38 C 379/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že vlastníkem pozemků obce , adresa, parc. č. , číslo, zapsaných na LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , adresa, , byl k datu své smrti , jméno FO, , nar. , datum, v obci , adresa, , zemř. , datum, , posledně bytem , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 22 134 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 11. 2024 domáhal určení, že jeho předek , jméno FO, , narozen , datum, , byl ke dni své smrti dne , datum, vlastníkem pozemků parcelní číslo , číslo, v katastrálním území , adresa, . Žalobce tvrdí, že ministerstvo zemědělství přidělilo dne 1. 3. 1946 , jméno FO, usedlost číslo popisné , číslo, ve , adresa, s pozemky o ploše 13,2641 ha. V říjnu 1953 došlo ke směně domů č.p. , číslo, za č.p. , číslo, , nedošlo ke změně plochy pozemků. Po smrti , jméno FO, dne , datum, byl v rámci dědictví, v protokolu o předběžném šetření z 27. 2. 1958, v soupisu majetku uveden spoluvlastnický podíl na zemědělské usedlosti č.p. , číslo, a polovina pozemků o výměře 13,2641 ha. V usnesení z 1. 8. 1958 o dědictví je uvedena pouze polovina usedlosti, pozemky jsou dle žalobce opomenuty.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok neuznává. Uvedla, že pozemky, které jsou v žalobě označené, nabyla na základě ust. § 1 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obce, na základě návrhu žalované z 30. 6. 1993. Podle žalované měl žalobce postupovat podle restitučního zákona, zákona č. 229/1991 Sb. Žalovaná má navíc za to, že pozemky má v držení od roku 1991 a svědčí jí tak případně nabytí vlastnického práva vydržením dle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.

3. Žalobce při ústním jednání uvedl, že v rámci restitučních předpisů svůj nárok neuplatňoval. Tvrdil, že nároku neuplatnil dříve, neboť nebylo možné dříve dohledat všechny podklady a listiny.

4. Z výpisu katastru nemovitostí (č.l. 56) bylo zjištěno, že žalobce je spoluvlastníkem jedné ideální poloviny pozemků parc. č. , číslo, , a pozemků ve zjednodušené evidenci parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Z výpisu katastru nemovitostí (č.l. 59) bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 5/6 na pozemcích parc. č. , číslo, . Druhým spoluvlastníkem je v obou případech , jméno FO, , narozený 4. 5. 1958. Z výpisu katastru nemovitostí (č.l. 66) soud zjistil, že žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník pozemků parc. č. 90, 92/1, , číslo, . V části nabývací tituly je uvedeno vznik práva zákona č. 172/1991 Sb. Návrh obce , adresa, z 30. 6. 1993. Z informací o pozemku (č.l. 8 – 16) bylo zjištěno, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemků parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, .

