51 C 287/2018

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 31 721 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 31.721 Kč, spolu s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 3.759,57 Kč, spolu s vyčísleným úrokem ve výši 6.227,10 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 17.000 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 17.000 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit státu náklady ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen“ žaloba”), který byl soudu doručen dne 29. 5. 2018, se žalobkyně po žalované domáhala částky ve výši 31.721 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen“ věřitel) a žalovanou dne [datum]. Na základě uzavřené smlouvy měl věřitel žalované poskytnout peněžní prostředky v částce 20.000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což měla žalovaná stvrdit podpisem smlouvy. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky navíc spolu s částkou 16.721 Kč, která má sestávat z kapitalizovaného úroku ve výši 2.554 Kč za dobu trvání smlouvy (úroková sazba 19,98 % ročně), odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.801 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10.366 Kč (dále jen“ poplatek”), v 60 týdenních splátkách po 613 Kč, poslední splátka 27. 1. 2016. Žalovaná neměla hradit sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka měla být žalovanou zaplacena dne 24. 2. 2015. Podle čl. 12 smluvních podmínek mělo věřiteli dne 25. 6. 2015 vzniknout právo na uhrazení celé dosud nevrácené části celkové dlužné částky (jistina 17.000 Kč, poplatek 14.721 Kč). Žalovaná již neměla ničeho zaplatit. Aktivní legitimaci žalobkyně tvrdí na základě postoupení pohledávky za žalovanou postupní smlouvou ze dne [datum], postoupení pohledávky mělo být žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně se po žalované domáhá částky ve výši 31.721 Kč (jistina, poplatek), vyčísleného úroku v částce 6.227,10 Kč, úroku z prodlení v částce 3.759,57 Kč a dále běžícího příslušenství pohledávky.

2. Obranou žalované bylo tvrzení neuzavření smlouvy s danou společností, na adrese [adresa žalované], nikdy nebydlela, ani se nezdržovala, namítla neplatnost smlouvy. Od žalobkyně si ničeho nepůjčila, neobjednala, nárok žalobkyně odmítla.

3. Na základě výzvy soudu - usnesení ze dne 31. 12. 2018, č.j. 51 C 287/2018-20, týkající se otázky řádného posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, žalobkyně odkázala na informace uvedené žalovanou. Žalovaná měla být dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalované a jsou uvedeny v části zákaznické karty“ Ověřené dokumenty”, jednalo se o ověření poměrů žalované z výměry důchodu, nájemní/podnájemní smlouvy, kontrola insolvenčního rejstříku. Věřitel neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě.

