51 C 297/2020

Plný text

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO 07806019 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 782 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 782 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od 5. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit náklady státu ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobou ze dne 2. 11. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 782 000 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí uzavření smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb ze dne , datum, s žalovaným, ve znění dodatku ke smlouvě č. , hodnota, . Žalovaný se měl zavázat platit žalobkyni 46 000 Kč měsíčně jako příspěvek na náklady spojené s provozem nebytových prostor, které slouží pro podnikání žalobkyně a žalovaného, pro poskytování služeb žalovaného třetím osobám. Žalovaný neměl v době od 1. 3. 2019 do 31. 7. 2020 splnit povinnost hradit sjednanou částku žalobkyni, žalovaný neměl ničeho zaplatit ani na základě výzvy žalobkyně ze dne 20. 8. 2020.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Uvádí, že se stal obětí podvodu. Ve věci komunikoval s žalující společností, necítí se povinen k úhradě vymáhané částky. Žalovaný uvádí, že nastoupil jako holič - kadeřník ve studiu , Anonymizováno, v polovině ledna 2019 na adrese , Anonymizováno, , zhruba od poloviny března 2019 na adrese , adresa, . Práci ve studiu ukončil koncem února 2020. Po celou dobu vždy jednal s panem , jméno FO, , sám pan , jméno FO, označoval paní , jméno FO, (tehdejší jednatelkou žalobkyně) za svou účetní. S panem , jméno FO, žalovaný uzavřel v lednu 2019 ústní dohodu, podle které měl žalovaný pracovat jako holič – kadeřník a z vydělaných peněz pan , jméno FO, uhradí náklady studia a zbytek si rozdělí rovným dílem. Fakticky však spolupráce probíhala tak, že žalovaný jako holič – kadeřník obsloužil zákazníka, který následně za službu poskytnutou žalovaným zaplatil na recepci studia. , jméno FO, posléze převzal peníze od recepčních a z takto investovaných peněž zaplatil náklady studia – mzdu recepčních a žalovanému jednou týdně vyplatil „mzdu“. Ve zvláštním sešitu byl zapisován výdělek žalovaného, úhrada zákazníka žalovaného, do sešitu zapisoval žalovaný či recepční. Oproti popsané dohodě si však pan , jméno FO, vystupující jako majitel a provozovatel studia měl ponechat zbylé peníze a o žádný zbytek se s žalovaným nedělil. Po dobu spolupráce měl žalovaný vydělat v roce 2019 částku 489 380 Kč a za první dva měsíce roku dalších 112 600 Kč, celkem tak měl pan , jméno FO, inkasovat od zákazníků žalovaného za služby poskytnuté žalovaným částku 601 980 Kč. Žalovaný není prozatím schopen potvrdit, zda vůbec a případně kdy podepsal žalobkyní podepsanou smlouvu o spolupráci včetně dodatku. , jméno FO, měl předkládat opakovaně k podpisu nějaké listiny, o těch však uváděl, že se nijak nedotýkají původní ústní dohody a podpisy na dokumentech jsou jen třeba jako doklady k daňovému přiznání. Pokud , jméno FO, byl oprávněn uzavřít předmětnou smlouvu, byl jistě oprávněn přijmout za žalobkyni peníze jako plnění z této smlouvy. Pokud , jméno FO, v pozici provozovatele studia peníze přijal za žalobkyni, je na žalobkyni, aby se jich po , jméno FO, domáhala.

3. Žalobkyně podáním ze dne 18. 6. 2021 uvedla, že žalovaný nenastoupil do společnosti jako holič – kadeřník, ale uzavřel smlouvu o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb. Žádná ústní smlouva mezi společností a žalovaným nebyla uzavřena. Je skutečností, že pan , jméno FO, byl zmocněn za společnost jednat a společnost v nepřítomnosti jednatelky řídit. Společnost nepřebírala žádné tržby, které by byly z činnosti žalovaného jako kadeřníka. Žalovaný nebyl zaměstnancem společnosti, na straně společnosti nebylo žádné právo ani povinnost inkasovat tržby z činnosti žalovaného. Žalobkyně nemá žádnou vědomost, že by pan , jméno FO, jménem společnosti od žalovaného přebíral nějaké peníze jako tržbu žalovaného. Z výkonu žalovaného společnost žádný příjem neměla. , jméno FO, byl skutečně výkonným pracovníkem společnosti a jako takový byl zmocněn k úkonům za společnost. Společnost využívala činnost pana , jméno FO, celkem intenzivně a k jeho působení ve společnosti nemá žádných připomínek.

