38 C 188/2023
č. j. 38 C 188/2023-29
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- o obcích (obecní zřízení), 128/2000 Sb. — § 38
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1692 § 1706 § 1713 § 2201 § 2282
- o zvláštních řízeních soudních, 292/2013 Sb. — § 273
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Ing. Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 56 427 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se do částky 6 882,10 Kč s příslušenstvím zamítá.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 49 544,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 15. 6. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 2 400 Kč.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 4. 2023 domáhal, aby žalované bylo uloženo zaplatit mu ve výroku uvedenou částku. Žalobce tvrdí, že žalovaná je dědičkou zůstavitele , jméno FO, (, datum, , zemřelý , datum, , dále jen „zůstavitel“), který užíval byt ve vlastnictví žalobce na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 7. 2020. V souvislosti s užíváním bytu vznikl nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 477 Kč za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021. Zůstavitel zemřel dne , datum, , po jeho úmrtí zůstaly v bytě movité věci, nábytek, ošacení a domácí spotřebiče. Žalovaná vystěhovala věci z bytu až dne 29. 6. 2022. Žalobce má za to, že nevyklizený byt nemohl užívat, požaduje tedy nájemné za 6 měsíců roku 2022. Žalobce všechny pohledávky za zůstavitelem přihlásil do dědického řízení dne 3. 5. 2022, k jeho pohledávkám ale v dědickém řízení nebylo přihlédnuto.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Soud jednal ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř v nepřítomnosti žalované, vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 7. 2020 (č.l. 17 – 18) bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Statutárním městem , adresa, jako pronajímatelem a zůstavitelem jako nájemcem. Předmětem nájmu byl byt číslo , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parcelní číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 8. 2020 do 31. 7. 2021. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 15. 7. 2020 sepsaného dne 21. 7. 2021 (č.l. 19) bylo zjištěno, že doba nájmu se prodlužuje do 31. 7. 2022. Z výpočtového listu ze dne 14. 6. 2022 (č.l. 20) zjistil soud, že nájemné včetně služeb činí 8 825 Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb ze dne 25. 4. 2022 za období roku 2021 (č.l. 21) bylo zjištěno, že nedoplatek pro byt zůstavitele činil 3 476,54 Kč. Z protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 14. 6. 2022 (č.l. 22) bylo zjištěno, že v bytě číslo , hodnota, na adrese , adresa, byly za účasti žalované jako dědice sepsány movité věci nacházející se v bytě: pračka, skříně, stůl, židle, křesla, police, televize, lednice, postele. Z dopisu , právnická osoba, ze dne 3. 5. 2022 (č.l. 23) adresovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , notářce v , adresa, , bylo zjištěno, že ke spisové značce , spisová značka, požádala domovní správa o sdělení výsledku dědického řízení po zůstaviteli, uplatnila pohledávku za zůstavitelem ve výši 3 477 Kč z vyúčtování služeb za rok 2021. Z dopisu , právnická osoba, ze dne 6. 4. 2022 (č.l. 24) bylo zjištěno, že domovní správa požádala notářku o sdělení výsledku dědického řízení po zůstaviteli, uplatnila pohledávku za zůstavitelem ve výši 26 475 Kč za měsíční náklady spojené s uskladněným uložených věcí v bytě ve výši 8 825 Kč měsíčně do doby fyzického předání bytu. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, , notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního komisaře, ze dne 14. 6. 2022, č.j. , spisová značka, (č.l. 25 – 26), bylo zjištěno, že ve věci dědictví po zůstaviteli jsou účastnicemi řízení dcery , jméno FO, narozená , datum, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Obvyklá cena majetku byla stanovena na 57 154,19 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti na 11 823,09 Kč, čistá hodnota pozůstalosti na částku 45 331,10 Kč. Byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, kterou uzavřeli účastnice jako dědičky, které uplatnily výhradu soupisu a bylo podle ní potvrzeno, že žalovaná nabývá mj. svazek klíčů a čip uložený v úschově u Okresního soudu v , adresa, , přeplatek za komunální odpad, případné pohledávky za společností , právnická osoba, , práva a povinnosti k osobním účtům a kontokorentu u , právnická osoba, ., pohledávku za dodavatelem elektrické energie. Dcera zůstavitele , jméno FO, z pozůstalosti nic nepožadovala. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, , notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního komisaře ze dne 14. 6. 2022, č.j. , spisová značka, (č.l. 27), bylo zjištěno že v dědickém řízení o pozůstalosti zůstavitele soud rozhodl o nahrazení soupisu pozůstalosti společným prohlášením dědiců o pozůstalostním majetku.
