38 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 050,60 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 050,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 050,60 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému na základě požadavku (poskytnutí služeb internet a O2 TV) dodala dne 12. 7. 2016 zařízení set-top-box (dále jen„ STB“, kupní cena 1 999 Kč) a modem (kupní cena 500 Kč), která si žalovaný sám nainstaloval a rovněž zprovoznil služby pomocí samoinstalačního balíčku. Služby (O2 TV Videotéka a platební transakce a informační služby na základě smlouvy ze dne 19. 6. 2017) byly žalovanému účtovány v rámci faktur splatných dne 10. 8. 2017 (platební transakce po částečné úhradě 293,10 Kč), 8. 9. 2017 (volání na informační služby 3,50 Kč) a 14. 9. 2017 (poštovné a balné 210 Kč, O2 TV Videotéka 45 Kč, modem 500 Kč, STB na splátky 1 990 Kč, proveden odpočet k 1. splátce STB - 1 832,38 Kč), splátky STB ve výši 166,58 Kč v rámci faktur splatných od 16. 10. 2017 do 10. 8. 2018 (celkem 1 832,38 Kč). K ukončení služeb došlo v důsledku dlouhodobého nehrazení ke dni 12. 10. 2017 (platební transakce a informační služby), resp. 17. 8. 2018 (O2 TV Videotéka) a do sepsání žaloby žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že mezi účastníky byla dne 19. 6. 2017 uzavřena účastnická smlouva (služba O2 Mobilní hlasová služba), kromě základní služby zahrnovala též volitelné služby (roamingová spojení, mezinárodní hovory, MMS či příkazy k platebním transakcím prostřednictvím audiotexových linek Premium SMS/MMS nebo příkazem na internetu), při jejichž každém jednotlivém čerpání byla uzavřena další smlouva. K čerpání volitelných služeb došlo ve dnech 14. 7. 2017 (3x 99 Kč SMS za hry, hudbu a videa, zahrnuto do vyúčtování splatného 10. 8. 2017) a 28. 7. 2017 (2,89 Kč bez DPH volání na informační služby, zahrnuto do vyúčtování splatného 8. 9. 2017). V rámci oznámení o zrušení služeb ze dne 12. 10. 2017 byla žalovaná informována, že po vyčerpání možností vedoucích k úhradě vyúčtované částky 4 437,27 Kč (evidována částečná úhrada ve výši 3,90 Kč na fakturu splatnou 10. 8. 2017) přistoupila žalobkyně ke zrušení poskytovaných služeb ke dni 16. 11. 2017, čemuž by žalovaná předešla při uhrazení do 11. 11. 2018. Žalovaná však dlužnou částku neuhradil a celková dlužná částka se zvýšila na 12 610,77 Kč ke dni 27. 12. 2017, kdy byl sepsán pokus o smír. Dále došlo dne 12. 7. 2017 na základě objednávky ze dne 10. 7. 2017 ke zřízení služby Digitální televize O2 TV (O2 TV M za 599 Kč) a předání koncového zařízení (STB v ceně 1 999 Kč). Žalované bylo vystaveno vyúčtování služeb za období od 16. 7. 2017 do 15. 8. 2017, kdy jí byly mj. účtována O2 TV videotéka (45 Kč, jeden titul dne 15. 7. 2017), poštovné a balné (210 Kč), STB na splátky (1 999 Kč, odpočet k 1. platbě STB - 1 832,38 Kč) a základní modem (500 Kč a dále celkem 11 vyúčtování služeb za období od 16. 8. 2017 do 15. 7. 2018 (vždy splátka STB 166,58 Kč s narůstající celkovou pohledávkou). V rámci oznámení o zrušení služeb ze dne 13. 7. 2018 byla žalovaná informována, že po vyčerpání možností vedoucích k úhradě vyúčtované částky 10 016,87 Kč přistoupila žalobkyně ke zrušení poskytovaných služeb ke dni 17. 8. 2018. Při uhrazení do 12. 8. 2018 by došlo k obnovení služeb a žalovaná by předešla jejich zrušení i okamžité splatnosti zbývající kupní ceny zařízení zakoupeného na splátky. Žalovaná však dlužnou částku neuhradil a celková dlužná částka se zvýšila z 11 014,95 Kč ke dni 13. 7. 2018 na 13 067,97 Kč ke dni 26. 9. 2018, kdy byl sepsán pokus o smír.

4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítě elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelových televizí, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným sítěmi. Služba třetích stran není službou elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích, nýbrž službou, která nabízí obsah prostřednictvím sítí a služeb, je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (viz usnesení Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 31. 5. 2010, č. j. Konf 99/2009 – 7). V ust. § 63 zákona o elektronických komunikacích jsou upraveny náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací.

5. Podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli dne 19. 6. 2017 účastnickou smlouvu ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích, v níž se mj. dohodli na možnosti poskytování služeb třetích stran uživateli (žalované). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, práva a povinnosti vyplývající z poskytnutí služby třetí strany jako spor o zaplacení vyúčtování, rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala uzavření smlouvy i plnění z ní s tím, že žalovaná doposud žalobkyni dluží částku 296,60 Kč. K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu v této části považuje za důvodnou.

7. Na základě objednávky se účastníci dále dne 12. 7. 2017 dohodli na možnosti poskytování služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací (O2 TV) uživateli (žalované). Zatímco samotná existence smluvního vztahu a spory z něj vyplývající jsou řešeny zákonem o elektronických komunikacích a k jejich rozhodování je příslušný Český telekomunikační úřad, práva a povinnosti vyplývající z poskytnutí služby prostřednictvím sítě elektronických komunikací jako spor o zaplacení vyúčtování rozhoduje obecný soud. V projednávaném případě žalobkyně prokázala zřízení i následné poskytování služby O2 TV s O2 TV Videotékou s tím, že žalovaná doposud žalobkyni dluží částku 255 Kč (45 Kč O2 TV videotéka a 210 Kč poštovné a balné). K projednání sporu je ve výše uvedeném smyslu příslušný zdejší soud, který žalobu i v této části považuje za důvodnou.

8. Dále soud dospěl k závěru, že v případě splátek zařízení, které se řídí ustanoveními o kupní smlouvě § 2079 a násl. o.z., žalovaná za odebraná zařízení – STB a modem žalobkyni nezaplatila celou kupní cenu– nedoplatek ve výši 2 499 Kč (500 Kč modem a 1 999 Kč STB na splátky), žaloba je tak i pro tuto částku podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto ve smyslu § 1970 o.z. žalobkyni přiznal úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto soud uložil žalované povinnost nahradit jí náklady soudního řízení ve výši 600 Kč. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a návrhu ve věci samé ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 100 Kč za každý úkon podle § 1, § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

11. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.