodině mluvil hezky, mluvili spíše o těch lidech, které ona osobně zná, tj. o dceři [jméno], která mu jezdila pomáhat. Dále dál hovořil o vnučce [jméno] O dceři [jméno] moc nehovořil. Dcera [jméno] mu v období roku 2016 2017 pomáhala. Konzultovala s ní dluh pana [příjmení] u společnosti H Credit, jezdila mu vařit na víkendy, uklízet a s [jméno] se staraly o zahradu. Uvedla, že ví, že pan [příjmení] na jaře 2017 pořídil závěť, bylo to u notářky v České Lípě, kde vystupovala jako svědek. V tu dobu byl v pořádku, byl orientovaný.

29. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako pacientku z lékárny ve Cvikově, kde pracuje asi pátým rokem, možná déle. Znal rovněž otce žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. Ví o tom, že pan [příjmení] zemřel, došlo k tomu asi rok poté, co do lékárny nastoupil. Ví o tom, že pan [příjmení] bral léky, bral jich docela dost. Léky si vyzvedával sám, popřípadě společně s žalobkyní. Někdy mu léky vyzvedávala sama žalobkyně. Že by panu [příjmení] vyzvedávala léky ještě jiná osoba, to si neuvědomil.

30. Ze spisu Městského úřadu Cvikov, správního odboru, sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že dne 20.7.2015 se dostavil pan [jméno] [příjmení] (kamarád [jméno] [příjmení]) a žádal o poskytování sociálních pečovatelských služeb pro pana [příjmení]. Uvedl, že je sám, jelikož žena od něj odešla a děti se s ním nestýkají. Bylo provedeno šetření, z kterého vyplynulo, že má zhoršenou pohyblivost a zrak, je však schopen osobní hygieny, najíst se a napít. Potřeboval by zajistit dovoz obědů s případným servírováním jídla, nákupy, vyzvedávání léků, praní prádla, úklid a žehlení. Ze záznamů dále vyplývá, že služby mu byly jednorázově poskytovány již v roce 2013, od 21.7.2015 žádnou službu neodebral, protože se vrátila do domácnosti pomáhající osoba, která se na začátku září odstěhovala a potřeba poskytování služeb opět nastala. Pan [příjmení] požadoval pouze dovážku obědů. V září a říjnu 2015 jednáno s dcerami [jméno] a [jméno] o poskytování a nastavení služeb. V lednu 2016 se dostavil pan [příjmení] a uvedl, že s ním přestaly komunikovat dvě ze tří dcer, jelikož se s nimi pohádal o poskytování služeb. Dcera [jméno] potvrdila, že na ní byl otec hrubý a vykázal jí z domu. Rovněž dcera [jméno] potvrdila, že se s otcem ošklivě pohádala a že už nemá sílu mu pomáhat. Dcera [jméno] v únoru 2016 kontaktovala sociální službu s tím, že si s otcem neví rady, opět zaspal na dialýzu, nebere léky a že domácí péči skončila smlouva. Uvedla, že mu léky nachystá na celý týden, ale on je stejně nebere. Kontaktovala ošetřujícího lékaře, který jí sdělil, že u otce skončila lhůta pro poskytování péče a teď je to hlavně na rodině. Dále v únoru ošetřující lékař pana [příjmení] ([titul]. [jméno] [příjmení]) sdělil, že situace je mu známa, působit na klienta musí hlavně rodina, z nichž je v kontaktu s dcerou [jméno] [celé jméno žalované]. Dne 15.2.2016 telefonické jednání s dcerou [jméno], která uvedla, že si je všeho vědoma, neví, jak otce přesvědčit, aby spolupracoval s lékaři a službami. Uvedla, že k němu pravidelně dochází, avšak není schopna docházet dvakrát denně, aby kontrolovala, zda užil léky, neužíval na ně alkohol, nevycházel z domu nedostatečně oblečen a další. Domnívá se, že by měl otec nastoupit do vhodné pobytové služby, kde by o něj bylo postaráno. Uvedla, že na něj bude působit, aby do pobytového zařízení nastoupil. Z žádosti o navázání spolupráce s organizací poskytující sociálně aktivizační služby pro seniory ze dne 17.2.2016 mimo jiné vyplývá, že s klientem se v současné době stýkají dcera [jméno] a přítel pan [příjmení], kteří si však s klientem nevědí rady. Koncem února 2016 se do řešení situace opět zapojila dcera z Liberce ([jméno]). [titul]. [příjmení] (FOKUS) začala spolupracovat s panem [příjmení] O tomto uvědomí telefonicky dceru [jméno] a nabídnou jí účastnit se schůzek. Pan [příjmení] i dcera [jméno] se spoluprací s [titul]. [příjmení] souhlasí. Dcera [jméno] uvedla, že se pokouší otce aktivizovat. V březnu 2016 uvedeno, že spolupráce s panem [příjmení] není dobrá, nebere léky, úklid vydrží maximálně do druhého dne, klient užívá alkohol. V květnu 2016 žádost klienta o pořízení závěti. Leden 2017 konstatována kritická situace klienta, který si není sám schopen zatopit. Únor 2017 řešena pomoc klientovi s obstaráním dřeva. Květen 2017 řešena situace s přebíráním důchodu klienta, který v důsledku zdravotního stavu není schopen je sám přebírat. Za účasti všech tří dcer a [jméno] [příjmení] řešena žádost klienta vidět své domácí zvíře. Dcera [jméno] sděluje, že otec byl opětovně přemístěn ze sociální služby do zdravotnického, a to na popud dcery [jméno], s kterou se neshodují na péči o otce.

