38 C 309/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 6 130 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 1 180 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 500 Kč od 14. 5. 2021 do zaplacení a z částky 2 450 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 843 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem říjen 2021, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 19. 3. 2018 na dobu tří let smlouvu o poskytování telekomunikační služeb, na jejímž základě zapůjčila žalovanému zdarma zařízení ve svém vlastnictví s označením Ubiquiti PowerBeam v hodnotě 1 672,92 Kč, satelitní držák v hodnotě 144 Kč a přívodní kabely v hodnotě 683,08 Kč. Dne 1. 2. 2021 žalobkyně ukončila smluvní vztah v důsledku prodlení žalovaného s úhradou faktur za poskytované služby a žalovaný byl vyzván k vrácení zapůjčených zařízení. V souvislosti s předčasným ukončením výše uvedené smlouvy vznikla žalovanému v souladu se smlouvou, technickými specifikacemi, ceníkem a všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně (dále jen„ VOP“) povinnost uhradit a poplatek na náklady spojené s instalací ve výši 3 630 Kč a žalovaný byl vyzýván k úhradě pohledávek.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že smlouvu uzavřel, žalobkyni platil až do listopadu 2020, kdy odjel do Anglie, od prosince 2020 již poplatky nehradil. Kvůli uzavřeným hranicím se nemohl vrátit zpátky do České republiky a ukončení smlouvy se mu nepodařilo vyřešit se žalobkyní ani telefonicky ani e-mailem.

3. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 19. 3. 2018 s žalobkyní smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byla Technická specifikace služby, na základě které mu byl žalobkyní poskytnut za zvýhodněných podmínek router TP-LINK TL-WR840N a dále zapůjčeno koncové zařízení UBNT Beam 300 M5 s držákem v hodnotě 2 500 Kč s náklady s tím spojenými ve výši 3 000 Kč. Služba WIFI – PROFI měla být na základě smlouvy poskytována za měsíční poplatek ve výši 371,90 Kč (po slevě 82,65 Kč na dobu od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2018 podmíněné trváním smlouvy) po dobu 36 měsíců, přičemž po uplynutí doby trvání služby by smlouva automaticky přešla na dobu neurčitou. V případě skončení smlouvy před uplynutím sjednané doby se žalobkyně zavázala vrátit zařízení poskytovatele (žalobkyně) a uhradit žalobkyni náklady spojené s telekomunikačním koncovým zařízením poskytnutým za zvýhodněných podmínek uvedené v Technických specifikacích, Ceníku a VOP (v předávacím protokolu výše 3 000 Kč, současně deaktivační poplatek 0 Kč) a úhradu (deinstalační poplatek v počáteční výši 13 342,88 Kč) ve výši 20% součtu měsíčních paušálů (příp. minimálního sjednaného měsíčního plnění) zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy představující paušální odškodné za předčasnému ukončení smlouvy. Z důvodu nehrazení závazků žalovaným došlo dne 1. 2. 2021 ke zrušení smlouvy v důsledku výpovědi ze strany žalobkyně a žalovaný byla vyzvána k umožnění deinstalace technologie zapůjčené žalobkyní a k úhradě závazků, mj. deinstalačního poplatku ve výši 145 Kč a instalačních nákladů ve výši 3 630 Kč s DPH, které mu současně byly fakturovány spolu s 2 450 Kč jako dofakturování částky za 7 měsíců (kde byla poskytnuta sleva, splatnost 15. 2. 2021) a 500 Kč za Wifi router TL-WR840N. Fakturami od dodavatele byla doložena pořizovací hodnota nevráceného zařízení ve vlastnictví žalobkyně, jmenovitě Ubiquiti PowerBeam v ceně 1 382,58 Kč bez DPH, satelitního držáku v ceně 119 Kč bez DPH a přívodních kabelů v ceně 2 440 Kč bez DPH za cívku 305 m a žalovaný byl k úhradě dlužných faktur (včetně nákladů spojených s instalací 3 630 Kč a doplatku do plné ceny vzhledem k nedodržení podmínek pro poskytnutí slevy 2 450 Kč) a náhrady za nevrácená zařízení (hodnota Ubiquiti PowerBeam 1 672,92 Kč s DPH, satelitního držáku 144 Kč s DPH a přívodních kabelů 683,08 Kč s DPH) upomenut v předžalobní výzvě ze dne 29. 4. 2021.

4. Smlouva uzavřená mezi účastníky se ve vztahu k nevrácenému zařízení ve vlastnictví žalobkyně řídí ustanoveními o výpůjčce dle § 2193 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 2193 o.z. půjčitel smlouvou o výpůjčce přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle § 2991 odst. 2 o.z. obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné.

5. Soud dospěl k závěru, že žalovaný při ukončení smlouvy ani na následnou výzvu nevrátil žalobkyni zapůjčené koncové zařízení – Ubiquiti PowerBeam se satelitním držákem a přívodními kabely, jejichž hodnota (byť šlo v případě kabelů o cívku obsahující při vydělení nárokovanou cenou přibližně 20„ jednotek“) byla doložena fakturami. Tím se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť ukončením smlouvy odpadl právní důvod (výpůjčka), na základě kterého byla zařízení ve vlastnictví žalobkyně za účelem poskytování služeb poskytnuta žalovanému. Žaloba pro částku 2 500 Kč představující v souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. peněžitou náhradu za předmět bezdůvodného obohacení je tak podána důvodně.

6. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních ve svém usnesení ze dne 15. 3. 2004, sp. zn. Konf 124 /2003 konstatoval, že je-li předmětem sporu úhrada ceny, na niž vznikl žalobci podle žalobního tvrzení nárok v důsledku dodání a montáže telekomunikačního zařízení, nejde o poskytování telekomunikační služby ve smyslu § 2 odst. 7 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, nýbrž o běžný soukromoprávní vztah ze smlouvy. Rozhodování o těchto věcech zákon o telekomunikacích nesvěřuje ČTÚ; z kompetence soudů se tak tyto věci nevymykají (§ 7 odst. 1 o.s.ř.).

7. Na základě shora uvedeného soud shledal, že je věcně příslušný k projednání věci, neboť je předmětem řízení poplatek spojený s instalací telekomunikačního zařízení. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit jako náhradu škody za předčasné ukončení smlouvy deinstalační poplatek (neuplatněn) a instalační náklady, tedy fakticky smluvní pokuty. U smluvní pokuty soud posuzoval její soulad s dobrými mravy, resp. přiměřenost s ohledem na hrozící, případně vzniklou škodu. K řešení problematiky přiměřenosti smluvních pokut obecnými soudy lze odkázat na závěry (nikoli judikatorní, ale přesvědčivé) obsažené v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 69 Co 77/2019, v němž krajský soud konstatoval, že v případě smluvní pokuty zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele jde v souladu s § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) o zakázané ustanovení, k němuž se podle § 1815 o.z. nepřihlíží a nepřichází tak v úvahu pokutu ve smyslu § 2051 o.z. moderovat. Otázku, zda ujednání ve spotřebitelské smlouvě nemá zneužívající charakter, soud zkoumá z úřední povinnosti, v tomto směru lze odkázat jak na gramatický a logický výklad textu ust. § 1815 o.z. (ke zneužívající klauzuli by se snad mohlo přihlížet pouze v případě, že by se jejího použití výslovně dovolal samotný žalovaný jako spotřebitel), tak„ eurokonformní“ výklad s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora, který vyžaduje, aby národní soud ex offo zkoumal zneužívající charakter klauzule, a tím vyrovnával nerovnost fakticky existující při řízení mezi spotřebitelem a profesionálem (rozsudek SDEU C -243/08 Pannon GSM, nebo C -618/10 Banco Espanol de Crédito).

8. V posuzovaném případě je v technické specifikaci služby uvedena výše nákladů spojených s instalací koncového zařízení 3 000 Kč, současně je však v téže technické specifikaci služby dále výslovně uvedeno, že instalační/aktivační poplatek je ve výši 0 Kč. Ve vztahu ke slovnímu spojení„ za zvýhodněných podmínek“ tak může u běžného spotřebitele vzniknout dojem, že výše instalačních nákladů je uvedena pouze pro představu o výhodnosti poskytovaných služeb a nejedná se tak o závazek k úhradě či budoucí smluvní sankci. Zatímco částka v technické specifikaci služby 3 000 Kč představuje instalační náklady bez DPH, ve faktuře je již DPH požadováno. Údaj o tom, že uvedené ceny jsou bez DPH, které bude připočteno, se nachází na samém konci technické specifikaci služby pod telefonním číslem a pracovní dobou a současně je zde písmo o přibližně 50 % menší, než ve zbytku textu, což je v rozporu s požadavkem srozumitelnosti smluvních ustanovení. Ve svém nálezu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 342/09 Ústavní soud obdobně shledal rozpor jednání prodávajícího s dobrými mravy v situaci, kdy bylo velmi drobné písmo, obsahující pro kupující klíčová smluvní ujednání, systematicky umístěno pod graficky vytvořené obdélníky obsahující specifikaci zboží a jeho cenu, obsahující větší písmo, a současně umístěno těsně nad podpisy smluvních stran. Mohlo tak navozovat dojem již méně relevantního obsahu, v podstatě„ poznámky pod čarou“. V projednávané věci rovněž není ve smlouvě ani technické specifikaci služby stanovena žádná sankce pro případ porušení podmínek ze strany poskytovatele služeb (žalobkyně). Soud tedy shledal ve způsobu ujednání smluvní pokuty (instalační náklady účtované v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy ve výši 3 600 Kč) v rámci smlouvy porušení práv žalované jako spotřebitele, a to zejména jejího práva na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání smluvních ujednání, proto k ní podle § 1815 o.z. nepřihlížel. Současně však žalobkyně řádně doúčtovala žalovanému podmíněnou slevu ve výši 2 450 Kč poskytnutou za období od 1. 4. 2018 do 30. 9. 2018 a soud považoval za spravedlivé tuto částku žalobkyni přiznat, byť není výslovně zmíněna v žalobě jako součást nároku žalobkyně. Soud proto rozhodl tak, že přiznal žalobkyni částku 4 950 Kč a žalobu zamítl co do částky 1 180 Kč.

9. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když částečně úspěšné žalobkyni (aritmeticky z 80,8 %) přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 843 Kč. Celkové náklady řízení dosáhly výše 1 368 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za dva úkony právní služby spočívající v převzetí věci a sepisu žaloby (2x 200 Kč) a sepisu jednoduché výzvy k plnění (100 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 168 Kč odpovídající 21 % DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

11. S ohledem na výši žalované částky a majetkové poměry žalovaného, soud ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o plnění ve splátkách.

12. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.