37 C 280/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně , narozená dne 15. 9. 1979 bytem adresa žalobkyně b) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalovaného obě zastoupeny advokátkou jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 55 456 Kč

I. Řízení mezi žalobkyní č. 1 a žalovaným o zaplacení částky 6 636 Kč se zastavuje.

II. Řízení mezi žalobkyní č. 2 a žalovaným o zaplacení částky 686,64 Kč se zastavuje.

III. Žaloba mezi žalobkyní č. 2 a žalovaným o zaplacení částky 48 133,36 Kč se zamítá.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], náhradu nákladů řízení ve výši 20 071,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 7.12.2020 se žalobci domáhali na žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 55 456 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že žalobkyně č.1 je výlučnou vlastnicí pozemkové parcely [číslo] jejíž součástí je objekt bez čp/če, v [katastrální uzemí] [obec] (dále jen„ areál“). V předmětných nemovitostech provozuje žalobkyně č.2 čerpací stanici LPG, včetně servisního střediska lehké kovovýroby. Dne 8.11.2019 došlo v důsledku úmyslného jednání žalovaného k přerušení vodovodní přípojky do areálu, což bylo řešeno PČR a správním orgánem jako přestupek. V důsledku přerušené dodávky vody musel být areál dočasně uzavřen a žalobci byli nuceni zajistit náhradní dodávky vody. V důsledku jednání žalovaného vznikla žalobkyni č.1 škoda ve výši 6 636 Kč a žalobkyni č.2 škoda ve výši 48 820 Kč, které jsou předmětem žaloby. Žalobci uvedli, že vodovodní přípojka vedla přes pozemek žalovaného [číslo] legálně a byla vybudována na základě platného stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí ze dne 15.1.1979, respektive 20.3.1981. Žalobci rovněž uvedli, že před přerušením vodovodní přípojky ze strany žalovaného nebyli pasivní, kdy potvrdili, že byli ze strany žalovaného vyzváni k vyjádření ohledně existence přípojky. Poukázali na to, že v tak krátké době nebyli schopni na výzvu žalovaného zareagovat a žalovanému rovněž muselo být známo, že přípojka je právě žalobců. Náhradu škody žalovaný neuhradil ani přes výzvu zaslanou před podáním žaloby.

2. Podáním ze dne 18.5.2021 vzali žalobci částečně žalobu zpět. Žalobkyně č.1 vzala žalobu zpět pro částku 6 636 Kč, tj. zcela a žalobkyně č.2 pro částku 686,64 Kč, která představuje cenu vodného z faktur za náhradní dodávky vody. Stejným podáním žalobkyně č.2 dále doplnila, v čem konkrétně spočívá škoda, která je předmětem zbylé výše žaloby, a to v částce 48 133,36 Kč. Dle tvrzení žalobkyně spočívá škoda v nákladech na dovoz a zajištění náhradní vody do areálu, zakoupení 4 kusů plastových nádrží na vodu, zakoupení a instalace čerpací jednotky. Ke všem nákladům žalobkyně doložila faktury o nákupu a poskytnutí služeb.

3. Výrokem I. a II. soud vyhověl návrhu žalobců, aplikoval ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení mezi žalobkyní č.1 a žalovaným zcela zastavil (pro částku 6 636 Kč) a řízení mezi žalobkyní č.2 a žalovaným zastavil pro částku 686,64 Kč.

4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Upozornil rovněž na neurčitost žaloby, kdy není zřejmé, jaká konkrétní škoda každému z žalobců měla vzniknout. Potvrdil, že dopisem ze dne 11.10.2019 se obrátil na žalobkyni č.1, jako na možného vlastníka přípojky s návrhy řešení. Žalobkyně se však ve stanovené lhůtě, ani ke dni přerušení přípojky, neozvala a nevyjádřila. Poukázal rovněž na rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 18.11.2020, který svým rozhodnutím zastavil přestupkové řízení, které se týkalo údajného protiprávního jednání žalovaného při přerušení přípojky.

5. Soud provedl následující důkazy:

6. Z předžalobní upomínky ze dne 15.9.2020 vyplývá, že žalobci žalovaného vyzývají k dobrovolnému plnění, před podáním žaloby.

7. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 24.9.2020 vyplývá, že reaguje na předžalobní výzvu žalobců ze dne 15.9.2020 a odmítá odpovědnost žalovaného za uplatněnou škodu.

