37 C 72/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Anonymizováno - Jméno advokáta C , IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C zastoupený advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o určení vlastnického práva státu spolu s návrhem na vydání předběžného opatření I. Žaloba na určení, že pozemkové parcely č. , hodnota, a č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště v , adresa, , jsou ve vlastnictví , Anonymizováno, a příslušnost hospodařit s majetkem státu k těmto pozemkům vykonává , Anonymizováno, – , Jméno advokáta C, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1, k rukám advokáta , Jméno advokáta B, , náhradu nákladů řízení ve výši 34 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č.2, k rukám advokáta , Jméno advokáta D, , náhradu nákladů řízení ve výši 22 808,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20.3.2023 se žalobkyně, za účasti vedlejší účastnice (MUDr. , jméno FO, ), domáhala určení, že vlastnické právo k parcele č. , hodnota, a parcele č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vše jak zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrálního pracoviště v , adresa, , svědčí , Anonymizováno, a příslušnost hospodařit s nimi , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , PSČ , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že je dědičkou po zemřelé oprávněné osobě podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, po paní , jméno FO, , a to z rozhodnutí Pozemkového úřadu č.j. , Anonymizováno, a č.j. , Anonymizováno, , a současně je také oprávněnou osobou dle zákona o půdě přímo z rozhodnutí , Anonymizováno, . Uvedla, že u Okresního soudu v , adresa, je vedeno pod sp.zn. , spisová značka, soudní řízení, v rámci kterého se žalobkyně, společně se svojí sestrou MUDr. , jméno FO, , domáhá vůči Žalovanému č.2 nahrazení projevu vůle k vydání pozemkových parcel v k.ú. , adresa, , konkrétně i k pozemkovým parcelám, které jsou předmětem návrhu na určení vlastnického práva. Rozsudkem č.j. , spisová značka, ze dne 11.5.2022 bylo žalobě nepravomocně vyhověno. Žalovaný však rozsudek nerespektoval a oba pozemky po vyhlášení rozsudku převedl do vlastnictví Žalované č. 1, která v řízení vystupuje jako vedlejší účastník na straně žalované. Žalobkyně takový postup pokládá za diskriminující, zavrženíhodný a učiněný zjevně v úmyslu zmařit pravděpodobný úspěch ve věci po prvostupňovém vyhovujícím rozsudku. Převod pozemků žalobkyně pokládá za nezákonný a neplatný, kdy byl proveden mimo veřejnou soutěž (dle § 11a zákona o půdě), a to na základě údajného titulu podle § 18a zákona o půdě, který však žádné takové převody ani neumožňuje a zároveň v rozporu s dobrými mravy. Postup Žalovaného č.2 byl rovněž v rozporu s jeho metodickým pokynem. Jednání obou žalovaných bylo, dle názoru žalobkyně účelné, kdy k uzavření kupní smlouvy dochází těsně před vyhlášením rozsudku soudu dne 9.5.2022 – zjevně z důvodu obavy, že soud podle dosavadního průběhu soudního řízení podané žalobě vyhoví a vkladové řízení je následně zahájeno již dne 12.5.2022, tj. prakticky ihned následující den po vyhlášení vyhovujícího rozsudku soudem prvního stupně. Naléhavý právní zájem na podané žalobě žalobkyně spatřuje v tom, že žalobkyni byla odepřena možnost naturální restituce ve vztahu k předmětným pozemkovým parcelám. Žalobkyně se tak musí nejprve domáhat určení vlastnického práva státu, neboť v katastru nemovitostí je zapsána jako vlastnice obou pozemků Žalovaná č. 1, a to protiprávně. Následně by se mohla řádně domáhat vydání obou náhradních pozemků v soudním řízení v režimu zákona o půdě. Dále žalobkyně doplnila, že předmětné pozemkové parcely byly zařazeny žalovanou č.2 do veřejné nabídky, avšak předmětem nabídky byla zemědělská stavba bez č.p. na parcele č., hodnota, a související pozemky, což pokládá za účelové, nezákonné, netransparentní a nespravedlivé, kdy nemovitosti netvoří funkční celek.

2. Součástí podané žaloby na určení vlastnického práva byl i návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo současnému evidovanému vlastníkovi, tj. , právnická osoba, ., zakázáno disponovat s předmětnými nemovitostmi. O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 22.3.2023, č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 6.6.2023, č.j., spisová značka, , kterým byl návrh zamítnut.

3. Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 8.8.2023, č.j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 13.2.2024, č.j., spisová značka, , bylo rozhodnuto o tom, že vstup vedlejší účastnice na straně žalobkyně, MUDr. , jméno FO, , do řízení, se nepřipouští.