4. Ze smlouvy o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami soud zjistil její uzavření dne [datum] Smlouva je podepsána [jméno] [příjmení] za věřitele a nečitelnou parafou na straně zákazníka. V záhlaví je označen věřitel a dále je zde označena žalovaná - jménem a příjmením, [rodné číslo], adresou [adresa]. Je zvolen hotovostní režim splátek. Předmětem smlouvy je zápůčka ve výši 20.000 Kč, při poplatku v částce 16.721 Kč, z toho úrok 2.554 Kč, poplatek za administrativní činnost v částce 3.801 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 10.366 Kč. Žalovaná se zavázala uvedené částky vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek po 613 Kč, poslední splátka ve výši 554 Kč, první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouva, každá další splátka vždy do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy stvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informacích získaných i od žalované (jsou obsahem zákaznické karty). Ze smlouvy o postoupení pohledávek spolu s přílohou č. 1 soud zjistil postoupení pohledávky za žalovanou dne [datum] věřitelem jako postupitelem na žalobkyni jako postupníka, pohledávka za žalovanou je uveden v bodě 1581. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání soud zjistil oznámení věřitele jako postupitele o postoupení pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni. Výzva je ze dne 16. 11. 2017 a žalované byla zaslána na adresu [adresa žalované]. Ze zákaznické karty soud zjistil jméno a příjmení žalované, datum narození a rodné číslo. Jako adresa výběru je uvedena adresa [adresa], která je však současně uvedena jako adresa trvalého pobytu, resp. Kolonka adresy trvalého pobytu zůstala nevyplněna a na předtisku zákaznické karty je uvedeno, že se vyplní v případě, je-li adresa odlišná jako adresa výběru. Je uvedeno, že totožnost byla ověřena OP s datem vydání [datum] do [datum], číslo [číslo obč. průkazu]. Jako náhradní kontaktní adresa je uvedena adresa [adresa]. U bydlení je vyplněno, že je nájemníkem, dále, že není vlastníkem automobilu. Jako důvod zápůjčky jsou uvedeny neočekávané výdaje. V části příjmy je uvedena mzda ve výši 9.840 Kč, jako jiný příjem je uvedena částka 15.000 Kč, u výdajů je uvedena částka 3.000 Kč na nájmu, 200 Kč na telefon, 3.000 Kč na výdajích domácnosti, u jiných závazků je uvedeno PF 3.700 Kč. Žalovaná nemá vydánu kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a je vlastníkem bankovního účtu, jak je uvedeno v zákaznické kartě. U ověřených dokumentu je zaškrtnuto ověření OP, výměry podpory, nájemní smlouva. Součástí zákaznické karty je čestné prohlášení žalované, že reálně disponuje použitelným příjmem výše uvedeným, je pravdivý. Prohlašuje, že nezamlčela žádný údaj důležitý pro smlouvu o zápůjčce. Zákaznická karta je podepsána opětovně parafou za žalovanou dne [datum]. Za věřitele je zákaznická karta podepsána [jméno] [příjmení]. Z výpisu z CEO žalované soud zjistil, že žalovaná má od [datum] trvalý pobyt evidován na adrese [adresa žalované]. Z originálu [číslo obč. průkazu] soud zjistil datum vydání [OP, datum] [anonymizováno] [rok] a konec platnosti [číslo obč. průkazu] [datum] [rok]. Z předžalobní upomínky spolu s dokladem o odeslání soud zjistil výzvu, aby žalovaná zaplatila částku ve výši 44.116,69 Kč za současného vysvětlení důvodu vzniku pohledávky, okolnosti postoupení pohledávky, jedná se o smlouvu o zápůjčce [číslo]. Upomínka byla žalované zaslána dne 17. 5. 2018 na adresu [adresa žalované]. Z originálu pojistné smlouvy soud zjistil podpis žalované, který porovnal s podpisem žalované na vyjádřeních ve spise, nicméně ničeho nezjistil, neboť jistá podobnost podpisů, spíše však v podobě parafy, zde je, nicméně soud není znalcem z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo. Ze zprávy MěÚ [obec] soud zjistil vydaný OP žalované [číslo] vydaný dne [datum] a s platností do [datum]. Z výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně nezná žádného z účastníků řízení, nicméně byla obchodním zástupcem věřitele, smlouvu si nevybavila, ale osvědčila její písmo na smlouvě za věřitele, stejně tak na zákaznické kartě, kdy si nevybavila, zda s žalovanou kartu vyplňovala. Žalovanou podle obličeje nepoznala. Uvedla nutnost uvedení trvalého bydliště dle OP do smluv, musel být předložen platný OP (nestačil neplatný OP spolu s oznámení MěÚ) či pas. V jejím účastnickém výslechu žalovaná odmítla podpis smlouvy, neodpovídá adresa trvalého pobytu, jediné co je správně, je rodné číslo. Na splátkách nikdy nic neplatila, muselo jít o jinou osobu. Potvrdila spoluvlastnictví bytového domu s nebytovými prostory v [obec], má příjem z pronájmu cca 7.000 Kč měsíčně, sama bydlí v podnájmu. Její starobní důchod v roce 2014 činil cca 11.000 Kč měsíčně.

5. Usnesením ze dne 2. 8. 2019, č.j. 51 C 287/2018-67, byl ve věci ustanoven znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, jehož úkolem bylo odpovědět a) zda podpis žalované na listině označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum], číslo smlouvy [číslo], je vlastnoručním podpisem žalované, b) zda lze vyloučit, že se v případě smlouvy o zápůjčce jedná o pravý podpis žalované.

