38 C 306/2019

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o stanovení výživného

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživné žalobkyně výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně za období od 1. 10. 2017 do 31. 8. 2018, ve výši 9 000 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019 a ve výši 9 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019, se splatností vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni dlužné výživné ve výši 33 000 Kč za období od 1. 10. 2017 do 31. 8. 2018 a ve výši 58 000 Kč za období od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019, v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných spolu s běžným výživným.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá dalšího zvýšení výživného na částku nad 9 500 Kč měsíčně počínaje zářím 2019, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 81 529,80 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž bude stanovena výše výživného jejímu otci, tvrdí, že není schopna sama se živit a kromě studia její náklady tvoří výdaje na sport a zdravotní péči (rovnátka, astma, alergie na laktózu se speciální dietou). Žalovaný se s žalobkyní nestýká. Žalobkyně se přestěhovala v září 2017 od otce k matce, z matčiny strany je zajišťována výživa a potřeby žalobkyně, od října 2017 žalovaný zasílá žalobkyni výživné ve výši 4 000 Kč (jednorázově v prosinci 2019 uhrazeno 6 000 Kč). Žalovaný působí na pozici jednatele společnosti právnická osoba s obratem kolem 50 milionů ročně, která při snížení počtu zaměstnanců zvýšila výplaty a výkonovou spotřebu z 2,5 milionu Kč na 38,96 milionů Kč. V květnu 2018 byl bratr žalobkyně jméno svěřen do péče matky a v lednu 2019 byl žalovanému vrácen řidičský průkaz, neexistuje proto podle žalobkyně důvod, pro který by se žalovaný nemohl plně věnovat své práci. Žalovaný užívá nemovitost a automobil ve vlastnictví právnická osoba, jejíž podíl prodal, dům v hodnotě okolo 4,5 milionu, automobil okolo 1 milionu. Podle žalobkyně samotná daň z naturálního příjmu ve výši 1 % dosahuje 45 000 Kč měsíčně a v případě daně za užívání vozidla Toyota RAV 4 je 1 % z pořizovací ceny nepeněžitým měsíčním příjmem. V předložených příjmech ze dne 26. 9. 2019 chybí cestovní náhrady za užívání vozu značky Opel v období od srpna 2018 do července 2019 (užíván do 18. 11. 2019), jeho příjem tedy fakticky není zatížen výdaji. V rámci společného jmění manželů (dále jen„ SJM“) žalovaný vlastní dva rodinné domy v obec (ulice adresa a adresa) a jeden v obec na anonymizováno, ulice ulice č.p anonymizováno, pozemek v katastrální uzemí, vozidlo Opel Insignia a vozidlo značky Ford Galaxy, které v roce 2015 po nákupu v Německu nechal zaregistrovat na svého otce celé jméno žalovaného a nadále jej užívá partnerka žalovaného jméno příjmení. Otec žalovaného použil částku 292 581 Kč obdrženou za prodej pozemků v obec v roce 2010 na nákup vozidla značky Peugeot a vybavení domácnosti, neměl k dispozici volné peněžní prostředky ke koupi vozidla Opel Insignia. Obchodní podíl ve výši 30 % ve právnická osoba (hodnota společnosti k prosinci 2018 podle sbírky listin 24 639 000 Kč) žalovaný účelově převedl, což je předmětem dalšího soudního řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci. Žalobkyně byla přijata ke studiu na vysoké škole (Technické univerzitě v obec, dále jen„ TUL“) a od září 2019 se její náklady zvýšily. V roce 2018 žalobkyně získala řidičský průkaz a vozidlo Škoda Fabia užívá vedle vlaku jako prostředek k dopravě do obec. Mimořádné výdaje vynaložené matkou žalobkyně v letech 2017 - 2019 vyčíslila žalobkyně na 229 937 Kč (přehled na č.l. 7), jsou tvořeny náklady za zařízení pokoje, nákup mobilního telefonu, kurzy (adrenalinový na gymnáziu, jazykový spojený se získáním certifikátu, Mudrstart v obec, přípravný v rámci TUL), sport (poplatky, skipasy, soustředění), zdravotní péči (gynekologie, zubní lékařství včetně ortodoncie), zahraniční dovolené (země, země, země, do misto), řidičský průkaz (poplatek za zkoušku), nákup a údržbu ojetého vozidla Škoda Fabia, maturitní ples, učebnice k maturitě, přijímací řízení na VŠ (TUL a VŠCHT),„ seznamovák“ TUL.

2. Žalovaný označil návrh žalobkyně za částečně důvodný, změnily se její poměry, je schopen platit maximálně 6 000 Kč měsíčně, má pozastavenu živnostenskou činnost. Cena za převod obchodního podílu byla 300 000 Kč, za nákup domu ve obec činila 4 500 000 Kč a žalovaný v tomto domě ve vlastnictví právnická osoba platí nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Majetek v rámci nevypořádaného SJM má podle žalovaného celkovou hodnotu 15 milionů Kč a skládá se z nemovitostí, které nevyužívá žalovaný, ale prarodiče žalobkyně, v jednom domě bydlí též žalobkyně s matkou. Z hlediska zbavení se majetku tak nemůže mít převod obchodního podílu právnická osoba vliv, neboť se uvažuje o hodnotě 6 milionů Kč. Žalobkyně se podle žalovaného s matkou nesnášela a docházelo k fyzickému napadání, žalovaný s ní měl nadstandardní vztahy, vychovával ji již od jejích 9 měsíců. Vozidlo Ford Galaxy kupoval dědeček žalobkyně za její přítomnosti v Německu. Většinu výdajů žalobkyně označil žalovaný za naddimenzovanou. Je podle žalovaného zcela běžné, aby si i studenti vysoké školy zatížení pravidelnými testy v průběhu studia přivydělávali. Majetkové poměry žalobkyně by byly odlišné, pokud by si mohla v 18 letech vybrat prostředky ze stavebního spoření ve výši 389 000 Kč, které měl naspořit žalovaný, ale byly podle žalovaného vybrány a použity matkou žalobkyně. Matka žalobkyně kontaktovala osoby příjmení, příjmení, příjmení a příjmení, to způsobilo dle žalovaného napjatou atmosféru a nutnost převod obchodního podílu.

3. Při ústním jednání žalobkyně uvedla, že životní úroveň žalovaného dle závěru krajského soudu z v řízení o výživném pro nezletilé děti se po rozvodu nijak nesnížila a není možné, aby měl jím tvrzené příjmy. Žalovaný žije v luxusním domě, nájem by činil pětinásobek a příjem žalovaného dosahuje částky 50 000 Kč, což se projevuje v jeho nadstandardních dovolených. Hodnota obchodního podílu, jehož prodej je předmětem řízení vedeného u krajského soudu, byla násobně vyšší, než za kolik byl prodán. Prostředky na spoření u Modré pyramidy byly v roce 2014 vybrány a použity matkou, která žalobkyni spoří na další stavební spoření, nyní ve výši 80 000 Kč. K protokolu zdejšího soudu o jednání ze dne 9. 6. 2015 ve věci sp. zn. 0 Nc 735/2014 žalobkyně připustila, že v minulosti byly vztahy s matkou vyhrocené, aktuálně jsou však dobré. K výpovědi byla žalobkyně patrně zmanipulovaná žalovaným a jeho právní zástupkyní, kteří jí i před soudní síní říkali, jak má a nemá vypovídat, aby pomohla žalovanému, prý by se mohlo stát, že by se již žalobkyně nevídala s bratrem.

