48 C 217/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 751 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 600 Kč s úrokem 0,5% ročně z částky 4 600 od 17. 1. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z částky 4 600 Kč od 9. 9. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 2 749 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9, 25 % ročně z částky 2 749 Kč od 9. 9. 2018 do zaplacení, poplatku 150 Kč a o zaplacení smluvního pokuty 3 402 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celkové částky 10 751 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) jako věřitel na straně jedné s žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, dle které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 500 Kč za úrok 2 749 Kč na dobu 30 dní. Smlouva o úvěru byla na základě dohody smluvních stran sjednána elektronicky. K odsouhlasení smlouvy a souvisejících dokumentů byla žalovaným provedena verifikační platba 1 Kč. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Po schválení byla žalovanému na stejný účet zaslána požadovaná finanční částka. Žalovaný smluvní závazek nesplnil. Žalobkyně požaduje dále náklady na upomínání 150 Kč a smluvní pokutu 3 402 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne [datum], žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, žalobkyně se omluvila. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalobkyně a dle obsahu spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. Podle § 104 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 110 odst. 1 neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, která má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná formy smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informaci poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazby nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. V tomto konkrétním případ soud zjistil, že smlouva byla uzavřena elektronicky. Spotřebiteli byla smlouva zaslána do uvedené e-mailové schránky. Za účelem ověření právního jednání osobou žalovaného, byla žalovaným zaslána verifikační platba. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickým prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. V tomto případě byla smlouva o spotřebitelském úvěru uzavírána elektronickými prostředky. Smlouva nebyla účastníky podepsána. Soud nejprve hodnotil, zda byla dostatečně ověřena identita spotřebitele. Žalovaný uhradil ze svého účtu verifikační platbu 1 Kč a úvěr byl poskytnut na tento účet. Lze mít za prokázané, že žalovaný skutečně komunikoval s věřitelem za účelem uzavření úvěrové smlouvy a že věřitel mu poukázal sjednaným způsobem částku 12 500 Kč. Dále se soud zabýval tím, zda byly splněny podmínky písemného vyhotovení smlouvy, popř. zda smlouva byla neprodleně po uzavření poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žalobkyně ve svém podání uvedla, že znění smlouvy bylo žalovanému zasláno prostý emailem, který nahrazuje trvalý nosič dat. S tímto závěrem se ovšem soud neztotožnil. Věřitel odeslal smlouvu ze své mailové adresy pouhý prostým mailem bez jakéhokoli zabezpečení. Soud je toho názoru, že věřitel jako společnost, jejímž předmětem je poskytování úvěrů, by měla být povinna smlouvu opatřit alespoň uznávaným elektronický podpisem, tj. zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Ke splnění povinnosti dle § 105 zák. o spotřebitelském úvěru je dle názoru soudu třeba, aby vyhotovení smlouvy bylo předáno na trvalém nosiči (např. CD) a pokud by mělo být pro spotřebitele k dispozici v emailové schránce, pak je třeba, aby zpráva byla dostatečně zajištěna proti zneužití či vnějších zásahů do jejího obsahu. Zpráva nebyla ani opatřena uznávaným elektronickým podpisem ze strany věřitele. Žalovaným nebyla podepsána. Soud tedy postupoval dle § 110 zák. o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nebyla dodržena písemná formy smlouvy a vyhotovení smlouvy nebylo žalovanému po jejím uzavření poskytnuto na trvalém nosiči. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo pouze na úhradu poskytnutého nesplaceného úvěru, zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou a zákonném úroku z prodlení. Soud v souladu s uvedeným zákonným ustanovením již nepřihlíží k ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě. V tomto konkrétním případě tedy k platbám za sankční poplatky a sjednanou smluvní pokutu. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit nesplacenou jistinu úvěru ve výši 4 600 Kč, včetně úroku ve výši repo sazby, vyhlášené Českou národní bankou ke dni uzavření smlouvy, tj. 0,5 % ročně a zákonného úroku z prodlení, stanoveného v souladu s § 1970 o.z. a vl. nař. 351/2013 Sb. Jak je níže uvedeno soud nepřiznal žalobkyni nárok na úrok z úvěru, jak byl vymezen v žalobě, poplatky a smluvní pokutu, jak je vymezila žalobkyně. Uvedené nároky byly zamítnuty zejména z toho důvodu, že se jedná o ujednání o jiných platbách ve smyslu § 110 odst. 1 zák. o spotř. úvěru, ke kterým soud nepřihlíží. Vzhledem k tomu, že dle výsledku sporu je převážný procesní úspěch na straně žalované, měl by žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. V tomto řízení ovšem žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.