38 C 37/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 485 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 1 485 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 485 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši, která bude specifikována v písemném vyhotovení rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 28. 8. 2018 byt číslo v domě adresa v ulici ulice v obec, a tento dům s byty je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaná dluží na nájemném a službách za období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019, přičemž byt užívala v době mezi 1. 9. 2015 a 30. 11. 2015 bez právního důvodu.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že mezi účastníky vznikl na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 28. 8. 2018 nájemní vztah k bytu ve vlastnictví žalobkyně, číslo v domě adresa v ulici ulice v obec, žalovaná začala užívat byt dne 1. 9. 2018, nájem byl prodloužen dodatkem do 31. 5. 2019. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy povinna hradit předepsané nájemné ve výši 5 500 Kč a zálohy na služby. Žalovaná dne 28. 5. 2019 odevzdala byt žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalované služby za období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019, nedoplatek ve výši 1 485 Kč.

4. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2295 o.z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

5. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

6. Žalovaná po předání bytu žalobkyni dne 28. 5. 2019 neuhradila rozdíl mezi skutečně vyúčtovanými (a tedy poskytnutými) službami ve výši 9 795 Kč a předepsanými zálohami ve výši 8 310 Kč. V rozporu se sjednanou nájemní smlouvou tak nájemce (žalovaná) neuhradila pronajímateli (žalobkyně) za dobu trvání nájemního vztahu platby spojené s užíváním bytu (rozdíl mezi uhrazenými zálohami a výsledným vyúčtováním služeb) v celkové výši 1 485 Kč, žaloba tak byla podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl.

7. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 7 785 Kč. Na náhradu těchto nákladů byl přiznán soudní poplatek 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení 4 000 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (4 úkony právní služby po 1 000 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u jednání), 4x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 500 Kč. Soud přiznal dle ust. § 13 odst. 5 advokátního tarifu náhradu cestovních výdajů ve výši 130 Kč (za cestu ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět ceně jízdného autobusem ve výši 260 Kč, sníženého na polovinu s ohledem na to, že dne 15. 8. 2022 se právní zástupce účastnil u zdejšího soudu dalšího jednání) a náhradu za promeškaný čas ve výši 300 Kč za 6 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu (sníženo opět na polovinu). Soud přiznal také náhradu 21% DPH, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání v souladu s § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. K příslušenství se nepřihlíží. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.