4. Žalovaná č.1 navrhla žalobu zamítnout. Argumentovala tím, že k převodu předmětných pozemků došlo v souladu s platnými právními předpisy. Dále uvedla, že žalobkyně neosvědčila a neprokázala naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, kdy neprokázala, že disponuje dostatečnou výší neuspokojených restitučních nároků.

5. Žalovaná č.2 navrhla žalobu rovněž zamítnout. Argumentovala tím, že k převodu pozemků došlo v souladu se zákonem o půdě, a to formou veřejné nabídky, které se žalobkyně neúčastnila.

6. Soud provedl následující důkazy:

7. Z rozhodnutí , právnická osoba, – , adresa, ze dne 16.9.2008, č.j. , číslo, , z rozhodnutí , právnická osoba, – , adresa, ze dne 17.9.2008, č.j. , číslo, , z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 31.10.2017, č.j. , číslo, a z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne 26.3.2018, č.j. , spisová značka, , vyplývá, že žalobkyně je osobou oprávněnou podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, kdy restituční nároky z rozhodnutí č.j. , číslo, a č.j. , číslo, , nabyla v rámci dědictví po zůstavitelce paní , jméno FO, .

8. Z výpisu z katastru nemovitostí (internetový výstup) vyplývá, že pozemková parcela č., hodnota, a č., hodnota, , v vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , je ve výlučném vlastnictví žalované č.1.

9. Z výňatku metodického pokynu žalovaného č.2, k zajištění jednotného postupu při uspokojování nároků oprávněných osob ze zákona o půdě, mimo jiné vyplývá, že převod rybníků a vodních nádrží je upraven v části 1/1, písmeno C. , adresa, budou převáděny pouze pokud jsou převáděny i stavební objekty, které k nim náležejí, tj. hráz, bezpečnostní přeliv, trubní výpusť atd. Převody budou realizovány formou veřejné nabídky. V části E je uveden postup při zveřejnění veřejné nabídky. Ve spisu je dále založen úplný obsah tohoto metodického pokynu č.1/1/2023, účinného od 2.1.2023, kdy podmínky převodu rybníků jsou obsaženy v bodě 4.

10. Fotografie a snímky z pozemkové mapy zachycují umístění p.č., hodnota, , p.č., hodnota, a p.č , Anonymizováno, , vše k.ú. , adresa, .

11. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v České Lípě pod sp.zn. , spisová značka, vyplývá, že žalobkyně, spolu s MUDr. , jméno FO, , se na , Anonymizováno, , domáhaly nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o převodu pozemků, a to mimo jiné k p.č., hodnota, a p.č., hodnota, , které jsou předmětem této určovací žaloby. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 11.5.2022, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 27.4.2023, č.j. , spisová značka, , byla žaloba týkající se předmětných pozemkových parcel č., hodnota, a č., hodnota, , zamítnuta. Z vyjádření , Anonymizováno, ze dne 18.2.2022 mimo jiné vyplývá, že předmětné pozemky jsou ve prospěch žalobkyň nepřevoditelné a je ve veřejném zájmu, aby vlastnické právo státu bylo zachováno. Z nálezu Ústavního soudu č.IV. , Anonymizováno, ze dne 7.5.2024 mimo jiné vyplývá, že se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 27.4.2023, č.j. , spisová značka, , a to ve výrocích III. a V.

12. Z veřejné nabídky žalované č.2 vyplývá, že dne 22.3.2022 byla učiněna nabídka na převod celku několika nemovitostí, a to zemědělské stavby bez čp. na parcele č., hodnota, a související pozemky p.č., hodnota, , , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , za cenu 356 908,68 Kč. Nabídky bylo možné předložit do 20.4.2022.

13. Ze Smlouvy o převodu nemovitých věcí číslo , spisová značka, ze dne 9.5.2022 vyplývá, že žalovaný č.2 (, Anonymizováno, ), převedl vlastnické právo k pozemkovým parcelám č. , hodnota, , č. , hodnota, a stavbě, jejíž součástí je p.č., hodnota, , vše k.ú. , adresa, na žalovaného č.1, a to v souladu s ustanovením § 18a zákona o půdě. Cena p.č., hodnota, byla stanovena na částku 113 962 Kč a cena p.č., hodnota, (včetně hráze) byla stanovena na částku 142 571,90 Kč, vše dle znaleckých posudků , jméno FO, . Návrh na vklad práva vlastnického byl podán dne 12.5.2022.

14. Z článku na www.idnes.cz vyplývá, že byla publikována zpráva o tom, že žalovaný č.1 vypustil , Anonymizováno, , čímž měla vzniknout škoda rybářskému spolku.

