38 C 321/2021
č. j. 38 C 321/2021-20
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11 § 2
- o důchodovém pojištění, 155/1995 Sb. — § 64
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1701 § 1704
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 774 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 13 774 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 13 774 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice na účet Okresního soudu v České Lípě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit jí částku 13 911 Kč, kterou jako důchod poukázala [jméno] [příjmení] až po její smrti. Dědictví po zůstavitelce nabyl žalovaný, přeplatek na výplatě důchodu nevrátil.
2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil, žalobkyně se z účasti u ústního jednání omluvila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
3. Soud má za zjištěné, že žalobkyně dne 11. 5. 2020 poukázala na účet [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa žalovaného], důchod ve výši 13 911 Kč pro období od 12. 5. 2020 do 11. 6. 2020 Okresní soud v České Lípě v řízení o pozůstalosti vedeném pod sp.zn. [spisová značka] potvrdil v usnesení ze dne 14. 10. 2020, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci stejného dne, nabytí dědictví žalovanému jako jedinému dědici ze zákona. Podle citovaného usnesení pasiva dědictví tvoří mj. pohledávka [obec] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], vzniklá z titulu neoprávněného vyplacení důchodu, ve výši 13 774 Kč.
4. Podle § 64 odst. 6 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.
5. Podle ustanovení § 1701 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Podle ust. § 1704 o.z. neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu.
6. Soud dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] nenáležela splátka důchodu za období od 12. 5. 2020 do 11. 6. 2020, neboť zemřela přede dnem splatnosti důchodu, proto je po její smrti povinen vrátit vyplacený důchod ve výši 13 774 Kč žalovaný, který je dědicem zůstavitelky a její dluhy na žalovaného přešly v plném rozsahu, neboť neuplatnil výhradu soupisu. Soud shledal žalobu důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.
7. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 600 Kč. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu a podání žaloby ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.
8. Podle ust § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.
9. Soud dospěl k závěru, že poplatková povinnost ve výše uvedeném smyslu přešla na žalovaného, který byl procesně zcela neúspěšný. Žalobkyně byla ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatku osvobozena. Soud tak uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek státu, poplatek činí položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku 1 000 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.