38 C 385/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 10 451,94 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 10 451,94 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 824,37 Kč od 31. 8. 2023 do 31. 12. 2023, úrokem ve výši 19,9 % ročně z částky 9 951,94 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 951,94 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 8. 2024 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou dne 10. 6. 2021 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se zavázala zřídit a vést bankovní účet č. , číslo, . Žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku. Žalovaná porušila svou povinnost tím, že na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná neuhradila včas, proto původní věřitelka dne 31. 1. 2024 od smlouvy odstoupila. Debetní zůstatek na účtu žalované vznikl tak, že nebyly zajištěny dostatečné prostředky k úhradě smluvených poplatků, a to konkrétně poplatků za pojištění vyčerpané částky ke kontokorentu ve výši 5 x 100 Kč, celkem tedy 500 Kč. Původní věřitelka a žalovaná dále dne 22. 4. 2022 uzavřely smlouvu č. , číslo, o kontokorentním úvěru ve výši 10 000 Kč, na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované peněžní plnění až do výše kontokorentního limitu, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s účtovanými poplatky za poskytnutí smlouvy a s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Žalovaná byla oprávněna čerpat povolený debet, a úvěr kdykoliv částečně nebo zcela splatit. Po dosažení kontokorentního limitu byly splatné transakce na účtu považovány za položky po splatnosti a jistina na účtu povoleného debetu se nenavyšovala. Z tohoto důvodu původní věřitelka dne 12. 1. 2024 celý úvěr zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla ze strany původní věřitelky postoupena společnosti , Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2024 a následně právní předchůdkyní na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024. Žalované byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva k plnění, žalovaná však do dnešního na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 9 951,94 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 824,37 Kč a dlužných poplatků ve výši 500 Kč.

2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud ve věci provedl listinné důkazy. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne 10. 6. 2021 (č.l. 13) soud zjistil, že žalovaná byla seznámena s podmínkami smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Z návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu č. , číslo, ze dne 22. 4. 2022 (č.l. 14-16) soud zjistil, že celková výše kontokorentu činila 10 000 Kč, kontokorent byl zřízen ve prospěch účtu č. , číslo, , poplatek za poskytnutí, za správu a za vedení účtu činil 0 Kč, zápůjční úroková sazba byla ve výši 19,90 % ročně, úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, RPSN činila 21,82 %, poplatek za pojištění činil 1% z vyčerpané částky k ultimu měsíce dle čl. 2.

3. V článku 6 smlouvy byla obsažena úprava porušení závazků ze smlouvy, mj. též důsledek přečerpání povoleného limitu kontokorentu. Z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne 22. 4. 2022 (č.l. 17) soud zjistil, že smlouva o kontokorentu byla uzavřena ke dni 22. 4. 2022. Z potvrzení ze dne 10. 6. 2021 (č.l. 18) soud zjistil, že žalované byl zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Z výpisu z osobního účtu (č.l. 19) soud zjistil částky zaevidovaných poplatků po splatnosti a částky úročení úvěru. Soud konstatoval kopii občanského průkazu žalované (čl. 20). Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne 12. 1. 2024 (č.l. 21) soud zjistil, že žalovaná byla informována o zesplatnění úvěru ke dni 12. 1. 2024, a to v důsledku opakovaného porušování ustanovení úvěrové dokumentace, a byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 11 276,31 Kč. Z výpisu z povoleného debetu (č.l. 23) soud zjistil, že výše nesplacené jistiny úvěru činila ke dni zesplatnění 9 951,94 Kč. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta (č.l. 24-25) soud konstatoval záznam schvalovacího procesu k výše zmíněnému úvěru. Z dokumentu odstoupení od smlouvy ze dne 31. 1. 2024 (č.l. 26) soud zjistil, že původní věřitelka odstoupila od smlouvy pro podstatné porušení dohodnutých smluvních podmínek, a to z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku na účtu žalované, s platností ke dni 13. 2. 2024, přičemž k tomuto datu došlo k uzavření účtu žalované č. , číslo, , kdy odeslání doložila i přehledem podacích čísel (č.l. 36-38). Z výpisu z účtu žalované (č.l. 27-28) soud zjistil jednotlivé transakce na účtu žalované. Ze sazebníku (č.l. 29-31) soud zjistil cenu doplňkových služeb a pojištění. Z prohlášení ze dne 8. 4. 2024 (č.l. 32) soud zjistil, že žalobkyně zaplatila cenu za postoupení pohledávek. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 11. 4. 2024 (č.l. 33-34) má soud za zjištěné, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na společnost , Anonymizováno, , o čemž žalovanou písemně informovala. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 5. 2024 (č.l. 35) má soud za zjištěné, že žalovaná byla informována též o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy o úhradě dluhu ze dne 14. 5. 2024 (č.l. 35) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v aktuální výši 9 951,94 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024 (ISAS) má soud za zjištěné, že pohledávka za žalovanou byla platbě postoupena na žalobkyni.

4. Soud má za zjištěné, že žalovaná a původní věřitelka uzavřely dne 10. 6. 2021 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, v rámci které se zavázala žalované poskytnout služby v podobě zřízení a vedení běžného účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednané poplatky. Soud má dále za zjištěné, že banka jako původní věřitelka poskytla žalované na základě smlouvy ze dne 22. 4. 2022 kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč, kdy se žalovaná zavázala čerpat pouze do sjednané výše. Součástí smlouvy bylo též ujednání o pojištění. Úvěruschopnost žalované byla zjišťována v rámci schvalovacího procesu původní věřitelky. Žalovaná čerpala finanční prostředky, na účtu však měla nepovolený debetní záporný zůstatek původní věřitelka celý úvěr ke dni 12. 1. 2024 zesplatnila. S účinností ke dni 13. 2. 2024 též odstoupila od smlouvy o poskytování bankovních služeb a účet žalované uzavřela. Dne 26. 3. 2024 původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na společnost , Anonymizováno, , následně byla pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 4. 2024 postoupena na žalobkyni.

5. Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“ se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka, – , právnická osoba, v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

12. Soud dospěl k závěru, že pohledávky za žalovanou byly ve smyslu § 1879 o. z. postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak, jako nový věřitel aktivně legitimována k podání žaloby.

13. Soud dále dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o účtu ve smyslu ust. § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smlouva sjednaná mezi účastníky zanikla v souladu s VOP z důvodu neuhrazení nepovoleného záporného zůstatku na účtu ke dni 13. 2. 2024.

14. Soud dále dospěl k závěru, že smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena platně, žalobkyně ve výše uvedeném smyslu řádně zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované. Původní věřitelka v souladu se Smlouvou poskytla žalované kontokorent, tj. možnost záporného zůstatku na běžném účtu žalované do výše 10 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu, a případný nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Žalovaná povolený limit kontokorentu překročila, avšak nepovolený debetní zůstatek ani přes výzvy nevyrovnala. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ke dni 12. 1. 2024 zesplatnila. Následně došlo k platnému postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná nedostála svým závazkům, kdy na svém účtu měla nepovolený záporný debetní zůstatek, neuhradila čerpanou jistinu, poplatky ani úrok, žaloba byla podána důvodně, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl.

15. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když když zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3 x 300 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3 x 100 Kč) a částky ve výši 252 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.