Okresní soud v České Lípě · Rozsudek

48 C 97/2026

č. j. 48 C 97/2026-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-20 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCL:2026:48.C.97.2026.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 60 547,71 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 047,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 047,71 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 36 500 Kč od 1. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 138,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 60 547,71 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že , Anonymizováno, (původní věřitel) uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl úvěr, na základě kterého vyčerpala částku 60 547,71 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 30. 11. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalobce současně požaduje přiznání zákonných úroků z prodlení. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku a dále pak ustanovení zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst.1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Soud provedl důkaz: potvrzeními o provedených platbách; smlouvou o postoupení pohledávek; oznámením o postoupení pohledávky; obchodními podmínkami; smlouvou o úvěru, včetně dodatku; výpisem z úvěrového účtu; předžalobní upomínkou; informacemi o spotřebitele; úvěrovými podmínkami.Z provedených důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 60 547,71 Kč. Z provedených důkazů však dle názoru soudu nevyplývá, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, a to z důvodu absence podpisu této smlouvy. Z předložených listin tato skutečnost vyplývat nemůže a nevyplývá. Soud tak vychází z toho, že žalované byla vyplacená částka poskytnuta bez právního důvodu, v takovém případě došlo k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat. Právní posouzení vyplývá z ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Bylo dále prokázáno, že na základě smlouvy ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobce, který je tak aktivně legitimován k podání žaloby.Soud tak žalobě vyhověl, i když z jiného právního důvodu, než tvrdil žalobce, a uložil žalované povinnost k zaplacení částky 36 500 Kč, kdy z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 5 000 Kč. Dále byl přiznán úrok z prodlení od 1. 12. 2025, v souladu s ustanovením § 1970 OZ a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, kdy nebylo prokázáno, že by k uzavření tvrzené smlouvy skutečně došlo a nárok žalobce tak není důvodný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 138,65 Kč, přičemž tato částka představuje 20,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,28 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 422 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 547,71 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.