8. Z přípisu právní zástupkyně žalobců ze dne 27.10.2020 vyplývá, že reaguje na přípis právního zástupce žalovaného ze dne 24.10.2020, kdy s jeho argumentací nesouhlasí.

9. Ze stavebního povolení vydaného Okresním národním výborem v [obec] dne 15.1.1979 vyplývá, že se povoluje stavba montovaného objektu na p. [číslo] v [obec], přičemž zásobování vodou bude z veřejného vodovodního řadu, vedoucího při státní silnici.

10. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného Okresním národním výborem v [obec] dne 20.3.1981 vyplývá, že se povoluje užívání montovaného objektu na p. [číslo] v [obec], přičemž je zde zmínka o osvědčení o provedení vodovodní přípojky.

11. Z kupní smlouvy uzavřené dne 17.10.2008 mezi žalobkyní [číslo] jako kupující a Libereckým krajem, jako prodávajícím, vyplývá, že předmětem smlouvy jsou nemovitosti v [katastrální uzemí] [obec], mimo jiné i pozemková parcela [číslo].

12. Z faktury [právnická osoba] ze dne 10.12.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.2 dodávku pitné vody, a to za částku 3 239 Kč. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá úhrada fakturované částky.

13. Z daňového dokladu vystaveného [právnická osoba] dne 9.11.2019 vyplývá, že žalobkyně č.2 zakoupila zboží za částku 1 819 Kč.

14. Z faktury [právnická osoba] ze dne 8.11.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.2 zboží za částku 12 776 Kč.

15. Z faktury [právnická osoba] ze dne 25.11.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.2 dodávku pitné vody, a to za částku 11 327 Kč. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá úhrada fakturované částky.

16. Z faktury [právnická osoba] ze dne 29.11.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.1 vytyčení vodovodních sítí, a to za částku 4 636 Kč.

17. Z faktury [právnická osoba] ze dne 15.11.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.2 dodávku pitné vody, a to za částku 2 371 Kč. Z výpisu z bankovního účtu vyplývá úhrada fakturované částky.

18. Z faktury [právnická osoba] ze dne 11.11.2019, [číslo] vyplývá, že fakturuje žalobkyni č.2 zboží za částku 17 288 Kč.

19. Z přípisu advokátky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 13.11.2019 vyplývá, že v zastoupení žalobkyně č.1 informuje právního zástupce žalovaného o protiprávnosti žalovaného v podobě zaslepení vodovodní přípojky. Z dokladu ze dne 13.11.2019 současně vyplývá, že přijala zálohu ve výši 2 000 Kč.

20. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 25.11.2019 vyplývá, že na jeho doporučení klient obnovil průtok vody v neurčité přípojce. Zároveň poukazuje na to, že přípojka měla vést úplně v jiné oblasti, než došlo k jejímu přerušení.

21. Z vyjádření Městského úřadu Žandov, odboru výstavby a dopravy ze dne 8.11.2019 vyplývá, že na základě žádosti žalobkyně č.1 z téhož dne sděluje, že stavba areálu na ú. [číslo] byla povolena a řádně kolaudována. Součástí stavby byla vodovodní přípojka napojena na veřejný vodovodní řad, vedoucího při státní silnici.

22. Z přípisu právního zástupce žalovaného ze dne 11.10.2019, adresovaného žalobkyni č.1, vyplývá, že v zastoupení žalovaného informuje o tom, že při výkopech v červnu 2019 bylo zjištěno, že přes jeho pozemek [číslo] je vedena přípojka vody pod tlakem, která dále pokračuje na pozemky jeho matky. Informuje o tom, že tato přípojka není nikde zaznamenána, ale s ohledem na směr lze dovozovat, že by mohla být vedena k areálu žalobkyně. Uvádí, že se snažil zjistit na obci i u SČVaK, zda k přípojce existují nějaké dokumenty, což nebylo potvrzeno a usuzuje tak na přípojku vedenou bez právního důvodu. Navrhuje celkem 3 varianty řešení. První variantou je zaslepení přípojky v případě, že se k ní žalobkyně, ani jiný subjekt nepřihlásí. Druhou variantou je legalizace přípojky po zjištění, že náleží konkrétní osobě. Třetí variantou je zajištění vodovodní přípojky přes jiné pozemky. Vyzývá tak žalobkyni, aby stanovisko k přípojce a její případné legalizaci sdělila do deseti dnů. Pokud žádné stanovisko sděleno nebude, bude se předpokládat, že se nejedná o přípojku žalobkyně.

