38 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 538,34 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 538,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 538,34 Kč od 12. 9. 2019 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 5 119 Kč.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku dopravní nehody způsobené dne 7. 5. 2019 žalovaným při řízení vozidla, kdy nezvládl řízení a narazil do vozidla poškozeného. Své povinnosti řádně pojistit vozidlo žalovaný nedostál, neboť k datu nehody nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a České kanceláři pojistitelů (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) tak v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost nahradit poškozené straně škodu v celkové 5 195 Kč a dále smluvnímu partnerovi pověřenému vyřízením škodné události (společnost CONTIN s.r.o.) náhradu spojenou s vyřízením případu ve výši 2 420 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila vůči žalovanému regresní nárok na náhradu jedné třetiny vyplacené částky, nic však uhrazeno nebylo a právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 10. 2019 na žalobkyni, o čem žalovaného vyrozuměla.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za prokázané, že žalovaný dne 7. 5. 2019 v 14:45 hod. při řízení vozidla tovární značky Mercedes, typ ML, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) nepřizpůsobil v obci Rumburk rychlost stavu vozovky, na kruhovém objezdu narazil do nákladního automobilu MAN, [registrační značka], na kterém způsobil škodu ve výši 5 195 Kč. Žalovaný neuzavřel povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, vozidlo bylo naposledy pojištěno pro období od 21. 3. 2019 do 2. 5. 2019, proto náhradu škody ve výši 5 195 Kč uhradila poškozenému Česká kancelář pojistitelů, tato částka byla poukázána dne 16. 7. 2019 na účet poškozené společnosti DS HOLDING, A.S. Dne 1. 8. 2019 uhradila Česká kancelář pojistitelů poplatek ve výši 2 420 Kč za vyřízení případu společnosti CONTIN, s.r.o. Na základě smlouvy ze dne 16. 10. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, dopisem ze dne 22. 10. 2019 o tom byl žalovaný vyrozuměn.

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

5. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři právo vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. a), b) a g), na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva; odpovídá-li za škodu více osob, pak za takovou pohledávku Kanceláře odpovídají tyto osoby společně a nerozdílně. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda; řidič pouze tehdy, pokud za škodu odpovídá. Nelze-li určit provozovatele, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d).

6. Žalovaný je vzhledem k tomu, že povinné pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla zaniklo ke dni 2. 5. 2019, v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. odpovědný za škodu způsobenou na majetku poškozené při dopravní nehodě dne 7. 5. 2019 (5 195 Kč) a následně spolu s dalšími výdaji (platba ve výši 2 420 Kč pověřenému likvidátorovi za zpracování škodní události) uhrazenou žalobkyní, jíž vzhledem k absenci povinného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě předmětného vozidla v souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl regresní nárok na náhradu plnění vyplaceného v souvislosti se škodní událostí. Ve smyslu ust. § 1879 o.z. nabyla pohledávku za žalovaným žalobkyně a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby. S ohledem na výše uvedené je nárok žalobkyně oprávněný a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 5 119 Kč. Ty podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny právního zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu výzvy (3x 1 000 Kč) podle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 11 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, paušální náhrady hotových výdajů spojených se čtyřmi úkony právní služby (3x 300 Kč), a částky ve výši 819 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.