4. Ze smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb soud zjistil, že se žalobkyně s žalovaným jako specializovaným holičem, kadeřníkem dne , datum, dohodla na vzájemné spolupráci, jejímž účelem mělo být rozšíření okruhu nabízených služeb klientů. Ve smlouvě je uvedena provozovna v nebytových prostorách určených k podnikání na adrese , adresa, , ve které má žalobkyně oprávnění provozovat holičství a kadeřnictví. Žalobkyně se zavázala umožnit žalovaného využívat části provozovny v pracovní dny (svátky, soboty, neděle musí být nahlášeny a jsou jen za příplatek) a žalovaný se zavázal vykonávat v prostorách žalobkyně (dále jen „studio“) specializované služby holičské a kadeřnické činnosti na účet žalovaného, jeho jménem a na jeho odpovědnost. Žalovaný se zavázal přispívat na náklady spojené s provozem nebytových prostor (nájemné, služby spojené s nájmem, vodné a stočné, elektřiny, plyn, topení) měsíčně částkou 46 000 Kč, a to v hotovosti oproti příjmovému pokladnímu dokladu, splatnost vždy do každého 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je příspěvek placen. Smlouva o spolupráci je uzavřena dobu určitou od , datum, do , datum, . Před uplynutím dohodnuté doby dojde k zániku smlouvy v případě, že studiu zanikne nájemní právo k předmětným nebytovým prostorám dle úvodního ustanovení smlouvy. Bylo také dohodnuto, že smlouva může být měněna a doplňována pouze písemnými dodatky, podepsanými zástupci obou smluvních stran, dodatky se stávají nedílnou součástí smlouvy. Smlouva je podepsána žalovaným, za žalobkyni je smlouva podepsána , jméno FO, . Dne , datum, byl ke smlouvě uzavřen dodatek, kterým došlo ke zrušení provozovny studia na adrese , Anonymizováno, k , datum, a ke zřízení nové provozovny dne , datum, (překlep v dodatku) na adrese , adresa, .Z předžalobní výzvy soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 20. 8. 2020 vyzval žalovaného k úhradě částky 782 000 Kč jako příspěvku na náklady spojené s provozem nebytových prostor za dobu od 1. 3. 2019 do 31. 7. 2020. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu , adresa, dne 20. 8. 2020.Z dopisů žalovaného ze dne 1. 10. 2020 soud zjistil že se jedná o vyjádření zástupce žalovaného jako reakci na předžalobní výzvu žalobkyně. Je konstatováno, že žalovaný se stal obětí podvodu. Zástupce žalovaného taktéž uvádí, že pan , jméno FO, vždy vystupoval jako provozovatel, majitel a šéf a (původní) jednatelku žalobkyně představoval jako jeho účetní. Při podpisu smlouvy pak žalovaný tvrdí, že byla uzavřena ústní dohoda, dle které měl žalovaný vlastní prací holiče vydělávat peníze, zákazník měl hradit peníze přímo do pokladny na recepci studia. K pokladně měl přístup pan , jméno FO, , kterou jednou týden vyplácel žalovanému „mzdu“ a také vyplácel ostatní „zaměstnance“. , jméno FO, pak měl ze zbytku vydělaných peněz hradit náklady včetně veškerých poplatků za užívání studia a zbytek vydělaných peněz měl s žalovaným dělit napůl (při započtení již vyplacené „mzdy“). Žalovaný tvrdí, že kromě „mzdy“ v zanedbatelné částce žádné další dělení zisku neobdržel. Z dopisu žalovaného ze dne 15. 10. 2020 je za zjištěné, že zástupce žalovaného upozorňuje na využití naivity žalovaného a zároveň na skutečnost, že nelze oddělit oprávnění pana , jméno FO, jednat za žalobkyni na jedné straně a na straně druhé od žalovaného přijímat veškeré jím vydělané peníze a tvrdit, že je nepřijal jako zástupce žalobkyně, ale jen sám za sebe. Z vyjádření zástupce žalobkyně s datem dojití dne 14.10. 2020 soud zjistil reakci zástupce žalobkyně na vyjádření žalovaného s tím, že bude podána žaloba, žalobkyně nesouhlasí se skutečnostmi uvedenými žalovaným, nezakládají se na pravdě.Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, je za zjištěné, že žalobkyně měla zájem o pronájem nebytového prostoru v nemovitosti uvedené korporace na adrese , adresa, . S pověřenou osobou žalobkyně byl dohodnut termín podpisu podnájemní smlouvy prostoru sloužícího podnikání (jednotka s , Anonymizováno, , datum, , nicméně žalobkyně termín podpisu nedodržela, korporace ztratila zájem, nikdy nedošlo k vzájemnému podpisu smlouvy o podnájmu nebytového prostoru, žalobkyně nikdy neměla pronajaté nebytové prostory ve výše označené nemovitosti.

