38 C 416/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 178 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 178 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 5. 8. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve výši 1 489 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 1. 5. 2014 účastnickou smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb a na jejím základě žalovanému zapůjčila zařízení UBNT NanoStation MS v hodnotě 1 500,50 Kč, satelitní držák v hodnotě 119,01 Kč a přívodní kabely v hodnotě 558, 49 Kč. Po výpovědi smluvního vztahu ze strany žalobkyně dne 2. 1. 2020 vznikla žalovanému v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně povinnost vrátit zapůjčená zařízení, což přes výzvu neučinil.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva o poskytování telekomunikačních služeb č. 2012012501 (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byla Technická specifikace služby, na základě které bylo žalovanému zapůjčeno zařízení (koncový bod) poskytovatele Nanostation. K předání došlo v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal hradit za poskytované služby měsíční poplatek ve výši 400 Kč. V souladu se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně (odstavec„ Trvání smlouvy“, bod 11.) byl žalovaný po ukončení smlouvy povinen bezodkladně vrátit žalobkyni její zařízení poskytnuté za účelem poskytování služeb, a to pod hrozbou paušální náhrady škody. Z důvodu nehrazení závazků (5x 400 Kč) žalovaným došlo dne 2. 1. 2020 ke výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaný byl vyzván k umožnění deinstalace technologie zapůjčené žalobkyní do týdne (v opačném případě účtována smluvní pokuta a hodnota zařízení 2 178 Kč) a k úhradě závazků. Fakturami od dodavatele byla doložena pořizovací hodnota nevráceného zařízení ve vlastnictví žalobkyně, UBNT NanoStation M5 s anténami, outdoor klientem a LAN v ceně 1 500,50 Kč, satelitního držáku v ceně 119,01 Kč a přívodních kabelů (FTP drát, 305 cm cívka) v ceně 2 440 Kč. V předžalobní výzvě byl přívodní kabel vyúčtován do výše 558, 49 Kč a dlužná částka za nevrácené zařízení tedy činila celkem 2 178 Kč bez DPH, celková čáska 4 178 Kč sestávala dále z dlužných faktur za období od srpna 2019 do prosince 2019 (5x 400 Kč) a náhrady za právní zastoupení (960 Kč).

4. Podle § 2991 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se podle § 2991 odst. 2 o.z. zákoníku obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné.

5. Žalovaný po ukončení smluvního vztahu ani na následnou výzvu nevrátil žalobkyni zapůjčená koncové zařízení (BBNT NanoStation MS se satelitním držákem a přívodními kabely), jejichž hodnota byla doložena fakturami, čímž se bezdůvodně obohatil, neboť ukončením smlouvy odpadl právní důvod (výpůjčka), na základě kterého byla zařízení ve vlastnictví žalobkyně za účelem poskytování služeb poskytnuta žalovanému. Částka 2 178 Kč tedy představuje v souladu s § 2999 odst. 1 větou první o.z. peněžitou náhradu za předmět bezdůvodného obohacení a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

6. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu výzvy a sepisu žaloby (3x 200 Kč), paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč), částky ve výši 189 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala větší množství. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.