23. Fotografie předložené žalobci zachycují vodovodní šachty.

24. Z e-mailové zprávy z adresy [email] ze dne 7.11.2019 vyplývá, že sděluje [jméno] [příjmení], že 13.11 může až kolem 15 hodiny.

25. Z přípisu JUDr. [příjmení] (bez data) a z plné moci ze dne 30.8.2011, adresovaného JUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že v zastoupení klientů (mimo jiné i [jméno] [příjmení]) reaguje na výzvu ve věci klientky [jméno] [příjmení], ohledně sousedských vztahů.

26. Z úředních záznamů PČR ze dne 8.11.2019 a 12.11.2019 vyplývá, že bylo řešeno přerušení vodovodní přípojky na pozemku žalovaného. K věci se vyjadřoval pan [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení].

27. Ze smlouvy o smlouvě budoucí nájemní ze dne 3.9.2019 a ze smlouvy podnájemní ze dne 1.11.2019 vyplývá, že byly uzavřeny mezi žalobcem č.2, jako pronajímatelem a [právnická osoba], s.r.o., jako nájemcem. Smlouvy se týkaly výrobních a skladovacích prostor v areálu.

28. Ze sdělení Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 1.3.2021 vyplývá, že k žádosti [jméno] [příjmení] sděluje informace ohledně provozu areálu žalobců.

29. Z žádosti [jméno] [příjmení] ze dne 9.7.2020 vyplývá, že žádala o provedení kontrol v areálu žalobců.

30. Ze smlouvy o dodávce vody ze dne 28.11.2008 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobkyní č.1 a [právnická osoba] a vztahuje se k odběrnému místu [anonymizováno] v [obec]. Dodatkem [číslo] ze dne 28.11.2008 byla ustanovena oprávněná osoba, a to žalobce č.2.

31. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 5.11.2019 vyplývá, že byla uzavřena mezi žalobkyní č.1 a žalobcem č.2 a týká se vymezených částí areálu v [obec].

32. Z faktury za odběr vody ze dne 26.6.2020 vyplývá spotřeba vody žalobce č.2 za období od 10.11.2018 do 22.6.2020.

33. Z územního souhlasu Městského úřadu Žandov ze dne 27.2.2019 a z žádosti o vydání územního souhlasu ze dne 14.11.2018 vyplývá, že v [obec] bylo žádáno o souhlas s umístěním a výstavbou kabelové přípojky NN pro nové odběrné místo. [právnická osoba] byla zastoupena v řízení [právnická osoba] a [právnická osoba]

34. Z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 5.8.2021 vyplývá, že v jejich archivu se nacházejí celkem 3 nákresy vodovodní přípojky pro areál žalobců. Na prvním nákresu z roku 2012 je přípojka vedena od hlavní silnice, a však nikoliv přes pozemek, kde došlo žalovaným k přerušení dodávky vody. Na druhém nákresu z prosince 2019 je zachycen skutečný průběh vodovodní přípojky, tj. přes pozemek žalovaného p. [číslo]. Na posledním nákresu z roku 2021 je zachycen nový průběh přeložené přípojky.

35. Ze sdělení Městského úřadu Žandov, odboru výstavby a dopravy ze dne 5.8.2021 vyplývá, že na základě žádosti soudu sděluje, že stavba areálu na p. [číslo] byla povolena a řádně kolaudována. Součástí stavby byla vodovodní přípojka napojena na veřejný vodovodní řad, vedoucího při státní silnici. Úřad nemá k dispozici žádný doklad ani nákres umístění vodovodní přípojky.

36. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že zaměstnancem MěÚ v [obec], kde pracuje od 1.5.2018. Uvedla, že někdy v létě 2019 se na úřad dostavil žalovaný a sděloval, že došlo k havárii vodovodní přípojky na příjezdové cestě k nemovitosti žalovaného, a to v souvislosti se stavbou přípojky el. energie pro zahradní domek, který se nachází v sousedství. Uvedla, že se žalovaný dotazoval, zda předmětná přípojka není v majetku obce. Sdělila mu, že není a že by se měl obrátit s dotazem na sousedy v okolí a na SčVK. Otázka vlastnického práva k narušené přípojce se neřešila. Společnost ČEZ ke své žádosti o stavbu přípojky doložila stanoviska dotčených vlastníků infrastruktury, kdy z těchto stanovisek nevyplývalo, že by na pozemcích žalovaného byly zakresleny nějaké vodovodní přípojky. Věc konzultovala i s paní [příjmení], která na městském úřadě pracuje již delší dobu a byla zaměstnancem i stavebního úřadu, která jí potvrdila, že v majetku města Žandov nejsou evidovány žádné vodovodní přípojky v lokalitě, ve které došlo k přerušení vodovodní přípojky. Dále uvedla, že s odstupem nějakého času se dostavil pan [příjmení] s tím, že došlo k přerušení dodávek vody do areálu [právnická osoba]. Nebylo to v v souvislosti s havárií vodovodní přípojky ze strany ČEZu, kterou zmiňovala, ale až s odstupem nějaké doby, kdy došlo k přerušení dodávek do areálu pana [příjmení] [jméno] přerušení dodávek do areálu žalobce se dozvěděla takřka bezprostředně, kdy věc řešila i policie. Potvrdila, že městský úřad nemá k dispozici žádné zakreslení vodovodní přípojky do areálu žalobců.

37. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že je zaměstnancem SČVaK v [obec], a to již asi 33 let. Uvedl, že pana [příjmení] zná, jsou kamarádi. Uvedl, že asi před rokem došlo k přetrhnutí vody, kdy k tomu došlo v souvislosti s el. přípojkou. Byli voláni k opravě, poslal tam kluky, kteří tam dali spojku a vodu opět pustili. Osobně se na místo dostavil v době, kdy se přípojka opravovala. Uvedl, že na místě byl přítomen žalovaný pan [celé jméno žalovaného], nějací elektrikáři a asi i pan [příjmení]. Na místě se bavili, komu asi přípojka patří, uváděl, že buď mladému [celé jméno žalovaného] a nebo [jméno] [příjmení]. Žádný záznam nesepisovali. Uvedl, že nevycházel z žádných podkladů, pouze teoreticky a logicky usoudil, komu by narušená přípojka mohla patřit. S žalobcem o opravě přetržené přípojky nemluvil. Následně nezjišťoval čí přípojka to je, nebylo to v jeho kompetenci.

38. Z rozhodnutí Krajského úřadu pro Liberecký kraj ze dne 18.11.2020, č.j. SO/P/377/2020/ PŘ-ODV-02 bylo zjištěno, že zrušil předchozí rozhodnutí Městského úřadu v Žandově ze dne 13.10.2020, kterým byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že přerušil vodovodní přípojku do areálu žalobců. Současně řízení zastavil.

39. Na daný spor je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen„ o.z.“.

40. Podle § 2894 odst. 1 povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění.

41. Podle § 2900 vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

42. Podle § 2902 kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

43. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

44. Podle § 2951 odst. 1 se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

45. Z provedených důkazů bylo zjištěno a současně mezi účastníky nesporné, že žalovaný dne 8.11.2019 přerušil (zaslepil) vodovodní přípojku na svém pozemku, a to na p. [číslo] v [katastrální uzemí] [obec]. Současně bylo nesporné, že tak učinil po předchozí výzvě ze dne 11.10.2019, kterou zaslal a doručil žalobkyni [číslo] že následně bylo zjištěno, že přípojka přivádí vodu do areálu žalobců. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobkyni č. 2 jednáním žalovaného vznikla určitá tvrzená škoda, za kterou je žalovaný současně odpovědný.

46. Předně soud konstatuje, že vzhledem k rozhodnutí Krajského úřadu pro Liberecký kraj ze dne 18.11.2020, č.j. SO/P/377/2020/ PŘ-ODV-02, který zrušil předchozí rozhodnutí Městského úřadu v Žandově ze dne 13.10.2020, kterým byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit tím, že přerušil vodovodní přípojku do areálu žalobců, a současně řízení zastavil, není soud podle § 135 odst. 1 o. s. ř. vázán tímto rozhodnutím, a to s ohledem na skutečnost, že se žalovaný dopustil určitého protiprávního jednání. Soud si tak v civilním řízení musí tyto otázky posuzovat samostatně.

47. Základním předpokladem pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody je protiprávní jednání spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, a zavinění. Všechny tyto atributy musí být kumulativně splněny, aby vznikl poškozenému nárok na škodu.