5. Svědek , jméno FO, při svém výslechu uvedl, že žalovaný měl v roce , Anonymizováno, „křeslo v pronájmu“, pracoval pro ně do konce roku , Anonymizováno, , nikdy však neplatil pronájem, byť k tomu byl vyzván, což svědek dokládal neotevřenou obálkou adresovanou žalovanému, doručovanou dne 15. 4. 2020 na adresu , adresa, . Svědek taktéž doložil plnou moc ze dne 10. 9. 2018 udělenou jednatelkou žalobkyně , jméno FO, , spolupráce s žalobkyní trvala až do roku 2020, kdy se zřejmě v lednu 2020 rozešli. V případě provozovny byl žalovaný jediným, kdo měl pronajaté křeslo, ostatní holiči byli brigádnicí, kteří později přešli na „nějakou“ smlouvu. Žalovaný si své klienty kasíroval sám, uvedené viděla recepce, která tak mohla rozlišit klienty žalovaného a klienty ostatních kadeřníků/holičů. Svědek si však nebyl schopen vybavit (sic!!! – sám svědek tvrdil, že byl odpovědnou osobou provozovny), zda recepce nějakým způsobem evidovala tržbu. K ukončení spolupráce s žalovaným nedošlo předčasně, protože sliboval, že zaplatí. Svědek dále popřel, že by , jméno FO, představoval jako účetní, stejně tak, že by ve vztahu k třetím osobám vystupoval jako majitel žalobkyně, pouze odpovídal za provozovnu. Žalovaného měla napravit manažerka provozu, která činost prováděla měsíc, žalovaný s ní pak měl mít výstup. Svědek potvrdil, že v provozovně , Anonymizováno, skutečně stříhali, provozovnu měli společně se známý, který však měl dluhy. Nájem se měl přepisovat na ně, ale k uzavření nájemní smlouvy již nedošlo, protože došlo k odkoupení vybaveného , Anonymizováno, o ulici dále.

