51 C 161/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2.966 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 2.966 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 215 Kč na úroku z prodlení za dobu od 28. 11. 2021 do 13. 7. 2022, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.966 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že zjistila, že nákladní automobil registrační značka, jehož provozovatelem byl žalovaný, neměl v období od 24. 4. 2021 do 24. 5. 2021 sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoliv tato povinnost je stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Výše příspěvku činí 86 Kč za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno (31 dnů). Dále žalobkyně po žalovaném požaduje náklady na vymáhání příspěvku ve výši 300 Kč, tj. celkem 2.966 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 občanského zákoníku. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46a o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v účinném znění nestanoví-li tento zákon jinak dle písm. a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsané jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 shora cit. zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 10 odst.

2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnosti podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle vyhlášky 205/1999 Sb. § 2a výše nákladů české kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práv na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Žalobkyně prokázala svá skutková tvrzení listinnými důkazy, výzvou k úhradě ze dne 13. 9. 2021, dvěma upomínkami ze dne 15. 12. 2021 a 13. 1. 2022, předžalobní upomínkou ze dne 18. 2. 2022 a poštovním podacím archem. V tomto případě výpisy z databáze žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla. Z údajů o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný po dobu uvedenou v žalobě neměl sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku. Žalovaný příspěvek neuhradil ani po opakovaných výzvách, jak je shora uvedeno, k jeho úhradě došlo až po zahájení řízení, žalovaný dne 13. 7. 2022 zaplatil částku ve výši 2.966 Kč, soud tedy řízení částečně zastavil co do částky 2.966 Kč podle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalobkyni však náleží úrok z prodlení za dobu prodlení žalovaného z částky 2.966 Kč od 28. 11. 2021 do 13. 7. 2022 ve výši 215 Kč (§ 1970 o. z.). Soud proto žalobě v požadovaném úroku z prodlení vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč (který není možné s ohledem na znění § 10 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, žalobkyni možné vrátit v souvislosti s částečným zpětvzetím) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.966 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti výroku I rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací. Proti výroku I, II není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.