48 C 98/2024

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 128 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 066,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 7. 4. 2025 do zaplacení a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 69 153,50 Kč a úroku z prodlení přesahujícího úrok přiznaný ve výroku

I.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 81 529,89 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 556 600 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že se žalovanou sdíleli elektroměry v objektu v , adresa, , kdy , právnická osoba, účtoval odběr žalobkyni a žalovaná se na platbách za elektřinu podílela paušální měsíční částkou 24 200 Kč. Žalovaná dluží žalobkyni 556 600 Kč za období květen 2021 až prosinec 2022 a za období leden až listopad 2023.Žalovaná uvedla, že od 1.12.2022 platila energie přímo nájemci na základě smlouvy o podnájmu ze dne , datum, se společností , právnická osoba, ., od , datum, měla objekt na pozemku parc. č. , hodnota, pronajatý od vlastníka a ke dni 15.6.2022 měla na skutečné spotřebě energií vůči žalobkyni přeplatek ve výši 1 940 Kč s tím, že zálohy na energie byly nově dohodnuty na 8 000 Kč.Poté, co byl na jednání dne , datum, vyslechnut svědek , jméno FO, a s ohledem na listinu sepsanou dne 15.6.2022 mezi účastníky, nazvanou jednostranný zápočet, upravily strany svá tvrzení a návrhy důkazů, kdy žalobkyně podala návrh na změnu žaloby, kdy soud usnesením ze dne 6.8.2025 č.j. , spisová značka, tuto změnu žaloby připustil. Oproti původním žalobním tvrzením se žalobkyně domáhá zaplacení částky 128 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29.12.2023 za období od 1.2.2023 do 27.11.2023, kdy právním důvodem tohoto nároku je bezdůvodné obohacení žalované.Žalovaná k tomuto nároku uvedla, že dle podružného měření odebrala za období od 1. 7. 2023 do 28. 11. 2023 elektrickou energii ve výši 3 529 KWh, což je 23,37 KWh denně, což doložila potvrzením společnosti , Anonymizováno, .S ohledem na omezení žalobního nároku soud zahrnul do hodnocení důkazů pouze důkazy týkající se právě tohoto období a uplatněného nároku. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:Z listiny ze dne 15.6.2022 nazvané „Jednostranný zápočet“ soud zjistil, že k tomuto datu byly nároky mezi stranami vypořádány, kdy za spotřebovanou elektřinu žalovaná na zálohách zaplatila 145 200 Kč, spotřebovala elektřinu za 87 260 Kč, tedy má přeplatek57 940 Kč, který se započítá na nově dohodnuté zálohy ve výši 8 000 Kč do konce ledna 2023, a přeplatek 1 940 Kč jí bude vrácen.Ze svědeckého výslechu , jméno FO, bylo zjištěno, že k datu 31.1.2023 byly listinou ze dne 15.6.2022 vztahy mezi účastníky ohledně elektrické energie vypořádány, kdy s další dodávkou elektřiny se již nepočítalo. Oba účastníci předpokládali, že po tomto datu bude mít žalovaná vlastní elektroměr. Svědek sdělil, že žalovaná platila za elektřinu méně, než byla spotřebovaná elektřina ve větším objektu, ale žalobkyně už se dále nechtěla dohadovat, proto uznala spotřebu tvrzenou žalovanou a v další dodávce energie už nechtěla pokračovat. V době podpisu jednostranného zápočtu byl svědek osobou oprávněnou jednat za žalobkyni.Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že v rozhodném období odebírala elektřinu v areálu pouze žalobkyně, žalovaná začala odebírat elektřinu od 28. 11. 2023. Z vyúčtování pak soud zjistil cenu elektřiny platbu za distribuci a daň v rozhodném období.Ze sdělení , Anonymizováno, a faktur za období od 28. 11. 