38 C 108/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 915 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 915 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 558,93 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem červenec 2022 až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je držitelem televizního přijímače a nezaplatil za měsíce květen 2019 až listopad 2021 zákonem stanovený televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, k jehož platbě se dne 1. 5. 2013 přihlásil do evidence jako poplatník.

2. Žalovaný uvedl, že televizní přijímač přihlásil. Není schopen celou žalovanou částku uhradit najednou.

3. Soud má za zjištěné, že žalovaný se přihlásil jako poplatník televizních poplatků v květnu 2013. Žalovaný neuhradil televizní poplatek za měsíce květen 2019 až listopad 2021 vyčíslený ve výzvě ze dne 10. 12. 2021 v celkové výši 3 915 Kč (135 Kč měsíčně).

4. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač“). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Podle § 3 odst. 2 poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Od 1. 1. 2008 činí podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Žalovaný měl povinnost platit stanovený poplatek v zákonem uvedené výši 135 Kč, tento poplatek neplatil a za měsíce květen 2019 až listopad 2021 (tedy za 29 měsíců) mu vznikl dluh ve výši 3 915 Kč (29 x 135 Kč), který dosud neuhradil, proto soud žalobě vyhověl.

5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. S ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, však žalobkyni nemůže být vzhledem k povaze žalobou požadovaného plnění i postavení žalobkyně samotné přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení advokátem. Na náhradu nákladů byl přiznán soudní poplatek 400 Kč a náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu, podání žaloby a přípravu k jednání ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního, celkem ve výši 1 300 Kč.

7. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.