48 C 395/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 694 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 694 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 694 Kč od 7. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit země – název soudu soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětem řízení byl nárok žalobce na úhradu nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Náklady ze dne datum dosáhly výše 694 Kč. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu do protialkoholní záchytné stanice v souladu s ustanovením § 89b odst. 1 a 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaný. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem, v němž byla stanovena lhůta patnácti dnů k úhradě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení. Žalobce prokázal skutková tvrzení v žalobě žádostí o vyšetření osoby ve zdravotnickém zařízení ze dne datum, úředním záznamem z datum, fakturou číslo vyčíslením nákladů na dopravu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud přiznal zcela právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byla přiznána paušální náhrada za 2 úkony po 100 Kč, spočívající v sepisu předžalobní výzvy k plnění a za podání žaloby ve věci samé, tedy celkem 200 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a byl ve věci zcela úspěšný, přechází poplatková povinnost na procesně neúspěšného žalovaného v souladu § 2 odst. 3 zák. 549/1991 Sb. Soud uložil žalovanému povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.