4. Žalovaný doplnil, že kromě nájemného platí i náklady spojené s bydlením ve výši 3 665 Kč a dům částečně využívá k pracovní činnosti. Žalobkyně žije spolu se svou matkou a bratrem v obdobně luxusním domě, který je součástí dosud nevypořádaného SJM. Skutečnosti týkající se převodu obchodního podílu již pro rozhodování o výši výživného nemají podle žalovaného význam, v době prodeje byla žalobkyně svěřena do péče žalovanému. V době rozhodování o výživném čistý příjem matky žalobkyně, činil kolem 70 000 Kč měsíčně. Ve prospěch žalobkyně hradí žalovaný částku 418 Kč měsíčně na pojištění u NN životní pojišťovny, 378 Kč měsíčně na pojištění u pojišťovny Kooperativa (aktuální naspořená částka 75 318 Kč) a do roku 2017 hradil i pojištění Pastelka u pojišťovny Allianz, přičemž žalobkyni dne 26. 4. 2017 po dospoření převedl na účet částku 7 355 Kč.

5. Soud ve věci provedl důkazy výslechem svědka a listinami. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, matky žalobkyně, bylo zjištěno, že s žalobkyní mají spolu normální vztahy. Z důvodu probíhajících soudních řízení kvůli převodu obchodního podílu jsou vzájemné vztahy svědkyně s žalovaným špatné. Žalovaný hradil pouze hypotéku, veškeré ostatní náklady za provoz domácnosti, děti a jejich kroužky hradila svědkyně, která do současnosti pracuje ve právnická osoba s konstantním čistým příjmem kolem 70 000 Kč měsíčně, přičemž nedostává žádný podíl ze zisku ani bonusy a za užívání služebního automobilu platí 6 000 Kč měsíčně. K výpovědi smlouvy o stavebním spoření došlo v listopadu 2013 a peníze byly převedeny v únoru 2014, před jejich výběrem byla svědkyně z důvodu nemoci na operaci čelisti a následně 2 měsíce v pracovní neschopnosti. Peníze na účet stavebního spoření ukládala pouze svědkyně a použila je na dovolenou i s žalovaným v ceně minimálně 60 000 Kč a náklady žalobkyně na sport, oblečení doučování z německého jazyka apod. Obchodní partnery ani společníky svědkyně nekontaktovala ani jim nevyhrožovala, fyzicky a slovně napadena žalovaným. Svědkyně ze svého příjmu měsíčně hradila až do splacení úvěrů k prosinci 2019 hypotéku ve výši 10 340 Kč za dům na obec a 6 600 Kč za dům na misto, obě nemovitosti jsou v SJM. Měsíčně dále žalobkyně platí 8 000 Kč na energiích za dům na obec, 3 000 Kč na své životní pojištění a 3 000 Kč na své penzijní připojištění. Žalobkyni platí svědkyně ročně 3 300 Kč na pojištění, 6 500 Kč pojistné vozidla Škoda Fabia užívaného žalobkyní a 18 000 Kč na stavebním spoření. Měsíčně platí 500 Kč za telefon, 3 000 Kč za kolej, 1 000 Kč přes účet (kapesné), 3 000 Kč na nákladech na vybavení pro sport včetně doplňků stravy, 300 Kč na dopravu na závody a náklady s tím spojené, denně 400 Kč za stravu vzhledem k alergii žalobkyně na laktózu, dále servis a údržbu PC a tisk skript. Náklady na jeden pobyt u moře v létě a na pobyt na horách vychází v přepočtu na 3 000 Kč až 4 000 Kč měsíčně. Celkové měsíční náklady za žalobkyni svědkyně odhadla na 30 000 Kč. Žalobkyně dělá závodně atletiku, běhá každý den, každé 2 až 3 měsíce je proto třeba koupit boty v ceně 3 000 Kč. Zvýšené náklady má žalobkyně v souvislosti se zubařkou, chodí ke stejné jako žalovaný, rovnátka stála 5 000 Kč a zubní hygiena jednou za půl roku 1 000 Kč. Dále svědkyně platí synovi stavební spoření ve výši 18 000 Kč ročně, měsíčně 1 000 Kč za obědy, 300 Kč jako kapesné, 250 Kč za HC obec, kde hraje jako brankář a poplatky za hokej 5 000 Kč.

6. Z rozhodnutí děkana fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL ze dne 14. 6. 2019 (č.l. 5) soud zjistil, že žalobkyně byla přijata ke studiu v akademickém roce 2019 /2020 do bakalářského studijního programu nanotechnologie a následně fakulta vystavila žalobkyně dne 3. 9. 2019 potvrzení o studiu (č.l. 90). Z výpisů z účtu (č.l. 156 – 177) bylo zjištěno, že žalobkyně hradí pravidelně platby spojené se studiem ve výši 7 278 Kč (koleje, údržba počítače a telefonu, skripta, učebnice, pomůcky a zdokonalování cizích jazyků: zachyceno v účtenkách na č.l. 127, 146 a 153, cenících na č.l. 127 - 128, objednávce na č.l. 132 a emailu na č.l. 142), dietní stravu (zachyceno mj. v účtenkách na č.l. 148), za elektronické služby (telefon, Spotify a Netflix, zachyceno v přehledu služeb na č.l. 130), dopravu (MHD v obec 200 Kč, benzín pro cesty vozidlem mezi obec a příjmení příjmení 1 000 Kč a provoz vozidla 1 000 Kč, zachyceno v účtenkách na č.l. 129 a 153 – 155), zdravotní péči (zachyceno ve fakturách na č.l. 132, 140, 149 - 150 a 152, účtenkách na č.l. 133, poukazu a účtenkách na č.l. 134 a lékařské zprávě na č.l. 134), péči o vzhled (kadeřník, kosmetika, manikúra 1 200 Kč, zachyceno v účtenkách na č.l. 131, 133 a 153 a fakturách na č.l. 149 a 152), kulturu (kino, koncerty, hokej 600 Kč, zachyceno v účtenkách na č.l. 131) sport (oblečení, obuv, zachyceno v účtenkách na č.l. 131 a 146, daňových dokladech na č.l. 135, emailech na č.l. 136 – 139, 141 a 144 a fakturách na č.l. 148 a 151), atletiku (1 342 Kč, zachyceno spolu s výsledky žalobkyně v kartě atleta na č.l. 178, výpisu závodů na č.l. 179, emailech na č.l. 180 a 183, výpisu výsledků závodů na č.l. 181, výsledcích na č.l. 182 a 184, propozicích na č.l. 185 – 186, snímku webu AC Slovan Liberec na č.l. 187 a informacích o soustředění na č.l. 188 – 189), letní dovolenou (1 667 Kč, zachyceno ve faktuře na č.l. 145) a lyžování, tenis v obec a volejbal na TUL (1 250 Kč). Z emailové komunikace (č.l. 97) bylo zjištěno, že žalobkyně nejpozději dne 9. 9. 2019 uhradila částku 3 190 Kč za seznamovací kurs na TUL. Z palubních lístků (č.l. 98) soud zjistil, že žalobkyně uskutečnila zpáteční lety z misto do misto v době 25. 10. 2019 – 28. 10. 2019; z misto do země de země od 1. 7. 2019 do 8. 7. 2019 v ceně 4 063,53 Kč (č.l. 99, 102); z země do země (č.l. 100-101) od 19. 11. 2017. Z účtenek na č.l. 103 a 104 bylo zjištěno, že za šaty a náhrdelníky bylo v listopadu 2018 uhrazeno 6 080 Kč, obuv 1 099 a textil 1 850 Kč, v lednu 2019 za kosmetiku 580,50 Kč, 750 Kč za oblečení, bez datace pak 140 Kč za šperky a 1 000 Kč za kadeřnictví. Ze stvrzenky ze dne 11. 7. 2018 (č.l. 105) bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila gynekologické ambulanci 5 800 Kč, z daňových dokladů ze dne 14. 6. 2017, 13. 9. 2017, 25. 10. a 8. 11. 2018 (č.l. 106), že žalobkyně uhradila za stomatologické zákroky 12 520 Kč. Z objednávky ze dne 25. 3. 2019 a účtenky (č.l. 107, 109) bylo dále zjištěno, že žalobkyně si objednala učebnici bilogie a slovník za 702 Kč, z faktury ze dne 13. 4. 2018 (č.l. 109), že za učebnice bilogie, chemie a fyziky uhradila 1 629 Kč. Z faktur a příjmových dokladů na č.l. 110 – 111 bylo zjištěno, že matka žalobkyně ve dnech 1. 3. a 2. 3. 2018 uhradila za vůz Škoda Fabia kupní cenu 37 000 Kč, 3 000 Kč ekologickou daň, registraci a značku 1 250 Kč, technickou a evidenční kontrolu 1 230 Kč, z poštovní poukázky na č.l. 112 a předpisu pojistného na č.l. 113, že matka žalobkyně uhradila pojistné na Škoda Fabia za rok 2018 ve výši 5 941 Kč a 2019 ve výši 6 061 Kč, účtenky na č.l. 114, že uhradila 1 489 Kč za autobaterii. Z dokladu ze dne 5. 3. 2019 bylo zjištěno, že za skipas bylo uhrazeno 960 Kč. Z daňového dokladu na č.l. 115 a licenčního certifikátu na č.l. 116 bylo zjištěno, že matka žalobkyně za počítačové díly, software a služby uhradila v březnu 2018 částku 8 341 Kč. Z objednávky na č.l. 117 a faktury na č.l. 118 bylo zjištěno, že žalobkyni byla za letní školu v obec vyúčtována dne 14. 4. 2018 částka 1 545 Kč. Z certifikátu na č.l. 119 bylo zjištěno, že žalobkyně získala v listopadu 2018 certifikát z angličtiny (First Certificate in English). Z daňového dokladu na č.l. 120, objednávek na č.l. 123 a 125 - 126 bylo zjištěno, že matka žalobkyně uhradila dne 9. 11. 2018 za osvětlení 2 817 Kč, dne 22. 8. 2018 za postelové rošty 2 350 Kč a postel 5 740 Kč. Z faktur na čl. 121 a 122 bylo zjištěno, že byla uhrazena za mobilní telefon a kryt v listopadu 2017 částka 2 599 AED (měna Spojených arabských emirátů) a březnu 2019 částka 299 Kč.

