48 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Ing Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 123 687,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 720,62 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 720,62 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 110 966,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 512,65 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení a o zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 42 761 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení celkové částky 123 687,10 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že dne [datum] uzavřel jako věřitel na straně jedné s žalovanou jako dlužníkem na straně druhé smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] dle které se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, který byl ve prospěch žalované vyplacen ve výši 32 000 Kč Smlouva o úvěru byla na základě dohody smluvních stran sjednána elektronicky. Souhlas žalované je patrný dle odsouhlasené smluvní dokumentace a navazujících úkonů, tj. písemný souhlas s inkasem a potvrzení o verifikační platbě, a to bez výjimek s veškerými smluvními náležitostmi založenými touto smlouvou. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců a celková částka splatná žalovanou byla dohodnuta ve výši 82 278 Kč (40 000 Kč – jistina, 34 083 Kč – sjednané úroky). Výše měsíční splátky byla sjednána částkou 1 029 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 23 % ročně a RPSN 38,71 % ročně. Dále smluvní strany sjednaly na žádost spotřebitele doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ PODPORA“ a to na žádost spotřebitele, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti; možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace; možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaná neuhradila splátku splatnou 15. 6. 2020 v celkové výši 1 730 Kč, kdy do této výše je zahrnuta splátka úvěru, splátka za výkon inkasní služby ve výši 164 Kč měsíčně a splátka za výkon doplňkové služby„ PODPORA“ v celkové výši 537 Kč. Dne 20. 6. 2020 žalobce zaslal žalované první písemnou upomínku, kde ji vyzval k úhradě dlužné splátky a dohodnuté sankce 300 Kč. Následně dne 5. 7. 2020 zaslal žalované druhou upomínku s výzvou k úhradě dlužné splátky předchozí sankce a sankce za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč. Zároveň žalobce upozornil žalovanou na to, že pokud nevyrovnané splatné závazky, dojde k zesplatnění celého úvěru a uplatnění dohodnuté smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, ani po odeslání několika písemných upomínek, žalobce přistoupil k zesplatnění úvěru a výzvy k zaplacení celkové částky 123 687,10 Kč. Žalovaná neuhradila žalobci dvanáctou a následující měsíční splátky, žalobci tedy konkrétně dluží na jistině 36 822,18 Kč, na úrocích 25 942,21 Kč, na inkasní službě 10 004 Kč a na doplňkových službách„ PODPORA“ a to odklad splátek 7 381 Kč, nemoc 12 688 Kč a práce 12 688 Kč Náklady za upomínku č. 1 ve výši 300 Kč a za upomínku č. 2 ve výši 500 Kč byly uhrazeny. Žalobce se dále podanou žalobou domáhá smluvní pokuty ve výši 18 411,09 Kč a zohledňuje platbu žalované ve výši 249,38 Kč. Žalobce dále podrobně odůvodňuje smluvní pokutu a náklady upomínky s tím, že se na těchto plněních dohodl s žalovanou předem ve smlouvě, náklady jsou přiměřené a tedy v mezích a po právu. Stejně tak považuje za přiměřené platby za inkasní služby, které v sobě zahrnují jednorázové náklady poskytovatele na technická zřízení inkasní služby, náklady na zajištění samotného inkasování plateb, bankovní poplatky za podání a přijetí příkazu a další transakční náklady. Dále zmínil, že za poslední měsíc před zesplatněním provedl celkem několik desítek žádostí o inkaso a banky si za daný jednotlivý úkon účtují kolem 6 Kč.

2. Žalobkyně podáním ze dne 13. 3. 2020 doplnila žalobu především o vyjádření ohledně inkasní služby s odkazem na sazebníky odměn jednotlivých bankovních poskytovatelů, stran uzavření smlouvy odkázala na § 561 odst. 1, 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), dále zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (§ 7). Žalobkyně jí použitý mechanismus považuje za dostatečný pro ověření identity jednajícího. Jednala osoba, která má přístup k účtu žalované. Žalovaná nenamítala, že v tomto případě nejednala, ani při poskytnutí peněžních prostředků, ani při zaslání upomínek. Žalobkyně předkládá i zprávu auditora, proti uzavření smluv ničeho nenamítla ani ČNB jako dohledový a dozorový orgán. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně uvádí, že schopnost žalované jako spotřebitele posoudila na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů, u žalované měl koeficient DSTI (debt service to income) 14,97 % a DTI (debt to income) 0,1, tj. vyhovující a v mezích dle doporučení ČNB. Žalobkyně se dále podrobně vyjadřuje i k poskytnutí spotřebitelského úvěru, tj. podmínkám čerpání úvěru, stejně tak se zabývá i výší RPSN a úrokovou sazbou.

3. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 25. 3. 2020. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků a dle obsahu spisu v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř.

4. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

5. Podle § 104 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 110 odst. 1 zákona 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, která má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná formy smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informaci poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazby nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

6. Podle § 7 zákona č. 597/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

7. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen jako„ nařízení eIDAS“) pro účely tohoto nařízení se rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Podle čl. 25 odst. 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle § 25 odst. 2 eIDAS kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

8. Žalobce prokazoval svá skutková tvrzení listinnými důkazy, a to emailovou zprávou ze dne [datum] obsahující smlouvu o spotřebitelskému úvěru [číslo] mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalované] včetně příloh, přílohu č. 6 ke smlouvě obsahující smlouvy o zřízení doplňkové služby podpora a dále obsahující žádost inkasní služby, doklady o bezhotovostních platbách 10 Kč, 14 809 Kč a 17 191 Kč, potvrzením o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce, upomínkou č. 1 ze dne 20. 6. 2020 včetně poštovního podacího lístku, upomínkou č. 2 ze dne 5. 7. 2020 včetně poštovního podacího lístku, předžalobní upomínkou obsahující rovněž informaci o zesplatnění úvěru ze dne 21. 7. 2020 včetně poštovního podacího lístku, smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 7. 2018 na částku 15 000 Kč, auditní zprávou produktu, znaleckým posudkem [číslo] [anonymizováno] [rok] k posouzení podmínek [anonymizováno] při poskytování spotřebitelských úvěrů vypracovaný [titul]. [jméno] [příjmení] [datum] včetně příloh, a to informací„ Člověk v tísni“, listinou se seznamem nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru k 17. 5. 2018, informace pořízenými z internetových stránek [webová adresa] a [webová adresa], příkladem informace o půjčkách [bankovní ústav] [příjmení] a [bankovní ústav] [příjmení] [příjmení].

9. V tomto konkrétním případ soud zjistil, že smlouva byla uzavřena e-mailovou komunikací mezi e-mailovou adresou označenou [email], jejím obsahem je zaslání návrhu smlouvy o úvěru, za tímto dokumentem následuje samotná smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru označená [číslo] Smlouva jako celek je„ podepsána“ z e-mailu [email], a to zasláním textu ve znění„ S Vámi zaslaným návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] souhlasím bez výjimek. [celé jméno žalované]“ na e-mailovou adresu [email] webového portálu žalobkyně. Předložené smlouvy (resp. smlouva o úvěru s přílohami) nejsou podepsány žádnou ze smluvních stran, další komunikace probíhala taktéž elektronicky, prostřednictvím e-mailu. K vyplacení peněžních prostředků mělo dojít zaslání potvrzení o provedení verifikační platby ve výši 10 Kč a potvrzení o zřízení inkasa.

10. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalované na adresu [obec a číslo] adresovala potvrzení o vyplacení úvěru s tím, že částka 14 809 Kč bude vyplacena žalobkyni na úplnou úhradu předchozího závazku žalované ze smlouvy [číslo] částka ve výši 17 191 Kč bude vyplacena na účet žalované č. [bankovní účet], částka ve výši 8 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Není doloženo zaslání dokumentu na uvedenou adresu žalované.

