38 C 263/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zřízení odběrného místa a přípojky rozvodu NN

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované byla uložena povinnost bez zbytečného prodlení zřídit na severním konci pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] elektroměrné místo s příkonem 3 x 25 A, dále měřenou přípojku ke stájím na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí] a vše včetně pozemků předat žalobci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 776 Kč.

1. Žalobce se žalobou ze dne 23. 8. 2020 domáhal, aby žalované byl uložena povinnost zřídit na jejím pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] elektroměrné místo a elektrickou přípojku, z níž by byla dodávána elektřina do hospodářské nemovitosti na pozemku st.p. [číslo] v [katastrální uzemí], kterou žalobce užívá. Žalobce se také domáhá, aby žalovaná pozemky parc. [číslo] předala žalobci. Žalobce tvrdí, že přípojku vybudoval v roce 1993 na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], přes ní byl až do roku 2019 připojen do sítě, pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], na němž požaduje zřízení přípojky, žalobce nikdy neužíval. Žalobce se domnívá, že vydržel pozemky parc. [číslo] své vlastnictví odvozoval z geometrického plánu z roku 1990, pozemky užívá 20 let. Žalobce k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 7. 10. 2020 uvedl mj., že pozemek parc. [číslo] nezná, stáj podle něj stojí na pozemku st.p. [číslo].

2. Usnesením ze dne 4. 10. 2021 zdejší soud rozhodl, že žalobci se podle ust. § 30 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) neustanovuje zástupce z řad advokátů, toto usnesení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 16. 3. 2021, č.j. 35 Co 2/2021 – 33.

3. Soud provedl listinné důkazy. Z vyjádření Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne 24. 9. 2020 (č.l. 7) soud zjistil, že trestní oznámení žalobce na žalovanou bylo postoupeno policii. V geometrickém plánu (číslo zakázky [číslo], nedatován, č.l. 26) bylo dle zjištění soudu zachyceno zaměření hranic pozemků p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], jejichž nabyvatelem měl být žalobce. Dále soud ze snímků katastrální mapy (č.l. 9) a fotodokumentace - leteckého snímku pozemků (č.l. 8) zjistil, že na pozemku parc. [číslo] stojí budova a pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemkem st.p. [číslo] pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemkem parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Z výpisů z KN (č.l. 11 – 18) soud o pozemcích v obci [obec], k.ú. [část obce] zjistil, že vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] je žalovaná, vlastníkem pozemků st. [parcelní číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] je Česká republika, vlastníky pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jsou [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [právnická osoba] – [právnická osoba] a vlastníkem pozemku parc. [číslo] je [jméno] [příjmení]. Z listiny označené jako odvolání – doplnění odůvodnění, dovolání nebo ústavní stížnost, ze dne 3. 4. 2019 (č.l. 19) soud zjistil, že žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí vydaných v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 15 C 59/2018. Ve výpisu z databáze - seznamu živých zvířat v ústřední evidenci (č.l. 23) byl žalobce dle zjištění soudu ke dni 10. 7. 2020 evidován jako chovatel hospodářských zvířat. Z usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 5. 2021, č.j. 15C 59/2018-298 (č.l. 42) soud zjistil, že na základě zpětvzetí žaloby bylo zastaveno řízení o převedení pozemku par.č. st. [číslo] a [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] do vlastnictví žalobce.

4. Pokud jde o důkazy listinou s kontakty na obecní úřad žalované a výpisem z obchodního rejstříku [právnická osoba], žalobce jimi patrně chtěl prokázat, že komunikoval s obcí a uvedenou obchodní společností, není ale zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, vztahující se k tomuto řízení, měly být těmito důkazy prokázány, proto je soud neprovedl. Soud neprováděl ani důkaz fotodokumentací, zejména snímkem rozvodné skříně, ze snímku není zřejmé, kdy a kde byl pořízen, ani jakou skutečnost by měl prokazovat (podle žalobce snad skutečnost, že v rozvodnici na pozemku parc. [číslo] bylo napětí, z hlediska předmětu řízení ale nejde o podstatnou skutečnost). Pamětní zápis ze dne 27. 8. 2019 je listina sepsaná žalobcem obsahující jeho vlastní tvrzení, tedy nikoli listina, která by jeho tvrzení mohla prokazovat, nejde tedy o důkaz ale pouhý záznam tvrzení žalobce, podobně dotaz ze dne 30. 6. 2019 obsažený v e-mailu, sepsaném žalobcem, ani těmito listinami nemohlo být dokazování prováděno, proto soud návrh žalobce na doplnění dokazování těmito listinami zamítl.

5. Soud má za zjištěné, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], vlastníkem pozemku st.p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] je Česká republika. Prvý pozemek žalobce nikdy výlučně neužíval, ostatně to ani netvrdí, ačkoli se touto žalobou domáhá jeho vydání (patrně poté, co by na něm bylo zřízeno měřicí zařízení), k druhému pozemku vedl žalobce spor o jeho vydání u zdejšího soudu pod sp.zn. 15C 59/2018, řízení bylo na základě zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 28. 5. 2021. Žalobce v petitu své původní žaloby označil pozemek parc. [číslo] ani k výzvě soudu petit žaloby neopravil, i když uvedl, že pozemek označený parc. [číslo] nezná a předmětem řízení je pozemek st.p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce].