6. Znalec znaleckých posudkem [číslo] zodpověděl obě výše položené otázky, kdy dospěl k závěru a) nelze rozhodnout, zda tři podpisy vyhotovené na jméno žalované na listině označené jako smlouva o zápůjčce ze dne [datum], číslo smlouvy [číslo], jsou vlastnoručními podpisy žalované, nebo zda se jedná o padělky, b) zároveň nelze rozhodnout, zda další dva sporné podpisy ve znění“ [celé jméno žalované] na listinách souvisejících se smlouvou o zápůjčce (Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a zákaznická karta ze dne [datum]) jsou pravými podpisy [celé jméno žalované], nebo zda se jedná o padělky. Znalec ke zkoumání materiálů použil specifickou metodu zkoumání ručního písma, která je kombinací metod analyticko-syntetické, srovnávací a grafometrické. Pro stanovení hodnot nalezených znaků byla použita metoda kauzálního zdůvodňování. Ke zkoumání a k dokumentaci byly využity z technických přístrojů stereoskopický mikroskop s bočním osvětlením a skener. Ohledně posuzovaných podpisů také uvedl, že se jedná o vyhotovení ve znění zjednodušeného příjmení, nejedná se o příliš složité podpisy, jejichž rezistence vůči možnému napodobení je nízká. Jde také o podpisy obtížně zpracovatelné pro písmoznalecké zkoumání. Při zhodnocení a interpretaci znaků konstatováno zjištění při komparaci sporných podpisů se srovnávacími podpisy převážných znaků podobných a shodných a zároveň ojedinělých znaků nepodobných a rozdílných. Pouhá početní převaha nalezených znaků shodných a podobných nemusí nutně svědčit pro pravost podpisů. Hodnotu nalezených shodných a podobných znaků navíc snižuje zvýšená variabilita podpisů [celé jméno žalované], a proto ze zjištěné kombinace však nalezených znaků shodných i rozdílných nelze v otázce pravosti všech sporných podpisů objektivně rozhodnout.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že věřitel uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce (za věřitele smlouvu podepsala [jméno] [příjmení]) s osobou označenou jako osoba žalované. Uvedená osoba je označena osobními údaji žalované, adresou [adresa]. Předmětem smlouvy je poskytnutí zápůjčky osobě označené [celé jméno žalované] (dále jen„ dlužník“) ve výši 20.000 Kč, peněžní prostředky byly předány při podpisu smlouvy. Dlužník se zavázal vrátit zápůjčku věřiteli spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16.721 Kč (úrok ve výši 2.554 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.801 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 10.366 Kč), prostřednictvím 60 splátek v jednotlivé výši 613 Kč, sedmidenní splatnost jednotlivých splátek. Smlouva je podepsána, v případě dlužníka jde o nečitelnou parafu. U dlužníka došlo k vyplnění zákaznické karty, opětovně jsou zde uvedeny osobní údaje, nesprávně je jako adresa trvalého pobytu (kolonka zůstala nevyplněna, neboť dle pokynů se má vyplňovat v případě jiné trvalé adresy než adresy výběru) a současně adresa výběru uvedena [adresa žalované]. Současně však bylo zjištěno, že žalovaná má jako adresu trvalého pobytu od roku [rok] evidovánu adresu [adresa žalované] adrese přebírá i zásilky soudu. Totožnost dlužníka měla být ověřena dle občanského průkazu, kdy odpovídalo číslo vydaného průkazu, ale neodpovídalo uvedení doby platnosti OP, které bylo v zákaznické kartě vymezena obdobím od [datum] do [datum], MěÚ [obec] však potvrdil platnost OP s uvedeným číslem v době od [datum] do [datum]. Jako náhradní kontaktní adresa je pak uvedena adresa [adresa]. V příjmové části zákaznické karty je vyplněna mzda 9.840 Kč, jako jiný příjem je uvedena částka 15.000 Kč bez jakékoliv bližší specifikace. Příjmy dlužníka měly být ověřeny na základě„ výměry podpory“ a v případě nájmu dlužníka pak nájemní smlouvou. Za dlužníka je opětovně zákaznická karta podepsána parafou. Svědkyně [jméno] [příjmení] pracovala jako obchodní zástupce věřitele, uvedenou smlouvu o zápůjčce si nevybavila, nicméně uvedla nutnost uvedení adresy trvalého pobytu dle OP. V řízení také bylo prokázáno, že dlužník neplnil řádně a včas, teprve až předžalobní výzvou byl vyzván k úhradě částky 44.116,69 Kč. Výzva byla dlužníkovi odeslána na adresu [adresa]. Pohledávka za dlužníkem/žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni (pohledávka je specifikována pod bodem 1581 přílohy č. 1), oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno na adresu [adresa žalované], a to dne [datum].

