38 C 116/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 090,98 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 5 290,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5. 12. 2017 a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora částky s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě žádosti/smlouvy o poskytnutí služeb O2 umožnila žalované v období od 16. 7. 2017 do 15. 11. 2017 zadávat příkazy k provedení platebních transakcí, žalovaná však přes upomínání nezaplatila faktury splatné dne 1. 9. 2017 (platební transakce, poplatky za aktivaci čísla, požadováno 24,99 Kč), 4. 10. 2017 (výměny SIM, platební transakce, požadováno 1 245 Kč), 2. 11. 2017 (výměna SIM, platební transakce, požadováno 3 662,99 Kč) a 4. 12. 2017 (platební transakce, požadováno 158 Kč).

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že ve dnech 30. 7. 2017 a 31. 7. 017 byly mezi účastníky sjednány celkem 3 účastnické smlouvy (k telefonním číslům [číslo], [číslo] a [číslo], původní tarif FREE O2 změněn dne 30. 7. 2013) a v rámci služby O2 Mobilní hlasová služba bylo žalované mj. umožněno využívat volitelné služby, tedy odesílat SMS/MMS a zadávat příkazy k platebním transakcím prostřednictvím audiotexových linek, Premium SMS/MMS nebo příkazem z internetu. Žalovaná se zavázala za tyto služby platit a byly jí v rámci faktur spolu s pravidelnými a jednorázovými poplatky a dalšímu službami (volání, zprávy, data) účtovány platby za období od 16. 7. 2017 do 15. 8. 2017 (96 Kč a 32 Kč za MHD, parkování a ostatní služby, celková částka 6 207,48 Kč) se splatností dne 1. 9. 2017, od 16. 8. 2017 do 15. 9. 2017 (24 Kč a 379 Kč za MHD, parkování a ostatní služby, 49 Kč za hry, hudbu, videa, celková částka 16 176,34 Kč) se splatností dne 4. 10. 2017, od 16. 9. 2017 do 15. 10. 2017 (24 Kč, 168 Kč, 160 Kč a 99 Kč za MHD, parkování a ostatní služby, 300 Kč a 458 Kč za hry, hudbu, videa, 2 111 Kč za služby a zboží a 237 Kč 909xxxx služby pro dospělé, celková částka 25 677,29 Kč) se splatností dne 2. 11. 2017 a od 16. 10. 2017 do 15. 11. 2017 (158 Kč 909xxxx služby pro dospělé, celková částka 10 041,44 Kč) se splatností dne 4. 12. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaná své závazky neplnila, byly jí ke dni 28. 11. 2017 zrušeny poskytované služby, o čemž byla informována dopisem ze dne 24. 10. 2017 s vyčíslením celkové pohledávky na 16 176,34 Kč (faktury na částku 6 079,48 Kč splatnou dne 1. 9. 2017 s částečnou úhradou ve výši 392 Kč, částku 10 488,86 Kč splatnou dne 4. 10. 2017 a na částku 9 500,95 Kč splatnou dne 2. 11. 2017). V pokusu o smír ze dne 8. 1. 2018 byla dlužná částka vyčíslena ve výši 58 242,28 Kč (připočteno 10 faktur splatných v období od 4. 12. 2017 do 10. 1. 2018).

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítě elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelových televizí, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným sítěmi. V ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích jsou upraveny náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací.

5. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

6. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů dospěl v usnesení ze dne 27. 6. 2013, č.j. Konf 6/2013 - 13 k závěru, že platební transakce nejsou službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout.

7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích, v níž se mj. dohodli na možnosti poskytování finančních služeb (umožnění platebních transakcí) uživateli (žalované). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, práva a povinnosti vyplývající z umožnění platebních transakcí jako spor o zaplacení vyúčtování, rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala uzavření smluv i plnění z ní s tím, že žalovaná doposud žalobkyni dluží za platební služby částku 5 090,98 Kč. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu považuje za důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

8. Ve smyslu § 1970 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, které jsou v souladu s § 513 o.z. rovněž příslušenstvím pohledávky.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 600 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl soudem přiznán soudní poplatek 400 Kč a náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu a podání žaloby ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

10. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.