2023 až 3.7.2024 k elektroměru 1024342555 soud zjistil odběr elektřiny, který byl za toto období žalované vyúčtován, a to včetně rozdělení na vysoký a nízký tarif.Pro úplnost soud dodává, že považuje za nadbytečné provádět dokazování o platbách za energii společnosti , Anonymizováno, , když z dokladů od , Anonymizováno, , Anonymizováno, má prokázáno, že tato společnost energii neodebírala, tedy nemohla ji poskytovat žalované, tedy ani potvrzovat její spotřebu. Pokud se týká podružného elektroměru, soud zjistil, že tento elektroměr nemá revizní zprávu a není tak jasné, jakou spotřebu (v jaké části objektu a podobně) měří.Podle ustanovení § 120 odst. 1 a 2, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.Podle ustanovení § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.Podle ustanovení § 2991, odst. 1 a 2, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud má za prokázané, že si žalobkyně se žalovanou dohodla dodávky elektřiny, které žalobkyně jako jediná v celém areálu odebírala a to do 31. 1. 2023. Po tomto datu žalovaná odebírala elektřinu od žalobkyně bezesmluvně. Výše odběru elektřiny v období od 1.2.2023 do 27.11.2023 je mezi účastníky sporná, není možné objektivně zjistit, jaká zařízení měla žalovaná v tomto období v provozu a jakým způsobem elektřinu odebírala. S ohledem na tuto skutečnost vyšel soud ze spotřeby žalované v následném období od 28. 11. 2023 až 3.7.2024, kdy toto období zahrnuje jednak zimní sezonu s nároky na vytápění i sezonu bez vytápění, tedy podobné období. Výpočtem dospěl soud k těmto výsledkům:Žalovaný spotřeboval elektrickou energii od 28.11.2023 do 8.4.2024 tj. za 133 dnů ve vysokém i nízkém tarifu 6433 Kwh, tj. 48,37 KWh denně: Z toho ve vysokém tarifu za 133 dnů 4684 KWh, tj. 35,22 KWh denně, v nízkém tarifu za 133 dnů 1 749 KWh, tj. 13,15 KWH denně, od 9.4.2024 do 3.7.2024 za 86 dní 1058 KWh, tj. 12,3 KWh denně, z toho ve vysokém tarifu 884 KWh a v nízkém tarifu 174 KWh. Celkem za období od 28. 11. 2023 až 3.7.2024, tj. za 219 dní, by spotřeboval žalovaný 7491 KWh, tj. 34,21 KWh denně, z toho ve vysokém tarifu 5568 KWh, tj. 25,42 KWh denně, a v nízkém tarifu 1923 KWh, tj. 8,78 KWh denně.Tedy za 300 dní (1.2.2023 až 27.11.2023) by odebral 10 263 KWh, cena energie v přepočtu na ceny žalobkyně za rozhodné období je ve vysokém tarifu 4 440 Kč za MWh x 7,626 MWh = 33859,44 Kč, a v nízkém tarifu 4 240 Kč za MWh x 2,634 MWh = 11168,16 Kč.Platba za distribuci ve vysokém tarifu 25,42 KWh x 300 dní = 7 626 KWh x 1740,68 Kč za MWh je 13 274,4 Kč, za distribuci v nízkém tarifu 8,78 KWh x 300 dní = 2 634 KWh x 179,98 Kč za MWh je 474,1 Kč. Daň 28,30 Kč za MWH x 14 510,53 KWh = 290,40 KčS ohledem na výše uvedený výpočet stanovil soud výši bezdůvodného obohacení částkou 59 066,50 Kč a tuto částku žalobkyni ve výroku I. přiznal, kdy ve výpočtu soud neuvažoval s platbami za jistič. Jedná se o částku, která je nižší, než naposledy dohodnuté zálohy mezi účastníky (8 000 Kč) a vyšší, než žalovaným tvrzená spotřeba údajně naměřená podružným elektroměrem. Ve zbývající části nároku žalobu zamítl.Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení a náklady spojené s vymáháním dluhu dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 529,89 Kč, přičemž tato částka představuje 78,78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,39 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 10,61 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 128 220 Kč sestávající z částky 10 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 12. 9. 2024, z částky 10 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 9. 2024, z částky 10 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 9. 2024, z částky 10 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 10 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 3. 2025, z částky 6 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 6 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 3. 2026 a z částky 6 260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 339,42 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 932,87 Kč za 70 ujetých km v částce 532,87 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 132,31 Kč za 70 ujetých km v částce 532,31 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 137,12 Kč za 70 ujetých km v částce 537,12 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 1 137,12 Kč za 70 ujetých km v částce 537,12 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 85 529,42 Kč ve výši 17 961,18 Kč.