7. Z pojistky Kooperativa a.s. (na č. l. 19) soud zjistil, že žalobkyně je obmyšlenou v případě pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou Kooperativa. Smlouva (produkt Věnové pojištění BUDOUCNOST) ke dni 6. 9. 2019 zahrnovala v souladu s rekapitulací pojistné smlouvy (na č.l. 221 - 223) kromě rizikových pojištění (pro případ smrti) též pojištění pro případ sňatku nebo dožití na částku 100 000 Kč s počátkem pojištění 6. 9. 2000, dobou trvání 24 let a pojistným ve výši 378 Kč měsíčně, k dopisu pojišťovny (na č.l. 71, ručně vepsáno„ není hrazena“) ze dne 17. 1. 2001 byla přiložena poštovní poukázka na tuto částku. Hodnota podílu v investičním pojištění ING fond Junior uvedená v dopisu pojišťovny (na č.l. 72, ručně vepsáno„ otec hradí, platí 418 Kč, hodnota 80 758 Kč k 1. 3. 2018“) ke dni 8. 1. 2014 celkem 63 275,48 Kč. V pojistce NN životní pojišťovny ze dne 8.1.2019 (na č.l. 18, produkt Životní pojištění NN Smart) je kromě žalobkyně jako první pojištěné a pojistné částky/denní dávky 10 000 Kč uveden začátek pojištění dne 28. 12. 1999 a konec dne 28. 12. 2024 a výše pojistného 418 Kč měsíčně. pojistka (na č.l. 73, produkt NN Život, ručně vepsáno„ platí matka“) obsahuje kromě hlavního pojištění (pro případ smrti) též připojištění a roční pojistné činí 3 900 Kč. Ke dni 9. 3. 2017 zaslal žalovaný na účet pojišťovny Allianz částku 7 395 Kč a dne 26. 4. 2017 poslal totožnou částku na účet žalobkyně se zprávou„ Andrea pojistka Pastelka Allianz“, což soud zjistil z přehledu plateb (na č.l. 224). Lhůtní (roční) pojistné činilo pro investiční pojištění Pastelka jako pojištění dětí pro případ smrti nebo dožití ke dni 19. 2. 2014 (v dopisu Allianz na č.l. 96 ručně vepsáno„ placeno 24. 2. 2014“) včetně připojištění do výše 200 000 Kč končícího v případě 1. dítěte (bratr žalobkyně) dne 6. 2. 2025 a 2. dítěte (žalobkyně) 6. 2. 2017 po slevě částku 8 417 Kč.

8. Výpis z účtu Modré Pyramidy (na č.l. 92, žalobkyně uvedena jako klient) ke dni 31. 12. 2013 zachycuje naspořenou částku pro smlouvu číslo uzavřenou dne 3. 11. 2000 celkem 389 001,55 Kč, dne 10. 12. 2013 byla matkou žalobkyně vložena částka 18 000 Kč. K ukončení smlouvy o stavebním spoření u společnosti Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. (na č.l. 91) došlo výpovědí ke dni 7. 2. 2014, kterou dne 23. 1. 2014 podepsali žalovaný s matkou žalobkyně, která jako zákonný zástupce žalobkyně podala téhož dne žádost o změnu údajů (na č.l. 94), o aktualizaci osobních údajů žalobkyně jako účastníka smlouvy (jména a příjmení). K účtu vedenému pro žalobkyni u společnosti Modrá pyramida stavební spořitelna a.s. na základě smlouvy číslo uzavřené dne 30. 1. 2014 byl žalobkyni zaslán výpis z účtu (na č.l. 93) za rok 2015, v němž byla ke dni 31. 12. 2015 uvedena naspořená částka 33 926,43 Kč, všech 7 vkladů ve výši 1 700 Kč provedla matka žalobkyně. Ke dni 10. 12. 2019 bylo na účtu stavebního spoření žalobkyně u KB naspořeno celkem 85 124,52 Kč a takto byla zachycena v elektronickém (mobilním) výpisu z účtu (na č.l. 95).

9. Z úředního záznamu sepsaného na obvodním oddělení policie obec dne 18. 10. 2014 (č.l. 18 - 19) soud zjistil, že po předchozích sporech v souvislosti s rozvodovým řízením a oznámení ze dne 11. 10. 2014 o pobytu dětí s žalovaným mimo domácnost v ulici adresa v obec od příštího pátku až do rozhodnutí soudu ve věci péče o děti, žalovaný dne 17. 10. 2014 sbalil věci a následně spolu se svým otcem a žalobkyní přesvědčil syna k odjezdu na blíže neurčené místo. Po urgencích ze strany matky žalobkyně k místu pobytu a času návratu žalovaný sdělil, že jsou na adrese obec a číslo a děti matku uvidí, až budou samy chtít. Detailní komunikaci v období od 17. 10. 2014 a 20. 10. 2014 sdělil žalovaný, že se jméno matky po přečtení SMS zpráv bojí, zachycuje výpis SMS (na č.l. 77). Žalovaný v SMS zprávě ze dne 21. 10. 2014 (na č.l. 79) matce sdělil, že je ve finanční tísni a nemůže tak dále platit hypotéku, tento měsíc naposledy zaplatil částku 10 340 Kč na účet u ČMSS č. bankovní účet Městský úřad Česká Lípa vydal žalovanému posudek (na č.l. 220) obsahující 5 záznamů o projednávání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., vždy s výsledkem„ odloženo“ (právní moc v lednu 2015 a prosinci 2016). V protokolu zdejšího soudu o jednání ze dne 9. 6. 2015 ve věci sp. zn. 0Nc 735/2014 (na č.l. 268 - 270) jsou popsány vzájemné vztahy mezi žalobkyní, jejím bratrem, matkou a žalovaným, kdy žalobkyně uvádí, že byla v minulosti svou matkou fyzicky trestána mj. za neúspěchy při tenisu, její školní prospěch se zlepšil po odstěhování se s žalovaným do obec, s matkou se nestýká. Nezletilý jméno, viditelně rozrušený, při výslechu uvedl, že jsou na něj oba rodiče hodní, má je i žalobkyni rád. Žalovaný soudu sdělil, že mu matka žalobkyně finančně nepřispívá na výživu žalobkyně ani nezletilého syna jméno, který je již 4 měsíce ve střídavé péči rodičů a při stěhování do obec si dne 17. 10. 2014 zabalil věci sám bez asistence žalovaného. Matka žalobkyně odhadla příjmy ze své práce na manažerské pozici ve právnická osoba anonymizováno na 63 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že žalovaný nerespektuje zdravotní stav syna jméno, když jej přes léčbu antibiotiky posílá na hokej.

