48 C 79/2018

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 129 471,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč a částku 120 471,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 66 043,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 129 471,40 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že s žalovanou uzavřela dvě smlouvy o dílo, kdy porušení povinností žalované z těchto je v příčinné souvislosti se škodou vzniklou žalobkyni v důsledku sankcí, požaduje tedy náhradu škody v rozsahu sankcí. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k poradenské činnosti na projektu Rekonstrukce a revitalizace zámeckého parku v [obec] u [obec], kdy byla povinna provést kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně organizace zadávacího řízení k veřejné zakázce, kdy součástí organizace zadávacího řízení bylo uveřejňování povinných dokumentů na profilu zadavatele a uveřejňování povinných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, a to za cenu 60 500 Kč, kterou žalované žalobkyně řádně a včas uhradila. Žalovaná však nesplnila svou povinnost ze smlouvy uveřejnit podklady vztahující se k veřejné zakázce. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže zjištěno spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění kompletní textové části zadávací dokumentace, konkrétně textových příloh specifikovaných v příkazu [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] a udělena pokuta ve výši 9 000 Kč, kterou žalobkyně uhradila 20. 6. 2016. Tím vznikla žalobkyni škoda, která je jednoznačně v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovanou. Žalovaná se podílela na zpracování vyjádření k tomuto rozhodnutí UHOS. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k zpracování a administraci na projektu Rekonstrukce barokní zahrady parku zámku [obec] u [obec], kdy byla povinna zpracovat zadávací dokumentaci, zajistit organizaci a průběh zadávacího řízení k veřejné zakázce, včetně Oznámení o zakázce. Žalovaná však nesplnila svou povinnost ze smlouvy, když neuvedla požadavek na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek. V souvislosti s touto veřejnou zakázkou bylo Státním fondem životního prostředí ČR zjištěno pochybení zadavatele spočívající ve stanovení technických kvalifikačních předpokladů diskriminačním způsobem a v neuvedení požadavku na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, kdy po námitkách bylo upuštěno od korekce za stanovení technických kvalifikačních předpokladů diskriminačním způsobem, a byla ponížena konečná výše přiznané dotace za neuvedení požadavku na jistotu o 120 471,40 Kč. Tím vznikla žalobkyni škoda, která je jednoznačně v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovanou. Žalovaná k žalobě uvedla, že co se týká prvního nároku, uzavřel s žalobkyní dohodu o vypořádání otázky penále slevou z další činnosti a to konkrétně z monitorovacích zpráv projektu. Pokud se týká částky 120 471,40 Kč, pak žalovaná uvedla, že splnila své povinnosti ze smlouvy o dílo [číslo] ze dne [datum] a nebyla vůči němu v žádné fázi uplatňována odpovědnost za vady díla. O možném nároku žalobkyně na uplatnění jeho odpovědnosti za udělení korekce se dozvěděl až 21. 12. 2017 z předžalobní výzvy, žalobkyně tedy neuplatnila nárok z odpovědnosti za vady v souladu se smlouvou, neumožnila žalované vady díla odstranit a tak minimalizovat udělenou korekci. Dále uvedla, že žalobkyně neuplatnila nároky z vad díla ani v objektivní lhůtě 2 roky od předání díla. V replice k tomuto vyjádření pak žalobkyně uvedla, že k uzavření dohody o narovnání v souvislosti s pochybením žalované, jehož následkem bylo udělení pokuty UHOS, nedošlo, žalovaná zpracovala dvě monitorovací zprávy (průběžnou a konečnou), které žalobkyně zaplatila v plné výši 8 349 Kč a 3 025 Kč, poté byla spolupráce ukončena. Sleva tedy nebyla nikdy poskytnuta a ze strany žalobkyně nikdy nedošlo k vyjádření souhlasu s poskytnutím slevy. Obě zprávy shledal poskytovatel dotace jako obsahově nedostačující. Dále uvedla k tvrzení žalované, že se o udělení korekce dozvěděla až z předžalobní výzvy, že žalovaná se účastnila jednání se zástupci SFŽP, na nichž se projednávala úprava zadávací dokumentace o zapracování připomínek SFŽP, i pochybení žalobkyně spočívající v neuveřejnění požadavku na jistotu, a v souvislosti s udělenou korekcí jednatel žalované připravoval pro žalobkyni námitky proti oznámení o udělení korekce. Pro úplnost žalobkyně uvedla, že nepožaduje žalovanou částku z titulu odpovědnosti za vady, ale z titulu náhrady škody, která vznikla jako následek vadného plnění žalované, který nebylo možné dodatečně zhojit odstraněním vad. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci spolu uzavřeli smlouvu [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaná zavázala k poradenské činnosti na projektu Rekonstrukce a revitalizace zámeckého parku v [obec] u [obec] za částku 60 500 Kč, kdy byla povinna provést kompletní zpracování včetně organizace zadávacího řízení k veřejné zakázce, a součástí organizace zadávacího řízení bylo uveřejňování povinných dokumentů na profilu zadavatele a uveřejňování povinných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek. Příkazem [anonymizováno 7 slov] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění kompletní textové části zadávací dokumentace, konkrétně zveřejnil zadávací dokumentaci bez příloh (viz. body 19 až 21 odůvodnění příkazu), a udělena pokuta ve výši 9 000 Kč Smlouvou [číslo] ze dne [datum] se žalovaná zavázala k zpracování a administraci na projektu Rekonstrukce barokní zahrady parku zámku [obec] u [obec] za částku 181 500 Kč, kdy byla povinna zpracovat zadávací dokumentaci, zajistit organizaci a průběh zadávacího řízení k veřejné zakázce, včetně zveřejňování informací a dokumentů k zadávacímu řízení dle zákona ve VVZ (Věstník veřejných zakázek) nebo na profilu zadavatele. Státním fondem životního prostředí ČR bylo vydáno Oznámení o udělení korekce výše podpory z Operačního programu Životní prostředí [číslo jednací] v objemu 10% za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, kdy po zaslané námitce žalobkyně ze dne [datum] bylo vydáno stanovisko [anonymizováno] [číslo jednací], [číslo] [spisová značka], kde za zjištěné pochybení zadavatele spočívající v neuvedení požadavku na jistotu v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, byla ponížena konečná výše přiznané dotace o 120 471,40 Kč. Rozhodnutím [číslo] ze dne [datum] bylo pak o poskytnutí podpory rozhodnuto. Žalobkyně dopisem z 11. 12. 2017 vyzvala žalovanou k náhradě škody. Žalovaná na výzvu odpověděla, že povinnosti ze smlouvy splnila v rozsahu daném smlouvami a nárok žalobkyně odmítla. Ze zadávací dokumentace„ Rekonstrukce barokní zahrady a parku zámku [obec] u [obec]“ soud zjistil, že zadavatel požadoval výši jistoty 150 000 Kč. Z e-mailové komunikace mezi jednatelem žalované a pracovnicí SFŽP před zahájením zadávacího řízení soud nic rozhodného pro rozhodnutí nezjistil. Z e-mailové komunikace mezi zástupci žalované a zástupci žalobkyně soud zjistil, že v období od 18. 2. 2015 do 23. 3. 2015 jednali o námitce žalobkyně proti korekci a jejím vyřízení. Výslech navržených svědků soud neprovedl pro nadbytečnost. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody podle citovaného ustanovení jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně (tedy vědomě a dobrovolně) převzaté povinnosti a vznik škody, jež je v příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním. Porušením právní povinnosti se rozumí objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (příp. opomenula jednat), a tím jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2382/2010). O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Odpovědnost za dodržování zákona o veřejných zakázkách nese zadavatel i v případě, když se nechá při výkonu práv a povinností při zadávacím řízení zastoupit jinou osobou (§ 151 odst. 1 a 3 zákona č. 137/2006 Sb.). I když má zadavatel vždy veřejnoprávní odpovědnost za porušení zákona o veřejných zakázkách, jejímž důsledkem je uložení sankce státním orgánem, v případě, že se pochybení dopustil administrátor a porušil tím smlouvu uzavřenou se zadavatelem, odpovídá zadavateli za škodu na základě soukromoprávního (smluvního) závazku právě on (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3486/2018). Jestliže administrátor, jehož smluvní povinností bylo poskytovat plnění v zájmu zadavatele s veškerou odbornou péčí v souladu s jeho pokyny, smluvními ujednáními i právními předpisy, a to konkrétně v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum] uveřejňování povinných dokumentů na profilu zadavatele a uveřejňování povinných formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, a v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum] zveřejnění požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty dle § 67 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. i v Oznámení o zakázce uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, tuto povinnost nesplnil, a povinné a úplné informace o zakázkách nebyly zveřejněny, bylo nesplnění povinnosti administrátorem jedinou příčinou, v důsledku níž vznikl škodný následek, resp. v prvním případě udělení pokuty ÚHOS a v druhém případě snížení dotace SFŽP. Bez této příčiny by škoda nevznikla. Jsou tak splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu ve smyslu § 2913 odst. 1 obč. zák., neboť zadavateli vznikla škoda v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti administrátora. K námitce žalované, že žalobkyně neuplatnila nárok z odpovědnosti za vady v souladu se smlouvou bez zbytečného odkladu, a odkazu na § 2618 občanského zákoníku kdy soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně, a odkazu na § 1925 občanského zákoníku, a to, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, soud odkazuje rozsáhlou judikaturu k této problematice, např.: 25 Cdo 2355/2015: Odpovědnost za škodu je dána za újmu, jež vznikla jako následek vadného plnění ze smlouvy o dílo, tedy za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené úpravy, tedy k tomu, aby zhotovitel poskytl objednateli takové plnění, jaké byl podle smlouvy povinen, odpovídá právu z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené úpravy. 