6. Podle ust. § 22 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, účastníky trhu s elektřinou jsou a) výrobci elektřiny, b) provozovatel přenosové soustavy, c) provozovatelé distribučních soustav, d) operátor trhu, e) obchodníci s elektřinou, f) zákazníci. Podle ust. § 25 odst. 1 energetického zákona provozovatel distribuční soustavy a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, b) poskytuje služby distribuční soustavy, c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Podle ust. § 28 odst. 1 energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákazník má právo a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.

7. Již v usnesení ze dne 16. 11. 2020, č.j. 38C 263/2020-25, soud uvedl následující: tvrdí-li žalobce, že pozemky parc. [číslo] vydržel, pak toto tvrzení není nijak podloženo. Žalobci musí být zřejmé, že s vážnou vůlí nemůže dovozovat vlastnictví nemovitosti pouze z geometrického plánu vyhotoveného nikoli pro potvrzení minulého stavu, ale stavu budoucího, je to zřejmé už jenom z použití termínu„ nabyvatel“ (nikoli„ vlastník“), navíc žalobce si musí být vědom, že vlastnictví ke stavbě nabyl na základě kupní smlouvy, nikoli pouhého geometrického plánu. Vlastnictví pozemku st.p. [číslo] na kterém stojí předmětná stáj, je navíc stále předmětem sporu ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 59/2018, což sám žalobce zmiňuje v doplnění žaloby v nyní projednávané věci. Z přiložených veřejně dostupných údajů z katastru nemovitostí je dále zřejmé, že žádný v žalobě zmíněných pozemků aktuálně není ve vlastnictví žalobce ani mu nesvědčí jakékoliv jiné zapsané věcné právo. Není tak vůbec zřejmé, z jakého důvodu by měla být žalované ukládána povinnost zřizovat pro žalobce elektrickou přípojku na pozemku, který ani přímo nesousedí s pozemkem, u nějž žalobce v řízení vedeném pod sp.zn. 15 C 59/2018 tvrdí své vlastnické právo, o pozemku parc. [číslo] v podání ze dne 7. 10. 2020 navíc žalobce výslovně uvádí, že jej nikdy neužíval. Aktivní legitimace žalobce k podání jakéhokoliv návrhu vztahujícího se k nakládání s předmětnými nemovitostmi včetně zřizování připojení do elektrické sítě je pochybná a samotný návrh se jeví jako zcela bezúspěšné uplatnění práva. Závěry zdejšího soudu potvrdil soud odvolací v usnesení ze dne 16. 3. 2021, č.j. 35 Co 2/2021 – 33, když uvedl, že je„ …zřejmé, že žalobce žalobou nesměřuje k narovnání dosavadních právních vztahů mezi ním, ČEZ a případně žalovanou, pokud jde o odběr elektrické energie prostřednictvím odběrného místa z parcely p. [číslo] nýbrž k založení nového právního vztahu mezi ním a žalovanou obcí za účelem zajištění dodávky elektrické energie pro provoz stáje na parcele [číslo] to zbudováním elektroměrného místa na parcele p. [číslo] která je dle údajů v katastru nemovitostí též ve vlastnictví žalované obce. Sám žalobce však tvrdí, že tuto parcelu nikdy neužíval a z hlediska hmotného práva ani netvrdí žádnou významnou právní skutečnost, na základě které by mohlo být uvažováno o oprávněnosti jeho požadavku na zřízení elektroměrného místa právě na tomto pozemku žalované. Jak správně konstatoval okresní soud, takovou právně významnou skutečností není ani žalobcem v žalobě prezentované jeho přesvědčení, že vydržel pozemky p. [číslo] jsoucí v sousedství jím provozované stáje, když je užíval více než 20 let na základě geometrického plánu. Samotný geometrický plán totiž není způsobilým právním titulem k vydržení užívaného pozemku z hlediska hmotného práva. Jde jen o technický podklad, na jehož základě se jím zaměřený objekt či územní plocha zobrazí do katastrální mapy v katastru nemovitostí. Tj. nejde o právní skutečnost, na základě které se nabývají či mění vlastnické vztahy“.

8. Soud pak v dalším řízení dospěl k závěru, že žalobce neprokázal žádné právo k pozemku st.p. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], ostatně lze mít za to, že to byl jeden z důvodů, proč vzal svou žalobu ve věci vedené pod sp.zn. 15 C 59/2018 zpět, žádné právo neprokázal ani ve vztahu k pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce]. Prvý pozemek navíc není ani ve vlastnictví žalované, soud tak dospěl k závěru, že žalované nelze uložit povinnost, aby tyto pozemky předala žalobci, když navíc pro pozemek, který není v jejím vlastnictví, nemůže být ani dána její pasivní legitimace.

9. Kromě výše zmíněné pochybné aktivní legitimace žalobce má soud dále za to, že pokud jde o povinnost, na základě které by žalovaná měla pro žalobce zřizovat elektroměrné místo, ani zde není žalovaná pasivně legitimována. Žalovaná není provozovatelkou distribuční soustavy ve smyslu ust. § 22 odst. 1 energetického zákona, která by mohla realizovat právo žalobce jako zákazníka na uzavření smlouvy o připojení a právo na připojení jeho odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, tedy zajišťovat pro žalobce mj. zřízení a výstavbu elektroměrného místa a přípojky. Žaloba tak musela být jako zcela nedůvodná zamítnuta.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalobci povinnost nahradit jí náklady soudního řízení. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána žalované odměna za právní zastoupení 6 776 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (2 úkony právní služby po 2 500 Kč: převzetí věci, účast na jednání), 2x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 600. Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 1 176 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.