10. Dále soud z výplatnic (na č.l. 39) zjistil, že v měsíci srpnu 2013 činila hrubá mzda žalovaného činila 83 356 Kč (daňový základ 111 697 Kč) a výplata (čistá mzda) 58 933 Kč a v měsíci dubnu 2014 hrubá mzda 93 044 Kč (základ daně 124 679 Kč) a výplata (čistá mzda) 65 323 Kč. V potvrzení o příjmech žalovaného ze dne 26. 9. 2019 (na č.l. 26) je zachycen průměrný čistý příjem žalovaného ze mzdy s příplatky a ostatními složkami jako doplatky či odměny v období od srpna 2018 do července 2019 ve výši 24 872 Kč. V období od října 2014 do března 2015 dosahoval průměrný čistý příjem žalovaného výše 28 428 Kč měsíčně, kromě výrazněji nezměněné čisté mzdy za období od dubna 2015 do září 2015 a od července 2017 do prosince 2017 uvedla právnická osoba v přehledu mzdy (na č.l. 40 – 42) pro soudní řízení vedené pod sp. zn. 0 P 258/2017 též diety, jízdné a odlučné ve výši od 8 063 Kč do 19 676 Kč a čistý příjem žalovaného se tak v uvedených obdobích pohyboval mezi 34 628 Kč a 50 228 Kč. Ze sdělení Finančního úřadu pro Liberecký kraj ze dne 14. 1. 2020 (na č.l. 226) soud zjistil, že žalovaný zde nepodal za zdaňovací období 2017 a 2018 daňové přiznání.

11. Zvýšení výkonové spotřeby (z 2 163 000 Kč v roce 2014 na 41 711 000 Kč v roce 2017, mírný pokles na 38 096 000 Kč v roce 2018) při současném snížení počtu zaměstnanců (z 9 v roce 2016 na 6,73 v roce 2018), růstu mzdových nákladů (z 6 062 000 Kč v roce 2017 na 6 423 000 Kč v roce 2018), snížení čistého obratu (z 57 297 000 Kč v roce 2015 na 49 438 000 Kč v roce 2018) a zvýšení vlastního kapitálu (z 18 105 000 Kč v roce 2014 na 24 639 000 Kč v roce 2018) soud zjistil z výkazu zisku a ztrát právnická osoba za rok 2013 – 14 (na č.l. 63) a rozvahy na č.l. 64, pokles čistého obratu právnická osoba a tím i základu daně (z 6 652 027 Kč za rok 2015 na 4 103 512 Kč v roce 2018) a daně samotné (z 1 256 470 Kč za rok 2015 na 770 070 Kč za rok 2018, 1 311 000 Kč za rok 2014 uvedena pouze ve výkazu) pak dále zachycují daňová přiznání právnická osoba za roky 2015 – 2018 (na č.l. 191 – 214, sdělení Finančního úřadu pro obec kraj na č.l. 190). V obratové rozvaze (z blíže neurčeného roku, na č.l. 241 – 244) je uveden nerozdělený zisk z minulých let ve výši - 12 448 957,09 Kč a dále cestovné ve výši 280 069 Kč (tuzemsko), a 34 578,85 Kč (ubytování), pohonné hmoty ve výši 94 004,55 Kč, náklady na reprezentaci ve výši 65 511,67 Kč, ostatní služby (suma převážně v kolonce„ Rok Má Dáti“, v kolonce„ Rok Dal“ pouze 238,14 Kč u provizí) ve výši 1 164 144,50 Kč (blíže neurčené), 62 096,54 Kč (mobily), 71 775,37 Kč (nájemné), 247 102,80 Kč (dopravné), 3 003,61 Kč (provize, 17 000 Kč (propagace), 148 000 Kč (právnické služby) a 146 656,20 Kč (služby počítač), dary ve výši 48 700 Kč a zákonné pojistné u Kooperativy ve výši 23 384,84 Kč (příspěvek na lhůtní pojistné ve výši 2 000 Kč s výslednou částkou k úhradě 508 Kč za období od 1. 2. 2013 do 1. 3. 2013 zachyceny v předpisu pojistného na č.l. 43 – 44). Karta majetku právnická osoba k 17. 10. 2017 zahrnovala kromě účetního programu, serveru a tří vozidel značky Škoda, model Octavia a vozidla značky Ford, model Focus též zahradní traktor v ceně 67 590 Kč, budovu adresa v ceně 2 915 400 Kč s příslušenstvím v ceně 284 760 Kč a garáž v ceně 605 680 Kč (nemovitosti pořízeny dne 14. 12. 2014).

12. Obvyklá cena 1/3 podílu na právnická osoba byla znaleckým posudkem ze dne (na č.l. 237 - 237, doloženy 3 strany ze 71, zpracovatel právnická osoba příjmení jméno) stanovena ke dni 22. 12. 2014 na částku 6 269 000 Kč a ke dni 17. 10. 2017 na částku 10 257 000 Kč. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu uzavřené mezi žalovaným jako převodcem a jméno příjmení, narozeným datum jako nabyvatelem dne 4. 12. 2014 (na č.l. 65 – 66) soud dále zjistil, že částka 300 000 Kč jako cena obchodního podílu ve výši 1/3 odpovídajícího vkladu do základního kapitálu ve výši 67 000 Kč byla stanovena dohodou mezi žalovaným a nabyvatelem. 13. adresa ve obec o výměře 179 m2 s přilehlým pozemkem o výměře 2220 m2 získala právnická osoba zastoupená žalovaným jako jednatele jako kupující za cenu 4 500 000 Kč, z níž uhradila v hotovosti částku 100 000 Kč dne 10. 10. 2014, částka 400 000 Kč měla být uhrazena při podpisu smlouvy na účet prodávajícího a zbývající částka 4 000 000 Kč do 15. 12. 2014 složením do advokátní úschovy, což soud zjistil z kupní smlouvy uzavřené dne 29. 10. 2014 (na č.l. 83 - 85). Na základě smlouvy o nájmu ze dne 29.10.2014 (č.l. 20) právnická osoba jako pronajímatel pronajala dům adresa ve obec žalovanému jako nájemci, který se zavázal hradit nájemné ve výši 72 000 Kč ročně, přičemž byla ve 2. NP vyčleněna jedna místnost jako provozovna pronajímatele (jako faktický stav zachyceno ve výpisu živnostenského rejstříku na č.l. 86). V článku I. smlouvy o nájmu je uvedeno prohlášení pronajímatele, že je výhradním vlastníkem předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 29. 10. 2014 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 11. 12. 2014, samotný vklad byl proveden dne 8. 1. 2015. V inzerátu s fotografiemi umístěném na internetu (na č.l. 81 - 82) je rodinný dům ve obec s pozemkem o celkové výměře 2239 m2 nabízen za cenu sníženou z 4 970 000 Kč na 4 499 000 Kč. Provedené stavební úpravy domu adresa ve obec (nový dřevník s přilehlým chodníkem, plot, parkoviště a septik) jsou zachyceny na fotodokumentaci (č.l. 87). Výsledek šetření v domácnosti žalovaného na adrese obec a číslo dne 18. 2. 2015, jímž bylo zjištění, že domácnost je zcela vhodná pro výchovu dětí, soud zjistil ze zprávy MěÚ obec (na č.l. 78). Dispozičně byla domácnost rozdělená na obývací pokoj s kuchyňským koutem, ložnici, dva dětské pokoje a dvě koupelny, měsíční provozní náklady činily 8 000 Kč, příjem žalovaného 35 000 Kč a na dům v název ulici žalovaný splácel hypotéku ve výši 11 000 Kč. V platebním dokladu SIPO za měsíc prosinec 2019 (na č.l. 219) je žalovanému za elektřinu, koncesionářské poplatky a plyn vyúčtována celková částka 3 665 Kč.