6. Z výslechu svědkyně , jméno FO, je za zjištěné, že pracovala jako recepční v provozovně žalobkyně od ledna 2020. Prováděla rezervace na střihy, obsluhovala klienty, co se týkalo pití. Poté, co byl klient ostříhán, zaplatil u ní na recepci, peníze dala do kasy a příjem zapsala do sešitu. Měla špatně vystavenou dohodu o provedení práce od pana , jméno FO, , protože se domlouvali na dohodě o provedení pracovní činnosti s tím, že když se chtěla svědkyně vrátit po nemoci do práce, bylo jí sděleno, že má výpověď, protože ji měl žalovaný udat na úřadu práce, což jí sdělil pan , jméno FO, . Sama pak měla problém s úřadem práce, protože výše uvedená smlouva nebyla ukončena a musel jí u žalobkyně nakonec vyžádat úřad práce sám (byť se o to svědkyně sama neúspěšně pokoušela). Platby přijímala jak od zákazníků dalších holičů, tak i od klientů žalovaného, klienty žalovaného zapisovala jak do sešitu pana , jméno FO, , tak do sešitu žalovaného. Veškeré přijaté platby vkládala do jediné pokladny a zapsala do sešitu pana , jméno FO, . , jméno FO, jí pan , jméno FO, označil jako účetní, on sám se představoval jako majitel, „boss“, vedle svědkyně byl také jediným, kdo měl přístup do pokladny a z prostředků v pokladně je všechny (recepční, holiče) vyplácel. Z této kasy byla vyplácena také managerka , Anonymizováno, , která je následně vyplatila za nepřítomného pana , jméno FO, a pan , jméno FO, vytvořil hádku s uvedenou jen kvůli tomu, že je vyplatila tak, jak měla. Byla svědkem hádky mezi panem , jméno FO, a žalovaným, kdy pan , jméno FO, měl žalovanému říci, že bez něj by nic žalovaný nebyl, že vše žalovanému zařídil, všechno mu poskytl, po této hádce měl žalovaný týden poté skončit, což bylo koncem , Anonymizováno, .Z výslechu svědkyně , Anonymizováno, soud zjistil, že pana , jméno FO, označila jako majitele , Anonymizováno, , kde pracovala při zahájení provozu , Anonymizováno, jako recepční, měla brigádní smlouvu. Předmětem její práce byla objednávka zákazníků včetně zákazníků žalovaného, na místě je obsloužila občerstvením a po stříhání u ní platili za službu (včetně zákazníků žalovaného), příjem za stříhání se zapsal do velkého sešitu, peníze vložila do pokladny (stvrzenky však nevystavovala) a poté se starala o úklid , Anonymizováno, . , jméno FO, byla svědkyni označena panem , jméno FO, jako účetní, nikdy se však s ní nesetkala. Jako holič zprvu působil pouze žalovaný, poté nastoupili další dva, tři holiči. Do kasy měla přístup ona a pan , jméno FO, , který z kasy občas peníze vybíral, z peněz z kasy byla vyplácena i ona. Byl to pan , jméno FO, , kdo svědkyni určil, že bude vybírat i peníze od zákazníků žalovaného. Neviděla však, jakým způsobem byli vypláceni holiči brigádníci a jakým způsobem žalovaný.Z výslechu , jméno FO, je za zjištěné její působení jako recepční v předmětném , Anonymizováno, po dobu dvou měsíců, vedle dalších činností přebírala peníze do kasy od všech zákazníků včetně zákazníků žalovaného a evidovala tržbu za daný den, neevidovala však, kdo konkrétně zákazníky obsloužil. Peníze šly vždy přes kasu, neviděla, že by některý zákazník platil přímo žalovanému. Dohodu o pracovní činnosti uzavírala s panem , jméno FO, , který se představil jako majitel, provozovatel , Anonymizováno, . Odměnu za pracovní činnosti jí vyplácel pan , jméno FO, , který však vyplácel i pana , Anonymizováno, , obojí vždy po týdnu. Nikdy však neviděla, v jaké výši byl vyplacen, v případě pana , Anonymizováno, viděla, že mu pan , jméno FO, „něco“ dává. Svědkyně paní , jméno FO, identifikovala jako osobu, která dělala panu , jméno FO, „papíry“ i pro , Anonymizováno, . , jméno FO, si z kasy standardně bral peníze, pokud potřeboval. Někdy je vrátil, někdy ne. K pokladně měla přístup ona a pan , jméno FO, .Z výslechu , jméno FO, je za zjištěné, že se jedná o matku žalovaného. Žalovaný zprvu pracoval v „, Anonymizováno, “, poté odešel s panem , jméno FO, do jednoho , Anonymizováno, , kde jim ukončili činnost a poté se přestěhovali do , Anonymizováno, shopu, kde žalovaný pracoval do , Anonymizováno, . , jméno FO, byl majitelem, chtěl , Anonymizováno, prodat žalovanému. Nicméně v prosinci 2019 bylo zjištěno, že žalovaný nemá jako podnikatel zaplaceno zdravotní a sociální pojištění, protože je neměl z čeho platit. Za týden si před Vánoci vydělal 30 000 Kč, nicméně dostal 3 500 Kč. S panem , jméno FO, sama řešila daňové přiznání syna, které měla dělat její účetní, nicméně matka žalovaného od pana , jméno FO, nezískala příjmové doklady. , jméno FO, nabízel, že přiznání zpracuje jeho účetní, s čímž svědkyně nesouhlasila, jednalo o účetní, která měla bydlet v , Anonymizováno, , nicméně v lednu zjistila, že se jedná o účetní z , Anonymizováno, , která jim také žádné příjmové doklady nevydala, účetní z , Anonymizováno, nevěděla ani o smlouvě o spolupráci a žádné doklady v účetnictví neměla. , jméno FO, měl opakovaně přislíbit vydání předmětných příjmových dokladů, nicméně nikdy ta neučinil. Syn jí měl ohledně smlouvy o spolupráci tvrdit, že částka 46 000 Kč je ve smlouvě uvedena kvůli finančnímu úřadu, že byl s panem , jméno FO, domluvený na polovině. Skutečnost, že smlouva byla uzavřena „pouze kvůli finančnímu úřadu“ svědkyni potvrdil i pan , jméno FO, . V případě smlouvy žalovaný neměl ani smlouvu, kopii smlouvy dostala od pana , jméno FO, . Svědkyně potvrdila i hovor s bývalou jednatelkou žalobkyně, tato měla uvádět „přetahování“ klientů, dluh žalovaného, podání trestního oznámení. Ve výsledku se do daňového přiznání žalovaného uvedly příjmy pouze podle toho, co bylo v recepci zapsáno, nebo si je žalovaný psal do sešitu s tím, že částka 46 000 Kč měsíčně nebude jako náklady uplatňována.

