38 C 347/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 401 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 3 212,80 Kč s příslušenstvím zamítá.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 5 188,20 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 15. 10. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 357 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 10. 1. 2019 účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích a zavázala se poskytovat žalované službu televizního vysílání prostřednictvím internetu. Téhož dne jako účastnická smlouva byla dále uzavřena kupní smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované zařízení Lenovo TB-X103F, sériové číslo HA0XGF6H za kupní cenu 3 500 Kč při poskytnutí podmíněné slevy 3 401 Kč, přičemž nárok na tuto slevu zaniká při ukončen účastnické smlouvy před uplynutím doby vázanosti 24 měsíců. Účastnická smlouva byla ukončena dne 31. 10. 2019 a žalované vznikla v souladu se Zvláštními podmínkami pro službu DIGI TV povinnost vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy pronajaté zařízení Set-top box/ CA Modul (dále jen„ STB“) a doplatit poskytnutou slevu. V případě nevráceného STB vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu 5 000 Kč, žalovaná však na svůj závazek přes výzvy nic neuhradila. V podání ze dne 2. 12. 2020 uvedla žalobkyně pro případ, že soud shledá nárok na úhradu smluvní pokuty jako neoprávněný, požaduje vydání bezdůvodného obohacení za STB v částce 1 787,20 Kč.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že účastníci uzavřeli dne 10. 1. 2019 účastnickou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně (do 31. 3. 2020 pod názvem DIGI CZ s.r.o.) uživateli (žalované) kromě předmětných služeb (kombinovaná televize DIGI TV) též koncové zařízení (STB). Připojené zvláštní obchodní podmínky stanoví v článku 4.4 povinnost účastníka (žalovaná) vrátit v případě ukončení smlouvy do 10 dnů technické zařízení ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení. K účastnické smlouvě byla rovněž uzavřena smlouva o koupi tabletu Lenovo TB-X103F, sériové číslo HA0XGF6H (dále jen„ tablet“) za kupní cenu 3 500 Kč při slevě 3 401 Kč podmíněné trvání závazku z účastnické smlouvy po dobu 24 měsíců. Po ukončení smlouvy dne 31. 10. 2019 zaslala žalobkyně žalované dopis ze dne 10. 12. 2019 s výzvou k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč do 10 dnů od doručení výzvy a obdobnou výzvu ze dne 2. 10. 2020 (celková částka 8 401 Kč včetně podmíněné slevy, na kterou žalovaná ztratila v důsledku předčasného ukončení účastnické smlouvy nárok) se lhůtou do 14. 10. 2020.

4. Podle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) půjčitel smlouvou o výpůjčce přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Podle § 2079 a násl. o.z. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

5. Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, výpůjčka (stejně jako koupě) věci je soukromoprávním vztahem a příslušný k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce je tedy soud, což ostatně konstatoval zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních ve svém usnesení ze dne 27. 7. 2011, č.j. Konf 49/2011 - 11.

6. V projednávaném případě žalobkyně prokázala uzavření smluv o poskytování služeb elektronických komunikacích a koupi tabletu s tím, že žalovaná doposud nedoplatila kupní cenu za tablet. Žalovaná pozbyl nárok na slevu ve výši 3 401 Kč, neboť nebyla splněna podmínka trvání účastnické smlouvy (vázanosti) po dobu 24 měsíců (mezi sjednáním dne 10. 1. 2019 a ukončením dne 31. 10. 2019 uplynulo necelých 10 měsíců). K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu v tomto rozsahu považuje za důvodnou.

7. Žalobkyně se dále domáhala smluvních pokut ve výši 5 000 Kč za nevrácení koncového zařízení (STB) ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. U smluvních pokut soud posuzoval jejich soulad s dobrými mravy, resp. přiměřenost s ohledem na hrozící, případně vzniklou škodu. K řešení problematiky přiměřenosti smluvních pokut obecnými soudy lze odkázat na závěry (nikoli judikatorní, ale přesvědčivé) obsažené v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 69 Co 77/2019, v němž krajský soud konstatoval, že v případě smluvní pokuty zakládající významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele jde v souladu s § 1813 o.z. o zakázané ustanovení, k němuž se podle § 1815 o.z. nepřihlíží a nepřichází tak v úvahu pokutu ve smyslu § 2051 o.z. moderovat. Otázku, zda ujednání ve spotřebitelské smlouvě nemá zneužívající charakter, soud zkoumá z úřední povinnosti, v tomto směru lze odkázat jak na gramatický a logický výklad textu ust. § 1815 o.z (ke zneužívající klauzuli by se snad mohlo přihlížet pouze v případě, že by se jejího použití výslovně dovolal samotný žalovaná jako spotřebitel), tak„ eurokonformní“ výklad s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora, který vyžaduje, aby národní soud ex offo zkoumal zneužívající charakter klauzule, a tím vyrovnával nerovnost fakticky existující při řízení mezi spotřebitelem a prof (rozsudek SDEU C -243/08 Pannon GSM, nebo C -618/10 Banco Espanol de Crédito).

8. Soud konstatuje, že způsob ujednání smluvních pokut v rámci smluv je porušením práv žalovanou jako spotřebitele, a to zejména jeho práva na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání smluvních ujednání. V posuzovaném případě je ujednání o smluvní pokutě obsaženo ve zhuštěném, pro průměrného spotřebitele dosti složitě formulovaném textu. Nerovnováha v právech a povinnostech spotřebitele je dána tím, že pro případ porušení povinnosti žalobkyní není ve smlouvě sjednána žádná sankce v podobě smluvní pokuty. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za nevrácení koncového zařízení proto soud neshledal důvodným.

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle § 2991 odst. 2 o.z. zákoníku obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné.

10. Současně žalovaný po ukončení smlouvy ani na následnou výzvu nevrátila žalobkyni zapůjčená koncové zařízení (STB), jehož hodnota byla doložena fakturou, čímž se bezdůvodně obohatila, neboť ukončením smlouvy odpadl právní důvod (výpůjčka), na základě kterého byla zařízení ve vlastnictví žalobkyně za účelem poskytování služeb poskytnuta žalované. Částka 1 787,20 Kč tedy představuje v souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. peněžitou náhradu za předmět bezdůvodného obohacení a soud i s ohledem na účtování nižší ceny (cena STB na stránkách služby IPTV provozované žalobkyní uvedena ve výši 2 300 Kč) považoval za spravedlivé žalobkyni tuto částku přiznat.

11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, že žalobkyni přiznal částku 5 188,20 Kč a žalobu zamítl do částky 3 212,80 Kč.

12. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když částečně úspěšné žalobkyni (aritmeticky z 61,8 %) poměrně přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 501 Kč. Ty podle obsahu spisu dosáhly celkové výše 2 089 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.