48 C 193/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Ing Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 44 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 617 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 117 Kč od 26. 1. 2017 do 7. 4. 2017, z částky 38 617 Kč od 8. 4. 2017 do 14. 7. 2017, z částky 35 617 Kč od 15. 7. 2017 do 14. 10. 2017, z částky 31 617 Kč od 15. 10. 2017 do 27. 11. 2017, z částky 28 617 Kč od 28. 11. 2017 do 30. 4. 2018, z částky 27 617 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,4 % ročně z částky 40 117 Kč od 19. 1. 2017 do 7. 4. 2017, z částky 38 617 Kč od 8. 4. 2017 do 14. 7. 2017, z částky 35 617 Kč od 15. 7. 2017 do 14. 10. 2017, z částky 31 617 Kč od 15. 10. 2017 do 27. 11. 2017, z částky 28 617 Kč od 28. 11. 2017 do 30. 4. 2018, z částky 27 617 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 822 Kč, úroku z prodlení přesahující výše přiznanou částku od 26. 1. 2017 do zaplacení a úroku ve výši 14,4 % ročně přesahující výše přiznanou částku od 19. 1. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 615,00 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 44 440 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) dne [datum] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutou zápůjčku 50 000 Kč, dále souhrnný poplatek ve výši 37 040 Kč, a to vše v 59 pravidelných týdenních splátkách po 1 451 Kč a jedné poslední ve výši 1 431 Kč. Žalovaný nehradil svůj dluh řádně, do postoupení pohledávky uhradil 42 600 Kč, z toho do 27. 11. 2017 uhradil 41 600 Kč, po splatnosti poslední splátky uhradil ještě 1 000 Kč. Dlužná částka uplatněná žalobou je tvořena jistinou dluhu ve výši 28 503,92 Kč a dlužným poplatkem ve výši 15 936,08 Kč, příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, dále požaduje zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení žalované částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k převedení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem z téhož dne.

2. Žalovaný se k žalobě nejprve vyjádřil tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť smluvní ujednání jsou v rozporu se zákonem č. 257/2016 a že pohledávka žalobkyně je promlčena, když byla splatná 19. 1. 2017 a žalobkyně podala žalobu 15. 7. 2020.

3. K tomu v replice žalobkyně uvedla, že nárok za promlčený pokládat nelze, když žalovaný na něj částečně plnil po splatnosti dluhu, toto plnění nelze pokládat za dílčí platby podle sjednaného splátkového kalendáře, kdy žalovaný provedl poslední platbu na dluh 30. 4. 2018 ve výši 1 000 Kč, toto částečné plnění má účinky uznání dluhu a promlčecí lhůta je tedy 10 let od této poslední platby.

4. Soud na jednání poučil oba účastníky podle § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů potřebných k prokázání všech sporných tvrzení s tím, že žalobkyně musí prokázat, že platba dne 30. 4. 2018 byla právě na tento dluh u žalobkyně a žalovaný musí prokázat, z jakého důvodu hradil na dluh po sjednané době splatnosti a platbami, které neodpovídaly sjednaným splátkám s tím, že zároveň soud žalovaného upozornil, že pokud bude prokázáno, že skutečně hradil na žalovaný dluh aniž by vznesl jakoukoli námitku k jeho výši a důvodu, pak má tato skutečnost za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a přesun důkazního břemene na žalovaného.

5. K tomu žalobkyně předložila sdělení věřitele, že platba z 30. 4. 2018 byla provedena na účet věřitele po odpisu pohledávky na oddělení Centrálního vymáhání pohledávek, ostatní platby probíhaly do rukou obchodního zástupce. V době zaplacení této splátky neměl žalovaný jiný dluh u věřitele. Zároveň žalobkyně předložila výpis všech půjček, které žalovaný uzavřel s věřitelem.

6. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smlouva o zápůjčce, smluvní podmínky, tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem, výpis všech půjček, které žalovaný uzavřel s věřitelem) soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovaným, jako vydlužitelem, a společností [právnická osoba], jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce, která byla již 9 zápůjčkou mezi těmito subjekty od roku 2007 do roku 2015. Právní předchůdce žalobkyně na základě této smlouvy poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě dále zavázal zaplatit poplatek ve výši 37 040 Kč, kdy částka 4 509 Kč byl úrok za sjednanou dobu splácení, částka 7 296 Kč byl poplatek za administrativní činnost a částka 25 235 Kč byl poplatek za hotovostní režim splátek. Vydlužitel měl na výběr, zda zvolí hotovostní či bezhotovostní režim splátek, kdy bezhotovostní režim splátek byl bez poplatku. Splatnost celé částky 87 040 Kč (61 805 Kč bez poplatku za hotovostní režim splátek) byla sjednána na 59 pravidelných týdenních splátek po 1 451 Kč a jedné poslední ve výši 1 431 Kč. Vydlužitel uhradil pouze 20 splátek, a to do doby splatnosti zápůjčky (do 27. 11. 2017) částku 41 600 Kč, a následně dne 30. 4. 2018 byla provedena na účet věřitele platba ve výši 1 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalovanému k zaplacení žalované částky s poštovním podacím lístkem.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Na základě uvedených zjištění a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou je nutné posuzovat, jako smlouvu spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč a žalovaný měl věřiteli z titulu zápůjčky vrátit částku celkem 61 805 Kč a zaplatit poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 25 235 Kč. Vzhledem k tvrzení žalobkyně, která žalovaný žádným způsobem nesporoval, má soud za to, že na dluh dosud byla uhrazena částka 41 600 Kč do splatnosti zápůjčky a částka 1 000 Kč dne 30. 4. 2018, a to ve 20 splátkách. Žalobkyně se domáhá úhrady dlužné jistiny 28 503,92 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 936,08 Kč, příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení, který žalobkyně ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, dále požaduje úrok sjednaný ve výši 14,4 % ročně, který žalobkyně rovněž ke dni postoupení pohledávky částečně kapitalizovala, to vše do úplného zaplacení žalované částky.

11. Soud má ze smlouvy o zápůjčce za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný (4 509 Kč, resp. 14,4 % ročně za dobu po splatnosti celého dluhu), i poplatek za administrativní zpracování smlouvy ve výši 7 296 Kč. K námitce žalovaného neshledal nárok žalobkyně za promlčený, když žalovaný platbou ze dne 30. 4. 2018 na účet věřitele dluh uznal. Rovněž neuznal námitku žalovaného, že věřitel se nedostatečně vyhodnotil úvěryschopnost žalovaného, když z předložených dokladů vyplývá, že žalovaný byl dlouhodobým zákazníkem zapůjčitele a všech předchozích osm úvěrů splatil. Pokud se týká námitky, že odměna za úvěr byla nepřiměřená, pak soud konstatuje, že tato odměna byla tvořena pouze úrokem za sjednanou dobu splácení 4 509 Kč a poplatkem za administrativní činnost 7 296 Kč, tedy celkem částkou 11 805 Kč, když poplatek za hotovostní režim splátek byl sjednán žalovaným pro jeho komfortní splácení, kdy si pro splátku dluhu přišel osobně do jeho bydliště zaměstnanec zapůjčitele za cca 420 Kč za jednu návštěvu, není tedy platbou související přímo s úvěrem, ale další sjednanou službou. Výpočet RPSN předložený žalovaným, v němž je do odměny zahrnut rovněž tento poplatek, tak není správný, skutečné RPSN při započtení pouze nákladů na úvěr je cca 45%. Argument o tom, že žalovaný nemá účet, a proto nemohl volit bezhotovostní režim splátek, zpochybnil sám žalovaný tím, že platbu bezhotovostně na účet vydlužitele provedl dne 30. 4. 2018. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení hotovostního inkasa v celé jeho výši, tedy za 60 splátek, když žalovaný hradil pouze 20 splátek. Soud dospěl k závěru, že přiměřená částka za tuto službu je tedy ve výši jedné třetiny sjednané částky, tedy 8 410 Kč.

12. Z těchto důvodů soud ve výroku I. vyhověl žalobě co do jistiny 27 617 Kč, když splátky žalovaného nejprve započetl na úrok 4 509 Kč, poplatek za administrativní činnost 7 296 Kč poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 8 412 Kč, tedy nepřiznal žalobkyni nárok na zaplacení poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 16 823 Kč, a na dlužnou jistinu započetl zaplacenou částku 22 383 Kč; co do zbylé žalované částky (jistina ve výši 27 617 Kč) žalobě vyhověl. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z., a sazba úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb., soud jej tedy přiznal žalobkyni z dlužné jistiny, ve zbytku úroku z prodlení žalobu zamítl. Požadovaný úrok odpovídá úroku smluvně sjednanému, soud jej tedy rovněž přiznal žalobkyni z dlužné jistiny, ve zbytku úroku žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 615,00 Kč, přičemž tato částka představuje 24,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 778 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 440 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 900 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 3. 2021 částka 46,82 Kč představující jednu šestatřicetinu z náhrady za 176 ujetých km v částce 1 085,57 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 046,82 Kč ve výši 4 419,83 Kč.