14. Z nepodepsané kupní smlouvy datované rokem 2010 (na č.l. 69 - 70) soud zjistil, že celé jméno žalovaného, rodné číslo, bytem ulice a číslo, obec jako jeden ze tří prodávajících převedl výrobně obchodnímu družstvu anonymizováno, IČO jako kupujícímu pozemky v obcích obec a obec za celkovou kupní cenu 585 163 Kč. Prodávající se zavázal uhradit kupní cenu na běžný účet prodávajících, a to tak, že celé jméno žalovaného měla být do 30 dnů od podpisu smlouvy poskytnuta částka 92 581 Kč a do 120 dnů z hypotečního úvěru poskytnutého kupujícímu právnická osoba částka 200 000 Kč Kupní smlouva vztahující se k vozidlu Ford Galaxy (na č.l. 218) byla uzavřena v Berlíně dne 15. 6. 2016 mezi společností Motor Group International Car S se sídlem v Berlíně a celé jméno žalovaného, bytem adresa. Vztahy mezi společníky, kdy facebookový uživatel právnická osoba (na profilové fotografii označení žalovaný a M. příjmení) přidal dne 9. září 2019 příspěvek„ Díky počasí pěšky ´okolo´ Mácháče“ s fotografií skupinky osob (album anonymizováno cyklo 2019), a přehled automobilů žalovaného jsou zachyceny ve fotodokumentaci (č.l. 67 - 68) Na fotografiích se spolu s popisky nachází vozidlo Peugeot 107, registrační značka anonymizována dvě slova číslo ve vlastnictví otce žalovaného před domem, Opel Insignia, registrační značka ve vlastnictví žalovaného v garáži a na parkovišti s popiskem„ 4. 9. 2018, J.H. bez řidičského průkazu, užívá jméno příjmení“, a partnerka žalovaného je označena i jako uživatel vozidla Ford Galaxy, registrační značka, které má být registrováno na otce žalovaného a na fotografii datované 21. 10. 2016 stojí vedle vozidla značky Škoda, registrační značka s popiskem„ JH náhradní automobil - Plzeň, jednání opatrovnického soudu 2016“. U jména žalovaného je na snímku stránky RC model klubu Česká Lípa (na č.l. 77a) uvedeno„ šikulka, ale na letadla nemá moc času“.

15. Soud dále z rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 10. 2016, č.j. 0 Nc 735/2014-480 (na č.l. 45 – 50) zjistil, že měsíční výživné na žalobkyni a nezletilého jméno bylo stanoveno na částku 10 000 Kč (ve stejné výši i splátky dlužného výživného na každé z dětí za období od 17. 10. 2014 do 31. 10. 2016) hrazenou v případě žalobkyně výhradně její matkou a v případě nezletilého jméno každým z rodičů ve výši 5 000 Kč. Matka žalobkyně potvrdila, že částku 389 594 Kč naspořenou u Modré pyramidy, a.s. převedla na svůj účet a následně tyto prostředky použila na rekonstrukci dětského pokoje žalobkyně, stomatologickou péči u titul příjmení (rovnátka pro žalovanou), poplatky za tenis a atletiku, lyžařské vybavení pro žalobkyni a dovolenou v Itálii v březnu 2014. Otec žalovaného hradil žalobkyni mj. kapesné ve výši 600 Kč a pojistné ve výši 378 Kč a nezletilému jméno mj. kapesné v částce 100 Kč a pojištění u Allianz v částce 701 Kč. V řízení nebyl prokázán skutečný důvod (např. nátlak na žalovaného, nutnost přizpůsobit pracovní nasazení rodinné situaci) pro převod obchodního podílu žalovaného na právnická osoba dalšímu ze společníků, ale ani tvrzení matky žalobkyně o fiktivním převodu či právnická osoba o poškozování jejích zájmů ze strany matky žalobkyně. právnická osoba byla zisková, za rok 2014 vykázala základ daně 7 043 693 Kč a ačkoli nemusí společníkům vyplácet roční podíly, došlo převodem podílu ke snížení příjmů otce minimálně o polovinu (podle výplatních pásek za červenec 2013 až leden 2014 včetně prémií 50 00 - 58 000 Kč měsíčně oproti 27 000 - 28 000 Kč měsíčně deklarovaným v současnosti zaměstnavatelem). Žalovaný se tak vzdal majetkového prospěchu, který by mu náležel, pokud by k převodu nedošlo, a soud proto při rozhodování o výživném vycházel z částky kolem 50 000 Kč měsíčně. Současně však s ohledem na příjmy matky žalobkyně (kolem 137 500 Kč měsíčně v období let 2013 - 2015, resp. 104 813 Kč před srážkami v červnu 2016) a neodůvodněné použití prostředků ze stavebního spoření žalobkyně (nově založené může být matkou žalobkyně zrušeno stejně jako předchozí) soud považoval za neadekvátní návrh žalobkyně, aby výživné hrazené žalovaným na nezletilého jméno bylo dvakrát vyšší než výživné hrazené matkou žalobkyně na žalobkyni. Výše výživného byla změněna (měsíčně 8 500 Kč na žalobkyni, na nezletilého jméno 3 000 Kč od matky a 2 500 Kč od otce) rozsudkem KS v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 15. 6. 2017, č.j. 83 Co 14/2017-553 (na č.l. 51 – 58), jako správné však bylo odvolacím soudem označeno hodnocení mj. skutečností o příjmech žalovaného (možnost a schopnost dosahovat příjmu 50 000 Kč měsíčně), který se bez důležitého důvodu vzdal majetkového prospěchu zcizením obchodního podílu. Vzhledem k péči o děti již před rozvodem a svěřením do péče, přičemž nároky na osobní péči o žalobkyni jako studentku střední školy jsou nižší, než v případě dětí předškolního či mladšího školního věku, nebyl shledán relevantní důvod pro pokles výkonnosti žalovaného a jeho mzdy. Výše výživného pro nezletilého jméno, který byl současně svěřen do péče matky, byla po dohodě žalovaného a matky žalobkyně změněna na 5 000 Kč měsíčně rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 4. 2018, č.j. 0 P 258/2017-604 (na č.l. 59 – 62).