5. Z rozhodnutí Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství v Praze z 5. 5. 1950, zn. , číslo, (č.l. 48) bylo zjištěno, že , jméno FO, fond sděluje, že mu dne 1. 3. 1946 byla přidělena usedlost č.p. , číslo, v katastrálním území , adresa, a stanovena úhrada za pozemky o ploše 13,2641 ha ve výši 14 300 Kčs, stromy 2 600 Kčs, budovy 25 900 Kčs, živý inventář 52 300 Kčs, mrtvý inventář 16 900 Kčs, celkem 112 000 Kčs a za bytové zařízení 14 000 Kčs. Ze zápisu o odevzdání usedlosti, směně budov z 27. 10. 1953 (č.l. 44) bylo zjištěno, že po odcházejících přídělcích , jméno FO, a , jméno FO, se novému nabyvateli JZD IV. typu , adresa, odevzdává usedlost č.p. , číslo, . Dle čl. I a) zápisu si pozemky , jméno FO, ponechává. Úhrada v Kčs měla činit za stromy 4 390 a za budovy 25 900. Z tabulky (č.l. 46; není zřejmé, součástí jakého rozhodnutí je) bylo zjištěno, že ke jménu přídělců , jméno FO, a , jméno FO, , , adresa, , jsou zapsány pozemky s parcelními čísly stp. , číslo, s celkovou výměrou pozemků 13,2641 ha. Z knihovní žádosti z 31. 10. 1953 (č.l. 50) bylo zjištěno, že , jméno FO, a , jméno FO, požádali soud o vydání usnesení, kterým by byly povoleny zápisy v pozemkové knize, na základě směny usedlosti č.p. , číslo, ve , adresa, ve vlastnictví manželů , jméno FO, za usedlost č.p. , číslo, ve , adresa, , jejímž dosavadním vlastníkem byli manželé , jméno, s tím, že pozemky 13ha manželům , jméno FO, zůstávají. Z výpisu číslo , číslo, , vložky číslo , číslo, Pozemkové knihy, katastrálního území , adresa, (č.l. 30) bylo zjištěno, že 13. 6. 1950 podle předběžné přídělové listiny Národního pozemkového fondu při Ministerstvu zemědělství v Praze ze dne 3. 6. 1950 bylo vloženo vlastnické právo , jméno FO, .

6. Z dopisu odboru zemědělství a lesního hospodářství Rady Okresního národního výboru v , adresa, ze dne 6. 2. 1958 (č.l. 23) bylo zjištěno, že uvedeného dne v tomto dopise je sděleno Státnímu notářství v , adresa, , že po , jméno FO, , zemřelém dne , datum, , přídělci ve , adresa, , nebylo dosud provedeno pozůstalostní řízení. Z protokolu o předběžném šetření z 27. 2. 1958, sp.zn. , spisová značka, , Státního notářství v , adresa, (č.l. 24) bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozen v roce , datum, , bližší datum neznámo, po sobě zanechal manželku , jméno FO, , právnická osoba, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Zůstavitel nezanechal závěť. V bodu nemovitosti je uvedeno: spoluvlastnická polovina přidělené zemědělské usedlosti č. p. , číslo, ve , adresa, ve výměře asi 13,5 ha, nyní pod dohledem vdovy, která po smrti zůstavitele vstoupila jako členka do JZD ve , adresa, . U položky dluhy je uvedeno: nedoplatek přídělové ceny u Státní spořitelny v Praze v neznámé výši. Ze záznamu státního notářství z 1. 3. 1958 (č.l. 29) bylo zjištěno, že jsou u Státní spořitelny v Praze vedeny osobní účty č. 060264 na jméno , jméno FO, a , jméno FO, , , adresa, , předepsaná úhrada 126 000 Kčs, úhrada za národní správu 26 655 Kčs, zůstatek ke dni úmrtí 17 820 Kčs, snížení provedeno o 9 300 Kčs z ceny pozemků, stromů, budov. Z protokolu Státního notářství v , adresa, ze dne 27. 6. 1958 bylo zjištěno, že bylo za přítomnosti dědiců projednáno dědictví po , jméno FO, s tím, že dědici jsou manželka , právnická osoba, . Do soupisu majetku byla zařazena polovina zemědělské usedlosti č.p. , číslo, , jejíž součástí byly mj. pozemky o výměře 13,2641 ha, přidělené podle dekretu č. 12/1945 Sb. a 28/1945 Sb. Celková cena poloviny usedlosti byla stanovena na částku 15 560 Kčs, obecná cena majetku byla určena v této výši, výše závazků a nákladů pohřbu 14 304,78 Kčs. Dědicové uzavřeli dohodu, podle níž všechen sepsaný majetek do svého vlastnictví převezme manželka zůstavitele , jméno FO, a navrhli, aby dohoda byla schválena státním notářstvím. Z oznámení Rady Okresního národního výboru v , adresa, z 23. 6. 1958 (č.l. 34) činily dlužné daně ke dni smrti , jméno FO, 6 789,57 Kčs. Ze sdělení Okresního národního výboru v , adresa, z 24. 6. 1958 (č.l. 35) bylo zjištěno, že u , jméno FO, nebyl evidován žádný nedoplatek na pojistném na důchodové zabezpečení. Z usnesení Státního notářství v , adresa, z 1. 8. 1958, sp.zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců, podle níž všechen sepsaný majetek i dluhy přejímá manželka zůstavitele , jméno FO, . Z usnesení Lidového soudu v , adresa, z 16. 7. 1958 (č.l. 39) bylo zjištěno, že soudem v dědické věci nezletilé , jméno FO, , nar. , datum, , byla schválena dědická dohoda z 27. 6. 1958.