15. Z e-mailové komunikace mezi advokátní kanceláří zastupující žalobkyni a oddělením správy majetku SPÚ ze dne 28.3.2023 vyplývá, sdělení, že dle evidence a přehledu restitučních nároků dle § 18a zákona č.229/91 Sb. je zůstatek u žalobkyně 260 016,50 Kč.

16. Z Nájemní smlouvy o nájmu vodní nádrže (rybníka) č., spisová značka, ze dne 30.3.2004, z dodatku č.15 k této smlouvě ze dne 27.9.2017, z dodatku č.17 až. Č.20 k této smlouvě a příloh k této nájemní smlouvě vyplývá, že žalovaná č.1 měla od , právnická osoba, v užívání, mimo jiné i p.č., hodnota, a č., hodnota, , tj. vodní nádrž , Anonymizováno, .

17. Z objednávky žalované č.2 ze dne 7.2.2022 vyplývá, že objednává u znalce Ing. , jméno FO, znalecký posudek na stanovení ceny (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby. Objednávka se týká p.č., hodnota, , včetně související stavby, vše k.ú. , adresa, .

18. Z objednávky žalované č.2 ze dne 4.11.2021 vyplývá, že objednává u znalce Ing. , jméno FO, znalecký posudek na stanovení ceny (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby. Objednávka se týká p.č., hodnota, a p.č., hodnota, , vše k.ú. , adresa, .

19. Ze znaleckého posudku č., Anonymizováno, – Dodatek č.1 ze dne 6.1.2022 vyplývá, že znalec Ing. , jméno FO, stanovil cenu (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby, a to u p.č. , hodnota, a p.č., hodnota, , na částku 276 533,90 Kč.

20. Ze znaleckého posudku č., Anonymizováno, ze dne 2.3.2022 vyplývá, že znalec Ing. , jméno FO, stanovil cenu (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby, a to u p.č. , hodnota, , včetně souvisejících zemědělských staveb, na částku 80 374,78 Kč. Z obsahu posudku mimo jiné vyplývá, že z prohlídky bylo zjištěno, že historické stodoly jsou přizpůsobené pro potřeby rybářství a jsou využívány nájemcem , Anonymizováno, .

21. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru životního prostředí, ze dne 8.8.20223 vyplývá, že k žádosti právního zástupce žalobkyně zasílají listiny a rozhodnutí vztahující se k MNV , Anonymizováno, na p.č., hodnota, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to Rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami a stanovení minimálního průtoku (rybník) ze dne 19.5.2007; Rozhodnutí o povolení k nakládání s povrchovými vodami (sádky) ze dne 13.12.2017; Rozhodnutí o schválení manipulačního řádu ze dne 19.5.2007 a ze dne 18.12.2017. Současně uvádějí, že z žádného z podkladů k výše uvedeným rozhodnutím nevyplývá informace k objektu na p.č., hodnota, , k.ú. , adresa22. Z tabulky nazvané Přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby §11, která se vztahuje k žalobkyni vyplývá, že zůstatky nároků jsou již vyčerpané. Dále z další tabulky vyplývá, že žalobkyně má zůstatek pro finanční vypořádání ve výši 260 016,50 Kč.

23. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 14.12.2023, č.j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne 26.6.2024, č.j. , spisová značka, , vyplývá, že bylo rozhodnuto o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi Smlouvu o převodu pozemků, dle zákona o půdě, a to k pozemkům v k.ú. , adresa, . Účastníkem je žalobkyně, spolu s MUDr. , jméno FO, , jako žalobkyně a žalovaný č.2, jako žalovaný. Z odůvodnění rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že každé z žalobkyň svědčí restituční nárok ve výši 260 016,50 Kč, dle § 18a zákona o půdě.

24. Z vyjádření žalované č.2 ze dne 21.5.2024, které je doplněno přílohami, vyplývá přehled aktuálních soudních řízení vedených mezi žalobkyní a žalovaným č.2, jejichž předmětem jsou nevydané restituční nároky.