7. Z výslechu , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o bývalou jednatelku žalobkyně, která po poučení podle § 131 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uvedla, že v předmětné věci již byla vyslechnuta policií. Společnost (žalobkyni) „měla“ od roku 2016, s panem , jméno FO, se seznámila v roce 2018, 2019. V provozovně , Anonymizováno, byla pouze jednou, smlouvu o pronájmu s majitelem nikdy neviděla. Poté došlo k přesunu do , Anonymizováno, v , adresa, . , jméno FO, nechtěl, aby se vědělo, že , Anonymizováno, vlastní bývalá jednatelka žalobkyně, proto byla představována jako uklízečka. Vše vždy zařizoval pan , jméno FO, , jako tehdejší jednatelka pouze podepisovala, vše platila, ale od pana , jméno FO, nedostala žádný zisk, pan , jméno FO, jí sdělil, že , Anonymizováno, nevydělává, peníze nejsou. O provozu , Anonymizováno, ničeho nevěděla, neměla přístup ani k rezervačnímu systému , Anonymizováno, . S panem , jméno FO, žádnou smlouvu uzavřenu neměla, pouze jí řekl, že jí bude odevzdávat peníze, účetní doklady řešil pan , jméno FO, s účetní, pokud se pana , jméno FO, na něco zeptala, nebylo jí ničeho sděleno. , jméno FO, udělila písemnou plnou moc, ani nevěděla k čemu, kopii od pana , jméno FO, nedostala, i když o ni požádala. Smlouvu s žalovaným viděla, byla překvapena výší částky, kterou měl pan žalovaný hradit za pronájem křesla. S žalovaným jednala pouze o práci, částku 46 000 Kč za křeslo s žalovaným neprobírala. Volala pouze jeho matce, a to na popud pana , jméno FO, s tím, že se hovor týkal dlužného nájmu žalovaného.Ze zprávy policejních orgánů soud zjistil stav soudem podaných trestních oznámení, přičemž ke dni rozhodnutí probíhala řízení před policejním orgánem.

8. Soud má z provedeného dokazování za zjištěné, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb. Za žalobkyni smlouvu uzavíral na základě udělené plné moci bývalou jednatelkou žalobkyně , jméno FO, pan , jméno FO, . Účastníci písemně dohodli vzájemnou spolupráci, která spočívala v tom, že žalovaný jako specializovaný holič a kadeřník v provozovně na adrese , Anonymizováno, a podle dodatku ke smlouvě ze dne , datum, v provozovně na adrese , adresa, měl využívat část provozovny v pracovní dny (svátky, soboty, neděle za příplatek) za účelem výkonu specializovaných služeb holičských a kadeřnických činností na účet žalovaného, jeho jménem a na jeho odpovědnost. Žalovaný se zavázal přispívat na náklady spojené s provozem provozovny částkou 46 000 Kč měsíčně (nájemné, služby spojené s nájmem, vodné, stočné, elektřina, plyn, topení), částka měla být placena v hotovosti oproti příjmovému dokladu vždy do každého 15. dne měsíce předcházejícího měsíci, za který měl být příspěvek placen. Smlouva o spolupráci byla uzavřena nad dobu určitou od , datum, do , datum, . Z provedených svědeckých výslechů a účastnického výslechu bývalé jednatelky žalobkyně , jméno FO, je však za zjištěné, že podle uzavřené smlouvy nebylo postupováno. Praxe v provozovně na , adresa, (tzv. barbershop) byla taková, že všichni zákazníci šli přes recepci k jednotlivým holičům/kadeřníkům včetně žalovaného, přičemž po poskytnutí jednotlivé služby každý jednotlivý zákazník za poskytnuté služby zaplatil na recepci recepčním, a to včetně zákazníků žalovaného, kteří tudíž nemohli platit přímo žalovanému. Svědky , Anonymizováno, uvedla pokyn pana , jméno FO, k tomu, že peníze se budou vybírat i od zákazníků žalovaného. Za úhradu poskytnutých služeb nebyl recepcí vystavován žádný doklad. Peníze za poskytnuté služby byly recepčními vkládany do kasy, ke které měly přístup pouze recepční a taktéž pan , jméno FO, . , jméno FO, z peněz vložených do kasy (s tím, že vkládané peněžní prostředky byly zapisovány do zvláštního sešitu) peníze vybíral pro nezjištěné potřeby a z těchto peněz taktéž vyplácel odměnu recepčním a stejně tak (a ve stejném intervalu) jednou týdně platil odměnu žalovanému. Z provedeného dokazování je taktéž za zjištěné, že pan , jméno FO, jednal za žalobkyni na základě plné moci udělené tehdejší jednatelkou , jméno FO, , která byla představována jako účetní (viz výslechy recepčních, matky žalovaného), popř. uklízečka (sic!!!), jak sama , jméno FO, uvedla, což je však v rozporu s údaji veřejného rejstříku, neboť , jméno FO, byla statutárním orgánem žalobkyně. Jako statutární orgán žalobkyně však neměla žádné informace o provozu provozovny na adrese , Anonymizováno, , nicméně provoz provozovny financovala, aniž by z provozu měla nějaký zisk.