31. Ze spisu Městského úřadu Cvikov, správního odboru, sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v květnu 2017 dcery [jméno] a [jméno] začaly řešit skutečnost, že otec není schopen přebírat dávky důchodu. Rozhodnutím ze dne 5.5.2017 dcera [jméno] ustanovena zvláštním příjemcem důchodu. Oznámení ze dne 17.7.2017 o zrušení zvláštního příjemce důchodu z důvodu úmrtí pana [příjmení].

32. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odstavec 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odstavec 2). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odstavec 3).

33. Podle ustanovení § 3069 o.z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Podle ustanovení § 3072 o.z. zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

34. V projednávané věci zůstavitel pořídil listinu o vydědění ve formě notářského zápisu ze dne 3.3.2017 podle ustanovení § 1646 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“). Platnost prohlášení o vydědění je třeba posuzovat podle právní úpravy platné (a účinné) ke dni jeho pořízení. Účastníky předložený notářský zápis o pořízení závěti, který obsahuje prohlášení o vydědění, považuje soud po formální stránce za platný úkon zemřelého, v souladu s tehdy platným o.z., kdy neplatnost nebyla účastníky současně ani namítána. Důvodem vydědění bylo konkrétně to, že mu žalobkyně neposkytuje potřebnou pomoc v nouzi, kdy je vážně nemocen a odkázán na pomoc druhé osoby. Zůstavitel uvedl, že dcera [jméno], přestože zná jeho zdravotní stav, nikdy mu nepomohla ani pomoc nenabídla. Dalším důvodem vydědění bylo to, že o něj dcera [jméno] neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla. Vůbec jej nenavštěvuje, přestože bydlí ve Cvikově, nedaleko jeho bydliště, nezavolá mu, ani jej jinak nekontaktuje. Uvedl, že naposledy jí viděl v roce 2015, kdy byl v nemocnici a jeho zdravotní stav byl velmi vážný. Tehdy jej navštívila, neboť jí o to požádala dcera [jméno]. Od té doby o něj dcera [jméno] neprojevila žádný zájem.

