38 C 338/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 196 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 13 196 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 826 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 8 370 Kč od 28. 9. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 8 114,80 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 23. 6. 2021 byt č. , číslo, v domě č.p. , číslo, na adrese , adresa, , a tento dům s byty je ve vlastnictví žalobkyně. Nájemní vztah byl prodlužován celkem 2 dodatky a skončil uplynutím doby nájmu ke dni 31. 7. 2022, byt byl předán žalovaným až ke dni 6. 10. 2022. Žalovaný dluží bezdůvodné obohacení odpovídající svou výší nájemnému za měsíc srpen 2022 ve výši 4 147 Kč a za měsíc září 2022 ve výši 4 147 Kč, na službách za období od 1. 1. 2022 do 30. 9. 2022 dluží částku 3 287 Kč a penále ve výši 1 539 Kč, za služby spojené s užíváním bytu, které nejsou předmětem vyúčtování dále dluží částku 38 Kč a za měsíc srpen 2020 a částku 38 Kč za měsíc září 2022, celkem tedy žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení odpovídajícímu nájemnému a úhradám za plnění poskytovaná s užíváním bytu dluží částku 13 196 Kč.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 6. 2021 (č.l. 7-12) uzavřené mezi pronajímatelem (žalobkyně) a nájemcem (žalovaný) soud zjistil, že pronajímatel přenechal na dobu trvání smlouvy (3 měsíce od 1. 8. 2021) nájemci byt č. , číslo, v , číslo, . nadzemním podlaží budovy č.p. , číslo, nacházející se na pozemku parc. č. , číslo, v obci a k.ú , adresa, (dále jen „byt“). Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 147 Kč měsíčně, výše záloh za služby byla závislá na cenách jednotlivých energií (vyúčtování pro každý kalendářní rok nejpozději prováděno pronajímatelem vždy do 30. června následujícího kalendářního roku) a nájemce v den podpisu složil k rukám pronajímatele jistotu ve výši 5 900 Kč. Nad rámec nájemného byly žalovanému předepsány zálohy na služby spojené s užíváním bytu. V dodatcích č. 1 – 2 k nájemní smlouvě (č.l. 14 - 15) bylo dle zjištění soudu trvání nájmu postupně prodlužováno do 31. 7. 2022. Z opisu karty úhrad nájemného za byt (č.l. 17-18, 22) byl zjištěn konečný nedoplatek 24 543 Kč k 7. 9. 2022 a ve výši 14 574 Kč k 31. 7. 2023. Z protokolu o předání bytu ze dne 30. 9. 2022 (č.l. 17) bylo zjištěno, že byt byl předán žalobkyni. Jednotlivá měsíční plnění byla předepisována v rámci evidenčního listu nájemníka (č.l. 13), ve výši 5 900 Kč měsíčně, podrobný rozpis jednotlivých položek pak soud zjistil z přehledu poplatků za pronájem bytu (č.l. 14). Žalovanému bylo dále dle zjištění soudu zasláno vyúčtování služeb ze dne 23. 3. 2023 za období 1. 1. 2022 – 30. 9. 2022 (s dodejkou, č.l. 18 p.v. - 20) k úhradě dlužné částky 3 287 Kč a penále ve výši 1 539 Kč. Z uznání dluhu ze dne 1. 10. 2022 (č.l. 21) soud zjistil, že žalovaný uznal, že žalobkyni dluží 24 543 Kč na jistině z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu č. , číslo, v domě č.p. , číslo, za období od 1. 7. 2022 do 30. 9. 2022. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 3. 9. 2024 (č.l. 22 p.v.) soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 14 574 Kč, kterou žalobkyně dodala včetně dodejky (č.l. 23).

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

5. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 7 odst. 1 téhož zákona není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky, žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl uzavřením nájemní smlouvy dne 23. 6. 2021 nájemní vztah, který byl dodatky ke smlouvě prodlužován až do 31. 7. 2022. Žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval od 1. 8. 2021 byt č. , číslo, ve vlastnictví žalobkyně na adrese , adresa, a byl povinen hradit předepsané nájemné a zálohy na služby. Žalovaný po skončení nájmu nepředal byt žalobkyni, byt předal až ke dni 6. 10. 2022, žalovaný tak dluží žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši nájemného za měsíce srpen a září 2022, dále pak žalovaný dluží žalobkyni částku 3 287 Kč na službách spojených s užíváním bytu spolu s penále ve výši 1 539 Kč, jak žalobkyně doložila vyúčtováním služeb, dále pak částku 2 x 38 Kč za služby spojené s užíváním bytu, které nebyly předmětem vyúčtování. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše (24 543 Kč). Přes dílčí úhrady dluží žalovaný částku 13 196 Kč.

7. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu za užívání bytu ve výši původního nájemného za měsíce srpen a září 2022 je dán ustanovením § 2295 o.z. Nárok na úhradu služeb za období od 1. 1. 2022 do 30. 9. 2022 a částka 2 x 38 Kč za měsíce srpen a září 2022 vychází z ust. § 2251 o.z., žalobkyně řádně vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za předmětné období. Žalovaný svůj dluh ve smyslu ust. § 2053 o.z. co do důvodu a výše uznal. Soud proto žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

8. Soud ve smyslu § 1970 o.z. přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 8 114,80 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 1 660 Kč) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 300 Kč) a DPH ve výši 1 234,80 Kč z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.