48 C 249/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 441,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 241,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 922,83 Kč od 8. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 219 Kč od 16. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Žaloba o zaplacení částky 7 200 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Zkrácené odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

2. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 441,83 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne [datum] do odběrného místa na adrese [adresa žalované], na 30 měsíců, a smlouvu o přistoupení k pojistné smlouvě [anonymizována čtyři slova] [číslo] z [datum] s datem počátku pojištění 15. 5. 2019 s pojistným 219 Kč měsíčně. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně, platným pro dané fakturační období. Ve smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury [variabilní symbol] ze dne 18. 3. 2020. Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování, a to fakturu [variabilní symbol] za zúčtovací období od 17. 7. 2019 do 5. 2. 2020 na částku 4 155,04 Kč, splatnou 9. 3. 2020. Na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy musela být faktura žalobkyní opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 18. 3. 2020 na částku 2 974,33 Kč, splatným 7. 4. 2020. Tímto opravným daňovým dokladem žalobce vyúčtoval žalované částku 1 494 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, další platby, které touto žalobou neuplatňuje, a to po odečtení zaplacených záloh ve výši 571,17 Kč. K úhradě zbývá částka 922,83 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení žalované faktury, 3. Žalobkyně uzavřela s žalovanou předmětnou smlouvu na dobu určitou 30 měsíců od data 1. 2. 2017 s možností automatické prolongace smlouvy o 24 měsíců. Žalobkyně dne 5. 2. 2020 ukončila dodávku elektřiny, a to z důvodu opakovaného porušení platebních povinností, vyplývajících ze smlouvy s žalovanou, konkrétně nezaplacením zálohy za měsíce září 2019 až prosinec 2019. Žalobkyně následně přípisem ze dne 18. 2. 2020 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované a vyúčtovala žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol], splatné 17. 2. 2020 Smluvní pokutu žalobce požaduje za každý měsíc od 5. 2. 2020 do 2. 8. 2021, tedy za 18 měsíců po 400 Kč.

4. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nijak nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou bylo žalované doručeno s účinky doručení ke dni 12. 8. 2021. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a dle důkazů ve spise, a to v souladu s §101 odst. 2 o.s.ř a 120 odst. 2 o.s.ř.

5. Soud dospěl z předložených důkazů, smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], informací pro zákazníka – spotřebitele ze dne [datum] s podpisem žalované, plnou mocí ze dne [datum], opravným vyúčtováním elektřiny [variabilní symbol] ze dne 18. 3. 2020; vyúčtováním dodávky elektřiny [variabilní symbol] za období 17. 7. 2019 do 5. 2. 2020 na částku 4 155,04 Kč; listinou označenou jako Odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 2. 2020 a poštovním podacím archem, oznámením o přerušení dodávky elektřiny ze dne 21. 11. 2019; vyúčtováním smluvních pokut – fakturou [variabilní symbol]; oznámením o zahájení realizace přerušení dodávky, ceníkem elektřiny; a vzorovými listinami, kterými dle vyjádření právního zástupce žalobce je prokazována výhodnost nabízených služeb oproti běžným standardům. Skutková tvrzení o důvodnosti a přiměřenosti smluvní pokuty žalobce prokazoval vzorovými listinami pro dodávky elektřiny v kategorii domácnost, jedná se o ceníky, obchodní podmínky služeb dodávky elektřiny 12/18, ceník služeb pro produktovou řadu elektřiny Standard, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, ceníkem účinným od 18. 2. 2019, od 1. 1. 2014, a to v různých kategoriích; vzorový dodatek o sdružených službách zemního plynu; vzorovými listinami dodavatele [právnická osoba], a to dodatkem ke smlouvě o službách dodávky zemního plynu, informativním výpisem k ukončení smlouvy, dokladem o vyúčtování; doklady dodavatele [právnická osoba], a to vyúčtováním, smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny; dokladem [anonymizována dvě slova], a to marketingovým souhlasem, smlouva o sdružených službách dodávky plynu, ceníkem smluvních pokut; doklady společnosti [právnická osoba], a to smlouvy o sdružených službách dodávky plynu; vzorem smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] + ceník smluvních pokut; smlouvou o sdružených službách elektřiny dodavatel [právnická osoba] k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně prokázala, že žalované dodala sjednanou komoditu, tedy elektřinu, tak jak je uvedeno ve shora uvedeném vyúčtování. Spotřeba byla vyúčtována za jednotlivá období a žalobkyně vypočítala plnění na základě provedených odečtů příslušného měřiče, jak podrobně odůvodňuje ve faktuře a po započtení zaplacených záloh zbývá k úhradě částka 922,83 Kč O nároku na zaplacení ceny elektřiny soud rozhodl podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. Dále soud uložil žalované povinnost k úhradě 100 Kč za odeslání upomínky k úhradě faktury za odebranou elektřinu. Soud uložil plnění za odeslané upomínky jako nákladů za odeslání a vyhotovení upomínky, nikoli z titulu smluvní pokuty, jak bude níže uvedeno. Dále pak žalovaná dluží na sjednaném pojištění částku 219 Kč O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku dle zákona 89/201 Sb. a úroky z prodlení byly stanoveny dle vládního nařízení 351/2013 Sb.

6. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 7 200 Kč. Podle § 1798 OZ odst. 1 Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Dle odst. 2 použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívání v obchodním styku na jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

7. Podle § 1810 OZ ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vyplývající.

8. Podle § OZ 1813 OZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. U dodávky elektřiny tedy požaduje úhradu za 18 měsíců po 400 Kč, tj. 7 200 Kč. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit jako smlouvu spotřebitelskou, tedy smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní, který vystupovala jako podnikatel a žalovanou jako fyzickou osobou, která odebírala elektřinu pro účely své domácí spotřeby, tedy spotřebitelem. Žalovaná jako spotřebitel a tedy slabší smluvní strana má právo na zákonnou ochranu. Zároveň soud hodnotí uzavřenou smlouvu jako adhezní dle § 1798 o.z. Z obsahu smlouvy je patrné, že je vyhotovena na předepsaném formuláři, který obsahuje předem dané základní podmínky a jsou pouze doplňovány údaje o zákazníkovi, odběrném místě a technické údaje k odběrnému místu. První stranu smlouvy tvoří ujednání o předmětu smlouvy, dodávaných službách, trvání smlouvy, cenových podmínkách, ostatních ujednání a prohlášení zákazníka. Tato ujednání tvoří první stranu smlouvy a text je vyhotoven poměrně malým písmem a nahuštěn do dvou odstavců. Teprve druhá strana smlouvy obsahuje údaje o smluvních stranách a smluvních a technických podmínkách. Je pravdou, že zákazník na této straně podepisuje, že se seznámil s textem na obou stranách smlouvy. Pokud jde o ujednání o smluvních pokutách, takto se skrývá ve sloupci„ Ostatní ujednání“, který ovšem obsahuje výhradně ujednání o smluvních pokutách. Dle názoru soudu se jedná o zavádějící formulaci, která průměrným spotřebitelem může být chápána tak, že se jedná o nějaká méně podstatná ostatní ujednání. V informativní listině o sjednané smlouvě vysvětlení majetkových sankcí úplně chybí.

10. Dále soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě nejsou přiměřená pro obě smluvní strany. Smlouva obsahuje rozsáhlá ujednání a řadě smluvních pokut z titulu např. neodůvodněného ukončení smlouvy, porušení platební povinnosti, nedodržení sjednané doby trvání smlouvy. Podstatná ujednání o smluvní pokutách jsou zařazena v odstavci„ Ostatní ujednání“ tak, že při běžné opatrnosti spotřebitele průměrného rozumu zůstávajíc značné míry skryta. Tento odstavec je navíc formulován poměrně složitým textem, jedná se v podstatě o jedinou nepřehledně strukturovanou větu, do které je vklíněna informace o smluvní pokutě pro předčasné ukončení smlouvy. V tomto textu je v podstatě skryta informace o tom, že porušení platební povinnosti ve spojení s předčasným ukončením dodávky je spojeno s povinností hradit částku 400 Kč měsíčně do konce doby trvání smlouvy. Vzhledem k tomu, že spotřebitel je slabší smluvní stranou, soud má pochybnosti o tom, že v procesu uzavírání smlouvy, byla žalované vysvětlena všechna smluvní ujednání, včetně smluvních sankcí. V této souvislosti soud odkazuje rovněž na nález ústavního soudu ČR I. ÚS 3512/11, kde ústavní soudu upozorňuje, že zásada pocitovosti se projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Tomuto požadavku tato smlouva neodpovídá. Soud dále shledává, že veškeré smluvní pokuty byly sjednány jednostranně, jsou sankciována pouze jednání spotřebitele, a tedy nejsou přiměřená pro obě smluvní strany. Smlouva obsahuje rozsáhlá ujednání a řadě smluvních pokut z titulu např. neodůvodněného ukončení smlouvy, porušení platební povinnosti, nedodržení sjednané doby trvání smlouvy. Smlouva ovšem žádným způsobem nezajišťuje dodržení smluvních ujednání ze strany dodavatele, jako např. závazek dodávat do odběrného místa sjednanou komoditu po určenou dobu, dodržení distribuční sazby apod. a dokonce pouhý jakýkoli právní relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy bez ohledu na právní vady a další popsané okolnosti. Daný způsob ujednání tedy dle názoru soudu odporuje zásadám poctivosti je tedy nepřiměřený a v neprospěch spotřebitele vyvolává významnou nerovnováhu. Je tedy dán důvod neplatnosti dle § 1813 OZ a z tohoto důvodu soud všechny nároky na smluvní pokuty zamítl.

11. Pouze pro úplnost soud uvádí, že ze shora uvedených důvodů shledává i neplatnost smluvních pokut za odeslané upomínky. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o částku 100 Kč, tak soud žalobě vyhověl s tím, že tato částka obecně odpovídá nákladům za poštovné a vyhotovení upomínek.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádné straně nárok na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalované převýšil úspěch žalobkyně, náklady jí ale nevznikly.