48 C 337/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 472,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 472,14 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27,86 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, a dále pak částky 10 496,20 Kč, částky 482 Kč a částky 3 750 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 739,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení celkové částky 11 250 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba) jako věřitel na straně jedné s žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, dle které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč za poplatek 8 190,75 Kč na dobu do 16. 12. 2021 Smlouva o úvěru byla na základě dohody smluvních stran sjednána elektronicky. K odsouhlasení smlouvy a souvisejících dokumentů zaškrtnutím příslušného políčka byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána sms zpráva s unikátním kódem: číslo, který žalovaný přepsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž odeslal žádost o poskytnutí úvěru. Veškerá smluvní dokumentace pak byla žalovanému zaslána na zadaný e-mail. Po schválení byla žalovanému na zadaný účet zaslána požadovaná finanční částka. Žalovaný smluvní závazek nesplnil. Žalobkyně požaduje jistinu 7 500 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru 8 162,89 Kč, smluvní úrok 1 589,69 Kč, náklady na vymáhání 743,62 Kč a smluvní pokutu 3 750 Kč. Dále požaduje úrok z prodlení od 17. 12. 2021. Žalovaný uhradil částku 27,86 Kč, kterou žalobkyně započetla na poplatek za poskytnutí úvěru. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, žalobkyně se omluvila. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků a dle obsahu spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. Na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru, obchodní podmínky, část výpisu k čerpání úvěru, smlouva o postoupení pohledávek spolu s přílohou, oznámení o postoupení pohledávky spolu s poštovním podacím archem, předžalobní upomínka spolu s poštovním podacím archem) dospěl k závěru, že žaloba není z části důvodná. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru popsaným elektronickým způsobem, že se věřitel zavázal jako úvěrující poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Zvolený elektronický způsob uzavření smlouvy o úvěru nijak neosvědčuje a neautentizuje identitu osoby, která předmětnou smlouvu o úvěru uzavírala s tím, že se má jednat právě o žalovaného. Na tom nic nemění skutečnost, že peněžní prostředky byly zaslány na účet žalovaného. Chybí zde totiž nepochybné spojení mezi tvrzenou smlouvou o úvěru a následně zaslanou částkou 7 500 Kč. I pokud by smlouvu o úvěru elektronickým způsobem uzavíral reálně žalovaný, chybí zde jakési ověření toho, že nedošlo u nabídky ke změně jejích podmínek, že tedy žalovaný by zasláním kódu akceptoval nezměněnou nabídku (obdoba časového razítka např. v systému datových schránek). V návaznosti na to, nelze mít tedy ani za prokázané, že by věřitel žalovanému zaslal peněžní prostředky na základě tvrzené smlouvy o úvěru. Proto nelze mít za prokázané ani ujednání o smluvní pokutě, protože postrádá smluvní základ. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, soud nemohl poučit žalobkyni o jeho jiném právním názoru podle § 118a odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k možnosti posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení a následně žalobkyni poučit podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Na základě provedeného dokazování (smlouva o úvěru, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady, smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva spolu s podacím lístkem) soud dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno poskytnutí částky 7 500 Kč žalovanému a postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni. V řízení nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi věřitelem a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky 7 500 Kč (po odečtení částky 27,86 Kč) včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z. za dobu od 17. 12. 2021 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyl prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a úroku. Aktivní legitimaci má soud za prokázanou podle § 1879, § 1882 odst. 1 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 739,56 Kč, přičemž tato částka představuje 32,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,42 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33,58 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 250 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.