16. Dohodu o úpravě výživného na nezletilou dceru ze dne 24. 10. 2017 podepsanou žalobkyní i její matkou (na č.l. 9) zaslala žalobkyně žalovanému v příloze emailu ze dne 13. 11. 2017 (na č.l. 8) se zprávou, že částka 4 000 Kč je jako výživné nedostatečná, neboť žalobkyně studuje na gymnáziu a hodlá studovat medicínu. V emailové komunikaci z 24. 7. 2018 (č.l. 25) žalovaný žalobkyni k žádosti o zaslání mimořádného výživného ve výši 15 220 Kč ze dne 22. července 2018 (soustředění na box 3 600 Kč, přípravný kurz LF obec na medicínu 5 000 Kč a oprava zubů u zubní lékařky titul příjmení) sdělil, že na takové mimořádné výdaje nemá příjem a posílá jí proto částku 2 000 Kč s tím, aby se snažila uskromnit. S ohledem na chybějící řidičský průkaz se situace žalovaného v práci zhoršuje a je rovněž zatěžován nesmyslnými žalobami ze strany matky žalobkyně. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 8 000 Kč na řidičský průkaz, přesto mu ani nesdělila, zda jej získala. Na výdaje za studium měla žalobkyně použít stavební spoření u Modré pyramidy, a. s. v částce 389 594 Kč, kterou měla matka žalobkyni převést na účet, spolu s částkou 18 000 Kč, kterou matka z účtu žalobkyně u ČSOB vybrala.

17. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

18. Soud má za prokázané, že žalovaný posílá žalobkyni, která bydlí s matkou a bratrem, jako výživné od října 2017 k pokrytí jejích potřeb částku 4 000 Kč, na dohodu o stanovení výživného ve výši 7 000 Kč nepřistoupil. Žalobkyni vznikají s ohledem na její studium, dietní stravování, sport, telefon měsíční výdaje v částce okolo 20 000 Kč (viz výpověď matky žalobkyně, listinné důkazy shora), další okolo 2 300 Kč měsíčně tvoří stavební spoření a pojištění životní a z provozu vozidla, žalobkyně má přirozeně i výdaje na bydlení, jen podíl na energiích v domě, v němž s matkou a bratrem bydlí, činí částku okolo 2 500 Kč měsíčně, celkem jde tedy o částku okolo 25 000 Kč. Výdaje v uvedeném období dále činily shora zmíněné náklady na učebnice v souvislosti s přípravou na maturitní zkoušky a zkoušky přijímací a přípravné kursy, vedle těchto nákladů by na poměrnou měsíční část šly rozdělit výdaje na rekreaci žalobkyně v zahraničí (listinnými důkazy byly prokázány lety na 3 zahraniční pobyty v období let 2017 - 2019). Matka žalobkyně vynaložila také prostředky na nákup automobilu, je hrazena zdravotní péče, nákup nábytku, elektroniky a služeb. Soud má dále za zjištěné, že dne 4. 12. 2014 prodal žalovaný za kupní cenu 300 000 Kč dalšímu ze společníků jméno příjmení svůj 1/3 podíl ve právnická osoba, v níž do současné doby pracuje jako jednatel s průměrnou čistou mzdou ve výši 28 847 Kč měsíčně a nadále užívá dům adresa ve obec, který mu právnická osoba pronajímá za nájemné ve výši 72 000 Kč ročně. Čistý obrat právnická osoba dosáhl v roce 2018 částky 49 438 000 Kč, daň z příjmu byla za roce 2014 uhrazena ve výši 1 311 000 Kč a k tomuto roku byl 1/3 podíl na právnická osoba znaleckým posudkem ohodnocen na částku 6 269 000 Kč.

19. Soud považuje za nesporné, že v minulosti v souvislosti s rozvodem a následnou péčí o děti panovaly mezi matkou žalobkyně a žalovaným napjaté vztahy, které s ohledem na soudní spory o převod obchodního podílu a nevypořádané SJM přetrvaly dosud. Rovněž mezi žalobkyní a její matkou probíhaly již před odstěhováním dětí s žalovaným do obec v říjnu 2014 konflikty a jejich vztah tak byl narušen. Po nabytí dospělosti se však žalobkyně v září roku 2017 přestěhovala a má tak stabilní zázemí pro soustavnou přípravu na budoucí povolání formou studia na TUL. Kromě běžných měsíčních nákladů na dopravu, ubytování, dietní stravu atp. byly žalobkyni ze strany její matky dále hrazeny mimořádné náklady spojené zejm. s nutností zařídit pokoj žalobkyně, zahraničními dovolenými, sporty, zakončením studia gymnázia maturitou a přípravou na nástup na vysokou školu. Obecně řečeno, matka žalobkyně umožnila žalobkyni vést bohatý život zcela úměrný potřebám mladého člověka, s čímž byly spojeny běžné náklady ve výši kolem 25 000 Kč měsíčně a mimořádné výdaje v desítkách tisíc Kč za roky 2017 - 2019. Po celou dobu žalovaný přispíval žalobkyni (s výjimkou jednorázového zaslání částky 2 000 Kč nad rámec výživného) 4 000 Kč jako běžné výživné stanovené rozhodnutím soudu. Soud podotýká, že u žalobkyně je vzhledem k jejímu věku zcela přirozená touha po získávání zkušeností nejen studiem, ale též cestováním, byť mohou mít zahraniční cesty charakter např. letních prázdnin. Sám žalovaný navíc byl opakovaně na dovolené se současnou partnerkou, jejími dětmi a bratrem žalobkyně a není proto důvod výdaje na cestování považovat za nadbytečné či nespravedlivě uplatňované vůči žalovanému. Za nepřiměřený nelze v poměrech účastníků pokládat ani nákup automobilu za částku okolo 40 000 Kč, když matka žalobkyně má k dispozici služební automobil za měsíční platbu 6 000 Kč a žalovanému byly hrazeny cestovní výdaje v souvislosti s provozem automobilu střední třídy a aktuálně má od svého zaměstnavatele k dispozici automobil v ceně okolo 1 milionu Kč. Převod prostředků ve výši 389 354 Kč ze stavebního spoření v lednu 2014 se vztahuje k době před rozvodem žalovaného s matkou žalobkyně a žalovaným současně nebylo prokázáno, že tyto prostředky byly použity pouze ve prospěch matky žalobkyně, která již v řízení o stanovení výživného (sp. zn. zdejšího osudu 0 Nc 735/2014) uvedla použití mj. na rekonstrukci pokoje žalobkyně a stomatologickou péči (žalovaný neprokázal své tvrzení o úhradě spoření, navíc vzhledem k tomu, co tvoří součást SJM, by výdaje žalovaného z příjmů za trvání SJM byly v tomto směru irelevantní). V této souvislosti je ale třeba připomenout, že z těchto (oběma rodiči žalobkyně) naspořených prostředků byla hrazena část uvedených mimořádných výdajů, nelze tedy dospět k závěru, že by matka žalobkyně byla nucena tyto prostředky získávat znovu ze svých příjmů v období od září 2017 do konce roku 2019. Soud ale mohl přihlédnout k tomu, že mimořádné náklady za roky 2017 - 2019 mohly dosáhnout výše tvořící podstatnou část z uvedených naspořených prostředků a matka žalobkyně ještě v lednu 2014 založila stavební spoření, na kterém byla ke dni 10. 12. 2019, resp. 12. 12. 2019 naspořena částka 85 124,12 Kč výhradně z jejích příjmů. Oproti tomu na účtu penzijního spoření vedeném pro žalovaného u penzijní společnosti AXA byla ke dni 2. 5. 2019 naspořena částka 311 449,05 Kč a je tedy otázkou, proč při dlouhodobě dobré ekonomické situaci (Podle údajů ČSÚ dostupných na www.czso.cz vzrostl ve druhém čtvrtletí roku 2019 hrubý domácí produkt meziročně o 2,7 %) a s ohledem na výnosnost velkého množství investičních produktů pravidelně nespoří alespoň stejnou částku (1 000 Kč měsíčně) i žalobkyni. Nelze však zcela opomenout, že žalovaný hradí pojištění ING fond Junior v částce 418 Kč měsíčně, jehož naspořená částka měla ke dni 1. 3. 2018 činit 80 758 Kč a patrně též investiční pojištění Pastelka u pojišťovny Allianz v částce 378 Kč.