9. Matka žalovaného potvrdila, že skutečná účetní žalobkyně nebyla schopna vydat jakékoliv doklady týkající se práce žalovaného, neboť je neměla k dispozici (protože neexistovaly, viz také výslech , Anonymizováno, ), účetní ani neměla v účetnictví zahrnutu smlouvu o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb uzavřenou s žalovaným.

10. Ke svědeckému výslechu , jméno FO, a jeho obsahu nebylo možné vůbec přihlédnout, neboť sice odpovídal žalobním tvrzením a textu smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb, nicméně byl ve zcela příkrém a přímém rozporu se všemi svědeckými výslechy, včetně výslechu , jméno FO, . Pokud byl svědek , jméno FO, osobou odpovědnou za provoz provozovny, nepochybně mu muselo být známo, zda a jakým způsobem byla evidována tržba. O tom, že tržba byla evidována do sešitu v recepci hovořila každá z vyslechnutých recepčních, o nevystavování stvrzenek za úhradu poskytnutých služeb hovořila , Anonymizováno, .. Stejně tak za neodpovídající tvrzení soud pokládá tvrzení o tom, že žalovaný byl jediným holičem, kdo měl tzv. “křeslo v pronájmu”, když svědek současně při jeho výslechu předložil „originál smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb“, což měla být smlouva uzavřena s žalovaným, nicméně soud nahlédnutím do této smlouvy zjistil, že se sice jedná o uvedenou smlouvu, ale uzavřenou s třetí osobou panem , Anonymizováno, (a okamžitě byla vrácena svědkovi), při konfrontaci se jménem uvedeného svědek tvrdil, že jméno nezná a předstíral neznalost. Stejně tak je zcela rozporné tvrzení svědka , jméno FO, , že vůči třetím osobám nevystupoval jako majitel žalobkyně, když vyslechnuté recepční, matka žalovaného, bývalá jednatelka žalobkyně uvedly opak. Soud pak ani nezmiňuje konfrontaci svědka se zvukovým záznamem předložených stranou žalovaného, ke které soud pak pro účely dokazování nevycházel, ani odpovědi svědka, kdy se přímo nikdy nevyjádřil k položené otázce, ale pouze uvedl hypotetickou situaci „pokud by“ (viz např. otázka zástupce žalovaného týkající se způsobu záznamu peněz od jednotlivých zákazníků na straně 9 prokotolu o jednání ze dne , datum, doplněného o přepis zvukového záznamu). Soud proto dospěl k závěru, že svědek , jméno FO, nevypovídal pravdu, soudu lhal (markantně ve výše popsaném případě smlouvy s panem , Anonymizováno, ), a toto zjištění považoval za natolik závažné, že uvedené oznámil orgánům činným v trestním řízení s tím, že řízení před orgánem činným v trestním řízení nebylo ke dni rozhodnutí soudu skončeno (stejně tako jako trestní řízení ve vztahu k možné trestné činnosti).

11. V případě , jméno FO, jako bývalé jednatelky žalobkyně (v pozici statutárního orgánu žalobkyně byla opakovaně v obchodním rejstříku zapsána od , datum, až do , datum, ) byl její výslech částečně ovlivněn tím, že před jejím výslechem v této věci již byla vyslechnuta policejním orgánem v souvislosti s podaným trestním oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu při provozu provozovny , Anonymizováno, v , adresa, . Z jejího výslechu však bylo možné vyjít v té části, která se týkala popisu provozu a vedení provozovny panem , jméno FO, .