48. Není sporu o tom, že žalovaný dne 8.11.2019 na svém pozemku přerušil vodovodní přípojku, která, jak bylo později zjištěno, přivádí vodu do areálů žalobců. Tomuto jednání žalovaného předcházelo překvapivé zjištění, že na tomto pozemku se vůbec nějaká vodovodní přípojka nachází. Z výslechu svědkyně [příjmení], svědka [příjmení], jakož i z územního souhlasu Městského úřadu v Žandově (včetně souvisejících listin) bylo prokázáno, že v létě 2019, při výkopových pracích spojených s budováním přípojky elektrické energie, došlo k havárii vodovodní přípojky, a to na příjezdové cestě k nemovitostem žalovaného. Žalovaný v souvislosti s havárií začal vyvíjet aktivitu k tomu, aby zjistil, komu předmětná přípojka, která vede přes jeho pozemek, patří. Za tímto účelem se dostavil na městský úřad, kde mu bylo sděleno, že přípojka není v majetku obce a bylo mu doporučeno, aby se obrátil na SČVaK a dále na sousedy v okolí. Na městském úřadu byl žalovaný informován o tom, že v dané lokalitě, tj. na jeho pozemku, není žádná vodovodní přípojka evidována a zakreslena. Zaměstnanec SČVaK (svědek [příjmení]) uvedl, že při odstraňování havárie vodovodní přípojky, kde byl žalovaný přítomen, mluvili o tom, že by přípojka mohla patřit žalovanému nebo [jméno] [příjmení], což usuzoval ze směru, kterým přípojka vede. Zároveň však svědek [příjmení] uvedl, že se dále konkrétně nezjišťovalo, komu přípojka patří, ani o narušení přípojky nemluvil s [jméno] [příjmení] (jednatelem žalobkyně). Informaci o tom, komu vodovodní přípojka patří, nezjistil žalovaný ani na SČVaK, který následně soudu potvrdil, že v předmětném období disponoval pouze nákresem z roku 2012, na kterém není na předmětném pozemku žalovaného žádná vodovodní přípojka zakreslena. Zároveň SČVaK soudu potvrdil že vodovodní přípojka do areálu žalobců byla v tu dobu zakreslena od hlavní silnice (přímo přes p. [číslo] na p. [číslo]), nikoliv však přes pozemek, kde došlo žalovaným k přerušení dodávky vody, jak vyplývá z nákresu na č.l.171 spisu.

49. Žalovaný tak mohl, vzhledem k výše uvedenému, důvodně usuzovat, že se jedná o nelegální vodovodní přípojku neznámého vlastníka, kdy nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by na jeho nemovitostech vázlo určité konkrétní omezení vedení vodovodní přípojky, která nebyla evidována ani na městském úřadě, či u provozovatele vodovodní sítě (ŠČVaK). Následně se tedy žalovaný přípisem ze dne 11.10.2019 obrátil na vlastníka areálu (žalobkyni č.1), ke kterému by teoreticky mohla vodovodní přípojka patřit a informoval ji o existenci zjištěné neustanovené vodovodní přípojky. Žalovaný se tak řídil radou a pokynem pracovnice městského úřadu paní [příjmení], jakož i názorem pracovníka SČVaK, svědka [příjmení]. Žalobkyni navrhl varianty řešení pro případ, že bude potvrzeno, že přípojka vede do jejího areálu, či nikoliv. Jednou z variant bylo i zaslepení přípojky v případě, že se k ní žalobkyně, ani jiný subjekt nepřihlásí, a to ve lhůtě deseti dnů. Zároveň ve svém přípisu žalovaný žalobkyni výslovně informoval o tom, že pokud žádné stanovisko v uvedené lhůtě sděleno nebude, bude předpokládat, že se nejedná o přípojku žalobkyně. Dále soud vychází z toho, respektive nebylo účastníky tvrzeno, ani prokazováno, že by žalobci v poskytnuté lhůtě deseti dnů, ani do doby přerušení vodovodní přípojky, ke kterému došlo až dne 8.11.2019, tj. s odstupem několika týdnů od uplynutí poskytnuté lhůty, sdělili žalovanému jakékoliv stanovisko k existenci dotazované přípojky.