7. Z přídělové listiny Okresního národního výboru v , adresa, z 2. 6. 1975, č.j. , spisová značka, (č.l. 52) bylo zjištěno, že po provedeném přídělu dle dekretu 12/1945, 28/1945, se pro , jméno FO, vydává přídělová listina, podle níž se uskutečňuje převod vlastnického práva k pozemkům v katastrálním území , adresa, : st. p. č. , číslo, – dům č.p. , číslo, , p.p.č. , číslo, - zahrada, , číslo, – zahrada, , číslo, – louka, v užívání socialistickou organizací pozemky parc. č. , číslo, , celková výměra pozemků činila 8,5657 ha. Podle listiny přídělce nabývá vlastnického práva dnem odevzdání přidělených nemovitostí do držby. Z rozhodnutí Okresního národního výboru , adresa, , Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství z 23. 6. 1980, č.j. , číslo, (č.l. 54) bylo zjištěno, že národní výbor upřesnil výměru pozemků přidělených , jméno FO, podle přídělové listiny z 2. 6. 1975 na 8,4256 ha.

8. Z hospodářské smlouvy o trvalém užívání národního majetku uzavřené mezi okresním národním výborem v , adresa, jako předávajícím a , právnická osoba, se sídlem v , adresa, jako přejímajícím z 27. 6. 1980 (č.l. 4) soud zjistil, že přejímajícímu byly předány pozemky parc. č. , číslo, do trvalého bezplatného užívání.

9. Soud má za zjištěné, že , jméno FO, , narozen v roce , datum, , zemřelý dne , datum, , posledně bytem , adresa, nabyl na základě přídělu ze dne 1. 3. 1946 podle dekretu č. 12/1945 Sb. a 28/1945 Sb. spolu s manželkou , jméno FO, usedlost č.p. , číslo, a pozemky o ploše 13,2641 ha v katastrálním území , adresa, . Usedlost č.p. , číslo, směnili manželé za usedlost č. p. , číslo, v říjnu 1953, původně přidělené pozemky si manželé ponechali. Dne 7. 11. 1954 , jméno FO, zemřel. Dne 27. 2. 1958 byl proveden soupis majetku zůstavitele, podle něhož byl mj. vlastníkem ideální poloviny zemědělské usedlosti č.p. , číslo, a pozemků ve Velenicích o výměře 13,5 ha v ceně 15 560 Kčs. Dne 27. 6. 1958 dědicové uzavřeli dědickou dohodu podle soupisu a uvedli cenu majetku ve výši 15 560 Kčs. Usnesením Státního notářství v , adresa, z 1. 8. 1958 bylo schváleno rozdělení dědictví, které provedli dědici před státním notářstvím.

10. Soud dospěl k závěru, že rozsah pozemků původně přidělených , jméno FO, a jeho manželce , jméno FO, přídělem z 1. 3. 1946 se nezměnil ani v rámci dědického řízení probíhajícího v roce 1958 pod sp.zn. , číslo, u Státního notářství v , adresa, , neboť majetek zůstavitele byl dne 27. 2. 1958 vymezen výměrou pozemků a cenou, dne 27. 6. 1958 totožnou celkovou cenou a v usnesení z 1. 8. 1958 odkazem na dohodu dědiců z 27. 6. 1958. Pozemky, u nichž se žalobce domáhá určení jejich vlastnictví, nabyla obec v roce 1993.