4. Soud má za zjištěné, že zůstavitel od 1. 8. 2021 do své smrti dne , datum, užíval byt č. , hodnota, na adrese , adresa, , ve vlastnictví žalobce. Nájem byl sjednán do 31. 7. 2022. Byt nebyl po smrti zůstavitele vyklizen až do 29. 6. 2022. V období od 1. 1. 2022 do 29. 6. 2022 nemohl žalobce byt užívat. Obvyklá cena dědictví byla v řízení před Okresním soudem v , adresa, stanovena na 57 154,19 Kč, jedinou pohledávku tvořila pohledávka banky ze spotřebitelského úvěru ve výši 11 823,09 Kč.
5. Soud při právním posouzení věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku o nájmu a o dědickém právu a dále ustanovení o likvidaci dědictví podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
6. Podle ust. § 2201 o.z. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2279 odst. 1 o.z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Podle § 2282 o.z. nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice.
7. Podle § 1713 o.z. nebylo-li žádáno o výzvu věřitelům, nebo uspokojí-li dědic některého z hlásících se věřitelů bez zřetele na práva ostatních, a nedosáhne-li proto některý věřitel úplného uhrazení pohledávky z pozůstalosti, je dědic věřiteli zavázán nad rámec uvedený v § 1692 o.z. (správně: § 1706) a to až do výše, v jaké by věřitel dosáhl uspokojení při likvidaci pozůstalosti podle jiného právního předpisu. Podle § 1706 o.z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.
8. Podle § 273 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále „z.ř.s.“) na základě rozvrhového usnesení se uspokojují postupně pohledávky podle těchto skupin: a) pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem, b) pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele, c) pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci poskytnuta záloha, státu, d) pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař, e) pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu, f) pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v době do nařízení likvidace pozůstalosti, g) pohledávky výživného, h) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona, i) ostatní pohledávky. Dle odst. 2 od pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se odečtou náklady vynaložené na likvidačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1). Dle odst. 3 o úhradě pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku. Podle odst. 4 nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.
9. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a zůstavitelem jako nájemcem vznikl na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 7. 2020 nájemní vztah k bytu, jehož trvání bylo dodatkem prodlouženo do 31. 7. 2022. Práva a povinnosti z nájmu bytu přešly ve smyslu ust. § 2282 na dědičku, žalovanou. Žalovaná tak měla i po smrti zůstavitele jako nájemce povinnost hradit nájemné, když nájem před sjednanou dobou nájmu dříve neukončila. Žalobci tak vznikl minimálně nárok na úhradu nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za prvých šest měsíců roku 2022, tak jak jej v žalobě požaduje. Za situace, kdy nebyla uzavřena dohoda o ukončení nájemního vztahu před 31. 7. 2022 a žádná ze stran neučinila jednostranné právní jednání k předčasnému ukončení nájemního vztahu, mohl by žalobce požadovat plnění i za sedmý měsíc roku 2022, tohoto plnění se ale žalobce nedomáhal.
10. Stejně jako nájemné a zálohy na služby je povinna žalovaná uhradit nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021, neboť na ní přešly povinnosti z nájmu bytu.
