51 C 158/2022
č. j. 51 C 158/2022-27
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 800,85 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 800,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800,85 Kč od 11. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v České Lípě soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou ze dne 25. 5. 2022, která byla soudu doručena téhož dne, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 800,85 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobce tvrdil s odkazem na § 20 zákona č. 65/2017 Sb. odvoz žalovaného žalobcem dne 3. 12. 2020 k odbornému lékařskému vyšetření, které prokázalo pozitivní zjištění jiných návykových látek. Žalobce za odborné lékařské vyšetření uhradil poskytovateli podle § 24 odst. 1 cit. zákona částku ve výši 780,85 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum]), převoz žalovaného byl proveden jízdou služebního vozidla [anonymizováno] při nákladech 20 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě celkové částky 800,85 Kč ze dne 22. 2. 2021, žalovaný neměl ničeho zaplatit. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání (§115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“), přičemž, jak žalobce, tak žalovaný proti tomuto procesnímu postupu soudu nevznesli žádných námitek a pro rozhodnutí ve věci samé byly dostačující listinné důkazy předložené žalobkyní. Při vyhotovení rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 cit. zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Podle § 24 odst. 3 cit. zákona náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov], zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění). Soud na základě provedeného dokazování (úřední záznam [anonymizována dvě slova] [příjmení], žádost [anonymizována dvě slova], protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření, sdělení o výsledku toxikologického vyšetření, vyčíslení nákladů na dopravu žalovaného, faktura [číslo] ze dne [datum]) dospěl k závěru, že žalobce prokázal odvoz žalovaného žalobcem na vyšetření ve zdravotnickém zařízení dne [datum], provedeným toxikologickým vyšetřením byla zjištěno přítomnost jiných návykových látek v krvi žalovaného, amfetamin, žalovaný mohl byl považován za osobu ovlivněnou jinou návykovou látkou. Byla prokázána úhrada za vyšetření žalovaného ve zdravotnickém zařízení žalobcem v rozsahu částky 780,85 Kč a vynaložené náklady za dopravu žalovaného podle ve výši 20 Kč. Soud žalobě vyhověl, neboť došlo k naplnění zákonem předpokládaných podmínek pro vznik povinnosti žalovaného k úhradě žalobcem vynaložených nákladů v částce 800,85 Kč podle výše citovaného § 24 odst. 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb., neboť v jeho krvi byla zjištěna přítomnost jiných návykových látek. Žalovanému vznikla i povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř., náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) bylo rozhodnuto v souladu s položkou 1) písm. a) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.