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 („obč. zák.“) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

13. Dle ust. § 1091 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“) k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Dle § 3066 do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Tento zákona nabyl účinnosti 31. 12. 2013.

14. Dle preambule zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí, usneslo na tomto zákoně. V ust. § 13 zákona jsou upraveny lhůty pro uplatnění nároku, dle odst. 5 právo na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.

15. Podle nálezu Ústavního soudu z 2. 8. 2016, sp.zn. , spisová značka, , není obcházením restitučních předpisů, jestliže stěžovatel uplatňuje své nároky určovací žalobou, protože je nemohl bez vlastní viny a pro vážnou překážku uplatnit včas podle restitučních předpisů a uplatňuje je bez zbytečného odkladu po odpadnutí této překážky. Určovací žaloba je tím spíše přípustná, jedná-li se o nároky na odčinění majetkových a nemajetkových křivd, způsobených mocenskými orgány Třetí říše v letech 1938 - 1945, uplatněné vůči státu, nikoli vůči jiným jednotlivcům.

16. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Možnost žalobce uplatňovat nárok i mimo postup upravený restitučními předpisy obecně vyloučena není, jak vyplývá ze shora uvedeného nálezu Ústavního soudu z 2. 8. 2016. V citované věci vedené u Ústavního soudu ale stěžovatel prokázal, že v dřívějším uplatnění nároku mu bránily překážky objektivní povahy a svůj nárok uplatňoval vůči státu. V dnes projednávané věci ale žalobce existenci objektivních vážných překážek neprokázal. Navíc svůj nárok uplatňuje vůči obci, která je sice podobně jako stát také veřejnoprávní korporací, na rozdíl od státu ji ale nelze příčítat podíl na překážkách, které by měly nebo mohly žalobci v uplatnění jeho práva bránit. Soud při svém rozhodování musel přihlížet také ke kritériu právní jistoty jako obecné právní zásady, která je ztělesněna v právu vlastnickém i v institutu vydržení. S ohledem na to pak posuzoval žalobcem podanou určovací žalobu. Narušení právní jistoty žalované obce vydáním rozhodnutí dle návrhu žalobce by bylo zcela zjevně nedůvodné a nespravedlivé v situaci, kdy obec vykonává své vlastnické právo k předmětným pozemkům více než 32 let. Podle soudu není dán právní zájem žalobce na určení. U žalované, která předmětné pozemky drží od roku 1993, by i v případě, že by se nestala vlastníkem těchto věcí způsobem zapsaným v katastru nemovitostí, došlo k jejich řádnému vydržení žalovanou v roce 2003 ve smyslu § 134 obč. zák., případně k vydržení mimořádnému v roce 2019 ve smyslu § 1095 o.z. Pokud by soud žalobě tak, jak byla podána, vyhověl, nepřineslo by to do právních poměrů žalobce jím požadovanou změnu, neboť vůči žalované se již nemůže ani jako dědic , jméno FO, domáhat svých vlastnických práv. Tato práva by zanikla nejpozději dnem, kdy došlo k vydržení žalovanou. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalobci povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 22 134 Kč. Na náhradu těchto nákladů byla přiznána odměna za právní zastoupení 16 860 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, 4 úkony právní služby po 5 620 Kč z tarifní hodnoty 113 000 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení dne 3. 2. 2025, sepisu vyjádření k žalobě dne 13. 2. 2025, účasti na jednání dne 2. 6. 2025, 3x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 350 Kč. Soud přiznal také náhradu 21 % DPH ve výši 3 824 Kč, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Konečně byla přiznána i náhrada hotových výdajů za výpis z katastru nemovitostí ve výši 100 Kč.