Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

38 C 90/2021

č. j. 38 C 90/2021-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-26 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCL:2021:38.C.90.2021.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Fedorko ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 326 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhá částky 906 Kč s příslušenstvím, zastavuje.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc v části, v níž se žalobkyně domáhá částky 906 Kč s příslušenstvím, postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu se sídlem Praha 9, Sokolovská 219.

III. Žaloba se do částky 420 Kč s příslušenstvím zamítá.

IV. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 2 000 Kč od 17. 1. 2020 do zaplacení a k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 277 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 20. 12. 2018 na dobu 24 měsíců smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb a zapůjčila mu koncové zařízení, v důsledku prodlení žalovaného s úhradou faktur za poskytované služby však žalobkyně smlouvu dne 2. 1. 2020 vypověděla. Žalovanému vznikla povinnost uhradit deinstalační poplatek ve výši 906 Kč (20 % součtu zbývajících poplatků ve výši 7 735,53 Kč měsíčně, po odečtení 12 měsíčních poplatků ve výši 322,31 Kč a 1 částečného měsíčního poplatku ve výši 124,77 Kč) a poplatek na náklady spojené s instalací ve výši 2 420 Kč a byl vyzýván k úhradě pohledávky.

2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud má za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 20. 12. 2018 s žalobkyní smlouvu o poskytování telekomunikačních služeb [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byla Technická specifikace služby, na základě které byl žalovanému za zvýhodněných podmínek zapůjčen GPON router (SN:ZTEGC675A863) v ceně 2 500 Kč s náklady s tím spojenými ve výši 2 000 Kč. Služba (tarif OPTI PROFI) měla být na základě smlouvy poskytována za měsíční poplatek 322,21 Kč, resp. 390 Kč s DPH po dobu 24 měsíců, přičemž po uplynutí doby trvání služby by smlouva automaticky přešla na dobu neurčitou. V případě skončení smlouvy před uplynutím sjednané doby se žalobkyně zavázala vrátit zařízení poskytovatele (žalobkyně) a uhradit žalobkyni náklady spojené s telekomunikačním koncovým zařízením a úhradu (deinstalační poplatek v počáteční výši 7 735,53 Kč bez DPH) ve výši 20 % součtu měsíčních paušálů, příp. minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy představující paušální odškodné za předčasné ukončení smlouvy a dále náklady spojené s koncovým zařízením. Z důvodu nehrazení závazků žalovanou došlo dne 2. 1. 2019 k výpovědi smlouvy ze strany žalobkyně a žalovaný byl vyzván k umožnění deinstalace technologie zapůjčené žalobkyní a k úhradě závazků, mj. deinstalačního poplatku ve výši 906 Kč s DPH a instalačních nákladů ve výši 2 420 Kč s DPH, které mu byly vyúčtovány v rámci faktur splatných dne 16. 1. 2020. Celková dlužná částka uvedená v upomínce ze dne 26. 8. 2020 dosáhla výše 6 084 Kč (4x 390 Kč za září 2019 až prosinec 2019, 906 Kč deinstalační poplatek a 2 420 Kč náklady spojené s instalací) a náklady spojené s právní zastoupením žalobkyně činily 960 Kč.

4. Podle ustanovení § 129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad (dále jen„ ČTÚ“) rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

5. Podle soudu byla žalovaná částka ve výši 906 Kč (deinstalační poplatek) účtována v souvislosti s poskytováním telekomunikačních služeb, jak ostatně explicitně v žalobě uvádí i žalobkyně, služeb poskytovaných ve smyslu zákona o elektronických komunikacích, k projednání sporu o zaplacení tak je ve výše uvedeném smyslu příslušný Český telekomunikační úřad. Jelikož se v projednávaném případě jedná o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 věty první o.s.ř. řízení co do částky 906 Kč pro nedostatek pravomoci zastavil s tím, že po právní moci tohoto rozhodnutí bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají nedotčeny.

6. Dále soud rozhodoval o nároku žalobkyně na náhradu nákladů spojených s instalací koncového zařízení. V posuzovaném případě je v technické specifikaci služby uvedena výše nákladů spojených s poskytnutím koncového zařízení 2 000 Kč, závazek zákazníka k jejich úhradě je pak obsažen v závěrečných ustanoveních samotné smlouvy a technické specifikace. Zatímco částka v technické specifikaci služby 2 000 Kč představuje instalační náklady bez DPH, ve faktuře je již DPH požadováno. Údaj o tom, že uvedené ceny jsou bez DPH, které bude připočteno, se nachází na samém konci technické specifikaci služby pod telefonním číslem a pracovní dobou a současně je zde písmo o přibližně 50 % menší, než ve zbytku textu, což je v rozporu s požadavkem srozumitelnosti smluvních ustanovení. Ve svém nálezu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I.ÚS 342/09 Ústavní soud obdobně shledal rozpor jednání prodávajícího s dobrými mravy v situaci, kdy bylo velmi drobné písmo, obsahující pro kupující klíčová smluvní ujednání, systematicky umístěno pod graficky vytvořené obdélníky obsahující specifikaci zboží a jeho cenu, obsahující větší písmo, a současně umístěno těsně nad podpisy smluvních stran. Mohlo tak navozovat dojem již méně relevantního obsahu, v podstatě„ poznámky pod čarou“. V projednávané věci rovněž není ve smlouvě ani technické specifikaci služby stanovena žádná sankce pro případ porušení podmínek ze strany poskytovatele služeb (žalobkyně). Soud tedy porušení práv žalované neshledal ve způsobu ujednání smluvní pokuty (instalační náklady účtované v souvislosti s předčasným ukončením smlouvy ve výši 2 000 Kč) v rámci smlouvy jako spotřebitele, v případě DPH však bylo porušeno zejména právo žalovaného na srozumitelnost, přehlednost a logické uspořádání smluvních ujednání, proto k ně podle § 1815 o.z. nepřihlížel. Soud tedy rozhodl tak, že žalobě vyhověl co do částky 2 000 Kč a do částky 420 Kč ji zamítl.

7. Ve smyslu § 1970 o.z. soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch (aritmeticky z 60,1 %), přičemž v případě částky 906 Kč uplatnila svůj nárok před orgánem (soudem prvního stupně) věcně nepříslušným k jeho projednání a přímo tak zavinila svůj neúspěch, proto soud uložil žalovanému povinnost nahradit jí poměrnou část nákladů soudního řízení ve výši 277 Kč. Ty celkové dosáhly výše 1 368 Kč a podle obsahu spisu sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměny právního zástupce za dva úkony právní služby spočívající v převzetí věci a sepisu žaloby (3x 200 Kč) a půlúkon spočívající v sepisu jednoduché výzvy k plnění, paušální náhrady hotových výdajů spojených se třemi úkony právní služby (3x 100 Kč) a částky ve výši 168 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě soud dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně formulářovou žalobou. Opakovanost nastává v okamžiku existence tří dalších obdobných návrhů, žalobkyně takových návrhů jen u zdejšího soudu podala desítky. Za ustálený vzor lze považovat takové návrhy, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, přičemž jsou dokládány stejným druhem důkazů. I v tomto ohledu jsou zmíněné opakované návrhy obdobné.

9. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo vyhotoveno podle § 157 odst. 4 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.