8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen“ spotřebitelský zákon”) smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Podle § 9 odst. 1 spotřebitelského zákona věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

12. V řízení je tvrzeno poskytnutí peněžních prostředků žalované na základě smlouvy o zápůjčky ze dne [datum], peněžní prostředky byly poskytnuty při podpisu předmětné smlouvy. Podle obsahu smlouvy o zápůjčky se současně jedná o tzv. spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru (není vyjmenován ve výjimkách podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru) a z osobních údajů uvedených ve smlouvě o zápůjčce a zákaznické kartě vyplývá, že dlužník/žalovaná byl v době sjednání smlouvy o zápůjčce osobou, která podléhá vymezení osoby spotřebitele podle § 419 o. z. Byť byla uzavřena smlouva o zápůjčce, u které není obecnou právní úpravou v o. z. stanovena povinná písemná forma, podle úpravy speciální, a to podle § 6 odst. 1 zákona je písemná forma vedle splnění informační povinnosti vyžadována (současně však platí, že nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy). K platnosti uzavřené písemné smlouvy o zápůjčce se vyžaduje vlastnoruční podpis jednajících osob. Žalovaná v řízení namítla neuzavření smlouvy se společností, namítla neplatnost smlouvy, tj. popřela pravost jejího podpisu. Podle § 565 o. z. je pak na žalobkyni, aby jako účastník řízení, který se dovolává soukromé listiny, dokázala její pravost a správnost. Na základě provedeného dokazování není možné vyjít z domněnky podle § 565 věta druhá o. z. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že není zjevné, že by se jednalo o osobu žalovanou, která podepsala smlouvu o zápůjčce. [jméno] [příjmení] potvrdila nutnost uvedení adresy trvalého pobytu dle předloženého OP. Žalovaná má však od roku [rok] trvalý pobyt evidován na adrese [ulice a číslo] v [obec], tato adresa není ani v jednom ze smluvních dokumentů uvedena, byť nepochybně uvedena být měla. Byť osobní údaje uvedené ve smlouvě odpovídají osobním údajů žalované, nebyla správně vyplněna platnost občanského průkazu v zákaznické kartě, dle názoru soudu se nemůže jednat ani např. o zjevnou chybu při psaní, protože nesprávný údaj uvádí [anonymizováno] jako měsíc počátku i konce platnost OP, správný údaj má však být měsíc [anonymizováno], číselné označení měsíců [anonymizováno] a [anonymizováno] nenabízí ani pouze vizuálně mnoho možností, jak se splést při opisování tohoto údaje. Nemožnosti vyjít z domněnky podle § 565 věta druhá o. z. napovídá i nedostatečné posouzení schopnosti žalované/dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Byť k tomu byla žalobkyně vyzvána, v řízení byla ohledně úvěruschopnosti žalované doložena pouze zákaznická karta a ničeho dalšího. Jsou sice označeny dva dokumenty (nájemní smlouva, výměra podpory), ty však k důkazu předloženy nebyly. Žalobkyně odkázala na prohlášení dlužníka/žalované, nicméně pouhý odkaz na uvedené prohlášení pro dostatečně posouzení úvěruschopnosti dlužníka/žalované nepostačuje. Pokud věřitel při posouzení úvěruschopnosti vyšel pouze z informací uvedených dlužníkem/žalovanou, nesplnil povinnost podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve svém důsledku však uvedené také znamená, že nedostatečným ověřením dlužníkem/žalovanou poskytnutých informací, nedošlo ani k dostatečnému ověření identity dlužníka/žalované. Bylo tedy na žalobkyni, aby podle § 565 o.z. prokázala pravost a správnost předložené soukromé listiny, kterou je nepochybně smlouva o zápůjčce ze dne [datum]. Na základě důkazního návrhu bylo v řízení vypracováno znalecké posouzení z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo. Znalkyně však dospěla k závěru, že v případě podpisů žalované na smlouvě o zápůjčce není možné dojít k závěru, že se jedná o vlastnoruční podpisy žalované, stejně tak nelze rozhodnout, zda další dva podpisy žalované na listinách související se smlouvou o zápůjčce (standardní informace o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta) jsou pravými podpisy žalované nebo zda se jedná o padělky. Znalkyně odkázala na skutečnost, že se v případě posuzovaných podpisů jednalo o vyhotovení ve znění zjednodušeného příjmení, což mimo jiné znamená nízkou rezistenci vůči možnému napodobení. S odkazem na jíž výše uvedené soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala pravost a správnost předložené soukromé listiny – smlouvy o zápůjčce, neboť v řízení nebylo jednak prokázáno, že by smlouvu o zápůjčce podepsala žalovaná, stejně tak nebylo prokázáno, že věřitel s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce i při odhlédnutí od nutnosti požadavku písemné formy smlouvy o zápůjčce dle zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 6 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru). Nedostatky předložené smluvní dokumentace (adresa trvalého pobytu, platnost OP), nedostatečné posouzení úvěruschopnosti dlužníka/žalované (neověření dlužníkem/žalovanou uvedených informací – viz např. nijak neověřený příjem ve výši 15.000 Kč), nemožnost dospět k závěru o pravosti podpisů žalované/dlužníka na smlouvě o zápůjčce a stejně tak na souvisejících dokumentech (standardní informace o spotřebitelském úvěru, zákaznická karta), vedou soud k závěru o neprokázání pasivní věcné legitimace žalované v tomto řízení, resp. o neplatnosti smlouvy o zápůjčce podle § 561 o. z., neboť sice písemná forma zachována byla, ale nebylo prokázáno, že by podpis na smlouvě byl podpisem žalované.

