48 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o 31 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 31 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, a žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. K uzavření smlouvy o úvěru došlo elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaná měla poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku vrátit formou pravidelných měsíčních splátek, což nesplnila, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 7. 2025. Následně došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 10. 2025.Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně i žalovaná se z účasti na jednání řádně a včas omluvili, o odročení jednání bez dalšího nežádali. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč na 12 měsíců. Žalovaná se zavázala splatit tuto částku (30 000 Kč) včetně úroku ve výši 20 % p.m. formou pravidelných měsíčních splátek úroku s tím, že jistina bude splatná s poslední splátkou. Smlouva byla žalovanou podepsána elektronicky prostřednictvím SMS kódu. RPSN činila 792 %.Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 20. 11. 2024 byla na účet žalované č. , č. účtu, zaslána částka ve výši 30 000 Kč. Dne 19. 11. 2024 žalovaná zaslala na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Z důkazů předložených žalobkyní nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Předložená smlouva o úvěru není účastníky řádně podepsána a ani z jiných důkazů nelze dojít k závěru, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, má nárok pouze na zaplacení bezdůvodného obohacení, a to za předpokladu, že by bylo prokázáno, že žalované skutečně finanční prostředky poskytla. Poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě, ze kterého vyplývá, že žalobkyně poskytla na účet žalované dne 20. 11. 2024 částku 30 000 Kč. Žalovaná žalobkyni dle tvrzení žalobkyně hradila splátky po 6 000 Kč až do 15.6.2025, soud tedy konstatuje, že se jedná o sedm splátek po 6 000 Kč, tedy částku 42 000 Kč. Žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení plateb přijatých od žalovaného (půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 42 000 Kč), tedy žalovaná žalobkyni zaplatila více, než jí bylo půjčeno. Proto soud žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu. V řízení sice byl zcela úspěšná žalovaná, ale podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly.