48 C 119/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 13 974,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 974,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 974,69 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 459,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 13 974,69 Kč s úrokem z prodlení z důvodu náhrady škody za neoprávněně odebranou elektrickou energii. V žalobě uvedla, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“). Žalobkyně dále zmocnila pracovníky společnosti právnická osoba. k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům. Pracovníci této společnosti zjistili, že na adrese adresa Anonymizováno je žalovanou prováděn neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu škody. Dne 5. 6. 2025 byla na základě příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Dne 19. 8. 2025 bylo při provádění opětovného připojení odběrného místa zjištěno porušení plomby a porovnáním stavu elektroměru ode dne přerušení dodávky ke dni opětovného připojení byla zjištěna spotřeba 1 441 kWh, jejíž hodnota vyjádřená v penězích činí 13 974,69 Kč. Na tuto částku byla žalované vystavena faktura dne 25. 8. 2025 splatná dne 15. 9. 2025. Žalovaná však nic neuhradila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalobní tvrzení žalobkyně jsou prokázána protokolem o neoprávněném odběru elektřiny, výpočtem spotřeby a fakturou za neoprávněný odběr. Z těchto listinných důkazů je prokázán skutkový stav uvedený žalobkyní v žalobě, žalovaná proti těmto skutkovým tvrzením nic nenamítala a soud proto vycházel při svém zjišťování skutkového stavu z výše uvedených listinných důkazů.

4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odstavce 3 téhož ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

5. Způsob měření a výpočtu vzniklé škody je upraven v období od 1. 1. 2025 do 31. 7. 2025 v § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a od 1. 8. 2025 do 31. 12. 2025 ve znění účinném v tomto období. Podle tohoto ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Žalobkyně v souladu s tímto způsobem výpočtu stanovila škodu vzniklou neoprávněným odběrem částkou 13 974,69 Kč a tuto částku oprávněně žalované vyúčtovala.

6. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku.

7. Protože se žalované ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákona nárok i na úrok z prodlení stanovený podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 459,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 974,69 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 330 Kč ve výši 1 329,30 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.