37 C 239/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 677,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 877,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% p.a. z částky 15 234,56 Kč od 11.6.2019 do 25.9.2019, z částky 14 879,16 Kč od 26.9.2019 do 11.1.2020, z částky 4 879,16 Kč od 12.1.2020 do zaplacení; s úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 898 Kč od 9.1.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu, tj. pro částku 2 800 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 492,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 24.9.2020 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 8 677,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě Smlouvy o dodávkách elektřiny ze dne 20.1.2011, ve znění dodatku ze dne 18.5.2015, odebíral žalovaný elektřinu v odběrném místě [obec a číslo], [obec a číslo] [anonymizováno]. Za období od 8.5.2018 do 15.5.2019 vyúčtoval žalobce žalovanému celkem částku 15 234,56 Kč, a to fakturou ze dne 20.5.2019, splatnou dne 10.6.2019. Na tuto fakturu žalovaný dne 25.9.2019 uhradil částku 355,40 Kč a dne 11.1.2020 částku 10 000 Kč. K úhradě tak zbývá částka 4 879,16 Kč. Dále žalobce argumentoval tím, že a období od 16.5.2019 do 25.11.2019 vyúčtoval žalobce žalovanému celkem částku 2 591,98 Kč, a to fakturou splatnou dne 27.12.2019. Tato faktura byla následně po poskytnutí informací od distributora elektřiny opravena, a to fakturou ze dne 19.12.2019 na částku 898 Kč, splatnou de 8.1.2020, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Předmětem žaloby je dále smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením účtovaných částek přesahující 10 dnů, a to v souladu s obchodními podmínkami žalobce. Dále je předmětem žaloby částka 2 800 Kč, která představuje smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy, a to v souladu s obchodními podmínkami a ceníkem žalobce. Celkem je tedy předmětem žaloby částka 8 677,16 Kč. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Potvrdil, že od žalobce odebíral elektřinu, mimo jiné i v odběrném místě, které je předmětem žaloby, kde platil zálohy ve výši 240 Kč měsíčně. Objekt byl využíván sporadicky, a to pouze v letním období. Vyúčtování elektřiny probíhalo několik let normálně, a to v mezích předepsaných záloh. Až za období od 8.5.2018 do 15.5.2019 mu byla vystavena zcela nesmyslná faktura a současně navýšeny zálohy na 1 530 Kč měsíčně. Dle jeho názoru vznikla požadovaná částka podvodnou manipulací s odečtem elektřiny, kdy distributor v předchozím období neodečítal řádně stav elektroměru, ale pouze spotřebu odhadoval. Uvedl, že provedl kvalifikovaným odborníkem revizi el. Zařízení v odměrném místě, kdy nebyly zjištěny žádné závady, ani cizí odběr. Rovněž byla provedena kontrola funkce elektroměru, a to rovněž bez závad. Vyúčtovanou spotřebu řádně reklamoval, avšak reklamace uznána nebyla.

3. Soud provedl následující důkazy:

4. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 20.1.2011 a dodatku ze dne 18.5.2015, bylo zjištěno, že žalobce se zavázal dodávat žalovanému elektrickou energii do odběrného místa [obec] - [část obce a číslo], a dále bylo dohodnuto, že součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky dodávky elektřiny. Z dodatku dále vyplývá, že smlouva se uzavírá na dobu určitou 36 měsíců, počínaje dnem 2.6.2015. Z dodatku dále vyplývá smluvní pokuta ve výši 100 Kč pro každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dnů. Dále z dodatku vyplývá nárok na smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc v případě předčasného ukončení uzavřené smlouvy.

5. Z odstoupení od smlouvy ze dne 5.12.2019 vyplývá, že žalobce odstoupil od smlouvy o dodávkách elektřiny, a to z důvodu opakovaného neuhrazení vyúčtovaných částek za odebranou elektřinu.

6. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 20.5.2019 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 8.5.2018 do 15.5.2019 částku 15 234,56 Kč, splatnou dne 10.6.2019. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 3,795 MWh. Rovněž byl stanoven nový plán záloh, a to ve výši 1 530 Kč měsíčně od 15.6.2019.

7. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 5.12.2019 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 16.5.2019 do 25.11.2019 částku 2 297 Kč Kč, splatnou dne 27.12.2019. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,454 MWh. Opravným dokladem vystaveným dne 19.12.2019 bylo vyúčtování upraveno tak, že vyúčtovaná částka byla ponížena na 898 Kč, se splatností dne 8.1.2020. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,057 MWh.

8. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 20.1.2020 vyplývá, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu smluvených plateb, a to konkrétně za zálohu splatnou dne 8.1.2020.

9. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 25.11.2019 vyplývá, že žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč za porušení sjednaných podmínek smlouvy, a to konkrétně za předčasné ukončení smlouvy (7 měsíců po 400 Kč).

10. Z oznámení o přerušení dodávky elektřiny ze dne 8.10.2019 a z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky elektřiny ze dne 18.10.2019, vyplývá, že z důvodu neuhrazení předepsaných plateb ze strany žalovaného, zahájil žalobce kroky k přerušení dodávek elektřiny do předmětného odběrného místa.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 11.2.2020 vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k dobrovolnému plnění, před podáním žaloby.

12. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 28.5.2014 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 29.5.2013 do 27.5.2014 částku 819,54 Kč. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,142 MWh, přičemž odečet stavu elektroměru byl proveden nahlášením zákazníka – automatický odhad.

13. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 14.5.2015 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 28.5.2014 do 13.5.2015 částku 13,42 Kč. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,106 MWh, přičemž odečet stavu elektroměru byl proveden nahlášením zákazníka –automatický odhad.

14. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 19.5.2016 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 14.5.2015 do 16.5.2016 částku 287,78 Kč. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,123 MWh, přičemž odečet stavu elektroměru byl proveden utilitní společností.

15. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 21.5.2017 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 17.5.2016 do 17.5.2017 částku 193,51 Kč. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,07 MWh, přičemž odečet stavu elektroměru byl proveden nahlášením zákazníka –automatický odhad.

16. Z faktury za dodávku elektřiny ze dne 3.6.2018 vyplynulo, že žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 18.5.2017 do 7.5.2018 částku 2,70 Kč. Celková vyúčtovaná spotřeba elektřiny za předmětné období činí 0,067 MWh, přičemž odečet stavu elektroměru byl proveden automatickým odpočtem.

17. Z vyřízení reklamace ze dne 31.7.2019 vyplývá, že reklamace žalovaného ze dne 22.7.2019, která se týkala vyúčtování za období od 18.5.2017 do 7.5.2018, nebyla posouzena oprávněnou, a to po provedení kontroly odběrného místa. Žalobce ve vyřízení reklamace současně vysvětlil, z jakého konkrétního důvodu k navýšení spotřeby elektřiny mohlo dojít. Součástí přípisu je tabulka, z které vyplývá, kdy a jakým konkrétním způsobem docházelo k odečtu stavu elektroměru v předmětném odběrném místě.

18. Z vyřízení reklamace ze dne 16.9.2019 vyplývá, že reklamace žalovaného ze dne 21.8.2019, která se týkala vyúčtování za předmětné odběrné místo, opět nebyla posouzena oprávněnou.

19. Soud dále provedl důkazy listinami předloženými žalobcem, které se týkají smluv, odběru a ceny za elektřinu o ostatních dodavatelů elektřiny 20. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona. Podle ustanovení § 50 odst. 1 se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu.

21. Dále je nutné na daný spor aplikovat příslušná ustanovení vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny, platné v době sporného vyúčtování elektřiny. Podle § 4 odst.2 jsou údaji z měření elektřiny, za a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení; za b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a průběhu spotřeby předcházejících období (dále jen„ samoodečty“) nebo za c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo vzájemným odsouhlasením provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy se zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné distribuční soustavy. Podle odst. 6, lze samoodečty a odhady spotřeby elektřiny pro vyúčtování provést nejvýše třikrát po sobě.

22. Z provedených důkazů vyplývá a bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce na základě smlouvy uzavřené dne 20.1.2011 a dodatku ze dne 18.5.2015 dodával žalovanému elektrickou energii do odběrného místa v [obec] – [část obce a číslo].

23. Z předložených vyúčtování za období od 29.5.2013 do 7.5.2018 vyplývá, že dodávky elektřiny i jejich vyúčtování, probíhaly bez jakýchkoli problémů. Roční spotřeba elektřiny se pohybovala v rozmezí od 0,142 MWh do 0,067 MWh. Odečty stavu elektroměru proběhly v roce 2014 nahlášením zákazníka, v roce 2015 nahlášením zákazníka, v roce 2016 odečtem provozovatele distribuční soustavy, v roce 2017 nahlášením zákazníka a v roce 2018 automatickým odpočtem (odhadem).

24. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda vyúčtování za období od 8.5.2018 do 15.5.2019 ve výši 15 234,56 Kč, za spotřebu elektřiny ve výši 3,795 MWh, je po právu, či nikoliv. Sám žalovaný ve svém vyjádření potvrdil, že byla kvalifikovaným odborníkem provedena revizi el. zařízení v odměrném místě, jakož i kontrola funkce elektroměru, a vše bylo zjištěno bez závad. Soud tak vychází z toho, že po technické stránce byl elektroměr v pořádku a řádně zaznamenával spotřebu elektřiny.