25. Z provedených důkazů bylo zjištěno a současně mezi účastníky nesporné, že žalobkyně byla osobou oprávněnou podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, kdy restituční nároky nabyla v rámci dědictví a dále rozhodnutím , právnická osoba, . Své restituční nároky uplatnila u , právnická osoba, , a to v několika případech, kdy žádala o bezúplatný převod náhradních pozemků. V rámci soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, byl řešen požadavek žalobkyně a její sestry (MUDr. , jméno FO, ) o nahrazení projevu vůle žalovaného č.2 uzavřít s žalobkyněmi Smlouvu o převodu pozemků, dle zákona o půdě, a to i k pozemkovým parcelám č., hodnota, a č., hodnota, v k.ú. , adresa, , žalovaný č.1 byl ve sporu vedlejším účastníkem na straně žalované. Okresní soud žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 11.5.2022, přičemž odvolací soud rozsudkem ze dne 27.4.2023 rozhodnutí prvoinstančního soudu k předmětným pozemkovým parcelám (p.č., hodnota, a p.č., hodnota, ) změnil a žalobu zamítl. Smlouvou o převodu nemovitých věcí ze dne 9.5.2022 žalovaný č.2 převedl vlastnické právo k předmětným pozemkovým parcelám na žalovaného č.1, a to v souladu s ustanovením § 18a zákona o půdě, kdy vkladové řízení bylo zahájeno dne 12.5.2022.

26. Předmětem sporu je posouzení platnosti a zákonnosti převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům, ke kterému došlo na základě smlouvy ze dne 9.5.2022, s právními účinky vkladu ke dni 12.5.2022.

27. Jelikož je projednávána určovací žaloba podle ustanovení § 80 o.s.ř., zabýval se soud nejprve naléhavým právním zájmem žalobkyně na podané žalobě. Naléhavý právní zájem žalobkyně dovozuje z toho, že se nejprve musí tímto určením vlastnictví státu domoci nápravy nezákonného stavu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, aby se následně mohla domáhat vydání obou náhradních pozemků v soudním řízení v režimu zákona o půdě. Základním předpokladem pro možnost vyhovění žalobě na uložení povinnosti k bezúplatnému převodu náhradního pozemku oprávněné osobě dle zákona o půdě je existence restitučního nároku této oprávněné osoby existujícího k okamžiku rozhodování soudu v příslušné výši, tj. alespoň ve výši rovnající se hodnotě k vydání požadovaného pozemku. Nedisponuje-li oprávněná osoba restitučním nárokem v dostatečné výši, nemůže jí být pozemek svojí hodnotou restituční nárok převyšující vydán. Z toho tedy plyne, že naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení vlastnického práva , Anonymizováno, k pozemkům parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, by mohl být shledán pouze tehdy, pokud by žalobkyně disponovala restitučním nárokem ve výši dostatečné k pokrytí hodnoty těchto pozemků.

28. V průběhu soudního řízení a po poučení soudu dle ustanovení § 118a odst.1 a 3, o.s.ř., na ústním jednání konaném dne 24.4.2024, žalobkyně prokazovala výši nevypořádaného restitučního nároku tabulkou nazvanou „Přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby §11“, z které by mělo vyplývat, že zůstatky nároků podle § 11, zákona o půdě, jsou již vyčerpané. Tento závěr potvrdila žalobkyně rovněž na ústním jednání konaném dne 18.11.2024. Dále tvrdila a prokazovala, že disponuje nevypořádaným zůstatkem ve výši 260 016,50 Kč, a to dle § 18a zákona o půdě, kdy rovněž na ústním jednání konaném dne 18.11.2024 doplnila, že v důsledku pravomocného skončení soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro , adresa, , pod sp.zn. , spisová značka, , došlo k dalšímu vyčerpání těchto restitučních nároků, kdy aktuálně disponuje s výší nevypořádaného restitučního nároku 232 121,99 Kč. Toto tvrzení učinil žalovaný č.2, tj. , Jméno advokáta C, , nesporným. Soud tak vychází z nesporného tvrzení, že ke dni rozhodnutí soudu činil nevypořádaný restituční nárok žalobkyně částku 232 121,99 Kč.

29. Oba žalovaní v soudním řízení však argumentovali tím, že nevypořádané restituční nároky žalobkyně podle § 18a zákona o půdě nelze uspokojit v řízení o žalobním požadavku oprávněné osoby na nahrazení projevu vůle k bezplatnému převodu náhradních pozemků. Soud tento názor žalovaných však nesdílí, kdy taková argumentace nemá oporu v žádném zákonném ustanovení. Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu plyne, že pro poskytování náhrad podle § 18a odst.2 zákona o půdě, spočívajících v poskytnutí nemovitostí, je v zásadě uplatnitelný postup podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, jenž byl s účinností od 14.4.2006 podrobněji upraven ustanovením § 11a zákona o půdě (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , sp.zn., spisová značka, , sp.zn. , spisová značka, ). Z uvedených ustanovení vyplývá, že uspokojování restitučních nároků dle § 18a zákona o půdě, je v kompetenci , právnická osoba, , jenž takové nároky, včetně poskytnutí náhrady ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o půdě, uspokojuje prostřednictvím nemovitostí, s nimiž je příslušný hospodařit. V důsledku shora uvedeného tak soud vychází z toho, že žalobkyně disponuje ke dni rozhodnutí soudu s nevypořádaným restitučním nárokem ve výši 232 121,99 Kč, který lze uspokojit v řízení o požadavku oprávněné osoby na nahrazení projevu vůle k bezplatnému převodu náhradních pozemků.

