51 C 248/2023

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 79 794,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 79 794,97 Kč spolu s vyčísleným úrokem ve výši 2 669,10 Kč, spolu s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 2 946,40 Kč, spolu s úrokem ve výši 13,44 % z 78 571,68 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 871,68 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 25 456 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 79 794,97 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě měl věřitel žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 146 707 Kč při dohodnutém úroku v úrokové sazbě 13,44 %. Věřitel měl řádně přezkoumat úvěruschopnost žalované. Žalovaná se měla zavázat hradit dále i poplatky a peněžní prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 533 Kč, vždy k 20. dní v měsíci.Zalovaná však její smluvní závazek nedodržela, věřitel měl k 2. 11. 2022 celý úvěr prohlásit za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze [anonymizována dvě slova] [rok] a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se po žalované domáhá částky 78 571,68 Kč na jistině, na poplatcích částky ve výši 1 223,29 Kč, na dlužném smluvním úroku do 1. 2. 2023 částky ve výši 2 669,10 Kč, na úroku z prodlení do 1. 2. 2023 částky ve výši 2 946,40 Kč a dále běžícího příslušenství pohledávky (úrok a úrok z prodlení). Žalovaná neměla ničeho zaplatit.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání dne [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaná se k jednání nedostavila, byť jí bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno dne 21. 9. 2023. U obou účastníků řízení byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 23 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z provedeného dokazování (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, smlouva o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, sestava ZUV235, záznam banky o zaplacených splátkách úvěru, upomínka k úhradě, oznámení o prohlášení celého úvěru za splatný, posouzení úvěruschopnosti, výpisy z účtu) je za zjištěné, že věřitel s žalovanou dne [datum] uzavřel smlouvu, kterou se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 146 707 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s úrokem v dohodnuté úrokové sazbě 13,44 % ročně do 20. 12. 2024 v jednotlivých měsíčních splátkách 2 533 Kč vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, splatnost první splátky byla dohodnuta dne 20. 1. 2017, splatnost poslední splátky ve výši 2 383 Kč byla dohodnuta na 20. 12. 2024. Žalovaná však dohodnuté splátky neplnila řádně a včas, a to ani k výzvě věřitele ze dne 1. 10. 2022, věřitel proto úvěr k 2. 11. 2022 zesplatnil a žalovanou vyzval k jeho okamžité úhradě (šlo o částku 81 391 Kč). Žalovaná však věřiteli ničeho nevrátila. Věřitel následně pohledávku postoupil [právnická osoba] a.s., což bylo žalované oznámeno a následně byla pohledávka postoupena žalobkyni, což bylo žalované taktéž oznámeno (oznámení ze dne 23. 3. 2023).

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Soud výše uvedenou smlouvu posoudil jako platně a řádně uzavřenou smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”). V řízení bylo dostatečně tvrzeno splnění povinností žalobkyně, povinností žalované bylo vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dalšími dohodnutými nároky. Žalovaná však uvedené řádně neplnila, byť měla úvěr a dohodnuté nároky vrátit jednotlivými měsíčními splátkami, žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení celého vyčerpaného úvěru a stejně tak částečně kapitalizovaného příslušenství pohledávky, žalovaná však žalobkyni po zesplatnění ničeho nevrátila. Výše jistiny úvěru a kapitalizovaného příslušenství vyplývá z výpisu, ze kterého je zřejmý vývoj výše jistiny úvěru. Soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, žalovaná se nároku věřitele nijak nebránila, nenamítala ani např. dodatečné či částečné splnění dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud s odkazem na § 1879, § 1882 odst. 1 o. z. za prokázánou.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 456 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 192 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 794,97 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 400 Kč ve výši 3 864 Kč.