Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

38 C 312/2024

č. j. 38 C 312/2024-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2024:38.C.312.2024.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 69 583 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 69 583 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 222 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 4 222 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 21 727 Kč od 1. 8. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 39 412 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 15 246 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 17. 7. 2020 byt č. , číslo, v domě č.p. , číslo, na adrese , adresa, , a tento dům s byty je ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní vztah byl prodlužován celkem 12 dodatky a skončil uplynutím doby nájmu ke dni 30. 6. 2022. Žalovaný dluží na nájemném 8 368 Kč za květen a červen 2022 po 4 184 Kč, na službách za období od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 dluží částku 39 412 Kč a za květen a červen 2022 po 38 Kč za služby, které nejsou předmětem vyúčtování.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z informace o pozemku (č.l. 6 p.v.) soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem domu č.p. , číslo, v obci a k.ú , adresa, . Z nájemní smlouvy ze dne 17. 7. 2020 (č.l. 8-12) uzavřené mezi pronajímatelem (žalobkyně) a nájemcem (žalovaný) soud zjistil, že pronajímatel přenechal na dobu trvání smlouvy (3 měsíce od 1. 8. 2020) nájemci byt č. , číslo, o velikosti 1+1, 42,3 m2, v 1. nadzemním podlaží budovy č.p. , číslo, nacházející se na pozemku parc. č. , číslo, v obci a k.ú , adresa, (dále jen „byt“). Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 054 Kč měsíčně, výše záloh za služby byla závislá na cenách jednotlivých energií (vyúčtování pro každý kalendářní rok nejpozději prováděno pronajímatelem vždy do 30. června následujícího kalendářního roku) a nájemce v den podpisu složil k rukám pronajímatele jistotu 6 020 Kč. Nad rámec nájemného byly žalovanému předepsány zálohy na služby spojené s užíváním bytu. V dodatcích č. 1 – 12 k nájemní smlouvě (č.l. 13 p.v. - 25) bylo dle zjištění soudu trvání nájmu postupně prodlužováno do 30. 6. 2022. Z opisu karty úhrad nájemného za byt (č.l. 26 p.v. - 27) byl zjištěn konečný nedoplatek 69 583 k 7. 6. 2023. Z protokolu o převzetí bytu ze dne 8. 7. 2022 (č.l. 25 p.v. - 26) bylo zjištěno, že žalovaný předal byt žalobkyni. Žalovanému bylo dále dle zjištění soudu zasláno vyúčtování služeb ze dne 31. 3. 2022 za období 1. 1. 2021 – 31. 12. 2021 (s dodejkou, č.l. 28 - 29) k úhradě dlužné částky 22 058 Kč. Dále bylo žalovanému dle zjištění soudu zasláno vyúčtování služeb ze dne 23. 3. 2022 za období 1. 1. 2022 – 30. 6. 2022 (s dodejkou, č.l. 30 - 32) k úhradě dlužné částky 32 500 Kč.

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky, žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl uzavřením nájemní smlouvy dne 17. 7. 2020 nájemní vztah, který byl dodatky ke smlouvě prodlužován až do 30. 6. 2022. Žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval od 1. 8. 2020 byt č. 1. ve vlastnictví žalobkyně na adrese , adresa, a byl povinen hradit předepsané nájemné a zálohy na služby. Žalovaný se dostal s hrazením nájemného a služeb do prodlení. Přes dílčí úhrady dluží žalovaný na vyúčtovaném nájemném a službách žalobkyni částku 69 583 Kč.

7. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu služeb a nájemného je dán ust. § 2201 a 2246 a násl. o.z., proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

8. Soud ve smyslu § 1970 o.z. přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 15 246 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 480 Kč, odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 3 900 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 300 Kč) a DPH ve výši 2 646 Kč z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.