30. Předmětné pozemkové parcely č., hodnota, a č., hodnota, byly oceněny znaleckým posudkem znalce Ing. , jméno FO, , který stanovil cenu (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby, na částku 276 533,90 Kč. Žalobkyně tak objektivně nedisponuje dostatečnou výší restitučního nároku, kdy rozdíl činí 44 411,91 Kč. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že smlouva o převodu pozemku uzavřená mezi povinnou osobou a oprávněnými osobami není projevem svobodné vůle smluvních stran, nýbrž jejím prostřednictvím je realizována zákonem stanovená povinnost převést na oprávněné osoby náhradní pozemek (pozemky) odpovídající zákonné hodnotě; pokud je proto na oprávněnou osobu v rámci restitučního řízení převeden náhradní pozemek (náhradní pozemky) v hodnotě vyšší, než je hodnota odňatého pozemku (odňatých pozemků), dojde na straně oprávněných osob k bezdůvodnému obohacení. To však nemůže být vykládáno tím způsobem, že hodnota odňatého a náhradního pozemku se musí shodovat zcela přesně (dva totožné pozemky ostatně neexistují a takovýto požadavek by proto ani neodpovídal realitě); hodnoty těchto pozemků však musí být přiměřené (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2019, sp. zn., spisová značka, ). Za vhodný náhradní pozemek proto lze se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu považovat i takový pozemek, jehož hodnota nepatrně převyšuje restituční nárok oprávněné osoby, jež souhlasí s úhradou doplatku ceny pozemku , právnická osoba, , resp. , právnická osoba, (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. , spisová značka, ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2020, sp. zn. , spisová značka, ).

31. Z výše uvedeného dle názoru soudu vyplývá, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě, kdy nedisponuje ke dni rozhodnutí soudu dostatečnou výší nevypořádaného restitučního nároku, který lze uspokojit v řízení o požadavku na nahrazení projevu vůle k bezplatnému převodu náhradních pozemků, tj. p.č., hodnota, a p.č., hodnota, . Jak bylo shora vyloženo, rozdíl mezi nevypořádaným restitučním nárokem žalobkyně (232 121,99 Kč) a stanovenou hodnotou náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků (276 533,90 Kč), činí 44 411,91 Kč. Takový rozdíl objektivně nelze považovat za nepatrně převyšující, jak uvádí judikatura Nejvyššího soudu, kdy v obdobných případech činil zjištěný rozdíl částku v řádech jednotek korun až jednotek tisíců korun. V tomto konkrétním případě jde o rozdíl v řádu desetitisíců korun, kdy procentuálně činí rozdíl, s ohledem na zjištěnou hodnotu pozemkových parcel, více jak 16 %. Nelze tak objektivně hovořit, dle názoru soudu, o nepatrném rozdílu. Jelikož žalobkyně usiluje v rámci dalších mnoha soudních sporů o vydání náhradních pozemků, objektivně tak nebude zmařen její záměr uplatnit zbytek nevypořádaných restitučních nároků. Soudu tak nezbyla jiná možnost než žalobu zamítnout, a to z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně na podané žalobě.

32. Soud si je vědom toho, že v případě zamítnutí žaloby pro nedostatek naléhavého právního zájmu, se již nelze dále zabývat věcí samou. V důsledku reálného předpokladu následného odvolacího řízení, případného odlišného názoru odvolacího soudu a v rámci zásady hospodárnosti a rychlosti soudního řízení, však i přesto dále zhodnotí provedené důkazy a otázku platnosti a zákonnosti převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalovaného č.1.

33. Žalobkyně zpočátku argumentovala tím, že žalovaný č.2 nepostupoval před uzavřením převodní smlouvy, tj. Smlouvy o převodu nemovitých věcí číslo , spisová značka, ze dne 9.5.2022, v souladu se zákonem o půdě a metodickým pokynem, kdy nebyla zveřejněna veřejná nabídka. Dále argumentovala tím, že jednání žalované č.2, která převedla pozemky na žalovanou č.1, bylo diskriminující, zavrženíhodný a učiněné zjevně v úmyslu zmařit pravděpodobný úspěch ve věci po prvostupňovém vyhovujícím rozsudku. Dále převod pozemků pokládá za nezákonný, neplatný a zároveň v rozporu s dobrými mravy. Argumentuje tím, že předmětné pozemkové parcely byly zařazeny veřejné nabídky, avšak předmětem nabídky byla zemědělská stavba bez č.p. na parcele č., hodnota, a související pozemky, což pokládá za účelové, nezákonné, netransparentní a nespravedlivé, kdy nemovitosti netvoří funkční celek.