11. Ze smluvní dokumentace (vzorec pro výpočet RPSN, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, formulář ESIP – Evropský standardizovaný informační přehled, tabulka umoření, dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalované, žádost o zřízení inkasní služby, smlouva o zřízení doplňkové služby podpora, souhlas s inkasem, potvrzení o verifikační platbě, smlouva o inkasní služby) soud zjistil, že se jedná o přílohy ke smlouvě o úvěru, které jsou stejně jako smlouva o úvěru součastí e-mailové zprávy [email] jako přílohy č. 1 – 7, a to v případě vzorce pro výpočet RPSN, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulky umoření, smlouva o inkasní službě, dotazník k posouzení úvěruschopnosti žalované, smlouva o zřízení doplňkové služby„ PODPORA“, žádost o zřízení inkasní služby. Z potvrzení o verifikační platbě soud zjistil, že mezi účty č. [bankovní účet] a číslem účtu [bankovní účet] byla provedena dne [datum] platba ve výši 10 Kč. Z dotazníku posouzení bonity žadatele soud zjistil, že žadatelka má příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 21 800 Kč, nevlastní nemovitý majetek, pečuje o dítě, na které činí měsíční náklady 2 000 Kč, její náklady na bydlení činí 2 000 Kč, měsíční náklady na vlastní osobu činí 3 800 Kč, splácí kreditní kartu částkou 3 800 Kč a 204,13 Kč, kontokorent 26 Kč (z výpisu z účtu vyplývá, že v průběhu března 2019 čerpala ještě úvěr či úvěry ve výši 4 023,66 Kč, z čehož část splatila, na elektřinu hradila 1 530 Kč)

12. Z výpisu z účtu žalované u [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v měsíci březen 2019 byl počáteční i konečný stav účtu 0 Kč.

13. Žalovaná uzavřela za stejných podmínek se žalobkyní dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč, z níž byl částkou 6 000 Kč vyplacen předchozí závazek žalované u žalobkyně ze smlouvy [číslo] z [datum], tedy že žalovaná uzavírala u žalobkyně smlouvy o úvěru na čím dál vyšší částky, kterými vyplácela své předchozí závazky za situace, kdy měsíčně hospodařila s nulovým zůstatkem na účtu.

14. Z upomínek žalobkyně spolu s doklady o jejich odeslání soud zjistil, že žalobkyně upomenula dne 20. 6. 2020 žalovanou o úhradu částky 1 730 Kč na dlužné splátce a současně sankce 300 Kč za zaslání upomínky, dne 5. 7. 2019 o stejnou částku plus navýšení o 500 Kč za zaslání druhé upomínky.

15. Ze zesplatňovacího dopisu s dokladem o jeho odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalované zaslala prostřednictvím svého právního zástupce oznámení o zesplatnění jistiny úvěru s odkazem na čl. V .5.5 smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] současně s vyčíslením nároků, které žalobkyně po žalované požaduje.

16. Z tvrzení žalobkyně pak má soud za prokázané, že žalovaná uhradila na dluh 11 splátek v celkové výši 19 030 Kč a částku 249,38 Kč.

17. Z výpisu ze seznamu nebankovních poskytovatelů úvěrů má soud za zjištěnou evidenci žalobkyně v tomto seznamu k 17. 5. 2018.

18. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [rok], informace„ Člověk v tísni“, a certifikátů soud ničeho rozhodného pro předmět řízení nezjistil.

19. Soud na základě provedené dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo postaveno najisto, že žalobkyně žalované reálně poskytla 32 000 Kč, ať už se mělo jednat o částku poskytnutou přímo žalované na její účet, tak na úhradu předcházejícího závazku u žalobkyně. Soud však dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. ve spojení s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud po provedeném dokazování totiž dospěl k závěru, že v případě (návrhu) smlouvy o spotřebitelském úvěru se podle označení žalované v návrhu (i tedy z označení smlouvy jako takové) jednalo o žalovanou v postavení spotřebitele. V takovém případě zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu smlouvy. Ve smyslu § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti takového písemného právního jednání vyžaduje podpis jednajícího, tedy žalované (a stejně tak i žalobkyně). Z provedeného dokazování vyplynulo, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byl žalované odeslán na e-mailovou adresu a žalovaná zpětným e-mailem jako reakci na zaslaný návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odepsala„ S Vámi zaslaným návrhem smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] souhlasím bez výjimek. [celé jméno žalované]“. Jedná se o jednání učiněné elektronicky, u kterého podle § 561 odst. 1 poslední věta o. z. platí, že jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. V případě dovětku a podpisu žalované v e-mailové zpráva z e-mailové schránky se nepochybně jedná o„ prostý“ elektronický podpis. Soud však dospěl k závěru, že tímto„ prostým“ elektronickým podpisem nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru [číslo] neboť dokument nebyl elektronicky podepsán podle„ jiného předpisu“. Jiným předpisem se myslí zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a nepochybně i přímo použitelné nařízení eIDAS. Uvedené předpisy sice umožňují užít k podpisu právního jednání tzv. prostý elektronický podpis (který však současně nijak nedefinují), tedy podpis prostřednictvím e-mailu, soud však dospěl k závěru, že takový prostý elektronický podpis nemůže vyvolat žádané právní účinky, tj. platné uzavření smlouvy o úvěru a stejně tak v příloze obsažené smlouvy o inkasních službách, resp. o doplňkových službách„ PODPORA“. Tzv. prostému elektronickému podpisu totiž nelze přiznat účinky rovnocenné vlastnoručnímu podpisu u doposud„ standardní“ listinné písemné formy právního jednání. Samotné přímo použitelné nařízení eIDAS totiž ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem, kterým logicky tzv. prostý elektronický podpis není. Pokud by tzv. prostý elektronický podpis měl mít stejné účinky jako podpis vlastnoruční, nepochybně by součástí nařízení nebyl právě čl. 25 odst. 2 nařízení eIDAS, který dané účinky spojuje teprve s vyšší úrovní elektronického podpisu. Na tom nic nemění ani čl. 25 odst. 1 nařízení eIDAS.

20. Návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] nebyl podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem nebyl, nelze přiznat účinky podpisu podle § 561 odst. 1 o. z. tzv. prostému elektronickému podpisu, protože se nejedná o elektronický podpis, se kterým by byly spojeny účinky vlastnoručního podpisu v písemné formě. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.), smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (včetně smluv obsažených v jejích přílohách) je proto neplatná (§ 588 o. z.). S ohledem na tento prvotní závěr se již soud nezabýval tím, zda zvolený mechanismus ověření a určení identity žalované (zde však dle názoru soudu žalobkyně podrobně skutkově tvrdila a označila i celou řadu důkazních prostředků co do jejího postupu při ověření identity žalované) byl pro účely tvrzeného úvěrového vztahu dostatečný a spolehlivý (562 odst. 1 o. z.) a stejně tak i otázkou nezměnitelnosti obsahu právního jednání učiněného elektronickými prostředky.

21. Soud se rovněž zabýval tím, zda smlouva byla neprodleně po uzavření poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. V tomto konkrétním případě, kdy žalovaná jako spotřebitel sjednaným způsobem potvrdila předložený návrh smlouvy, tak ze strany žalobkyně již nebylo poskytnuto ani písemné vyhotovení ani vyhotovení smlouvy na trvalém nosiči. Soud je také toho názoru, že žalobkyně jako společnost, jejímž předmětem je poskytování úvěrů, by měla být povinna návrh smlouvy obsahující podstatné náležitosti a řadu příloh s doplňkovými ujednáními opatřit rovněž uznávaným elektronický podpisem, tj. zaručeným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. V tomto konkrétním případě ovšem žalobkyně po uzavření smlouvy spotřebiteli nezaslala žádné vyhotovení ani písemně ani na trvalém nosiči. Ke splnění povinnosti dle § 105 zák. o spotřebitelském úvěru je však dle názoru soudu třeba, aby vyhotovení smlouvy bylo předáno na trvalém nosiči a pokud by mělo být pro spotřebitele k dispozici elektronicky, pak je třeba, aby zpráva byla dostatečně zajištěna proti zneužití či vnějším zásahům do jejího obsahu.

22. Jen pro úplnost soud odkazuje dále na § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou ani povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela.

23. Nárok žalobkyně v rozsahu částky 12 720,62 Kč (32 000 Kč - 19 030 Kč - 249,38 Kč) však bylo možné bez dalšího posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované podle § 2991 o. z., byla to žalovaná, které žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, aniž by k tomu byl důvod, z nichž žalovaná částku 12 720,62 Kč dosud nevrátila. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 12 720,62 Kč a co do úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) od 4. 9. 2020 do zaplacení (navázáno na výzvu žalobkyně, která je součástí zesplatňovacího dopisu s dokladem o odeslání). Ve zbývající části soud žalobu zamítl ze shora uvedených důvodů.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla v převážné míře úspěšná žalované, podle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na jejich náhradu.