37 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 818 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 818 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. od 8. 9. 2018 do zaplacení, náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou dne 23. 11. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 818 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl převezen příslušníky Policie České republiky k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti alkoholu, či návykových látek v těle ve smyslu § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), a to dne 13. 7. 2018 Náklady vynaložené v souvislosti s tímto vyšetřením, kterým byla zjištěna přítomnost návykových látek v těle žalovaného, žalobce vyúčtoval žalovanému, který však ničeho nezaplatil. Náklady spočívají v odborném lékařském vyšetření žalovaného ve výši 301 Kč a v laboratorním vyšetření krve ve výši 517 Kč.

2. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného, protože žalovaný se k nařízenému ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a v nepřítomnosti žalobce, který se řádně omluvil, a to v souladu s §101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 3 o.s.ř.

3. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěné, že dne 13. 7. 2018 byl žalovaný zadržen policií České republiky a převezen do zdravotnického zařízení – Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, kde se na žádost PČR – KŘP Libereckého kraje, Územní odbor Liberec, OOP Česká Lípa, č. j. KRPL-657-10/DNCL-2018-ZP ze dne 13. 7. 2018, podrobil odbornému lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve. Na základě toho byla NsP Česká Lípa vystavena žalobci dne 16. 7. 2018, respektive 25. 7. 2018 faktura [číslo] na částku 301 Kč za klinické vyšetření žalovaného a faktura [číslo] na částku 517 Kč za laboratorní vyšetření. Obě částky byly žalobcem uhrazeny, což bylo doloženo výpisy z účtu žalobce. V krvi žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. Žalobce následně vystavil žalovanému fakturu [číslo] za náklady na lékařské vyšetření spojené s odběrem a následným laboratorním rozborem biologického materiálu. Žalovaný na svůj dluh dosud nic neuhradil.

4. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3 věty první zákona o ochraně zdraví náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Nárok žalobce se opírá o ustanovení § 24 zákona o ochraně zdraví. V daném případě byla zjištěna přítomnost návykových látek v těle žalovaného, a proto je žalovaný povinen uhradit žalobci náklady spojené s tímto vyšetřením, tedy odběrem krve žalovaného, vyšetřením přítomnosti alkoholu v krvi. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady soudního řízení ve výši 200 Kč. Ty sestávají z náhrady hotových výdajů za zaslání faktury - výzvy k plnění a podání žaloby ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, tedy celkem 200 Kč (2 x 100 Kč).

7. Výrok o povinnosti k úhradě soudního poplatku je odůvodněn ustanovením § 2 odst.3 zákona č.549/1991 Sb. o soudních poplatcích.