Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

38 C 38/2024

č. j. 38 C 38/2024-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2024:38.C.38.2024.1

Citované zákony (2)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: O2 Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 963,75 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 13 963,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 8. 3. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný, který poptal a následně užíval telekomunikační služby a další plnění poskytovaná žalobkyní (jakožto poskytovatelkou telekomunikačních služeb), a která mu byla následně účtována fakturami, tyto služby řádně nehradil. Žalovaný tak dluží částku za služby čerpané prostřednictvím aplikace , Anonymizováno, ve výši 57 Kč (čerpané na základě dodatku k již existující smlouvě ze dne 6. 4. 2022) a dále za platby přes , Anonymizováno, v celkové výši 13 906,75 Kč, kdy pokyny k těmto platbám sám zadával, provedení plateb nereklamoval, avšak přestal platit vyúčtování (žalovaný mohl zadávat příkazy k provedení plateb za nákupy u třetích stran prostřednictvím sítě žalobce a technicky způsobilého koncového zařízení). Poskytnuté služby byly žalovanému účtovány fakturami vystavovanými měsíčně pozadu, žalovaný tyto faktury řádně nehradil. Do sepsání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z účastnické smlouvy ze dne 6. 4. 2017 (čl. 11-12) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní účastnickou smlouvu se specifikací služeb , Anonymizováno, . Z dodatku ke smlouvě ze dne 28. 5. 2019 (čl. 13) soud zjistil změny oproti předchozímu tarifu, především pak zpřístupnění služeb „platby přes , Anonymizováno, “ nebo , Anonymizováno, . Žalovanému byla vystavena vyúčtování služeb spolu s podrobným rozpisem (čl. 14-19), z nichž soud zjistil, že žalovanému byla v zúčtovacím období 12. 11. – 11. 12. 2021 účtována částka 8 321,50 Kč, z čehož částka 19 Kč představuje položku za službu , Anonymizováno, a částka 6 820,89 Kč platby přes , Anonymizováno, , dále v zúčtovacím období 12. 12. 2021 – 11. 1. 2022 byla žalovanému účtována částka 16 931,20 Kč, z čehož částka 19 Kč představuje položku za službu , Anonymizováno, a částka 7 085,86 Kč platby přes , Anonymizováno, , a dále v zúčtovacím období 12. 1. – 11. 2. 2022 byla žalovanému účtována částka 18 409,69 Kč, z čehož částka 19 Kč představuje položku za službu , Anonymizováno, . Z výzvy ze dne 23. 5. 2022 (čl. 20) soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k smíru a byl upozorněn na svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 18 709,42 Kč. V rámci oznámení o zrušení služeb ze dne 8. 3. 2022 (čl. 21) byl žalovaný informován, že po vyčerpání možností vedoucích k úhradě vyúčtované částky ve výši 18 409,69 Kč přistoupila žalobkyně ke zrušení poskytovaných služeb ke dni 12. 4. 2022. Při uhrazení do 7. 4. 2022 by došlo k obnovení služeb. Žalovanému byl spolu s oznámením o zrušení služeb zaslán též přehled neuhrazených faktur ke dni 8. 3. 2022 (čl. 22).

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítě elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelových televizí, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným sítěmi. V ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích jsou upraveny náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací.

5. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

6. Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů dospěl v usnesení ze dne 27. 6. 2013, č.j. Konf 6/2013 - 13 k závěru, že platební transakce nejsou službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích. Spor o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout.

7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli účastnickou smlouvu ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích, v níž se vedle možnosti čerpat služby aplikace , Anonymizováno, dohodli na možnosti poskytování finančních služeb (umožnění platebních transakcí) uživateli (žalovanému). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný , Anonymizováno, , práva a povinnosti vyplývající z umožnění platebních transakcí jako spor o zaplacení vyúčtování, rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala poskytování služby , Anonymizováno, i provádění plateb přes , Anonymizováno, s tím, že žalovaný doposud žalobkyni dluží částku 13 906,75 Kč za provedené platby a dále 57 Kč za službu , Anonymizováno, , celkem tedy částku 13 963,75 Kč. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu v této části považuje za důvodnou, a proto jí vyhověl.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto ve smyslu § 1970 o.z. žalobkyni přiznal úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 1 000 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a částky 200 Kč, které žalobkyně požadovala jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.