34. Na danou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku a dále pak zákona č.229/1991 Sb. o půdě. Podle § 7 občanského zákoníku se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

35. Jak již uvedl odvolací soud ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, , ve svém rozhodnutí ze dne 27.4.2023, není žalovaný č.2 v důsledku podání žaloby o nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu konkrétního pozemku jako náhradního k uspokojení restitučního nároku oprávněné osoby žádným způsobem (až do pravomocného rozhodnutí soudu o vyhovění žalobě) omezena v dispozici s takovým pozemkem, neboť zákon o půdě s uplatněním nároku na vydání konkrétního pozemku nepočítá, a proto ani neupravuje důsledky podání takové žaloby. Tomu ostatně odpovídá mimo jiné i to, že oprávněné osoby podávají žaloby ohledně mnoha pozemků, často i v souhrnu přesahujících jejich nárok, nebo že konkrétní pozemek bývá předmětem žalob více oprávněných osob. Podání žaloby, nebo i nepravomocné rozhodnutí soudu prvého stupně žalobě vyhovující, proto převodu pozemku z žalované na třetí osobu nebrání.

36. Ohledně posouzení rozporu z dobrými mravy při uzavření smlouvy a převodu vlastnického práva z žalované č.2 na žalovanou č.1, odvolací soud uvedl, že rozpor s dobrými mravy by bylo možné spatřit tehdy, pokud by převod vlastnického práva k předmětným pozemkům na třetí osobu byl pouze nezbytným důsledkem uzavření smlouvy, jejímž jediným či alespoň hlavním cílem a stranami sledovaným účelem by bylo zmařit uspokojení nároku restituenta (zde žalobkyně).

37. Tomu však v projednávané věci nic nesvědčí, jak vyplývá z okolností zjištěných v rámci soudního řízení. Šlo o převod na dlouhodobého nájemce pozemků s příslušnou odbornou způsobilostí a erudicí, který na nich se nacházející vodní dílo provozuje v rámci širší soustavy vodních děl (, Anonymizováno, ), kdy i tato další vodní díla jako vlastník či nájemce provozuje. Ve vztahu k němu jako provozovateli bylo vydáno povolení k nakládáním s vodami, přičemž užívání rybníka se řídí manipulačním řádem společným i pro sádky v majetku žalovaného č.1 (byť není zpochybňována možná změna regulačního předpisu nebo vydání správního povolení pro jiný subjekt). S tím korespondují i soudem zjištěná stanoviska dotčených orgánů (města , adresa, , vodoprávního úřadu i správce toku), z nichž plynou pochybnosti ve vztahu k převodu vodního díla do vlastnictví osoby bez příslušných odborných znalostí a naopak doporučení k zachování dosavadního statu quo, tedy správy vodního díla žalovaným č.

1. Lze tedy bez pochybností usuzovat na snahu převodem zachovat stávající užívání předmětného vodního díla dosavadním správcem (z pohledu správy vodního díla jedno, zda založené závazkovým či věcně právním titulem), jenž je provozuje v širším hospodářském celku, nikoli na záměr znemožnit žalobkyni uspokojení jejího restitučního nároku.

38. Nejde přitom o pozemky, jedině jejichž převodem by bylo možno uspokojit restituční nárok žalobkyně. Nevydáním právě těchto dvou pozemků pak nebude ani ohroženo uspokojení jejího nároku, či tato jinak poškozena. Žalobkyně totiž uplatnila u soudů požadavek na vydání celé řady pozemků v různých katastrálních územích po celém území České republiky, přičemž její nárok je již z podstatné části uspokojen.

39. Nelze tak dovodit že by převod pozemků par .č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl učiněn cíleně za účelem zmaření uspokojení restitučního nároku žalobkyně a převodem pozemků na žalovaného č.1 ani není ohroženo celkové uspokojení jejího nároku (nyní již ve vztahu k původní výši spíše v marginalní hodnotě). Neshledal tak soud kolizi uzavřené převodní smlouvy s dobrými mravy zakládající její neplatnost. Rozpor s dobrými mravy nelze konečně spatřovat jen v neinformování soudu a druhé strany o uzavření převodní smlouvy, kdy v době vyhlášení rozhodnutí okresním soudem ještě nebyl ani podán návrh na zápis vkladu vlastnického práva pro nabyvatele.