20. Argumenty žalobkyně, že právnická osoba zjevně hradí žalovanému penzijní a živností pojištění, cestovné, náklady na reprezentaci, mobil, počítač a služby a dle karty majetku další věci, např. v roce 2017 zahradní traktor, se po provedeném dokazování jeví jako případné. Odpověď na otázku, zda podpis na nájemní smlouvě ze dne 29. 10. 2014 je nápadně podobný podpisu žalovaného na kupní smlouvě z téhož dne i smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne 4. 12. 2014, by vyžadovala znalecké zkoumání, jehož zadání soud v této věci považoval za nadbytečné, z jiných důkazů a jejich kontextu je totiž zřejmé, kdo užívá vozidlo Ford Galaxy, kdo měl prostředky na jeho úhradu, stejně jako, kdo užívá dům ve obec, jaká je zřejmá hodnota plnění za užívání tohoto nadstandardního domu a proč se nejeví jako logické, aby žalovanému při tvrzených kritických vztazích se společníky byla obchodní společností pořizována a poskytnuta taková nemovitost včetně dalšího servisu spočívající např. v poskytnutí zahradní techniky na údržbu, nebo z jakého důvodu jsou tato nadstandardní plnění žalovanému poskytována vedle nominálně nízké mzdy.

21. Pokud jde o skutkové argumenty žalovaného týkající se naddimenzovaných výdajů žalobkyně, mohly by se jeho námitky bez dalšího jevit jako případné. Za situace, kdy soud nemá důvod považovat výpověď matky za nevěrohodnou (roční výdaje na pojištění osobní i majetku a měsíční na studium, ubytování v Liberci, dopravu a sport jsou v obdobné výši potvrzeny i důkazy listinnými) a zároveň žalobkyně plně nezahrnuje do svých výdajů všechny náklady na bydlení (logicky ho netvoří toliko náklady na energie) nepovažuje soud za stěžejní, zda výdaje na stravu činí tvrzených 400 Kč denně či částku nižší. Formulováno jinak, žalobkyně nezahrnula do svých výdajů všechny obvyklé výdaje (uvedla pouze část (spíše menší) výdajů za bydlení u matky, neuvedla pravidelné výdaje na ošacení). Stejně tak podle soudu nemůže být relevantní z hlediska projednávané věci, zda žalobkyně jednu ze svých třech zahraničních cest za období necelých třech let učinila do země anonymizována dvě slova či nikoli, žalovanému musí být totiž zřejmé, že jiné, i v tomto řízení prokázané další výdaje (nákup automobilu, přípravné kursy, elektronika a software související se studiem, nábytek) musely být podstatně vyšší než cena několikadenního pobytu žalobkyně na Blízkém východě. 000 Kč měsíčně údajně pouze v souvislosti s nízkým počtem několika obsluhovaných klientů. Z hlediska hodnocení důkazů lze přiznat relevanci jediné námitce žalovaného: přehledy příjmů a výdajů žalobkyně, založené do spisu, skutečně nemají (bez ohledu na jejich jakkoli kvalitně provedenou formální úpravu) povahu důkazu, jsou jen zaznamenaným tvrzením účastníka v listinné či textové podobě.

22. Podle ust. § 913 odst. 1 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 tohoto ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

23. Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. Cpjn 204/2012 soud při určení výše potenciálního příjmu nevychází z vyššího příjmu, kterého povinný dříve dosahoval, ale z příjmu, kterého by s ohledem na své skutečné schopnosti a možnosti (popř. i majetkové), dané mimo jiné jeho fyzickým stavem, nadáním, vzděláním, pracovními zkušenostmi a nabídkou a poptávkou na rozumně regionálně určeném trhu práce mohl dosahovat. Na splnění podmínek uvedených v § 913 odst. 2 o.z. (§ 96 odst. 1 zákona o rodině) lze usuzovat zejména tam, kde povinný dlouhodobě vykazuje účetní ztrátu, jestliže byl opakovaně sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, vyhýbá se nabízené práci odpovídající jeho věku, zdravotnímu stavu a vzdělání, zavinil, že mu nevznikl nárok na invalidní důchod pro nesplnění doby pojištění, vzdal se bezúplatně či za zjevně nepřiměřeně nízkou úplatu nemovitosti či jiné věci vyšší majetkové hodnoty, z níž mohl mít majetkový prospěch, či podílu na ní apod. Zdejší soud má za to, že uvedené závěry Nejvyššího soudu jsou použitelné i v projednávané věci.

24. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2906/18 konstatoval, že obecný (opatrovnický) soud má při určení rozsahu vyživovací povinnosti povinnost přihlížet k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje, a při posouzení poměrů rodičů musí vždy brát v úvahu nejen fakticky dosahované příjmy rodiče, ale i celkovou hodnotu jeho movitého a nemovitého majetku i způsob života (životní úroveň). Soud je povinen při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného rodiče vycházet nejen z fakticity jeho příjmů a jeho reálných majetkových poměrů, ale také z potenciality příjmů.

25. Tvrzený průměrný čistý příjem žalovaného v období od srpna 2018 do července 2019 ve výši 24 872 Kč se při získaných ekonomických údajích právnická osoba, kdy obrat dosahoval částky kolem 50 milionů Kč a základ daně činil mezi 4 a 6 milionů Kč, s ohledem na pozici žalovaného jeví jako účelově podhodnocený a zcela opomíjející benefity v podobě služebního vozu, diet, nákladů na reprezentaci atp. Pouze s přičtením diet, jízdného a odlučného čistý měsíční příjem žalovaného přesahoval částku 40 000 Kč, částku 50 000 Kč rovněž v minulosti přesáhl. Soud dále shledal nesrovnalosti v tvrzeném nabytí rodinného domu ve adresa právnická osoba a jeho užívání žalovaným, neboť v nájemní smlouvě datované dnem 29. 10. 2014 je v článku I. uvedeno, že právnická osoba jako pronajímatel je vlastníkem předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy uzavřené dne 29. 10. 2014 s právními účinky vkladu provedeného dne 8. 1. 2015 ke dni 11. 12. 2014. Z uvedeného je zjevné, že k uzavření nájemní smlouvy došlo až později, neboť k provedení vkladu a jeho právním účinkům ke dni 29. 10. 2014 ještě nedošlo a tyto skutečnosti tak nemohly být právnická osoba známy. Ve vztahu k pořízení vozidla Ford Galaxy soud konstatuje, že podpis v kolonce otce žalovaného celé jméno žalovaného se již zběžným porovnáním jeví jako shodný s podpisem žalovaného např. na nájemní smlouvě ze dne 29. 10. 2014, podpis otce žalovaného pro potřeby porovnání zcela chybí zejm. na kupní smlouvě k pozemkům v obcích obec a obec z roku 2010. Tvrzení žalovaného, že se na nákupu vozidla Ford Galaxy nepodílel a jeho otec disponoval dostatečnými finančními prostředky, se tak neopírá o žádný z důkazů. Cena vozidel vlastněných či provozovaných žalovaným je však oproti podílu na právnická osoba zlomková, proto ji soud při úvaze o výši výživného nezohlednil. Vzhledem k uvedeným benefitům žalovaný nemá natolik výrazné výdaje, které by mu neumožňovaly hradit žalobkyni výživné v částce vyšší, než 4 000 Kč měsíčně. Vzhledem ke zjištěným příjmům blížícím se příjmům matky žalobkyně (70 000 Kč) by soud za této situace uvažoval o stanovení výživného ve výši, která by odpovídala poměrnému rozdělení nákladů na výživu žalobkyně mezi oba rodiče.