25. Žalobce soudu zároveň dokladoval, že odečty elektroměru byly činěny v souladu s vyhláškou o měření elektřiny, a to nahlášením stavu ze strany zákazníka v roce 2014, 2015, 2017, faktickým odečtem provozovatelem distribuční soustavy v roce 2016 a odhadem v roce 2018. Lze tedy shrnout, že stavy elektroměru, jakož i spotřeba elektřiny, byla řádně podložena a dokladována.

26. Je sice pravdou, že spotřeba elektřiny ve fakturovaném období od 8.5.2018 do 15.5.2019 v rozsahu 3,795 MWh, je oproti dříve fakturovaným obdobím podstatně vyšší, avšak sama tato skutečnost nemůže žalovaného opravňovat k tomu, aby vyúčtovanou částku neuhradil, když reklamace vyúčtování nebyly uznány za oprávněné. Žalobce patrně správně poukázal na to, že zvýšená vyúčtovaná spotřeba elektřiny v tomto období není patrně odrazem skutečné zvýšené spotřebě elektrické energie v tomto období, ale může být důsledkem nepřesných odečtů v minulém období roku 2017 a 2018, kdy se vycházelo ze stavu nahlášeného žalovaným a odhadovaným stavem. Je však nepochybné, že minimálně v tomto období, tj. od roku 2016, kdy byl naposledy učiněn fyzický odečet elektroměru pracovníkem distribuční soustavy, do 15.5.2019, kdy byl opět odečet fyzicky proveden pracovníkem distribuční soustavy, bylo vyúčtované množství elektrické energie fakticky odebráno.

27. Z výše uvedeného tak vyplývá, že žalobce vyúčtováním ze dne 20.5.2019 oprávněně vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny za období od 8.5.2018 do 15.5.2019 částku 15 234,56 Kč, splatnou dne 10.6.2019, kdy na toto vyúčtování provedl žalovaný částečnou úhradu ve výši 10 355,40 Kč a zbývá tak k úhradě částka 4 879,16 Kč. Cena za dodávku elektřiny byla stanovena Cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu a povinností žalovaného bylo tuto kupní cenu zaplatit. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti kupní cenu nezaplatil, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 4 879,16 Kč. Žalovaný se ocitl od 11.6.2019 v prodlení a žalobce má podle § 1970 o.z., právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, které jsou stanoveny prováděcím předpisem, tedy nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Co se týče dalšího nároku žalobce ve výši 898 Kč, který vyplývá z faktury za dodávku elektřiny ze dne 5.12.2019, a to za období od 16.5.2019 do 25.11.2019, rovněž tento nárok pokládá soud za důvodný a prokázaný. Žalobce opět prokázal, že na základě smluvního vztahu dodal žalovanému v tomto období celkem 0,057 MWh, jak vyplývá z opravného vyúčtování. Na tento nárok neprovedl žalovaný žádnou úhradu, ani vyúčtování nijak nereklamoval. Cena za dodávku elektřiny byla opět stanovena Cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu a povinností žalovaného bylo tuto kupní cenu zaplatit. Proto soud žalobě i v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 898 Kč. Žalovaný se opět ocitl od 9.1.2020 v prodlení a žalobce má podle § 1970 o.z., právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, které jsou stanoveny prováděcím předpisem, tedy nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Dále se soud zabýval požadavkem žalobce na smluvní pokuty stanovené ve smlouvě účastníků (v dodatku ze dne 18.5.2015). Z titulu předčasného ukončení smlouvy o dodávce elektřiny za 7 měsíců zbývajících do sjednaného data trvání smlouvy žádá žalobce přiznání smluvní pokuty 2 800 Kč (400 Kč měsíčně) a z titulu prodlení s platbami se žalobce domáhá jedné smluvní pokuty ve výši 100 Kč.

30. Z vyúčtování dluhů za odebranou elektřinu ve výši 4 879,16 Kč a 898 Kč, o kterých bylo rozhodnuto ve výroku I. tohoto rozsudku, je prokázáno, že žalovaný nejméně v jednom případě porušil svou povinnost ze smlouvy účastníků, a to hradit stanovené zálohy a následně vyúčtované částky za dodávky elektřiny.

31. Soudu byla doložena listina z 5.12.2019, ze které bylo zjištěno, že žalobce v ní odstoupil od smlouvy účastníků o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu neuhrazených pohledávek žalobce za žalovaným.