23 Cdo 2247/2007: Z odpovědnosti za škodu mohou vzniknout práva shodná s odpovědností za vady, ale také práva odlišná, která z odpovědnosti za vady nelze uspokojit. Může se zejména jednat o další škody, které jsou vadným plněním zapříčiněny. Takto vzniklá škoda (kupř. nemožnost pokračovat ve výrobě z důvodu dodání vadných výrobků, vznik vícenákladů z důvodu dodání vadných komponent apod.) nemůže být kryta některým nárokem z odpovědnosti za vady, ale musí být řádně uplatněna v režimu odpovědnosti za škodu. Uplatněním nároku na náhradu škody se poškozený nehodlá domoci kompenzace hodnoty provedeného díla (opravy vadné věci, slevy z ceny), ale žádá náhradu skutečné škody nebo ušlého zisku, které mu v důsledku vadného plnění vznikly. Porušení povinnosti ze závazkového vztahu jako předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu spočívá v takovém případě v dodání vadného zboží (díla), v důsledku čehož vznikla uplatňovaná škoda. Předpokladem pro řádné uplatnění nároku na náhradu škody je tedy prokázání příčinné souvislosti mezi vadným plněním a vznikem škody. Není nutné prokázat řádné a včasné uplatnění nároku z vad zboží (resp. díla), je nutné pouze prokázat, že zboží (dílo) bylo vadné a že v důsledku toho vznikla uplatňovaná škoda. 25 Cdo 1849/2001: Odpovědnost za vady díla je třeba odlišit od odpovědnosti za škodu. Oba tyto závazkové právní instituty mají jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu (§ 420 a násl. obč. zák.). Odpovědnost za vady sleduje, aby se objednateli dostalo ze závazkového právního vztahu plnění bez jakýchkoliv vad. Odpovědnost za škodu sleduje oproti tomu účel, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení právní povinnosti nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti. V souvislosti s poskytnutím vadného plnění, které bylo příčinou vzniku škody, přichází v úvahu vznik odpovědnosti za škodu podle § 420 a násl. obč. zák., popřípadě za určitých okolností podle zvláštní úpravy. K tomu soud upozornil účastníky, že smlouvy [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi nimi nepovažuje za smlouvy o dílo, ale za nepojmenované smlouvy s prvky smlouvy o dílo a smlouvy příkazní, když součástí závazku žalované byla i povinnost obstarávat dohodnutým způsobem záležitost žalobkyně. Nárok na náhradu majetkové újmy, spočívající v udělení sankce za spáchání správního deliktu spočívajícího v neuveřejnění kompletní textové části zadávací dokumentace, a ponížení konečné výše přiznané dotace za neuvedení požadavku na jistotu, není nárokem z odpovědnosti za vady samotného předmětu plnění ze smlouvy o poradenské činnosti či o zpracování zadávací dokumentace a administraci zadávacího řízení (§ 2615 a násl. obč. zák.), nýbrž je nárokem na náhradu škody, jenž žalobkyni vznikla krácením dotace a udělením pokuty, v příčinné souvislosti s nesplněním smluvní povinnosti žalované, a jsou tak splněny předpoklady obecné odpovědnosti za škodu podle § 2913 obč. zák., založené na presumovaném zavinění. Nárok na náhradu škody lze uplatnit nezávisle na tom, zda vada plnění byla vytčena a zda byl nárok z odpovědnosti za vady uplatněn (§ 2618 obč. zák.). Škoda je chápána jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi, je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz, nedochází-li k naturální restituci. To, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), je újmou spočívající v tom, že u něj nedojde v důsledku protiprávního jednání či škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 1970, sp. zn. Cpj 87, publikované pod č. 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen„ Sbírky rozhodnutí“, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 25 Cdo 296/2006, uveřejněného pod č. 39/2008 Sbírky rozhodnutí). Jen pro úplnost soud dodává, že žalovaná přes poučení soudu nedoložila ničeho k tvrzené dohodě o narovnání týkající se pokuty ve výši 9 000 Kč ani, že by žalobkyni poskytla slevu v této výši, když žalobkyně tato tvrzení popírala. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobkyni přiznal náhradu škody v žalované výši, doložené rozhodnutími [anonymizováno 7 slov] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [číslo] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo jednací], [číslo] [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení, a proto žalobkyni náleží i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o nichž soud opomenul rozhodnout O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 66 043,24 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 474 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 129 471,40 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 16. 5. 2017, z částky 6 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 11. 12. 2017, z částky 6 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 2. 2018, z částky 6 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 6. 2018, z částky 6 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 6. 2021, z částky 6 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 7. 2021 a z částky 6 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 8. 2021 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 3 030,78 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 6. 2021 náhrada 2 130,78 Kč za 216 ujetých km v částce 1 430,78 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 3. 2021 náhrada 900 Kč za cestovné v částce 200 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 7 × 30 minut v částce 700 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 49 230,78 Kč ve výši 10 338,46 Kč.