38 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 68.724, 60 Kč s přísl. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 724,60 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 8. 10. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 33 500,66 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná neoprávněně odebírala plyn, žalobkyni dle jejího názoru vznikl nárok na náhradu škody, která je tvořena odebraným plynem v období od 7. 8. 2020 do 8. 6. 2021 ve výši 28 260,79 kWh a náklady na zjištění neoprávněného odběru. Žalobkyně tvrdí, že po kontrole odběrného místa zjistila neoprávněný zásah do měřícího zařízení, který byl potvrzen znaleckým posudkem.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že v žalobkyní označeném období netopila v plynovém kotli, který byl dlouhodobě rozbitý, vytápěla v kotli na tuhá paliva, sousedé si stěžovali na zápach z komína. Plyn používala pouze k vaření na plynovém sporáku, nijak nezasahovala do měřícího zařízení. Žalovaná také tvrdí, že chodila i se svými dětmi denně ke svým známým, aby se mohli umýt v teplé vodě.

3. Soud z faktury ze dne 23. 9. 2021 (č.l. 7-9) zjistil, že žalované byla vyúčtována za odběr plynu a další náklady částka 68 724,60 Kč, která byla tvořena částkami bez DPH: 39 671,64 Kč za odběr 28 260,79 KWh plynu a poplatky za služby za období od 7. 8. 2020 do 8. 6. 2021, 3 500 Kč za znalecký posudek a 9 650 Kč za náklady na zjištění neoprávněného odběru. Z výzvy ze dne 2. 2. 2022 (č.l. 10), že žalobkyně sdělila žalované, že k námitkám žalované proti vyúčtování jí vyzývá k jednání a požaduje předložení důkazů k tvrzení žalované k náhradě škody. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 18. 8. 2021 (č.l. 11) bylo zjištěno, že zkoušený plynoměr Itron ev. [číslo] zkoušený dne 17. 8. 2021, nesplňuje požadavky opatření č. 0111-. Ze zkušebního protokolu (č.l. 11 p.v. – 12) bylo zjištěno, že měřidlo [číslo] má poškozenou zajišťovací značku, stav počítadla činí 10 556,079 m3. Z faktury ze dne 31. 8. 2021 (č.l. 13) bylo zjištěno, že Ing. [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobkyni za vyhotovení 5 znaleckých posudků celkem 17 500 Kč, z předávacího protokolu (č.l. 13 p.v.) bylo zjištěno, že znalec převzal ke zkoumání 5 měřidel, mj. plynoměr výrobního čísla [číslo]. Z potvrzení o transakci ze dne 15. 3. 2022 (č.l. 17) bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila za znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] dne 29. 9. 2021 částku 17 500 Kč. Z upomínky ze dne 4. 11. 2021 (č.l. 19) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou podruhé k úhradě částky 68 724 Kč. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 (č.l. 20-23) bylo zjištěno, že vysvětluje žalované skutečnosti, které vedly žalobkyni k závěru o neoprávněném odběru plynu na odběrném místě žalované, při mimořádném odečtu dne 9. 6. 2021 bylo kontrolou plynoměru zjištěno jeho poškození, zařízení bylo instalováno v místě jako nové v roce 2014. Žalované bylo také sděleno, že dle závěru znalce nesla vnitřní kolečka číselníku stopy po nástroji za účelem jejich stáčení. Žalované bylo vysvětleno, že spotřeba jí bude vyúčtována na základě výpočtu dle počtu hodin možného denního odběru. Žalovaná byla upozorněna, že může prokázat, že plyn nespotřebovala předložením důkazů, jejichž konkrétní příklady žalobkyně uvedla. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 15. 3. 2022 (č.l. 24) bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] částku 211 198,24 Kč. Z emailu žalované ze dne 18. 11. 2021 (č.l. 25) bylo zjištěno, že žalovaná uvedla žalobkyni, že nechápe vyúčtování částky 68 724,60 Kč, plynoměr nekontroluje, plombu na něm taky ne, při kontrole říkala, že jí nejde plynový kotel, myslela si, že vypnuli plyn a telefonovala na plynárny, později zjistila, že je rozbitý, topila dřevem a uhlí, na kouř si stěžovali i sousedé. Z faktury ze dne 30. 6. 2021 (č.l. 26) bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni částku 211 198,24 Kč (174 544 Kč bez DPH). Z předávacího protokolu (č.l. 26 p.v. -27) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako zhotovitel provedla pro žalobkyni 2 137 šetření, pořídila dokumentaci neoprávněných odběrů, mj. i v odběrném místě žalované, a vyúčtovala žalobkyni celkem 174 544 Kč bez DPH. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřicího zařízení ze dne 22. 6. 2021 (č.l. 32) sepsaného společností [právnická osoba] bylo zjištěno, že v odběrném místě žalované byl kontrolován plynoměr [číslo] byla nalezena poškozená úřední značka, v místě jsou tři plynová zařízení: dva sporáky a kotel s příkonem 20,9 kW. Plynoměr byl umístěn v plotu u nemovitosti. Z montážního výkazu [číslo] (č.l. 32) ze dne 22. 6. 2021 soud zjistil, že původní plynoměr byl v odběrném místě žalované nahrazen novým. Ze znaleckého posudku z oboru mechanoskopie ze dne 25. 8. 2021 (č.l. 34) bylo zjištěno, že u plynoměru [číslo] byla poškozena úřední značka, bylo násilně přerušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, na číselníku měřidla jsou stopy po kovovém nástroji (pravděpodobně plochém šroubováku), odpovídající stopám po násilném přetočení koleček, funkčnost plynoměru tak byla eliminována. Z fotodokumentace (č.l. 37 – 41) byl zjištěn stav plynoměru [číslo]. Z daňového dokladu ze dne 30. 5. 2020 bylo zjištěno, že uvedeného dne dodal [jméno] [příjmení] žalované palivové dříví v ceně 28 000 Kč. Z daňového dokladu ze dne 14. 8. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] provedl pro žalovanou opravu a spuštění plynového kotle Vela a vyúčtoval jí částku 2 000 Kč.

