48 C 86/2025

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 226 126 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 426 000 Kč od 1. 8. 2024 do 19. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 400 000 Kč od 20. 9. 2024 do 26. 9. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 200 000 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 247 208 Kč od 23. 5. 2024 do 30. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 278 241 Kč od 23. 5. 2024 do 25. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 258 956 Kč od 5. 9. 2024 do 25. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 7. 2024 do 19. 9. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 324 883 Kč od 19. 6. 2024 do 19. 9. 2024 a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 95 627,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 226 126 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaným uzavřela , datum, smlouvu na zemní práce a dopravu za dohodnuté jednotkové ceny dle ceníku, který je přílohou objednávky, a to s tím, že budou fakturovány skutečně provedené práce. Žalobkyně tyto práce provedla a vyúčtovala je žalovanému, tento je však neuhradil. Žalobkyně uvedla, že provedené dílo vyúčtovala fakturami č. , hodnota, na částku 247 208 Kč splatnou dne 22.5.2024, kterou žalovaný uhradil 30.5.2024, č. , hodnota, na částku 278 241 Kč splatnou dne 22.5.2024, kterou žalovaný uhradil 25.7.2024, č. , hodnota, na částku 258 956 Kč splatnou dne 4.6.2024, kterou žalovaný uhradil ve výši 158 956 Kč dne 25.7.2024 a částkou 100 000 kč dne 19.9.2024, č. , hodnota, na částku 324 883 Kč splatnou dne 18.6.2024, kterou žalovaný uhradil 19.9.2024, a č. , hodnota, na částku 426 126 Kč splatnou dne 30.7.2024, kterou žalovaný uhradil pouze zčásti a to dne 19.9.2024 částkou 26 126 Kč a dne 26.9.2024 částkou 200 000 Kč.

2. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně nedodržela smlouvu v rozsahu dodání vážních lístků a co se týká splatnosti faktur po zaplacení ceny prací generálním dodavatelem. Rovněž tvrdí, že nebyl předložen výkaz práce – doprava a činnost bagru. Za této situace pak nedošlo k proplacení faktur od generálního dodavatele.

3. V reakci na toto vyjádření žalovaného pak žalobkyně poukázala na skutečnost, že žalovaný částečně plnil na fakturu č. , hodnota, , a to bez jakýchkoliv výhrad, a aniž by výši vyfakturované částky rozporoval. Až poté, co obdržel předžalobní výzvu, uváděl různé důvody, pro které odmítal závazek plnit. Částečnou úhradou tedy uznal zbývající část dluhu a zároveň došlo k přesunu důkazního břemena ze žalobkyně na žalovaného.

4. Po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že se žalovaný má vyjádřit k částečnému placení dluhu s ohledem na možné uznání dluhu, žalovaný v tomto rozsahu skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Dále měl žalovaný doplnit důkazy k tvrzení, že splatnost faktur byla dohodnuta dle úhrad generálního dodavatele, a že žalobkyně porušila svůj závazek nedodáním vážních lístků, kdy opět návrhy těchto důkazů nedoplnil.

5. Žalobkyně po poučení soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., doplnila skutková tvrzení tak, že splatnost faktur byla sjednána 14 dní, kdy k důkazu označil faktury, které žalovaný, byť po splatnosti, uhradil. K tvrzení, že fakturované práce provedla, žalobkyně odkázala na soupis prací, který byl součástí fakturace a skutečnost, že generální dodavatel, společnost , právnická osoba, ., tyto práce žalovanému uhradil, k důkazu pak navrhla svědeckou výpověď zástupců generálního dodavatele i investora. Dále k důkazu předložila faktury o zaplacení subdodávek, a to k dodání fakturovaného materiálu z pískovny i odvozu na skládku, za práci bagru a jiné drobné mechanizace, výpisy z vážní knihy, přejímací listy odpadu, přehled osob, které fakturované služby dodávaly, včetně rozpisu dle osoby, množství materiálu a data, kdy se tak stalo. Rovněž navrhla důkaz svědeckou výpovědí těchto osob. Zároveň žalobkyně doložila komunikaci s pracovníkem generálního dodavatele, z níž vyplývá, že generální dodavatel měl k dispozici vážní lístky odpovídající hlášení pro systém odpadového hospodářství.

