48 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně , sídlem Adresa žalobkyně , zastoupená advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , bytem Adresa žalovaného o zaplacení 45 544,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 299,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 299,44 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jen jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 245,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 602,51 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 45 544,58 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s žalovaným distančním způsobem na , Anonymizováno, , na jejímž základě se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se měl zavázat vrátit finanční prostředky spolu s dohodnutým příslušenstvím. Žalovaný však k datu splatnosti neměl poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutými „volitelnými službami“ žalobkyni vrátit a žalobkyni nadále dluží na jistině 21 300 Kč, na smluvním úroku 21 773,13 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 411,03 Kč, na poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč, „Informační SMS , Anonymizováno, “ 25,92 Kč, žalobkyně se dále po žalovaném domáhá smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny od 3. 4. 2025 do 2. 7. 2025 ve výši 1 869,5 Kč. Žalovaný se k podanému návrhu na vydání elektronickému platebnímu rozkazu (dále jen „žaloba“) nevyjádřil.Ve věci bylo nařízeno jednání dne , datum, . Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se jednání zúčastnil. U obou účastníků byla zachována lhůta pro přípravu na jednání, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování (smlouva, VOP, sazebník, elektronické dokumenty přiložené k žalobě) dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 35 783 Kč žalovanému a zaplacení částky 14 483,56 Kč žalovaným. V řízení však nebyla prokázána existence smluvního závazkového vztahu mezi žalobkyní a žalovaným na základě tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru s ohledem elektronický způsob uzavření uvedené smlouvy, přičemž zvolený způsob uzavření smlouvy nijak negarantuje a neautentizuje identitu žalovaného, a není bez dalšího jednoznačným důkazem o tom, že žalovaný příp. řádně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru ve znění, která byla soudu doložena k důkazu. Nárok však bylo možné částečně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o.z.”) v rozsahu částky poskytnuté částky 35 783 Kč, včetně odpovídajícího úroku z prodlení podle § 1970 o.z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v řízení bylo prokázáno zaslání peněžních prostředků ve výši 35 783 Kč žalovanému a nevydání takto poskytnutých peněžních prostředků na základě výzvy žalobkyně v plné výši, žalobkyni tudíž náleží i úrok z prodlení od 3. 7. 2025 (§ 1970 o.z.). Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná, neboť nebyla prokázána existence dohody o zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za službu “, Anonymizováno, ”, poplatku za informační servis, stejně tak nebyla prokázána existence dohody o smluvní pokutě, když žalovaný k obsahu smlouvy nebyl schopen ničeho říci.S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla dále finanční situace žalovaného. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud má za to, že povolení nižších splátek by bylo neodůvodněným zvýhodněním žalovaného na úkor žalobkyně. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že nepřiznal žádné straně nárok na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobkyně, náklady mu ale nevznikly.