35. Soud na ústním jednání dne 17.2.2021 konstatoval, že s ohledem na listiny předložené účastníky, zejména protokol o trestním oznámení na č.l. 22-23, kde je konstatován již v roce 2016 nepříznivý zdravotní a psychický stav zůstavitele, provedl šetření v dostupných databázích soudu, z kterého současně vyplynulo, že pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o ustanovení opatrovníka zůstaviteli, které bylo zastaveno z důvodu úmrtí zůstavitele. Dále pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o ustanovení opatrovníka zůstaviteli, formou předběžného opatření, které bylo zamítnuto z důvodu neprokázání zdravotního stavu a pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o zaplacení finanční částky vůči zůstaviteli, kde ve vyjádření právního zástupce zůstavitele ze dne 22.6.2016 je poukazováno na nepříznivý zdravotní stav zůstavitele, jeho psychickou poruchu a je namítána neplatnost právního jednání, ke kterému mělo dojít již v roce 2015. K těmto okolnostem účastníci v průběhu dalšího řízení uvedli, že nenamítají, že by zůstavitel nebyl při sepsání závěti a prohlášení o vydědění způsobilý k sepsání těchto listin. Soud dále konstatuje, že ani z výslechu svědků, ani z jiných dalších důkazů, nevyplynulo, že by zůstavitel nebyl v době sepsání listin neorientovaný, či že by nebyl schopen rozpoznávat následky svého jednání. Z těchto důvodů se soud dále touto skutečností nezabýval a pokládal sepsanou závěť a listinu o vydědění za platně sepsanou.

36. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, a současně bylo mezi účastníky nesporné, že zůstavitel [jméno] [příjmení] zemřel dne 6.7.2017. Současně bylo prokázáno a nesporné, že platně pořídil ve formě notářského zápisu sepsaného dne 3.3.2017, závěť, kterou veškerý svůj majetek odkázal žalovaným a zároveň vydědil svou dceru, žalobkyni, a to z důvodu, které byly shora již uvedeny.

37. Soud se tedy dále zabýval tím, co bylo mezi účastníky sporné, a to zda zůstavitelem uvedený důvod vydědění, byl či nebyl naplněn.

38. Podle ustálené judikatury soudů je třeba otázku, zda potomek o zůstavitele trvale neprojevoval opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů, které se ve společnosti ustálily. Jedním z hledisek, které je třeba u tohoto důvodu vydědění vždy zkoumat, je to, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy; vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kde mu tento stav vadí, a nikoliv, jde-li o situaci, kdy je mu tento stav lhostejný, případně kdy k němu sám i podstatně přispěl (srov. například rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp. zn. 6 Co 10/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998). Jestliže potomek trvale neprojevuje o zůstavitele zájem proto, že zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97, který byl publikován v časopisu Soudní judikatura pod č. 21, ročník 1998, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.7.2013, sp. zn. 21 Cdo 2447/2012).

39. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná [jméno] [celé jméno žalované] jsou polorodé sestry, kdy měly společného otce, zůstavitele pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná [jméno] je dcerou žalované [jméno], přičemž žalovaná [jméno] má dále sestru [jméno], která v řízení vystupovala jako svědek. Jak vypověděla svědkyně [příjmení] (bývalá manželka zůstavitele a matka žalobkyně), manželství se zůstavitelem trvalo od roku 1996 do roku 2013, přičemž společnou domácnost opustila se žalobkyní v červenci 2012. Poté zůstavitel žil ve společné domácnosti, nikoliv však soustavně, s [jméno] [příjmení], a to od roku 2012 do roku 2016, přičemž manželství u nich trvalo od roku 2012 do roku 2014. V době, kdy matka žalobkyně zůstavitele s žalobkyní opustila, tj. v červenci 2012, byl zdravotní stav dobrý, jak uvedla svědkyně [příjmení]. Po odchodu, až do září 2012, mu ještě pomáhala a zařizovala obědy. Od září 2012 s ním již v osobním kontaktu nebyla, byla v kontaktu pouze zprostředkovaně přes dceru [jméno], která mu o víkendu nosila jídlo a uklízela mu. Péči o zůstavitele v období 2012 až 2016, patrně částečně zajišťovala i jeho další manželka [jméno] [příjmení], i když kvalitu a četnost péče ze strany [jméno] [příjmení] v tomto období nelze jednoznačně stanovit.