40. Zároveň soud neshledává neplatnost převodní smlouvy z důvodu nezákonného, účelového, netransparentního a nespravedlivého jednání žalované č.2 a žalovaného č.1, před a při uzavření předmětné převodní smlouvy. Dle názoru soudu žalovaný č.2 postupoval v souladu se zákonem o půdě a svým metodickým pokynem. Nesporné mezi účastníky bylo a vyplývá z provedených důkazů, že před uzavřením předmětné kupní smlouvy byla učiněna veřejná nabídka na převod předmětných pozemků, a to v souladu s ustanovením § 11a zákona o půdě. Dle názoru soudu veřejná nabídka obsahovala veškeré podstatné náležitosti a formu. Skutečnost, že v nabídce byly předmětné pozemkové parcely č., hodnota, a č., hodnota, uvedeny v souboru pozemků s objekty bez čp., které jsou součástí pozemkové parcely č., hodnota, , není v rozporu s předmětným zákonem, ani metodickým pokynem. Ze znaleckého posudku znalce Ing. , jméno FO, , který stanovil cenu (ocenění) náhradních pozemků za účelem vypořádání restitučních nároků oprávněné osoby, vyplývá, že z prohlídky bylo zjištěno, že historické stodoly jsou přizpůsobené pro potřeby rybářství a jsou využívány nájemcem , Anonymizováno, . Lze tedy spatřovat určitou souvztažnost s předmětnými nemovitostmi, přičemž metodický pokyn, ani zákon o půdě, toto nezakazuje, ani nevylučuje. Metodický pokyn pouze stanoví, že rybníky a vodní nádrže musí být převáděny, respektive nabízeny, včetně stavebních objektů, které k nim náleží, přičemž demonstrativně některé uvádí (hráz, náhon, výpusť apod). Je podstatné, že v nabídce byly předmětné pozemkové parcely jasně a konkrétně specifikovány a je pouze vinou žalobkyně, že se nabídkového řízení neúčastnila. Dle názoru soudu nelze v tomto spatřovat neplatnost veřejné nabídky. Zároveň nelze žalovanému č.2 klást za vinu, že dodatečně do nabídkového řízení začlenil právě objekty, které jsou součástí p.č., hodnota, . Jak vyplývá z objednávek a následných znaleckých posudků, byly skutečně nejprve oceněny pozemky č., hodnota, a č., hodnota, , následně s odstupem dvou měsíců došlo k ocenění objektů, které jsou součástí p.č., hodnota, , kdy předmětem nabídkového řízení byl celý soubor nemovitostí. Takový postup není v rozporu se zákonem, ani metodickým pokynem a nemůže mít za následek neplatnost předmětného jednání. Je naopak logické, že nemovitosti, které spolu užitkově souvisely, byly dány do společné nabídky. Nelze však přehlédnout, že takový postup zcela jistě vyhovoval žalovanému č.1, avšak nediskriminoval žalobkyni, která se mohla do nabídkového řízení rovněž přihlásit.

41. I přesto, že soud neshledal v jednání žalovaných důvody pro neplatnost jednání, které vedlo k převodu předmětných nemovitostí na žalovaného č.1, nelze jednání žalovaného č.2, který je orgánem státní správy a přísluší mu hospodařit s majetkem státu, pokládat za zcela standardní a etické. Je nutné vzít do úvahy, jakým způsobem je ze strany státu k nárokům žalobkyně dlouhodobě přistupováno. Za situace, kdy je již z četných soudních řízení zjevné, jak je pro žalobkyni nadmíru komplikované domoci se i po třiceti letech veškerých svých nároků, dochází ze strany žalovaného č.2 k jednání, které úsilí žalobkyně nepomáhá. Jak vyplývá z rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. , spisová značka, , žalovaný č.2 sám učinil nespornými skutečnosti o liknavém přístupu a svévoli, k němuž z jeho strany došlo při uspokojování předmětného restitučního nároku žalobkyně, neboť vedl nárok v nesprávné výši, násobně podhodnocený, což žalobkyni a předtím její matku dlouhodobě omezovalo v účasti na veřejných nabídkách náhradních pozemků pro osoby oprávněné k restituci. Namísto toho, aby žalovaný č.2 vůči žalobkyni usiloval o zmírnění důsledků vlastních pochybení, úsilí žalobkyně opět nepomohl a nemovitosti převedl. Žalovaný č.2 tak učinil i přesto, že v jeho předchozích vyjádření ve věci sp.zn. , spisová značka, prohlásil, že je dán veřejný zájem na tom, aby vlastnictví státu k předmětným pozemkům zůstalo zachováno. Zatímco tedy převodu pozemků do vlastnictví žalobkyně bránil, tytéž pozemky současně nabízel formou veřejné nabídky jiným zájemcům. Soud takové nestandardní jednání a postup pokládá za zarážející, nadto je-li osobou takto postupující subjekt, kterému přísluší hospodařit s majetkem státu, kdy takové dispozice by měly být zcela transparentní. Nelze však v takovém postupu spatřovat neplatnost jednání, jak je uvedeno shora. Soud se domnívá, že takový postup žalovaný č.2 zvolil pouze proto, aby předmětné pozemky a provoz Čepelského rybníka a jeho funkce, byly zachovány, a byly eliminovány rizika spojená s případným převodem do soukromého spekulativního vlastnictví.