6. Z objednávky zemních prací a dopravy soud zjistil, že součástí této objednávky je rovněž akceptace protistranou, kdy objednatelem je žalovaný, dodavatelem žalobkyně. Předmětem takto uzavřené smlouvy jsou zemní práce a doprava v , adresa, ulice), kdy přílohou objednávky je ceník prací, s nimiž strany smlouvy podpisem souhlasily. Splatnost faktur byla sjednána dle dohody.

7. Z faktur č. , hodnota, vystavené dne 13. 5. 2024 na částku 247 208 Kč splatnou dne 22.5.2024, kterou žalovaný uhradil 30.5.2024, č. , hodnota, vystavené dne 15. 5. 2024 na částku 278 241 Kč splatnou dne 22.5.2024, kterou žalovaný uhradil 25.7.2024, č. , hodnota, vystavené dne 21. 5. 2024 na částku 258 956 Kč splatnou dne 4.6.2024, kterou žalovaný uhradil ve výši 158 956 Kč dne 25.7.2024 a částkou 100 000 kč dne 19.9.2024, č. , hodnota, vystavené dne 4. 6. 2024 na částku 324 883 Kč splatnou dne 18.6.2024, kterou žalovaný uhradil 19.9.2024, a č. , hodnota, vystavené dne 16. 7. 2024 na částku 426 126 Kč splatnou dne 30.7.2024, soud zjistil, že splatnost těchto faktur byla cca 7-14 dní, žalovaný tyto faktury hradil cca 8 dní až 3 měsíce po splatnosti. Žalovaný pak předložil tyto faktury také, kdy z tohoto důkazu vyplývá, že faktury, které měl k dispozici, byly doplněny soupisem prací a dodaného či odvezeného materiálu, kdy výše fakturace za určité období odpovídá tomuto soupisu prací.

8. Z nedatovaného dopisu, který je odpovědí na předžalobní výzvu z 27. 1. 2025, soud zjistil, že žalovaný odůvodňuje neuhrazení pohledávky žalobkyně nedodáním vážních lístků za odpady z recyklačního centra.

9. Z e-mailové korespondence žalobkyně se žalovaným soud zjistil, že fakturu č. , hodnota, , vystavenou dne 16. 7. 2024 na částku 426 126 Kč splatnou dne 30.7.2024, zaslala žalovanému po schůzce dne 16. 7. 2024 včetně soupisu prací, o zaplacení faktur v prodlení jej upomínala e-maily z 14. 8. 2024, 26. 8. 2024 a 2. září 2024, kdy z e-mailů vyplývá, že žalovaný se žalobkyní nekomunikuje, nezvedá telefony, nehradí pohledávky.

10. Z e-mailu mezi žalobkyní a pracovníkem generálního dodavatele (, právnická osoba, .) soud zjistil, že pracovník generálního dodavatele sdělil žalobkyni, že dodané vážní lístky z předmětné zakázky souhlasí s množstvím, které žalobkyně nahlásila do systému odpadového hospodářství.

11. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného k věci nezjistil, žalobkyně pouze doložila, že část prací zadala a zaplatila svým subdodavatelům a doložila vážní knihou z lomu , adresa, dodání materiálu, z důkazů žalovaného k jeho tvrzení a k výzvě soudu o doplnění důkazů nevyplývá nic podstatného.

12. Podle ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Podle ustanovení § 2610 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

14. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni, k dosažení účelu řízení, zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, plnit důkazní povinnost a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem a dbát pokynů soudu.

16. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

17. Podle § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

18. ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol., Občanský zákoník. Komentář, Wolters Kluwer: Částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu, jen lze-li současně z okolností, za nichž tak dlužník činí, usoudit, že uznal i zbytek dluhu. Například uhradí-li dlužník věřiteli část ceny dodaného zboží, aniž by před či při placení zpochybnil zbývající dluh, tudíž namítl nedodání zboží, jeho kvalitu, množství či cenu, lze z takových okolností dovodit, že uznává i zbytek dluhu. I tento způsob uznání má za následek vznik vyvratitelné právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání a počátek běhu nové promlčecí lhůty. Naopak plní-li sice dlužník částečně, ale současně prohlásí, že uznává pouze splněnou část, resp. neuznává zbývající, účinky uznání dluhu nenastanou.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu č. 23 Cdo 405/2013 ze dne 21. 2. 2014 bylo účelem ustanovení zákona o uznání závazku částečným plněním zakotvit zásadu, že pokud osoba bez dalšího částečně plní na svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, jestliže výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává. Naopak druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je s ohledem na zásadu poctivosti formulovanou v § 6 O.Z. oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plnění, a to i prostřednictvím třetí osoby se souhlasem dlužníka, že závazek vůči ní uznává.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu č. 32 Cdo 170/2010 ze dne 23. 9. 2010 uznáním dluhu podle ustanovení § 323 odst. 1 obch. zák. se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. V rovině procesního práva vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou.

21. V tomto případě žalovaný uhradil dvěma splátkami práce vyúčtované fakturou č. , hodnota, na částku 426 126 Kč splatnou dne 30.7.2024, a to dne 19.9.2024 částkou 26 126 Kč a dne 26.9.2024 částkou 200 000 Kč, čímž vznikla vyvratitelná domněnka uznání dluhu, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval. Tedy v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalovaném). Rovněž ostatní práce vyúčtované fakturami č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, uhradil v plném rozsahu, ale po splatnosti uvedené na těchto fakturách, je tedy zjevné, že předmětné práce byly provedeny a žalovaným uznány. Ani po poučení soudu o účincích částečného plnění jako vyvratitelné právní domněnky existence dluhu, žalovaný ve lhůtě stanovené soudem po poučení podle § 118 b občanského soudního řádu o koncentraci řízení nedoplnil žádné důkazy o tom, že by vůči žalobkyni namítal, že uznává pouze splněnou část díla vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, a zbytek ve výši 200 000 Kč neuznává, ani to, že by měl nějaké námitky ke splatnosti vystavených faktur v době, kdy na ně plnil. Pro úplnost soud dodává, že o tom, že by zaplacení prací uvedených v přílohách faktur bylo vázáno až na zaplacení díla generálním dodavatelem, žalovaný nepředložil žádný důkaz, toto tvrzení je rovněž v rozporu s tvrzením žalobkyně. Rovněž to, že by mezi účastníky bylo sjednáno, že provedené práce je možné vyúčtovat až po předložení vážních lístků, nebylo doloženo žádným důkazem. S ohledem na výše uvedené tak soud neprováděl další dokazování.

22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud má za to, že provedené práce, uvedené v příloze každé z faktur, byly účtovány v souladu se smlouvou, a že částečným plněním ceny dodaného díla ve výši 226 126 Kč žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni v rozsahu zbytku ceny díla vyúčtovaného fakturou č. , hodnota, , když ani po poučení soudem neoznačil žádný důkaz, kterým by tuto právní domněnku vyvrátil. Žalovaný neunesl ohledně svých tvrzení břemeno důkazní a neprokázal tak, že částečným plněním neuznal zbytek dluhu a ani, že fakturace byla smluvně podmíněna předložením vážních lístků a že splatnost faktur vystavených žalobkyní byla sjednána až po zaplacení generálním dodavatelem.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 95 627,37 Kč, přičemž tato částka představuje 76,9 % z jejich celkové výše před zpětvzetím (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,55 %) a 100% z jejich celkové výše po zpětvzetí z nové tarifní hodnoty. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 045 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 226 126 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 680 Kč ve výši 8 122,80 Kč. Po zpětvzetí tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 9. 2025, z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 10. 2025, z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 11. 2025 a z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 11. 2025 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a, cestovní náhrada v celkové výši 5 337,54 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2025 náhrada 2 668,77 Kč za 188 ujetých km v částce 1 468,77 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 11. 2025 náhrada 2 668,77 Kč za 188 ujetých km v částce 1 468,77 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 537,54 Kč ve výši 9 142,88 Kč.