4. Důkazy předložené žalovanou podle soudu neprokazují, že v rozhodném období neprovozovala nebo provozovat nemohla plynový kotel na uvedeném odběrném místě, doklad o nákupu dřeva z května 2020 nelze dle soudu vykládat tak, že žalovaná v rozhodném období netopila či nemohla plynem topit a užívat jej pro ohřev teplé vody. Žalovaná fakturou ze dne 14. 8. 2021 sice prokázala, že na plynovém kotli byla provedena oprava za 2 000 Kč, dle soudu z provedení této opravy nelze vůbec dovodit, že by kotel neměl být provozuschopný téměř jeden rok, v období od 7. 8. 2020 do 8. 6. 2021, resp. do provedení opravy dne 14. 8. 2021 Ani tvrzení, že by žalovaná sebe a své děti po velmi dlouhou dobu vystavila tak velkému diskomfortu spočívajícímu v každodenních docházkách za osobní hygienou ke známých, místo aby nechala provést alespoň jednoduchou kontrolu údajně nefunkčního plynového kotle (a nakonec také nikoli nákladnou opravu kotle v ceně 2 000 Kč) zní spíše nesmyslně a nelogicky.

5. Soud má za zjištěné, že žalobkyně užívala dům na adrese [adresa žalované], v němž byly umístěny tři plynové spotřebiče, dva sporáky a jeden plynový kotel s příkonem 20,9 kW, žalovaná dům užívala i v období od 7. 8. 2020 do 8. 6. 2021. Na tomto odběrném místě bylo k měření spotřeby plynu instalováno měřicí zařízení, plynoměr [číslo] umístěný mimo samotný dům užívaný žalovanou. Odečet plynu proběhl dne 6. 8. 2020, dne 9. 6. 2021 proběhl mimořádný odečet spotřeby, dne 22. 6. 2021 byla provedena kontrola plynoměru, pro podezření na manipulaci s plynoměrem byl plynoměr sejmut a podroben znaleckému zkoumání, při němž bylo zjištěno, že s plynoměrem bylo neoprávněně manipulováno, byla poškozena úřední značka a došlo k násilnému přetočení číselníku počitadla.

6. Ve smyslu ust. § 74 odst. 1 písm. e) bod 1. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“) je neoprávněným odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Podle ust. § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. Je zakázán jakýkoli zásah do měřicího zařízení (ust. § 71 odst. 5 energetického zákona) i jakýkoli neoprávněný odběr (§ 74 odst. 6 energetického zákona).

7. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu. Dle odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Dle odst. 3 množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.

8. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci došlo k neoprávněnému odběru na odběrném místě žalované v důsledku neoprávněného zásahu do měřicího zařízení. Uvedený neoprávněný odběr je třeba klást k tíži žalované, není rozhodující, zda o neoprávněném zásahu do měřícího zařízení věděla či nikoli, jako odběratele na uvedeném odběrném místě je třeba ji považovat za osobu, která neoprávněně plyn odebírala a je povinna uhradit v penězích vzniklou škodu ve smyslu ust. § 74 odst. 7 energetického zákona. Náhrada škody byla správně stanovena žalobkyní postupem dle ust. § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., s ohledem na počet spotřebičů: kotel o příkonu 20,9 kWh a plynové sporáky o příkonu 7,5 kWh ve výši 48 329,25 kWh, správně bylo také odečteno množství plynu zjištěného při odečtu dne 8. 6. 2021 ve výši 20 068,46 kWh, tedy celkem za 28 260,79 kWh částku 68 724,60 Kč, do této částky jsou zahrnuty také náklady na znalecký posudek ve výši 3 500 Kč a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 6 950 Kč.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 33 500,66 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 240 Kč, odměna za právní zastoupení 5 850 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (5 úkonů právní služby po 3 860 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u dvou jednání), 5x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 500 Kč. Soud přiznal dle ust. § 13 odst. 5 advokátního tarifu náhradu cestovních výdajů ve výši 2 846 Kč (za 2 cesty ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět při délce jedné cesty (tam a zpět) 180 km, průměrné spotřebě paliva vozidla právního zástupce ve výši 7,2 l paliva na 100km, ceně paliva 44,50 Kč a výši cestovní náhrady 4,70 Kč za 1km) a náhradu za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu za čas, který právní zástupce strávil na cestě. Soud přiznal také náhradu 21% DPH ve výši 5 217,66 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.