32. Shora uvedená smlouva účastníků je smlouvou spotřebitelskou, neboť byla uzavřena mezi žalobcem jako podnikatelem a žalovaným jako fyzickou osobou o dodávce elektřiny do domácnosti žalovaného. Vyhotovení smlouvy je na předtištěném formuláři, který obsahuje předem dané podmínky smlouvy. Při uzavírání smlouvy jsou doplňovány pouze údaje o zákazníkovi, o odběrném místu a o technických údajích k odběrnému místu. Proto se jedná o smlouvy uzavřené adhezním způsobem ve smyslu § 1798 občanského zákoníku.

33. Jak bylo zjištěno ze smlouvy účastníků o dodávce elektřiny, jsou zde smluvní pokuty stanoveny v oddílu označeném„ ostatní ujednání“, a to následujícím způsobem:„ zákazník je povinen zaplatit RWE smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní“. Dále je stanoveno:„ V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu RWE jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen RWE, zda se stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od RWE (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděné doručení oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo RWE v souladu s energetickým zákonem od takové Smlouvy oprávněně odstoupí z důvodů opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou na straně zákazníka a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je RWE oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé RWE neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kat. Domácnost a 2000 Kč pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od RWE do konce doby trvání Smlouvy (vč. Případné prolongace). Ve smlouvě účastníků nejsou sjednány žádné smluvní pokuty pro případ porušení povinností dodavatele.

34. Ze zjištění učiněných ve vztahu k smluvním pokutám dospěl soud k závěru, že lze vyhovět požadavku žalobce na přiznání smluvní pokuty pouze ve vztahu k pokutě sjednané za prodlení se splněním povinností žalovaného z uzavřené smlouvy, a to povinnosti platit zálohy na dodávky elektřiny a částky za tuto dodávku vyúčtované. I když ujednání o povinnosti odběratele zaplatit smluvní pokutu za jednotlivá prodlení s platbami jsou obsažena v článku označeném„ ostatní ujednání“, je zde povinnost k úhradě této smluvní pokuty vyjádřena jednou, jednoznačně formulovanou větou. Tuto formulaci lze ve vztahu k běžnému spotřebiteli průměrného rozumu mít za srozumitelnou. Proto soud přiznal žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč.

35. Odlišná je však situace u požadavku na smluvní pokutu za předčasné ukončení odběru. Zde dospěl soud k závěru, že způsob ujednání této smluvní pokuty je porušením práv žalovaného jako spotřebitele, a to zejména jeho práva na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání smluvních ujednání. V posuzovaném případě jsou ujednání o smluvních pokutách obsažena v odstavci označeném„ ostatní ujednání“, což vyvolává dojem, že se jedná o ujednání vedlejší, nepodstatná. Jednotlivé částky smluvních pokut pak jsou obsaženy ve zhuštěném, pro průměrného spotřebitele dosti složitě formulovaném textu, ze kterého není jednoznačně zřejmá zejména ta skutečnost, že smluvní pokuta 400 Kč má být placena měsíčně.

36. Nerovnováha v právech a povinnostech spotřebitele je dána tím, jak bylo shora uvedeno, že pro případ porušení povinnosti dodavatelem není ve smlouvě sjednána žádná sankce v podobě smluvní pokuty. Je sice pravdou, že vztah mezi účastníky je vztahem soukromoprávním a účastníci v něm mají smluvní volnost i to, že lze v rámci spotřebitelské smlouvy sjednat smluvní pokutu za porušení povinnosti zákazníkem a současně při ukončení dodávky obchodníkem. Taková smluvní pokuta však musí být ve smlouvě uvedena zřetelně tak, aby bylo takové ujednání srozumitelné osobě průměrného rozumu. Shora citované ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy však tento požadavek nesplňuje.

37. Způsob ujednání smluvní pokuty, sjednané za předčasné ukončení smlouvy v daném případě odporuje zásadám poctivosti, je tedy nepřiměřeným a také vyvolávajícím významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. K takovému ujednání se ve smyslu § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží. Proto soud žalobu ohledně částky 2 800 Kč za smluvní pokutu zamítl.

38. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V posuzovaném případě měl žalobce úspěch v 68 % předmětu řízení (přiznáno 5 877,16 Kč, zamítnuto 2 800 Kč) a žalovaný měl úspěch v 32 % předmětu řízení. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobce převyšuje úspěch žalovaného o 36 %, je žalovaný povinen zaplatit žalobci 36 % nákladů řízení. Ty jsou ze tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, odměnou advokáta za dva úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, dvěma paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ke dvěma úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení a sepis žaloby). Soud rovněž přiznal náhradu za DPH ve výši 21 %, tj. částku 168 Kč. Další úkony soud nepovažuje za účelně vynaložené, kdy soud k dalším vyjádřením žalobce nevyzýval, ani nevyplynuly z průběhu řízení, a nelze objektivně další úkony klást k tíži žalovaného. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 368 Kč, z toho poměrná výše 36 % činí částku 492,48 Kč.