26. Podle shora citovaného stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 mají soudy při určování rozsahu vyživovací povinnosti vycházet nejen z faktických příjmů, ale v odůvodněných případech i z příjmů, kterých by rodič mohl dosahovat, jestliže by se bez důležitého důvodu nevzdal výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, nebo jestliže podstupuje nepřiměřená majetková rizika (tzv. potenciální příjem), Nejvyšší soud pak poukazuje na rozsudky obecných soudů, např. na rozsudek Okresního soudu v Třebíči ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. 6 Nc 168/99, který přihlížel k příjmům, které otec dosahoval před ukončením podnikání v zemědělství, neboť otec dítěte převedl podnikání na svého otce zcela účelově v souvislosti s probíhajícím řízením. V rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2012, sp. zn. 30 Co 339/2011 soud dospěl k závěru, že se otec bezplatným převodem spoluvlastnického podílu na nemovitosti v Chorvatsku na třetí osobu bezdůvodně vzdal majetkového prospěchu a obdobný názor zaujal Městský soud v Brně v rozsudku ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 40 P 72/94. Převede-li povinný bezplatně nemovitost či podíl na ní na třetí osobu, musí soud zkoumat všechny relevantní okolnosti, zejména mohl-li mít z nemovitosti povinný majetkový prospěch. Na splnění podmínek uvedených v § 913 odst. 2 o.z. (§ 96 odst. 1 zákona o rodině) by totiž nebylo možno usuzovat tehdy, zbavil-li by se povinný takovým převodem majetkové zátěže, neboť mu nemovitost přinášela větší výdaje než příjmy. Taktéž Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 22 Co 145/2008 zohlednil, že otec dle daňového přiznání vykazuje účetní ztrátu, přihlédl k hodnotě dlouhodobého hmotného majetku v podnikání, k výši odpisů, ale zejména k tomu, že je vlastníkem nemovitosti, ve které umožnil bezplatné bydlení pěti lidem, a vzdal se tak příjmu ve výši nejméně 10 000 Kč měsíčně.

27. Obchodní podíl ve právnická osoba ve výši 1/3 byl ve znaleckém posudku, byť poskytnutém soudu pouze z části, oceněn k roku 2014 na více než 6 milionů Kč a k roku 2017 na více než 10 milionů Kč, což mj. dokládá ekonomickou výkonnost společnosti. Z uvedeného vyplývá, že při převodu na základě smlouvy ze dne 4. 12. 2014 došlo k podhodnocení, dohodou stanovená cena 300 000 Kč představuje pouze necelých 5 % hodnoty obchodního podílu k roku 2014 a necelá 3 % hodnoty obchodního podílu k roku 2017. Tato cena je přitom ve zjevném nepoměru se zisky dosahovanými společností v roce 2014, ve kterém došlo k prodeji obchodního podílu žalovaným a samotná daň z příjmu činila 1 311 000 Kč, a dále hodnotou domu, ve kterém nyní žalovaný bydlí a který byl koupen právnická osoba v roce 2014 za kupní cenu 4 500 000 Kč. Ostatně již při stanovení běžného výživného potvrdil odvolací krajský soud stanovisko, že převod obchodního podílu nebyl odůvodněn naléhavou potřebou žalovaného pečovat o děti a rovněž se nepodařilo prokázat jakýkoliv nátlak či vměšování do obchodních záležitostí právnická osoba ze strany matky žalobkyně. V tomto řízení vyšlo zejména z listinných důkazů v podobě společných fotografií a dokladů o dalším setrvání žalovaného ve právnická osoba při využívání benefitů včetně bydlení v domě adresa ve obec najevo, že vztahy mezi společníky a žalovaným nebyly nijak poškozeny, naopak jsou stále na nadstandardní úrovni.

28. Ve smyslu ust. § 913 odst. 2 o.z. se tak žalovaný podle soudu účelově zbavil majetku (obchodního podílu ve právnická osoba), který i nadále nabýval na ceně (znalcem vypočítáno zhodnocení z více než 6 milionů Kč v roce 2014 na více než 10 milionů v roce 2017), a to za zcela neodpovídající cenu (300 000 Kč). V kontextu vzájemných vztahů mezi žalovaným, žalobkyní a její matkou má takový prodej charakter jednání zcela odpovídajícího snaze zbavit se majetku a příjmů, aby žalovaný nemusel platit žalobkyni vyšší výživné. Uvedené ustanovení však na tuto situaci reaguje tím, že ji soud negativně zohlední ve vztahu k rodiči (žalovanému), resp. jeho příjmům při stanovení výše vyživovací povinnosti.

29. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně vzhledem k přípravě na budoucí povolání (studiem na TUL) nemá možnost opatřit si příjem k zajištění svých potřeb a hrazení výdajů, které jsou dále navýšeny (mj. dietní strava, sporty, jazykové kurzy) a žalovaný, který dosahuje čistých měsíčních příjmů ve výši přes 40 000 Kč, se současně zbavil majetku (obchodního podílu ve právnická osoba). S ohledem na uvedené soud vycházel z možných příjmů žalovaného ve výši 50 000 Kč měsíčně a žalobě vyhověl co do zvýšení běžného výživného na částku 9 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2019, se splatností do 15. dne každého kalendářního měsíce předem, a zamítl žalobu jako nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhá zvýšení výživného na částku nad 9 500 Kč měsíčně počínaje zářím 2019. Výživné, které měl žalovaný v minulosti hradit, soud stanovil na 7 000 Kč měsíčně za od 1. 10. 2017 do 31. 8. 2018, dlužné výživné tak za toto období činí 33 000 Kč, a 9 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019, dlužné výživné tak za toto období činí 58 000 Kč, a uložil žalovanému uhradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných spolu s běžným výživným.

30. Z námitek žalovaného lze dovodit, že ust. § 913 odst. 2 o.z. by nemělo být aplikováno, neboť k převodu obchodního podílu došlo v době, kdy měl žalobkyni v péči. Jeho argument ale nemá význam minimálně ze dvou důvodů: 1) i když byla žalovaná v době převodu v jeho péči, vyživovací povinnost vůči ní měl jako otec přece také a tím, že se již v této době vzdal výrazného majetkového prospěchu (tvořeného nejen jednorázovým příjmem z prodeje ale evidentně i budoucími benefity z rostoucí hodnoty tohoto podílu), poškodil žalovaný žalobkyni již v době, kdy byla v jeho péči; 2) takové právní jednání žalovaného sice patrně nemuselo být primárně činěno za účelem snížení vyživovací povinnosti vůči vlastním dětem do budoucnosti, to je ale z hlediska aplikace citovaného ustanovení vedlejší, efekt i do budoucnosti evidentně má (extrémní nepoměr aktuálního měsíčního příjmu s hodnotou společnosti a jejími majetkovými možnostmi je snad zcela očividný).

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná pouze v nepatrné části co do výživného nad 9 500 Kč měsíčně počínaje zářím 2019. Při stanovení tarifní hodnoty soud v souladu s § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu vycházel v případě výživného za období od 1. 7. 2017 do 31. 8. 2019 ze součtu hodnot opakujících se plnění (dlužného výživného ve výši 33 000 Kč a 58 000 Kč) a v případě výživného stanoveného s účinností od 1. 9. 2019 z pětinásobku hodnoty ročního plnění (114 000 Kč), kdy součtem těchto hodnot získal tarifní hodnotu 661 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady za právní zastoupení. Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce za 6 úkonů právní služby (po 10 980 Kč) spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby, doplnění žaloby a účasti při ústním jednání dne 28. 11. 2019 a 30. 1. 2020 s tím, že jednání dne 30. 1. 2020 trvalo od 13:00 hod. do 16:35 hod., tj. přes 2 hodiny podle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených s 5 úkony právní služby (5x 300 Kč, k jednání dne 30. 1. 2020 je počítán pouze 1 paušál) a částky ve výši 14 149,80 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.