12. V řízení byl k důkazu navržen zvukový záznam. Soud navržený důkaz zvukovým záznamem připustil, provedl, před jeho provedením byl použit ke konfrontaci svědka , jméno FO, . Soud však ze zvukového záznamu ničeho rozhodného pro věc nezjistil, a to i díky jeho špatné kvalitě, když současně soud nepřihlížel ani k výpovědi svědka , jméno FO, ze shora uvedených důvodů. Při posouzení připuštění zvukového záznamu soud vycházel ze zjištění, že nejde o záznam pořízený na základě úřední licence či souhlasu nahrávané osoby (, jméno FO, ). Vzhledem k tomu, že zvukový záznam byl předložen v řízení, která se týká vztahu mezi podnikateli (viz obsah žaloby), záznam byl pořízen v , Anonymizováno, při stříhání , jméno FO, žalovaným, taktéž s ohledem na obranu žalovaného, soud dospěl k závěru, že zvukový záznam jako důkazní prostředek byl pořízen za odpovídající situace a jeho použití je přiměřené okolnostem případu, tudíž jej připustil.

13. Z důvodu nadbytečnosti soud nedoplnil dokazování o výslechy svědků navržených žalovaných – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (zde nebylo možné dohledat bydliště uvedené, což se podařilo až orgánu činnému v trestním řízení), , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, .

14. Podle § 555 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

15. Protože v řízení byla vznesena námitka neplatnosti smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb, soud se zabýval nejprve tím, zda došlo k jejímu řádnému a platnému uzavření. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb nebyla řádně a platně uzavřena. V řízení bylo celkem spolehlivě žalovaným prokázáno, že ze strany účastníků této smlouvy nedošlo k projevu vážné vůle žádného z účastníků smlouvy, jejímž úmyslem by bylo uzavřít smlouvu, na jejímž základě měl žalovaný za příspěvek určený na náklady provozu ve výši 46 000 Kč měsíčně hrazený žalobkyni po dobu trvání smlouvy od 1. 3. 2019 do 1. 3. 2020 provádět specializované holičské a kadeřnictví v provozovně na adrese , Anonymizováno, . Žalovaný sice v uvedené provozovně tzv. , Anonymizováno, jako specializovaný holič a kadeřník působil, nicméně za zcela jiných podmínek, než by mělo vyplývat ze smlouvy, a to v pozici, která spíše odpovídala pozici zaměstnance, než osobě podnikatele definované v § 420 o. z., popř. § 421 o. z. Žalovaný pro žalobkyni vykonával práce spočívající ve specializovaných službách kadeřníka a holiče, klienti žalovaného (a stejně tak klienti dalších holičů či holiče) za službu jím poskytnutou hradili přímo žalobkyni na recepci provozovny barbershopu, v případě žalovaného byly peníze od jeho klientů vybírány na základě pokynu , jméno FO, . Peněžní prostředky od všech holičů byly vkládány do jediné kasy, ke které měl přístup pan , jméno FO, jako zmocněnec žalobkyně (a osoba odpovědná za provoz) a recepční s tím, že , jméno FO, zpravidla jednou týdně z těchto prostředků vyplácel recepční a stejně tak i žalovaného. Uvedenou praxi potvrdili recepční, přičemž soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti svědeckých výslechů recepčních, každá ze svědkyň vypovídala logicky a konzistentně, svědecké výslechy se v popisu provozu provozovny nelišily. O prapodivném, umně manipulovaném, způsobu vedení provozovny svědčí i problémy jedné z recepčních s úřadem práce v přímé souvislosti s jednáním , jméno FO, jako osobě, která byla zmocněna ke generálnímu zastupování žalobkyně. Ze svědeckých výslechů pak jasně vyplynulo, že předmětná smlouva o spolupráci nebyla ani součástí účetnictví žalobkyně, tudíž bylo logické, že žalovaný smlouvu o spolupráci nezahrnul do vlastního daňového přiznání ani jako náklad.

16. Soud ve věci dospěl po části provedeného dokazování k závěru, že je možné, že ve věci došlo ke spáchání trestné činnosti, z tohoto důvodu bylo podáno trestní oznámení, soud následně zvažoval, zda z tohoto důvodu bude nutné řízení přerušit podle § 109 odst. 1, písm. b) o. s. ř., tedy, že rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit. Soud však dospěl k závěru, že pro věc není rozhodné, zda došlo či nedošlo ke spáchání trestné činnosti v souvislosti provozem barbershopu, protože pro řízení je rozhodné posouzení, zda žalobkyni na základě žalobních tvrzení vznikl nárok vůči žalovanému na zaplacení příspěvku podle smlouvy o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb ve výši 782 000 Kč spolu s příslušenstvím. Řízení proto nebylo přerušeno a soud ve věci po doplnění dokazování přistoupil k rozhodnutí ve věci samé. Jak je již výše řečeno, není možné ke smlouvě o spolupráci přihlížet, protože při jejím uzavření ani žalobkyně (zejména pan , jméno FO, ) ani žalovaný neměli v úmyslu vyvolat předpokládané následky, které byly obsahem podepsané smlouvy o spolupráci, tedy, že za pronájem křesla bude žalovaný hradit žalobkyni příspěvek na náklady ve výši 46 000 Kč. Ničeho takového v řízení prokázáno nebylo, ke smlouvě není možné přihlížet, fakticky totiž žalovaný vykonával závislou práci, veškeré jeho příjmy byly příjmy žalobkyně, nikoliv příjmy žalovaného, nelze proto hovořit ani o tom, že by bylo povinností žalovaného vedle práce hradit také příspěvek ve výši 46 000 Kč měsíčně na provoz barbershopu.

