51 C 252/2022

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 500 Kč od 23. 4. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni částku ve výši 1 489 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne datum od údaj o čase hod. do datum do údaj o čase hod hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalobkyně – na protialkoholní záchytné stanici a vyšetřením u něj byla prokázána přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. Žalovanému byl vyúčtován poplatek za služby spojené s péčí na záchytné stanici, dosud jej však neuhradil. Vzhledem k tomu, že listinné důkazy předložené žalobcem jsou dostačující a žalobce sdělil, že souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez jednání, soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dní vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) připojil soud doložku, že nevyjádří-li se žalovaný v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky. Žalovanému bylo usnesení doručeno ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 26. 8. 2022. Žalovaný se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má tedy za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů taktéž souhlasí. Soud má za prokázané, že žalovaný byl ve dnech datum od údaj o čase hod. do datum do údaj o čase hod. ošetřen a pobýval v anonymizováno 7 slov právnická osoba, která je provozována žalobcem (dále jen„ anonymizováno). Vzhledem k pozitivnímu výsledku vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky mu byl žalobcem k uhrazení nákladů za ošetření a pobyt v anonymizováno vystaven daňový doklad číslo znějící na částku 3 500 Kč, se splatností dne 22. 4. 2020. Žalovaný však uvedenou pohledávku v termínu její splatnosti neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou, žalovaný však na žalovanou částku neuhradil do podání žaloby ničeho. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba (kterému se podrobila dle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.). Protože žalovanému byla v těle zjištěna přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, byla mu žalobkyní za ošetření vystavena faktura na žalovanou částku. Žalovaný svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnil dobrovolně, proto bylo rozhodnuto o jeho povinnosti soudním rozhodnutím. O úhradě úroků z prodlení soud rozhodl dle § 1970 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Sazba úroků byla stanovena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.