40. Jak již bylo shora uvedeno, důvodem vydědění mělo být konkrétně neposkytování pomoci a péče ze strany žalobkyně v nouzi, kdy byl vážně nemocen a odkázán na pomoc druhé osoby. Toto období, kdy neměla být péče poskytována, lze dle názoru soudu vztáhnout na období roku 2012, kdy žalobkyně s matkou opustily společnou domácnost až do roku 2017, kdy sepsal listinu o vydědění žalobkyně. Jak již bylo shora uvedeno, žalobkyně se o otce starala po jejím odchodu ze společné domácnosti. Zůstavitel poté navázal známost s [jméno] [příjmení], která s ním nepravidelně sdílela společnou domácnost, a byly manželé od roku 2012 do roku 2014. Lze tedy předpokládat, že péči o zůstavitele v tomto období [jméno] [příjmení] zajišťovala, či zajištovat měla.

41. Vzhledem k výše uvedenému a rovněž z formulace prohlášení o vydědění žalobkyně lze tak dovodit, že důvody vydědění je nutné zkoumat především v období roku 2015 až 2017, kdy byl zůstavitel již odkázán na péči třetí osoby, jak uvedla svědkyně [příjmení] Tomu odpovídají i zápisy ze spisu Městského úřadu Cvikov, správního odboru, sp.zn. [spisová značka], z kterých vyplývá, že krom jednorázové péče v roce 2013, začala být zůstaviteli poskytována péče od 7/ 2015. Důvodem poskytování péče byl zdravotní stav zůstavitele, který měl zhoršenou pohyblivost a problémy se zrakem, přičemž v záznamu je rovněž uvedeno, že důvodem je i to, že od něj odešla žena a děti se s ním nestýkají. Byly tak nasmlouvány komplexní služby v podobě dovozu obědů s případným servírováním jídla, nákupy, vyzvedávání léků, praní prádla, úklid a žehlení. Služby nebyly poskytovány od 7/ 2015 do 9/ 2015 z důvodu, že se vrátila do domácnosti pomáhající osoba ([jméno] [příjmení]). Ze spisu mimo jiné vyplývá, že o poskytování služeb bylo v říjnu 2015 jednáno s dcerami [jméno] a [jméno]. Záznamy dále popisují problematické chování zůstavitele, který nedodržoval stanovená pravidla a režim, jakož i vyostřené vztahy mezi ním a dcerami [jméno] a [jméno] na začátku roku 2016. Záznamy rovněž potvrzují, že žalobkyně v únoru 2016 kontaktovala sociální službu s tím, že si s otcem neví rady, opět zaspal na dialýzu a nebere léky. Uvedla, že mu léky nachystá na celý týden, ale on je stejně nebere. Kontaktovala ošetřujícího lékaře, který jí sdělil, že u otce skončila lhůta pro poskytování péče a teď je to hlavně na rodině. Další záznam uvádí, že v únoru 2016 ošetřující lékař pana [příjmení] sdělil, že působit na klienta musí hlavně rodina, z nichž je v kontaktu s dcerou [jméno] [celé jméno žalované]. Další záznam uvádí, že dne 15.2.2016 bylo telefonicky jednáno s žalobkyní, která uvedla, že si je všeho vědoma, neví, jak otce přesvědčit, aby spolupracoval s lékaři a službami. Uvedla, že k němu pravidelně dochází, avšak není schopna docházet dvakrát denně, aby kontrolovala, zda užil léky, neužíval na ně alkohol, nevycházel z domu nedostatečně oblečen a další. Domnívá se, že by měl otec nastoupit do vhodné pobytové služby, kde by o něj bylo postaráno. Uvedla, že na něj bude působit, aby do pobytového zařízení nastoupil. Z dalšího záznamu vyplývá, že žalobkyně je ve styku s otcem, však neví si s ním rady. Koncem února 2016 byla žalobkyně uvědomena o navázání spolupráce organizace FOCUS s otcem, s čímž souhlasila.

42. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalobkyně byla s otcem v kontaktu v roce 2016, snažila se mu pomoci, avšak s ohledem na jeho zdravotní stav byla pomoc problematická. To, že spolupráce se zůstavitelem byla problematická, že nedodržoval dohody, stanovená pravidla a režim, rovněž vyplývá ze shora uvedeného spisu, jakož i z výslechu svědka [jméno] [příjmení], pracovníka pečovatelské služby. Ze spisu rovněž vyplývá, že problematická byla i pomoc otci ze strany žalované [jméno] a její sestry [jméno], kdy docházelo k vypjatým situacím, hádkám a přerušení komunikace. Toto vyplývá ze zápisu z ledna 2016, kdy se sám zůstavitel dostavil a uvedl, že s ním přestaly komunikovat dvě ze tří dcer, jelikož se s nimi pohádal o poskytování služeb. Dcera [jméno] potvrdila, že na ní byl otec hrubý a vykázal jí z domu. Rovněž dcera [jméno] potvrdila, že se s otcem ošklivě pohádala a že už nemá sílu mu pomáhat.

43. Ač některé výslechy svědků mohly v určitém rozsahu vyznít tendenčně ve prospěch některé ze stran, která svědka navrhovala, lze dojít k jednoznačnému závěru, že důvody k vydědění žalobkyně prokázány nebyly. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že v dotčeném období byl zájem a péče o otce, ze strany žalované a její sestry, větší a intenzivnější, než zájem a péče ze strany žalobkyně. Z výslechu svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], přesto vyplývá, že žalobkyně byla s otcem v kontaktu a snažila se mu pomáhat. Svědek [příjmení] uvedl, že po rozvodu s matkou žalobkyně, žalobkyni viděl u otce často, chodila s ním na nákupy. Svědkyně [příjmení] uvedla, že se zůstavitel občas zmínil, že u něj dcera [jméno] byla. Svědek [příjmení] vypověděl, že v rámci sociálních služeb komunikoval se všemi dcerami, tj. včetně dcery [jméno]. Svědkyně [příjmení] vypověděla, že se dcera [jméno] o otce po jejich odchodu starala a pomáhala mu. Svědkyně [příjmení] uvedla, že po odchodu poslední manželky [jméno] často viděla dceru [jméno], jak se o otce starala. Svědek [příjmení] vypověděl, že žalobkyně občas zajišťovala pro otce léky. Snaha o pomoc a zájem o otce ze strany žalobkyně vyplývá i ze spisu MěÚ Cvikov.

44. Menší aktivita a zájem o otce ze strany žalobkyně mohla být zapříčiněna zejména tím, že otec žalobkyně se s její matkou v roce 2013 rozvedl (společná domácnost ukončena v roce 2012), čímž takřka pravidelně dochází k ochladnutí vztahů mezi otcem a dcerou, která je na straně matky. Již právě v tomto období otec žalobkyně sepsal dne 15.10.2012 první notářský zápis, kterým odkázal svůj majetek dcerám [jméno] a [jméno], žalobkyni sice nevydědil, ale žádal jí, aby to respektovala. Svědek [příjmení] rovněž potvrdil, že zůstavitele rozvod s matkou žalobkyně trápil a mrzel. Tento krok zůstavitele lze tak rovněž, dle názoru soudu, přičítat opět pouze vlivu důsledku rozvodu zůstavitele s matkou žalobkyně, nikoliv chování žalobkyně vůči otci, kdy bylo prokázáno, že i v tomto období žalobkyně zájem o otce měla a pomáhala mu. Další podstatnou okolností, která se v péči o otce mohla projevit, bylo prokázané problematické chování otce, který nedodržoval stanovená pravidla a režim, kdy bylo prokázáno, že si s ním žalobkyně, ani další dvě dcery, nevěděly rady. Rovněž podstatný vliv mohla mít i skutečnost, že mezi žalobkyní a polorodými sestrami nikdy nevznikl dobrý vztah, což potvrdila svědkyně [příjmení] i svědkyně [příjmení]. Za předpokladu, že vztahy mezi žalobkyní, žalovanou a její sestrou nebyly dobré, prakticky se nestýkaly a nekomunikovaly, lze poté předpokládat, že se tato okolnost projeví v celkových vztazích v rodině, tedy i mezi zůstavitelem a žalobkyní. Žalobkyni tak nelze klást k tíži, že otce méně navštěvovala, zejména v době, kdy byly přítomny polorodé sestry, či jejich rodina, čímž mohla vzniknout mylná iluze, že o něj zájem neprojevuje.