17. Podle § 554 o. z. ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží, neboť nejde o právní jednání, protože nebyla zjevně projevena vážná vůle, a to na straně obou účastníků smlouvy, což zjevně vyplynulo z provedeného dokazování. Ani sám zmocněnec žalobkyně, který smlouvu o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb s žalovaným uzavřel, neměl zájem na tom, aby tato smlouva byla uzavřena, jak je již výše uvedeno, nebyla ani součástí účetnictví žalobkyně. Protože se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží, soud se zabýval tím, zda by bylo možné nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. Soud zde však nepřistoupil ani k poučení o jeho jiném právním názoru podle § 118a odst. 2 o. s. ř., protože je zjevné, že žalovaný v poměru obdobném zaměstnaneckém (nicméně s “nevýhodami” podnikající fyzické osoby – mimo jiné nutnost přímého hrazení příslušných pojištění státu žalovaným) žalobkyni poskytoval kadeřnické a holičské služby, služby byly klienty žalovaného hrazeny na recepci do pokladny žalobkyně (stejně jako klienti dalšího holiče, holičů), která žalovanému zaplatila „mzdu“ či odměnu za práci z prostředků v této pokladně v jednotlivé neznámé výši, aniž by tato výše odměny byla jakkoli dohodnuta. Nárok tudíž z logiky věci není možné posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný by nebyl tím, kdo by se obohatil tím, že bez právního důvodu, resp. důvodu, který odpadl, užíval část prostoru žalobkyně (tzv. pronájem křesla), aniž by za to žalobkyni poskytl odpovídající hodnotu, když veškerý jeho výdělek byl dle názoru soudu považován za přímý příjem žalobkyně, který však zřejmě nebyl součástí účetnictví žalobkyně.

18. V řízení pak byl žalován nárok v celkové výši 782 000 Kč a bylo s odkazem na smlouvu o spolupráci při poskytování kadeřnických a holičských služeb tvrzeno, že žalovaný svou povinnost hradit příspěvek ve výši 46 000 Kč nesplnil za dobu od , datum, do , datum, . Ze samotné, byť se k tomutu právnímu jednání nepřihlíží, smlouvy vyplývá, že smlouva měla být uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . V řízení současně vyšlo najevo, že žalovaný provozovnu , Anonymizováno, opustil ke , Anonymizováno, . Ohledně doby po 1. 3. 2020 nebylo žalobkyní ničeho dalšího než, že se jedná o nárok podle označené smlouvy, tvrzeno. Soud proto žalobkyni při jednání dne , datum, podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. vyzval doplnění tvrzení (a označení důkazů) k prokázání vzniku nároku na částku za dobu od 2. 3. 2020 do 30. 7. 2020. Žalobkyně však ničeho nedoplnila, tudíž ve vztahu k části nároku za dobu od 2. 3. 2020 do 30. 7. 2020 nesplnila povinnost tvrzení a povinnosti důkazní podle § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.

19. Soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl jako nedůvodno v plném rozsahu, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 782 000 Kč spolu s příslušenstvím.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly, ani je nežádal, přičemž byl v řízení zastoupen soudem ustanoveným zástupcem z řad advokátů (viz níže). Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

21. Žalovaný byl usnesením ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , osvobozen od soudních poplatků zcela, k ochraně jeho zájmů mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokát.

22. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu náleží podle výsledku řízení právo na náhradu řízení, které platil. Žalovaný byl v řízení osvobozen od soudních poplatků zcela, k ochraně jeho zájmu mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, jehož odměnu bude hradit stát. Soud proto žalobkyni uložil povinost nahradit náklady státu ve výši a lhůtě která bude stanovena samostatným usnesením, neboť řízení ve věci samé není dosud pravomocně skončeno.