13. Nároku žalobkyně nebylo možné vyhovět ani při posouzení nároku jako nároku na vydání majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu podle § 2991 o. z. Soud nepřistoupil k poučení o jeho jiném právním názoru podle § 118a odst. 2 o. s. ř., neboť v řízení již uvedená skutková tvrzení a provedené důkazy postačuji i pro posouzení, zda se jednalo o žalovanou, která se bez spravedlivého důvodu obohatila na úkor věřitele, resp. žalobkyně. K závěru o pasivní věcné legitimaci žalované však nebylo možné dojít ani v tomto případě, protože předání peněžních prostředků v hotovosti bylo spojeno s podpisem smlouvy o zápůjčce a soud má za prokázané, že smlouvu o zápůjčce žalovaná nepodepsala, tj.neuzavřela. Jediný svědek, který mohl potvrdit předání peněžních prostředku žalované při uzavření smlouvy o zápůjčce, byla [jméno] [příjmení] jako obchodní zástupce věřitele, paní [jméno] [příjmení] však při jejím výslechu přítomnou žalovanou nepoznala.

14. Soud proto žalobu zamítl, neboť nebyla prokázána pasivní věcná legitimace žalované ani v případě smlouvy o zápůjčce, ani v případě nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, podle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

16. Usnesením ze dne 16. 10. 2020, č.j. 51 C 287/2018-109, soud znalkyni [označení znalkyně] [titul] [celé jméno znalkyně], přiznal odměnu za zpracované znalecké posouzení ve výši 9.100 Kč. Žalobkyně v řízení zaplatila zálohu ve výši 8.000 Kč, v rozsahu 1.100 Kč se bude jednat o náklady řízení, které stát v řízení zaplatí. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení byla žalobkyně neúspěšná, soud proto žalobkyni uložit povinnost nahradit státu náklady řízení, které stát platil. Protože v době vyhlášení rozsudku usnesení ze dne 16. 10. 2020 nebylo v právní moci, soud o výši a lhůtě rozhodne samostatným usnesením.