11. Další otázkou je výše plnění, které je žalovaná jako dědic povinna za zůstavitele hradit v případě, že v rámci dědického řízení uplatnila výhradu soupisu. Žalovaná jako jediný dědic, která uplatnila ve smyslu § 1706 o.z. právo na výhradu soupisu pozůstalosti, nabyla dědictví v ceně 57 154,19 Kč (tato cena tvoří také mez její odpovědnosti za dluhy, avšak s korekcí dále). Pohledávky žalobce ve výši 56 427 Kč a banky 11 823,09 Kč jsou pohledávkami ve stejné skupině ve smyslu ust. § 273 odst. 1 písm. i) z.ř.s., tedy ostatními pohledávkami, které se uspokojují poměrně. Celková výše pohledávek činí 68 250,9 Kč, pro určení poměru procentuální výše pohledávek z celku pak činí 17% u pohledávky banky a 83% u pohledávky žalobce. V dědickém řízení nebylo ve smyslu § 1713 o.z. žádáno o výzvu věřitelům, navíc žalovaná jako dědic uspokojila banku bez zřetele na práva ostatních věřitelů (zde žalobce). Žalobce tak nedosáhne úplného uhrazení pohledávky z pozůstalosti, žalovaná je pak jako dědic věřiteli zavázána nad cenu nabytého dědictví a to až do výše, v jaké by věřitel dosáhl uspokojení při likvidaci pozůstalosti podle jiného právního předpisu. V projednávané věci by z ceny dědictví 57 154,19 Kč příslušelo bance 17%, tedy 9 716,20 Kč. Bance ale bylo vyplaceno 11 823,09 Kč, tedy o 2 106,90 Kč více, než jí podle vzájemného poměru pohledávek obou věřitelů mělo být uhrazeno. Žalovaná jako dědic nepostupovala správně, když uhradila jen pohledávku bance v částce vyšší, než jí příslušelo. Žalobci tak musí žalovaná uhradit z jeho pohledávky o uvedených 2 106,90 Kč více a o tuto částku se zvýšila její odpovědnost za dluhy dědictví. Jinými slovy, sankcí za její nesprávný postup je, že hradí více, než činí cena nabytého dědictví, tato odpovědnost je ale ve výše uvedeném smyslu limitována. Žalobci tak nelze přiznat celou jím požadovanou částku za šest měsíčních nájmů roku 2022 a nedoplatek vyúčtování za rok 2021, ale pouze částku 49 544,90 Kč (47 438 + 2 106,90), ve zbývající části, v níž se žalobce domáhal částky 6 882,10 Kč s příslušenstvím, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
12. Soud s ohledem na předmět žaloby a povahu žalobce, statutárního města, musel zvažovat účelnost vynaložených nákladů právního zastoupení, při jejím posuzování vycházel z ustálené a dlouhodobé rozhodovací praxe Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Zejména lze odkázat na nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, podle nějž „Z ustanovení § 38 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), plyne obci přímá povinnost pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. Péče o majetek a výkon vlastnického práva k němu není ponecháno obci na volné úvaze, jako je tomu u jiných vlastníků. Kvalifikovaná starost o majetek obce je naplněním jednoho z veřejných zájmů, k jehož zabezpečení si obec musí vytvořit materiální a personální předpoklady, a to v rozsahu a kvalitě, která je přímo úměrná množství (hodnotě) a charakteru (svěřeného) majetku. U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Při rozhodování o nákladech řízení statutárních měst se podle ustálené judikatury zásadně předpokládá jejich dostatečné personální vybavení ke kvalifikovanému hájení svých zájmů, aniž by musela vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). V projednávané věci pak má zdejší soud za to, že vymáhání pohledávek z pronájmu vlastního majetku lze považovat za běžnou agendu obce, kterou je schopna si zajistit, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Soud proto náhradu nákladů za právní zastoupení za účelnou nepovažoval a žalobci ji nepřiznal.
13. Žalobci, kterému nelze přiznat náhradu nákladů právního zastoupení, ale přirozeně podle úspěchu ve sporu stále zůstává právo na náhradu nákladů za soudní poplatek a náhradu hotových výdajů. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 věty prvé o.s.ř., když žalobci úspěšnému z 88% přiznal soud účelně vynaložené náklady řízení snížené na 76%, tedy ve výši 2 400 Kč. Náhradu nákladů před snížením tvoří soudní poplatek 2 258 Kč a náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu, podání žaloby a přípravu k jednání ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, celkem ve výši 900 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.