38 C 361/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 240 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 12 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 28. 11. 2024 do zaplacení, ve výši 12,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 13. 12. 2024 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 8. 2. 2025, ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 19. 4. 2025 do zaplacení, ve výši 12 % ročně z částky 1 530 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 240 Kč návrhem podaným dne 28. 8. 2025 s odůvodněním, že žalovaný dne 5. 11. 2024, 27. 11. 2024, 12. 12. 2024, 21. 1. 2025, 7. 2. 2025, 8. 2. 2025, 18. 4. 2025 a 20. 4. 2025, použil vozu MHD, který provozuje žalobkyně, bez platné jízdenky. Žalovaný nezaplatil jízdné, ani přirážky k jízdnému, ačkoliv mu žalobkyně adresovala výzvu k úhradě dlužných částek.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že žalovaný dne 5. 11. 2024 v 10:16 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 19, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 27. 11. 2024 v 19:30 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince C, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 12. 12. 2024 v 20:46 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince B, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 21. 1. 2025 v 12:09 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince C, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 7. 2. 2025 v 22:32 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 6, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 8. 2. 2025 v 13:20 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince B, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 18. 4. 2025 v 9:24 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 241, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Dále žalovaný dne 20. 4. 2025 v 9:16 hodin použil jako cestující vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní na lince 241, neuhradil jízdné, byl kontrolován na stanici adresa. Žalovanému tak bylo vyúčtováno jízdné v ceně 30 Kč za každou jednu jízdu a přirážka k jízdnému 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaný uvedené částky dosud neuhradil.

4. Žalovaný tím, že se pověřenému pracovníkovi dopravního podniku neprokázal platnou jízdenkou, nesplnil povinnost uloženou jí v ustanovení § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, a dopravnímu podniku vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném jízdné a přirážku, jejíž výše je stanovena tehdy platnými smluvními přepravními podmínkami žalobkyně. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil přepravní řád, neboť se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. K povinnostem cestujícího patří prokázat se platným jízdním dokladem, jinak zaplatit jízdné a smluvními podmínkami stanovenou přirážku. Žalovaný cestoval vozem dopravního podniku bez platné jízdenky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přirážky k jízdnému ve výši 12 000 Kč a jízdné ve výši 240 Kč, tj. celkem 12 240 Kč.

5. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 615 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 400 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 315 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.