50. Dle názoru soudu žalobci svou nečinností, kdy v poskytnuté lhůtě, ani následně v období několika týdnů, nesplnili základní a stěžejní zásadu občanského práva, tj. zásadu prevence. Žalobci svou pasivitou nepostupovali vzhledem ke konkrétním okolnostem tak, aby nezavdali příčinu ke vzniku vlastní škody. Žalobci v tomto konkrétním případě objektivně měli a mohli zachovat určitý stupeň bedlivosti (pozornosti), který po nich vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci bylo možné a rozumné požadovat, a který objektivně byl způsobilý zabránit riziku vzniku škody na jejich majetku. Žalobcům objektivně nic nebránilo v tom, aby žalovanému v poskytnuté lhůtě, či do doby skutečného přerušení vodovodní přípojky, tj. do 8.11.2019, sdělili své stanovisko k dotazované neurčité vodovodní přípojce, či jej alespoň požádali o prodloužení lhůty ke sdělení svého stanoviska v případě, že nebyli, jak tvrdili, schopni své stanovisko relevantně sdělit, a to ať již z důvodu potřeby právní porady s advokátem, či zajištění podkladů na městském úřadu, či SČVaK. Pouhá a bezdůvodná pasivita žalobců tak byla výlučným důvodem a v příčinné souvislosti s následným přerušením vodovodní přípojky žalovaným a se vznikem následné tvrzené škody. Jednání žalovaného soud objektivně nehodnotí za protiprávní a v příčinné souvislosti se vznikem tvrzené škody.

51. Z výše uvedeného soud konstatuje, že objektivně nebyly naplněny základním předpoklady pro vznik povinnosti žalovaného k náhradě způsobené škody. Soud především postrádá příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a způsobenou tvrzenou škodou žalobkyni č.

2. Přípojka vody byla opět žalovaným zprovozněna, a to bezprostředně poté, co byl přípisem tehdejší advokátky žalobců [příjmení] [příjmení], ze dne 13.11.2019, informován o tom, že přípojka skutečně přivádí vodu do areálu žalobců. Jednání žalovaného tak opět vylučuje příčinnou souvislost se vznikem tvrzené škody. Za tohoto předpokladu nemůže být, dle názoru soudu, žaloba důvodná a byla v celém rozsahu zamítnuta. Bylo tak zároveň nadbytečné hodnotit další provedené důkazy, které se vztahovaly k otázkám vzniku tvrzené škody, její výše a vztahu k žalobkyni č.2, jako uživateli předmětného areálu.

52. Na shora uvedeném závěru soudu nemůže objektivně nic změnit ani dodatečné písemné doplnění vyjádření ze strany svědkyně [příjmení], které bylo soudu doručeno až dne 19.11.2021, tj. po jejím výslechu a po skončení dokazování. Předně soudu není znám důvod, pro který svědkyně své doplnění soudu adresovala a lze usuzovat, že tak bylo učiněno právě v součinnosti a pod iniciativou žalobců. Svědkyně ve vyjádření doplňuje, že pan [jméno] [příjmení] se na městský úřad dostavil bezprostředně poté, co obdržel výzvu právního zástupce žalovaného ze dne 11.10.2019. Je tak prokazována aktivita žalobců po výzvě ze strany žalovaného. Jak soud však již shora uvedl, žalobci měli a mohli vyvíjet aktivitu nejen vůči městskému úřadu, či jiným subjektům, ale právě vůči žalovanému, což bezdůvodně neučinili a toto jejich jednání, respektive pasivita, je výlučnou příčinnou dočasného zaslepení přípojky a vzniku tvrzené újmy.

53. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaný, jako úspěšný účastník sporu zastoupený advokátem, učinil v průběhu řízení úkony z tarifní hodnoty 55 456 Kč, za které mu podle § 7 a § 11 odst.1 vyhlášky č.177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 3 340 Kč za úkon. Jedná se o převzetí a přípravu věci a sepis vyjádření ze dne 21.12.2020. Dále učinil v průběhu řízení úkony z tarifní hodnoty 48 133,36 Kč, za které mu podle § 7 a § 11 odst.1 vyhlášky č.177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 3 060 Kč za úkon. Jedná se o účast na ústním jednání dne 26.5.2021; vyjádření ze den 15.6.2021; účast na soudním jednání dne 15.11.2021; závěrečný návrh ze dne 16.11.2021 Celkem tedy 2 úkony po 3 340 Kč a 4 úkony po 3 060 Kč, tj. celkem 18 920 Kč. Žalovanému dále náleží paušální odměna dle § 13 odst.1 a 3 vyhlášky č.177/1996 Sb. za 6 úkonů po 300 Kč, tj. celkem 1 800 Kč. Odměna advokáta, včetně paušální odměny, tedy činí částku 20 720 Kč + DPH 21 % (4 351,20 Kč), tj. celkem 25 071,20 Kč.