48 C 84/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5 257,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 257,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 095,85 Kč od 27. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 161,60 Kč od 28. 11. 2019 do zaplacení a dále částku 2 400 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 257,45 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě objednávky dodala žalobkyně žalovanému zboží dne [datum] v hodnotě 4 095,85 Kč a dne [datum] v hodnotě 1 161,60 Kč. Splatnost kupní ceny byla dohodnuta v prvém případě dne 27. 11. 2019 a ve druhém 28. 11. 2019. Žalovaný však kupní cenu zboží neuhradil, ačkoliv zboží řádně převzal v souladu s dodacími listy. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný objednal u žalobkyně dne [datum] zboží v celkové hodnotě 5 257,45 Kč, zboží bylo řádně žalovanému dodáno a ten potvrdil jeho převzetí na dodacím listu. Cenu zboží však ve stanovené lhůtě nezaplatil. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 o. z. je povinností kupujícího zaplatit kupní cenu a věc převzít. Žalovaný kupované věci převzal bez námitek, ovšem svoji povinnost zaplatit kupní cenu nesplnil. Ocitl se tak v prodlení s plněním peněžitého závazku a to dnem následujícím po dni splatnosti faktur. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má dále nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč za každou pohledávku, celkem tedy 2 400 Kč, neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.