Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

48 C 369/2021

č. j. 48 C 369/2021-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-13 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCL:2022:48.C.369.2021.5

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 642 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 642 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 038 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 604 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 642 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně na straně pronajímatele uzavřela s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu na byt, nájem skončil uplynutím lhůty dne 31. 12. 2018. Měsíční nájemné činilo 5 000 Kč a vedle toho činil poplatek za služby spojené s užíváním bytu za celou dobu trvání nájmu 10 490 Kč. Žalovaná však zůstala dlužit na nájemném 5 000 Kč a za služby částku 1 604 Kč a za služby, které nejsou spojeny s užíváním bytu částku 38 Kč. Celkový dluh činí 6 642 Kč. Žalovaná tento dluh uznala písemně dne [datum]. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalobkyně na straně pronajímatele uzavřela s žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu na byt, který skončil uplynutím lhůty dne 31. 12. 2018. Smlouva byla uzavřen na dubu určitou do 31. 12. 2018. Měsíční nájemné činilo 5 000 Kč a vedle toho činil poplatek za služby spojené s užíváním bytu za celou dobu trvání nájmu 10 490 Kč. Žalovaná však zůstala dlužit na nájemném 5 000 Kč a za služby částku 1 604 Kč a za služby, které nejsou spojeny s užíváním bytu částku 38 Kč. Celkový dluh činí 6 642 Kč. Žalovaná tento dluh uznala písemně dne [datum]. Podle ustanovení § 2201 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 o. z. Nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2247 o. z. Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2053 o. z. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 642 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.