45. V důsledku shora uvedeného soud posoudil naplnění důvodů vydědění, dle výše uvedené judikatury. Dle názoru soudu k určitému ochladnutí vztahů mezi žalobkyní a zůstavitelem došlo z odůvodněných důvodů (rozvod, chování zůstavitele, vzájemné vztahy mezi polorodými sestrami). Zároveň však nebylo prokázáno, že by žalobkyně odmítala otci pomoci v tíživé situaci, či že by o něj neprojevovala žádný zájem. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že důvod vydědění naplněn nebyl a žalobkyně má tak právo, jako nepominutelný dědic, na dědický podíl z pozůstalosti svého otce. Určovací žalobě bylo tak výrokem I. vyhověno.

46. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř. Dle názoru soudu je řízení o určení dědického práva specifickým druhem občanskoprávního řízení, které v tomto případě objektivně nebylo vyvoláno postupem žalovaných, ale postupem zůstavitele, který sepsal listinu o vydědění, s kterou žalobkyně nesouhlasí. Žalované se tedy staly účastníky soudního řízení bez své viny. V řízení nebylo z jejich strany zaznamenáno žádné obstrukční jednání, naopak se v průběhu celého řízení opakovaně snažily o uzavření dohody s žalobkyní a o mimosoudní vyřešení sporu. Za těchto okolností je dle názoru soudu v tomto případě nepřípustné a nespravedlivé, aby byly povinovány k zaplacení celkových nákladů vůči žalobkyni, která byla v určovací žalobě úspěšná. Na druhou stranu nelze rovněž sankcionovat žalobkyni, že se úspěšně domáhala svého práva u soudu. Soud tak aplikoval ustanovení §150 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni přiznal pouze 40% skutečných nákladů řízení. Náklady řízení úspěšné žalobkyně spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. Dále v odměně advokáta z tarifní hodnoty 35 000 Kč, tj. 2 500 Kč za jeden úkon, dle § 7, § 9 odst.3, a § 11, vyhlášky č.177/1996 Sb. za celkem 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava; podání žaloby; účast na ústním jednání dne 17.2.2021, přesahujícím dvě hodiny; účast na ústním jednání dne 29.3.2021, přesahujícím čtyři hodin; účast na ústním jednání dne 26.5.2021). Dále 8 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Náhrada za promeškaný čas strávený cestou na ústní jednání ve výši 12 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky). Náklady spočívají rovněž v cestovních nákladech advokáta na ústní jednání, dle vyhlášky č.589/2020 Sb., a to dne 17.2.2021 ve výši 473,47 Kč (trasa Rumburk – Česká Lípa a zpět, celkem 72km, OA Mercedes, [registrační značka], průměrná spotřeba 8 l/100km, motorová nafta – vyhlášková cena 27,20 Kč), dne 29.3.2021 ve výši 473,47 Kč (trasa Rumburk – Česká Lípa a zpět, celkem 72km, OA Mercedes, [registrační značka], průměrná spotřeba 8 l/100km, motorová nafta – vyhlášková cena 27,20 Kč), dne 26.5.2021 ve výši 473,47 Kč (trasa Rumburk – Česká Lípa a zpět, celkem 72km, OA Mercedes, [registrační značka], průměrná spotřeba 8 l/100km, motorová nafta – vyhlášková cena 27,20 Kč). Celkové cestovní náklady tak činí částku 1 420,41 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí částku 27 020,41 Kč, z toho 40% činí částku 10 808 Kč.