42. Žalovaní byli ve sporu úspěšní a mají tak podle § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud v tomto konkrétním případě zároveň neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř.

43. Žalovanému č.1 byly přiznány náklady za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb., a to za následující účelně vynaložené úkony zastupujícího advokáta. Podle § 7 a § 9 odst.4, písm. b), citované vyhlášky náleží z tarifní hodnoty 50 000 Kč, odměna za jeden úkon ve výši 3 100 Kč. Žalovanému č.1 byla přiznána odměna advokáta za převzetí a přípravu věci; vyjádření k žalobě ze dne 10.5.2023; odvolání proti rozhodnutí o vedlejším účastenství ze dne 22.8.2023; odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 5.4.2023 (1/2 odměny); replika ze dne 23.5.2024; účast na ústním jednání dne 24.4.2024; účast na ústním jednání dne 18.11.2024. Celkem tedy 6,5 úkonu po 3 100 Kč, tj. 20 150 Kč. Dále 7 x režijní paušál po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 2 100 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 24.4.2024, dle vyhlášky č.398/2023 Sb., na trase , adresa, a zpět, celkem 226 km, OA Volvo V90, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 5,3 l/100 km, motorová nafta – vyhlášková cena 38,70 Kč a náhradě za km 5,60 Kč, celkem 1 729,15 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 18.11.2024, dle vyhlášky č.398/2023 Sb., na trase , adresa, a zpět, celkem 226 km, OA Volvo V90, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 5,3 l/100 km, motorová nafta – vyhlášková cena 38,70 Kč a náhradě za km 5,60 Kč, celkem 1 729,15 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 3 458,30 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 16 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 1 600 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 27 308,30 Kč + DPH 21 % (5 734,80 Kč), tj. celkem 33 043 Kč. Žalovanému č.1 byla rovněž přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek za odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ve výši 1 000 Kč. Celkem tedy byla žalovanému č.1 přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 34 043 Kč. Soud žalovanému č.1 nepřiznal náhradu za písemný závěrečný návrh ve věci, kdy takový úkon soud nepovažuje za účelně vynaložený. Žalovaný č.1 mohl a měl takový úkon učinit v rámci ústního jednání konaného dne 18.11.2024, učinil-li tak písemně, nemůže jít tato okolnost k tíži neúspěšného účastníka.

44. Žalovanému č.2 byly přiznány náklady za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb., a to za následující účelně vynaložené úkony zastupujícího advokáta. Podle § 7 a § 9 odst.4, písm. b), citované vyhlášky náleží z tarifní hodnoty 50 000 Kč, odměna za jeden úkon ve výši 3 100 Kč. Žalovanému č.2 byla přiznána odměna advokáta za převzetí a přípravu věci; vyjádření ze dne 21.9.2023; odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 21.4.2023 (1/2 odměny); vyjádření ze dne 21.5.2024; účast na ústním jednání dne 24.4.2024; účast na ústním jednání dne 18.11.2024. Celkem tedy 5,5 úkonu po 3 100 Kč, tj. 17 050 Kč. Dále 6 x režijní paušál po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 1 800 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 18 850 Kč + DPH 21 % (3 958,50 Kč), tj. celkem 22 808,50 Kč. Soud žalovanému č.1 nepřiznal náhradu za písemný závěrečný návrh ve věci, kdy takový úkon soud nepovažuje za účelně vynaložený. Žalovaný č.1 mohl a měl takový úkon učinit v rámci ústního jednání konaného dne 18.11.2024, učinil-li tak písemně, nemůže jít tato okolnost k tíži neúspěšného účastníka. Současně nebyly přiznány případné hotové výdaje na cestovné a náhrada za promeškaný čas, kdy tyto náklady žalovaný č.2 neuplatnil.